Beton na Dřevěné Trámy: Zesílení a Oprava Stropních Konstrukcí

Strop není jen strop. Je to nosný prvek stavby, který ovlivňuje nejen stabilitu, ale i akustiku, požární bezpečnost nebo tepelnou izolaci. Dobře navržená stropní konstrukce dokáže šetřit energii, odhlučnit patro od patra nebo skrýt technické instalace. Dřevěný trámový strop je rychlý, levnější a vizuálně příjemný, ale méně vhodný pro vysoké zatížení. Akustika bývá horší, takže se doporučuje doplnit o akustickou izolaci nebo podhled. Pokud dřevěný strop přestává být únosný, nebo máte podezření, že dřevěný strop ve vašem domě není v dobré kondici, je důležité provést průzkum.

Zesílení a Opravy Dřevěných Trámových Stropů

Při průzkumech (ať už laických či odborných) se sleduje zdravotní stav dřeva - napadení dřeva dřevokaznými houbami a hmyzem. Častokrát není zapotřebí měnit a opravovat kompletně celý dřevěný strop. Přetížení stropnice se může řešit zesílením příložek v přední části nebo po celé délce stropnice. Příložky mohou být dřevěné nebo ocelové válcované profily.

Betonová deska na záklop původního stropu

Tento způsob se používá pro stropy povalové i trámové za účelem zvýšení únosnosti a zlepšení průhybu stropu.

1. Po odstranění celé podlahy se očistí záklop.
2. Přes něj do trámů pomocí šablon předvrtáme otvory o průměru 0,85 mm hřebíku/vrutu.
3. Ty se následně zatlučou minimálně do poloviny délky.
4. Na ně položíme svařenou kari síť a poté svážeme.
5. Přesahy kari sítí (2 x 3 m) musí být minimálně 20 cm.
6. Na takto nachystanou výztuž se provede betonová deska (tloušťky 60-100 mm).

Alternativně, pokud dřevěný strop přestává být únosný, lze zatížení přenést železobetonovou (ŽB) deskou (tloušťky 120-180 mm) vybetonovanou na záklop původního stropu, který posléze slouží jako ztracené bednění. Před betonáží se musí stropní konstrukce podepřít vhodnými zvedáky. Hloubka uložení musí být minimální tloušťka desky (120-180 mm). Před betonáží se provádí uložení výztuže do desky s ohyby na plastové terčíky (krytí výztuže).

Oprava zhlaví trámů polymerbetonem

U stropního trámu bývá vlhkostí nejčastěji porušeno zhlaví trámu (místo uložení trámu ve zdi), proto je nutné dodržet tři konstrukční zásady. Zeď by měla být suchá, trámy by měly být uložené na pryžové (neoprenové) podložce a kolem by měla být vytvořená vzduchová mezera (30-50 mm).

Čtěte také: Pohledový beton a bednění

V případě, že se zachová původní průřez, můžeme provést tyto opravy: oříznutí narušeného krátkého zhlaví, protézování (tesařskou a BETA-metodou), plombování, impregnace zpevňující substance. Jedná se o technologii nahrazení poškozené části novou částí (protézou). Materiál protézy by se měl shodovat s původním materiálem (čili dřevem), lze ovšem provést náhradu i z jiných materiálů (např. polymerbeton v kombinaci se sklolaminátovými pruty).

Tato metoda se uplatňuje při opravě zhlaví nosných trámů s vyšší památkovou hodnotou (jde např. o trámy s historickou řezbou nebo malbou). Dřevěný prvek se propéruje pomocí injektáže a výztužných prutů, které zachycují tahová a ohybová napětí.

Postup protézování polymerbetonem:

1. Dřevěný prvek provizorně staticky zajistíme.
2. Z poškozeného zhlaví odstraníme shnilé dřevo.
3. Následně obalíme zhlaví prvku polyethylenovou (PE) folií nebo vytvoříme pevné bednění.
4. Do vrchní zdravé části prvku směrem do dutiny se navrtají šikmé otvory.
5. Poté injektujeme epoxidové lepidlo a vtlačíme výztužné pruty.
6. Dutina ve zhlaví se vyplní polymerbetonem.
7. Po zatuhnutí odstraníme PE folii nebo bednění a statické podepření.

Příprava a Realizace Betonové Podlahy

Beton je kompozitním materiálem představující velice kvalitní pojivo. Pokud jde o mechanické vlastnosti betonu, můžete se spolehnout na jeho výslednou pevnost odvíjející se od použitého betonu. Vybetonovaná podlaha nebude žádným způsobem degradovat při kontaktu s vodou. Zároveň se lze spolehnout na její dobré akumulační vlastnosti, díky čemuž dokáže dlouhodobě udržet teplo. Betonová podlaha je při troše šikovnosti zárukou dobré rovinatosti. Docílit lze standardní rovinnosti 2 mm na 2 m. S betonem se nemusíte obávat vytvoření žádného spádu ani naprosté hladkosti povrchu. Díky tomu, že připravená betonová směs je spíše navlhlého než vlhkého charakteru, i práce s ní je o mnoho snazší než s ostatními podlahovými materiály tohoto typu. Betonové podlahy jsou asi o 30 % levnější nežli jiné materiály vhodné k těmto účelům. Výhody betonové podlahy do jisté míry prozrazují širokou použitelnost tohoto stavebního materiálu. Beton je vhodný nejenom do novostaveb, ale i starších objektů při jejich rekonstrukci.

Potřebné vybavení a materiály

Pro přípravu a dopravu betonu budeme potřebovat míchačku, lopatu, kolečka a kýbl. Pro urovnání betonové směsi na podlaze budete potřebovat ocelové trubky o průměru cca 2 - 4 cm, (příp. ocelový pásek, nebo dřevěné hranoly), srovnávací hliníkovou lať (může být i dřevěná hoblovaná s rovnými hranami), vodováhu, metr a případně i šlauch váhu či laserovou vodováhu.

Čtěte také: Jídelní stůl MDF beton: Co zvážit?

Co se týče stavebního materiálu, nezbytné jsou tři složky: voda, cement a písek. I zde hraje kvalita svoji roli a odráží se do pevnosti výsledného díla. Písek používejte kopaný ve frakci 0/4 mm nebo štěrk frakce 4/8 mm. Pokud jde o cement, ideální volbou je 32,5 R.

Příprava podkladu

Kvalitní podklad pod podlahovou krytinu je základ. Podklad je možné zhotovit dvěma způsoby - anhydritem či betonovou mazaninou. Především je potřeba řádně připravit podklad, na kterém bude betonová podlaha realizována. Pokud se jedná o rekonstrukci stávající podlahy, povrch by měl být čistý, soudržný a zbavený prachu. Betonová podlaha je základní vrstva, na kterou se následně pokládají další vrstvy podlahy - tepelná izolace, hydroizolace, nášlapná vrstva (keramická dlažba, PVC, lino). Podklad by tak měl být únosný a především by měl být zcela v rovině, jelikož další vrstvy nedovolují výrazné vyrovnání povrchu.

Pokud betonujete podlahu ve vyšším patře, pod kterým se nachází obytná místnost, je vhodné udělat tzv. plovoucí podlahu. To spočívá v položení kročejové izolace na nosnou konstrukci stropu, na kterou se následně vybetonuje podlaha.

Dále je potřeba připravit srovnávací rovinu tvořenou ocelovými trubkami, příp. ocelovou pásovinou či dřevěnými hranoly. Horní hrana trubek představuje úroveň (rovinu) horního povrchu podlahy. Tyto trubky musí být tedy v takové výšce, ve které požadujeme horní úroveň betonové podlahy. Důležité je, aby vodicí srovnávací trubky byly pevně usazené a během betonáže nedošlo k jejich poškození a deformaci.

Míchání a pokládka betonu

Pokud nemáte zajištěnou dodávku betonu domíchávačem, betonovou směs jednoduše připravíte v míchačce smícháním vody, písku a cementu v požadovaném poměru. Poměr cementu a písku je standardně 1:4, tedy jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku. Pro míchání betonu se používá kopaný písek frakce 0/4 mm a příp. štěrk frakce 4/8 mm. Voda se přidává v takovém množství, aby směs nebyla ani moc hustá, ani moc řídká. Obecně lze říci, že na jeden pytel cementu připadne zhruba 15 litrů vody. Připravený beton se snažte udržovat ve vlhké sypké konzistenci. To znamená, nesmí být příliš suchý, ani moc tekutý.

Čtěte také: Beton Brož: Alternativa k pravému dřevu

Při betonování betonové podlahy se postupuje od nejzazšího koutu místnosti, nejlépe směrem ke dveřím. Beton je třeba hutnit, aby byly vyplněny všechny mezery a nevznikaly v betonové desce dutiny. Zhutněný beton je poté možné „strhnout“ pomocí srovnávací hliníkové latě vedené po ocelových trubkách. Tam, kde beton chybí, se betonová směs dohodí lopatou, nebo zednickou lžící a povrch se znovu strhne. Snažte se rozdělit si plochy v místnosti na části tak, abyste se každé z nich věnovali maximálně 45 minut a s betonem jste nepracovali zbytečně déle.

Zrání a ošetřování betonu

Beton zraje standardně několik týdnů, plné pevnosti dosahuje po 28 dnech, avšak pochozí je už během dvou dnů. I když je betonová podlaha pochozí asi za 48 hodin, její plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech zrání. Během doby jeho zrání je vhodné jej ošetřit, aby nedošlo k praskání betonu nadměrným vysycháním. Pokud je podlaha betonovaná ve vlhkém prostředí při nízké teplotě (do 10 °C), ošetřování není nutné. Nicméně v horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou, nebo přikrýt navlhčenou geotextílií, příp. kartonem.

Zároveň si dávejte pozor na zbytkovou vlhkost v podlaze před pokládkou podlahové krytiny. U lepené dlažby to moc řešit nemusíte, u ostatních krytin je to vhodné.

Optimální tloušťka betonové podlahy

Optimální tloušťka betonové podlahy je mezi 5 až 7 cm. Za minimální hodnotu je považována tloušťka 4,5 cm. Pokud budete vybetonování podlahy realizovat na podlahovém topení, měla by tloušťka podlahy být 4 až 5 cm nad trubkami podlahového topení.

Cena betonování podlahy

V rámci procesu vybetonování podlahy vás určitě bude zajímat cena betonu. Ta se hodně liší podle toho, zda si budete beton míchat sami nebo zda využijete autodomíchávač, popřípadě pytlovanou variantu.

Betonování podlahy svépomocí je bezpochyby jednou z nejlevnějších variant vůbec. Na druhou stranu, tato činnost si žádá určité zařizování, prostor na stavební materiál a také dostatek fyzických sil. Samotné vybetonování podlahy je totiž namáhavé.

Pokládka podlahových palubek na beton

Nejdříve se ujistěte, že je betonový podklad dokonale rovný. Podlaha by jinak vrzala. Pak se můžete pustit do pokládky. Betonový podklad natřete vhodnou penetrací, abyste sjednotili savost betonu. Tento krok určitě nevynechejte. Pokládku začněte dvěma až třemi řadami palubek. Na beton celoplošně naneste lepidlo a po připevnění palubky po celé délce zatěžte. Podlahu máte položenou? Pak už zbývá namontovat dřevěné lišty do rohů, koutů a na přechody. A hlavní část máte úspěšně hotovou!

tags: #beton #na #drevene #tramy #postup #návod

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat vlhkoměr na dřevo?
• Kvalitní sprchové hadice Siko
• Vrtačky Konicek do dřeva – recenze
• Druhy a Použití Procence Barvy
• vše o střešních taškách Tondach