Postup hlazení betonu: Jak dosáhnout dokonale rovné a hladké betonové podlahy

Betonové podlahy se stávají ve stavebnictví čím dál větším trendem, především díky jejich cenové dostupnosti. Oproti jiným podlahám mají jednu nespornou výhodu: jsou levné. Například litá podlaha může být až dvakrát dražší než klasická betonová podlaha. Pokud se rozhodnete pro domácí kutilství, setkáte se jistě s několika většími či menšími potížemi. Tím největším problémem je jistojistě dosažení naprosto rovného povrchu bez jakýchkoli nerovností či narušení betonu. Dnes se budeme bavit o betonové podlaze s dlouhou tradicí využívané při stavbě libovolných objektů. Beton je kompozitním materiálem představující velice kvalitní pojivo.

Výhody betonových podlah

Pojďme se nejprve zaměřit na trochu teorie, respektive na to, s jakými klady se pojí betonové podlahy. Pokud jde o mechanické vlastnosti betonu, můžete se spolehnout na jeho výslednou pevnost odvíjející se od použitého betonu. Vybetonovaná podlaha nebude žádným způsobem degradovat při kontaktu s vodou. Zároveň se lze spolehnout na její dobré akumulační vlastnosti, díky čemuž dokáže dlouhodobě udržet teplo. Betonová podlaha je při troše šikovnosti zárukou dobré rovinatosti. Docílit lze standardní rovinnosti 2 mm na 2 m. S betonem se nemusíte obávat vytvoření žádného spádu ani naprosté hladkosti povrchu. Díky tomu, že připravená betonová směs je spíše navlhlého než vlhkého charakteru, i práce s ní je o mnoho snazší než s ostatními podlahovými materiály tohoto typu. A jeden z největších kladů na závěr, betonové podlahy jsou asi o 30 % levnější nežli jiné materiály vhodné k těmto účelům.

Výhody betonové podlahy do jisté míry prozrazují širokou použitelnost tohoto stavebního materiálu. Beton je vhodný nejenom do novostaveb, ale i starších objektů při jejich rekonstrukci. Vybetonování podlahy můžete realizovat v rodinném domě, v paneláku, v koupelně, ale také v dílně. Z betonu si můžete zhotovit velice pevnou podlahu v garáži a výjimkou nejsou ani průmyslové provozy. Pokud se rozhodnete aplikovat betonovou podlahu v zátěžovém provozu, a hlavně ve větší vrstvě, měli byste použít výztuž, a to v podobě kari sítí předepsaných rozměrů.

Příprava podkladu pro betonovou podlahu

Základem všeho je příprava na betonování podlahy. Tento proces se odvíjí od toho, kde budete podlahu betonovat. Zda jde o prostory v rodinném domě, garáži či staré kůlně. Podle toho musíte nachystat i podklad. Jiná práce vás bude čekat při realizaci v místnosti, kde budete provádět betonování podlahy na polystyren. Jestliže budete realizovat betonovou podlahu v přízemí přímo na základovou desku, pak nezapomeňte na vyrovnání podkladu a převisů. A to za pomoci jemného křemičitého písku pod desky polystyrenu. Obvykle platí, že první vrstva polystyrenu je vyrovnávací a teprve na ni přichází finální vrstva polystyrenu. Co se týče přípravy podkladu, upotřebíte také zmíněné ocelové pásky nebo dřevěné hranoly. Ty slouží pro vytvoření srovnávací roviny. Jejich vrchní část pro vás bude stěžejní při stahování betonu. Tyto prvky se snažte dobře ukotvit, aby se vám při stahování nehýbaly.

Příprava podkladu pro betonovou podlahu na hlíně

Před položením nové podlahy na hlínu je nezbytné povrch řádně připravit. Zanedbání tohoto kroku může vést k problémům s vlhkostí, plísní a celkově k nestabilní podlaze. Prvním krokem je důkladné odstranění veškeré vegetace, kamenů a jiných nečistot. Povrch by měl být co nejvíce rovný a zhutněný. Pro zhutnění hlíny lze použít vibrační desku nebo pěch. Pokud je hlína příliš suchá, je vhodné ji mírně navlhčit, aby se lépe zhutnila. Pro dosažení rovného povrchu použijte vodováhu a nivelační latě. Postupujte po vrstvách o tloušťce maximálně 15 cm a každou vrstvu důkladně zhutněte. Vlhkost hlíny by měla být optimální, ani příliš suchá, ani příliš mokrá. Povrch zkontrolujte vodováhou a v případě potřeby upravte nerovnosti. Následně je nutné vytvořit separační vrstvu, která zabrání vzlínání vlhkosti z hlíny do nové podlahy. K tomuto účelu se nejčastěji používá geotextilie nebo hydroizolační fólie. Separační vrstva se pokládá s přesahem minimálně 10 cm a spoje se slepí speciální páskou. Na separační vrstvu se poté nasype vrstva štěrku o frakci 16/32 mm. Štěrk se rozprostře do rovnoměrné vrstvy a pečlivě se zhutní. Zhutnění a vyrovnání hlíny je klíčové pro stabilitu a dlouhou životnost vaší podlahy. Před zahájením prací odstraňte veškerou vegetaci, kameny a kořeny.

Čtěte také: Jak správně položit OSB desky na podlahu?

Hydroizolace, tepelná a zvuková izolace

Hydroizolace hraje klíčovou roli při stavbě podlahy na hlíně, protože zabraňuje vzlínání vlhkosti z podloží do konstrukce podlahy. Vlhkost je nepřítelem číslo jedna, může vést k plísním, hnilobě dřevěných prvků a degradaci materiálů. Existuje několik účinných metod hydroizolace. Jednou z možností je použití hydroizolační fólie, která se pokládá na zhutněný štěrk a překrývá se minimálně 15 cm. Fólie musí být odolná proti proražení a chemikáliím. Další možností je asfaltový hydroizolační pás, který se natavuje na připravený podklad. Tato metoda je odolná, ale vyžaduje odbornou instalaci. Pro zajištění dokonalé ochrany je vhodné zkombinovat více vrstev a typů hydroizolace. Po instalaci hydroizolace je důležité provést kontrolu těsnosti a teprve poté pokračovat v budování dalších vrstev podlahy.

Při stavbě podlahy na hlíně je izolace proti vlhkosti a chladu naprosto zásadní. Vlhkost by mohla vést k plísním, hnilobě a celkovému znehodnocení podlahy. Proti vlhkosti se nejčastěji používá hydroizolační fólie, která se pokládá na zhutněný podklad. Důležitá je také izolace proti hluku, a to jak kročejovému, tak i proti hluku šířícímu se vzduchem. Pro kročejovou izolaci se používají speciální materiály s vysokou objemovou hmotností, které tlumí vibrace. Správně provedená izolace tepelná a proti hluku zajistí, že vaše podlaha na hlíně bude suchá, teplá a tichá po mnoho let.

Optimální vrstva betonové podlahy

Optimální tloušťka betonové podlahy je mezi 5 až 7 cm. Za minimální hodnotu je považována tloušťka 4,5 cm. Pokud budete vybetonování podlahy realizovat na podlahovém topení, měla by tloušťka podlahy být 4 až 5 cm nad trubkami podlahového topení. Síla položeného betonu je ideálně 50 až 60 mm a krytí betonu nad rozvody minimálně 30 mm. Při pokládce není nutná kari síť.

Materiály pro betonovou podlahu

Před realizací si nejprve připravte všechno potřebné, ať už jde o náčiní či stavební materiál. Teprve poté se pusťte do samotné činnosti. Zpracování betonu je také omezeno určitým časem, takže hledání věcí na poslední chvíli není ideální. Co se týče stavebního materiálu, nezbytné jsou tři složky. Je to voda, cement a písek. I zde hraje kvalita svoji roli a odráží se do pevnosti výsledného díla. Písek používejte kopaný ve frakci 0/4 mm nebo štěrk frakce 4/8 mm. Pro výrobu betonu se používá písek - frakce 0-4 A. Pokud jde o cement, ideální volbou je 32,5 R (nebo i 42,5 R). Jestliže vás čeká betonování na hlíně, nezapomínejte ani na podsyp v podání štěrku s frakcí 16/32 mm. Toho budete potřebovat zhruba v tloušťce 10 až 15 cm. Možný je i plastifikátor a vlákna Fibrin. Pro betonování podlahy na hlíně je důležitá správná volba betonové směsi. Pro tento typ podlahy se obvykle používá beton třídy pevnosti C16/20 až C20/25.

Míchání betonové směsi

Nyní vám prozradíme, jak betonovat podlahu krok za krokem. Celý postup samozřejmě začíná přípravou betonové směsi. Pomyslným odrazovým můstkem je míchání betonu. K tomu využijete připravený stavební materiál v podání písku a cementu, včetně vody. Držet byste se měli osvědčeného poměru jednotlivých směsí. Naprostým standardem je poměr 1:4. Tzn., jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku. To vše vhodíte do míchačky a trochu zalijete vodou. Stejným způsobem budete pokračovat do té doby, než míchačku zaplníte. Připravený beton se snažte udržovat ve vlhké sypké konzistenci. To znamená, nesmí být příliš suchý, ani moc tekutý. Obecně lze říci, že na jeden pytel cementu připadne zhruba 15 litrů vody. Betonovou směs si můžete nechat namíchat v betonárce nebo si ji namíchat sami. Pokud se rozhodnete pro míchání svépocí, budete potřebovat míchačku na beton, cement, štěrk, písek a vodu. Při míchání betonu dodržujte poměry složek uvedené na obalu cementu. Konzistence betonu by měla být taková, aby se s ním dalo dobře pracovat, ale zároveň aby nebyl příliš řídký. Příliš řídký beton by se špatně zpracovával a po zatvrdnutí by neměl dostatečnou pevnost.

Čtěte také: Návod na montáž venkovního dřevěného obkladu

Betonáž a hlazení

Když máte připravenou výšku podlahy, obvodové pásy, stahovací plochy a zavlhlou směs betonu, můžete se pustit do sypání betonu na podklad. Obvykle se začíná v nejvzdálenějším rohu místnosti a postupuje se směrem ke dveřím. Takto zhutněný beton je následně strháván za pomoci hliníkové nebo dřevěné srovnávací latě. Snažte se rozdělit si plochy v místnosti na části tak, abyste se každé z nich věnovali maximálně 45 minut a s betonem jste nepracovali zbytečně déle. Beton doporučujeme objednat z betonárky, ušetříte si tím mnoho námahy a dosáhnete lepší kvality. Před samotným litím betonu je vhodné plochu mírně navlhčit, zabráníte tak příliš rychlému vysychání betonu a vzniku trhlin. Pro dosažení perfektně rovného povrchu použijte hladítko na beton. Hladítkem pohybujte po povrchu betonu plynulými a dlouhými tahy. Během hlazení je důležité udržovat hladítko v mírném úhlu a vyvíjet rovnoměrný tlak.

Techniky a postupy pro hlazení betonu

Existuje několik technik a postupů, jak dokonale vyhladit beton:

  1. Hlazení pomocí hladičky: Hladička je sice drahou záležitostí, ale existují firmy, které přijedou přímo na místo betonování se svou vlastní hladičkou a za relativně nízkou cenu beton perfektně vyhladí. Hladička se používá velice jednoduše - jejím kotoučem jemně přejíždíte po povrchu betonu. Prvním a nejefektivnějším způsobem, jak dokonale vyhladit beton, je hlazení pomocí tzv. hladičky. Hladička se používá velice jednoduše. Prostě ji jen zapojíte do elektriky a pak už jen jejím kotoučem jemně přejíždíte po povrchu betonu.
  2. Ruční hlazení pomocí hladítka: Hladítko je dřevěná, plastová nebo kovová deska s rukojetí. Hladítkem, jak už jeho název napovídá, ručně vyhladíte povrch betonu. Nesmíme ovšem beton hladit příliš dlouho. Pokud to přeženeme, z betonu vystoupne voda, která začne tvořit louže, což zákonitě vede k nerovnostem. Je tedy třeba úspornějších pohybů. Hladítkem jemně přejíždíme po betonu a vyvíjíme na něj jen velmi mírný tlak. Takto kroužíme po zpracovávané ploše tak dlouho, než se odstraní veškeré nerovnosti a dírky.
  3. Zpevnění podlahy pomocí dřevěných latí: Pokud chceme podlahu z větší vrstvy betonu, je třeba ji zpevnit, aby nepopraskala. Toho můžeme dosáhnout zabetonováním dřevěných latí, které podlahu rozdělí na několik menších částí, ve kterých beton lépe drží pohromadě. Beton v takovýchto oddílech nemá tendenci praskat, ani tvořit nerovnosti. Také se s těmito oddíly mnohem jednodušeji pracuje.
  4. Použití kari sítí: Kari sítě jsou ocelové sítě, které mají při betonování podlahy nemalý význam. Mnoho kutilů její význam často podcení a jejich podlahy pak nevypadají tak, jak by si asi přáli. Její největší předností je, že brání praskání betonu v ploše a dokáže ho udržet krásně celistvý a pevný. Položení samotné kari sítě není vůbec těžké. Nejdříve musíme celou betonovanou místnost pokrýt tenčí vrstvou betonu, stačí pouze několik centimetrů.

Gletovaný beton: Klasická metoda pro bezprašný povrch

Gletovaný beton je speciální technika úpravy betonových povrchů, která se využívá pro dosažení hladké a odolné vrstvy. Tato metoda má své kořeny v minulosti a dodnes se používá díky svým jedinečným vlastnostem. Gletovaný povrch je zednická klasika, známá 100 let. Začne se u stěny po pásech 80 až 100 cm, dělá se to nahotovo, pás za pásem, protože se nemůžeme vracet, a končíme u dveří. Beton musí mít přesnou vlhkost - zkouška: hodíme na zem 3 lopaty betonu a dřevěným hoblem, nebo hladítkem je zatočíme a uhladíme. Povrch betonu se leskne, je mokrý, ale nesmí být louže. To se pak popráší cementem a ocelovým hoblíkem gleťákem se to vyhladí ve všech směrech. Podlahu je třeba udělat na hotovo, nelze další den pokračovat, spojení by bylo vidět.

Výhody gletovaného betonu:

  • Vysoká mechanická odolnost
  • Voděodolnost
  • Zmenšení počtu pórů v betonu, což zlepšuje jeho celkovou pevnost
  • Hladkost a jednotný vzhled

Postup gletování betonu:

  1. Volba správného typu betonu: Kvalitní cement a jemné kamenivo zajistí hladký povrch. Použití betonu s nižší pórovitostí je také důležité.
  2. Příprava betonové směsi: Betonová směs se rozprostře a předběžně zhutní pomocí hladítka.
  3. Navlhčení povrchu: Následuje lehké navlhčení povrchu, aby se cementová pasta roztáhla. Znovu povrch navlhčíme pomocí jemného rozprašovače.
  4. Hlazení: Následuje opětovné hlazení, které dává betonu jeho typický hladký povrch.

Alternativní metody a tipy pro gletování:

  • Nastříkání roztoku slovilaxu na mírně zaschlý povrch a posypání cementovým prachem různě obarveným, následované uhlazením hladítkem pro získání krásného mramorového vzhledu.
  • Posypání povrchu betonu sítkem cementem, pokropení lehce vodou a hlazení kovovým hladítkem.

Další tipy a triky při betonáži

  • Na pohybování se po ještě plně nevyschlém betonu používejte speciální návleky na nohy.
  • Beton průběžně kropte malými množstvími vody, aby nebyl vyschlý příliš brzy. Pokud by se tak stalo, narušila by se jeho struktura a praskal by.

Zrání a vytvrzování betonu

V okamžiku, kdy máte kompletně vybetonovanou podlahu, můžete si zhruba na dva až tři dny odpočinout. Teprve po této době je betonová podlaha pochozí. Několik dalších dnů bude probíhat její zrání. Takový proces je třeba hlídat s ohledem na okolní teplotu. Pokud jste se pustili do betonování podlahy v zimě s teplotami do 10 °C, nic řešit nemusíte. Jestliže je tepleji, je důležité zabránit rychlému vyschnutí betonu a jeho popraskání. Snažte se proto podlahu čas od času zakropit vodou, ideálně viditelně suchá místa. I když je betonová podlaha pochozí asi za 48 hodin, její plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech zrání. Myslete také na to, že v betonu je voda, takže následná pokládka podlahové krytiny je možná až při odpovídající vlhkosti v podlaze. U lepené dlažby to moc řešit nemusíte, u ostatních krytin je to vhodné. Konečný proces vysychání betonu trvá několik týdnů, a pokud je "vytvrzen" správnou rychlostí, minimalizuje se možnost pozdějšího poškození. Nejjednodušší metodou je navlhčit povrch betonu a přikrýt jej plastovou fólií. Po zahájení vytvrzování zabraňte pěšímu provozu po dobu 24 hodin, lehkým vozidlům po dobu 1 týdne a automobilovému provozu po dobu 2 týdnů. Po alespoň měsíčním vytvrzení betonu použijte těsnicí prostředek na beton, aby byl odolný proti poškození tekutinou a snadno se čistil. Nanášejte tence, abyste se vyhnuli vzniku kaluží.

Betonová podlaha na hlíně vyžaduje dostatek času na správné vyzrání, než se na ni bude moci plně šlapat a pokládat finální povrch. Obecně platí, že beton dosáhne zhruba 80 % své konečné pevnosti po 28 dnech. Během prvních 7-10 dní je nezbytné beton chránit před rychlým vysycháním, a to nejlépe pravidelným kropením vodou, zvláště za horkého a větrného počasí. Tím se zamezí vzniku trhlin a smršťování betonu. Po uplynutí této doby je možné po podlaze opatrně chodit. S pokládkou finální podlahové krytiny, jako jsou dlaždice, plovoucí podlaha nebo koberec, se doporučuje počkat alespoň 3-4 týdny, v závislosti na druhu krytiny a použitém lepidle. Důležité je dodržovat pokyny výrobce daného materiálu.

Čtěte také: Oprava dřevěných trámových stropů

Broušení a leštění betonu

Beton je všestranný stavební materiál užitečný nejen na hrubou stavbu. Zde se dozvíte, jak si můžete beton sami obrousit, vyhladit a vyleštit a jaké nástroje se k tomu hodí. Beton se nevysouší stejnoměrně a povrch je obvykle nerovný. Na hladký betonový povrch se například lépe pokládá podlahová krytina. Brousit beton lze různými způsoby. Které řešení je pro vás to pravé, závisí na druhu betonu. Beton netvrdne stejnoměrně. Povrch je proto často nerovný. Obroušením získáte rovnou plochu.

Jak brousit beton

Jednou z možností je malá ruční bruska. Je vhodná na rohy a schody. Na velkých betonových plochách se uplatňují pojízdné stroje. Důležité je, abyste přímo odsávali prach, pokud materiál brousíte v suchém stavu. Můžete ale také použít metodu mokrého broušení. Pokud chcete uhladit drsnou betonovou plochu nebo provést jemné broušení, použijte brusku na beton. Stejně jako jiné brusky nebo speciální přístroje má motor, který uvádí do pohybu brusný kotouč. Nejvhodnější je bruska na beton s diamantovým brusným kotoučem. Výhodou je její robustnost. Pomocí brusných kotoučů s různou zrnitostí můžete optimalizovat výsledek broušení. Při sanaci betonu přitom často narazíte na staré zbytky lepidla. Odstraňte je bruskou.

Beton můžete brousit také sami. Než začnete zpracovávat beton, měli byste si nasadit ochranné brýle a ochranu dýchacích cest. Chraňte si také sluch před hlukem při broušení. Po očištění plochy můžete začít s broušením. To probíhá v několika krocích. Po každém broušení zdvojnásobte zrnitost. Začněte se zrnitostí přibližně 80. Při broušení přejíždějte přístrojem rovnoměrným tlakem po betonové ploše. Dbejte na to, abyste nebrousili příliš dlouho na jednom místě. Po broušení je nutné betonovou plochu impregnovat. Jinak beton absorbuje kapaliny jako houba, protože je zprvu ještě velmi citlivý. Použijte k tomu vhodnou impregnaci na beton. Ta nejenže trvale chrání materiál před kapalinami, ale díky ní bude také beton odolný proti poškrábání. Naneste impregnaci pomocí válečku jako tenkou vrstvu. Po každém broušení proto zdvojnásobte číslo udávající zrnitost brusiva. Po obroušení můžete beton vyleštit. Použijte přitom brusný kotouč nebo speciální hladičku betonu. Hladičky pomocí broušení za mokra zajistí obzvlášť hladký beton.

Leštění betonu svépomocí

Po obroušení můžete beton vyleštit. Chcete-li beton vybrousit obzvlášť dohladka, můžete plochu vyleštit. To platí mimo jiné pro pohledový beton. Použijte přitom brusný kotouč nebo speciální hladičku betonu. Efekty při leštění se dobře vyjímají například jako dekorační prvek v obývacím pokoji. Na podlahu můžete také použít pohledovou stěrku. Potěr se přitom obrousí a používá se bez podlahové krytiny. Potěr můžete také natřít barvou.

Strojově hlazený beton vs. anhydrit

Jaké jsou výhody strojově hlazeného betonu v rodinném domě oproti anhydritu? Denní výkonnost při pokládce činí 150 až 200 m2 (při síle betonu 5 až 6 cm), dostupnost betonáže je až 120 m vertikálně i horizontálně, větší je i pevnost, beton rychleji vysychá a v případě realizace podlahového vytápění déle drží teplo. Nižší je přitom oproti anhydritu i cena betonu (u rodinných a bytových domů činí 280 až 260,- Kč/m2). Beton nám v případě havárie (prasklá voda) navíc nenabobtná a není jej tedy třeba vykopat a položit nový povrch. V případě zhotovení větších ploch (bytové domy, komerční centra) je zase výhodou anhydritu možnost betonovat větší množství m2 za den (až 1.000 m2). Před pokládkou podlahových krytin musí strojově hlazený beton vysychat 30 dní a je tedy nutné neustále větrat. Zbytková vlhkost musí být maximálně 2%. NOVINKOU je však možnost zhotovení betonu s použitím speciální chemie. Touto technologií je dodavatel schopen dosáhnout vlhkosti do 2% během pouhých čtyř dnů. Poté se na betonový potěr i anhydrid pokládá podkladní vrstva (mirelon, PVC folie) dle druhu podlahové krytiny, někdy je nutná stěrka (pro lina či plovoucí podlahy). V případě balkónů, garáží a skladů se jednoznačně upřednostňují betony, na ostatní plochy pak můžeme pokládat i anhydrid. Pro rodinné domy je však anhydrid jednoznačně dražším materiálem, o 40 až 50,- Kč/m2. Konkrétní podlahové krytiny by pak měl navrhnout bytový designér (případně architekt), v závislosti na druhu stavby. Strojově hlazené betony se provádí na čistý podklad (vyčištěný od zbytků malty) a na izolační vrstvu (Mirelon, Polystyren). U polystyrenu je nutná separační PVC fólie. Kolem stěn se natahuje dilatační páska o síle 5 mm. Ve dveřních otvorech se pak do čerstvého betonu provádí pracovní dilatační spára. Dilatační spáry se do čerstvého betonu provádějí v místnostech větších jak 36 m2 a v chodbách po 4 běžných metrech. Pevnost položených betonů se stanovuje poklepem Smitovým kladívkem B 20 až 25, destrukční hranolovou zkouškou B 10 až 12. NOVINKOU je použití přípravku, kdy výsledná pevnost u tohoto betonu činí B 2O až B 25 hranolovou zkouškou. Nelze však strojově provádět průmyslové zátěžové podlahy nad B 25, stejně tak není pro strojově hlazené betonové podlahy vhodná tepelná izolace z minerálních desek (doporučen je pouze Rockwool Steprock HD, u jiných druhů není možná garance rovinnosti). Strojově hlazená betonová podlaha, může být na základě přání zákazníka upravena do přesné roviny, ale v případě požadavku může být tato betonová podlaha upravena i do spádu, což se může hodit. Do betonové směsi je také přidávána vlákna polymeru, která zlepšují vlastnosti betonové podlahy co do pevnosti v tahu a také ohybu. Houževnatost betonu je tak lepší a beton se stává odolnější. Tato vlákna však nenahrazují klasickou, ocelovou armaturu do betonové podlahy.

Srovnávací tabulka: Strojově hlazený beton vs. Anhydrit

Vlastnost Strojově hlazený beton Anhydrit
Denní výkonnost pokládky (při síle 5-6 cm) 150 - 200 m2 Až 1 000 m2 (u větších ploch)
Dostupnost betonáže Až 120 m vertikálně i horizontálně Určitá omezení
Pevnost Vyšší (B 20-25) Nižší (B 10-12)
Doba vysychání před pokládkou krytiny 30 dní (možnost 4 dnů se speciální chemií) Doporučeno delší
Akumulace tepla (podlahové topení) Déle drží teplo Standardní
Cena (orientační) 260 - 280 Kč/m2 (levnější o 30 %) Dražší o 40 - 50 Kč/m2
Odolnost vůči vodě (při havárii) Nenabobtná Může nabobtnat
Vhodná tepelná izolace Rockwool Steprock HD (minerální desky nevhodné) Široké spektrum

Cena betonování podlahy

V rámci procesu vybetonování podlahy vás určitě bude zajímat cena betonu. Ta se hodně liší podle toho, zda si budete beton míchat sami nebo zda využijete autodomíchávač, popřípadě pytlovanou variantu. Alternativa v podání pytlovaného betonu je pochopitelně dražší, a proto je využívána spíše u malých betonových ploch. Při ceně pytlovaného betonu od 150 Kč za 40 kg pytel zaplatíte za kubík hotového betonu cca 7 500 Kč. Nakonec je tu i autodomíchávač, v jehož případě se cena za kubík betonu pohybuje od 2 500 Kč. K tomu však musíte připočíst ještě náklady na dopravu a skládání betonu. Betonování podlahy svépomocí je bezpochyby jednou z nejlevnějších variant vůbec. Na druhou stranu, tato činnost si žádá určité zařizování, prostor na stavební materiál a také dostatek fyzických sil. Samotné vybetonování podlahy je totiž namáhavé. Když si koupíte zvlášť všechny materiály pro vytvoření betonové směsi, v porovnání s ostatními variantami rozhodně ušetříte. Kubík betonu míchaného v domácích podmínkách vychází od 1 600 Kč. Stejné množství dovezené autodomíchávačem vyjde od 2 400 Kč za kubík plus náklady na dopravu a skládání. Nejdražší je stejné množství betonu vytvořené z pytlované směsi, což stojí asi 7 500 Kč.

tags: #postup #hlazení #betonu

Oblíbené příspěvky: