Postup laťování střechy: Kompletní návod pro kvalitní střešní krytinu

Správné laťování je kostrou každé kvalitně zpracované skládané krytiny a základním krokem při stavbě i rekonstrukci domu. Přímo ovlivňuje jeho životnost, odolnost a celkové náklady na bydlení. Správně položená střecha chrání před deštěm, větrem i sněhem a zároveň snižuje úniky tepla. Naopak, nesprávně provedená montáž střešní krytiny se může projevit okamžitě nebo klidně i za pár let.

Před jeho zahájením je třeba si uvědomit, pro jaký typ krytiny laťování provádíme. Rozměry laťování jsou rozdílné nejen dle sklonu střechy, ale hlavně dle plánovaného typu a modelu krytiny. Důležitým krokem mezi realizací konstrukce krovu a montáží skládané střešní krytiny je laťování. Než vezmeme do ruky první lať, je potřeba zvážit instalaci doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV). Její role je patrná z názvu - chrání před vlhkostí to, co je pod ní - krov a případnou tepelnou izolaci. Častými rizikovými faktory jsou větrem hnaný déšť, prachový sníh, vzlínající voda z tajícího ledu nebo kondenzát.

Příprava podkladu a hydroizolace

Před samotnou montáží střešní krytiny je nutné důkladně zkontrolovat stav krovu a podkladové konstrukce. Pokud je střecha starší, je třeba zkontrolovat stav trámů, latí a pojistné hydroizolační fólie. Podklad musí být rovný, stabilní a dostatečně nosný, jinak hrozí deformace nebo posunutí krytiny. Kromě kontroly rovinnosti se doporučuje zkontrolovat také vlhkost dřeva, která by neměla přesáhnout 20 %, aby se zabránilo kroucení a praskání.

Na celoplošné bednění je potřeba položit pojistnou hydroizolaci. POZOR: Na bednění je ideální použít klasická prkna. Oblíbené OSB desky nejsou v tomto případě vhodné. Jsou neprodyšné a vlhkost z interiéru by jimi neprošla.

Než začneme s laťováním a samotnou pokládkou krytiny, je třeba vybrat správnou skladbu střešní fólie. Je důležité si uvědomit, k čemu bude podkroví v budoucnu sloužit a této funkci pak přizpůsobit řešení. Pokud podkroví zůstane neobývané (nevytápěné) a nezateplené, není nutná složitá konstrukce střechy. Pokud je podkroví obývané, je třeba zvolit krycí fólii s vysokou paropropustností. Prostor mezi fólií a střešní krytinou musí být dostatečně odvětráván, což zajišťují kontralatě a latě, které vytvářejí vzduchový prostor od okapu k hřebeni střechy. Vzniklé nasávací otvory na okapnici střechy zajistíme ochrannou větrací mřížkou, která zabrání hmyzu, ptactvu, listí apod.

Čtěte také: Jak správně položit OSB desky na podlahu?

V první řadě je potřeba pod fólii dát okapní plechy, aby případný kondenzát z fólie netekl po palubkách a po krovech. Na spodní část palubek se připevnil hliníkový plech s antracitovým nátěrem, který má tvar, aby případné kapky šly mimo dřevěné konstrukce. Plech se v horní části přibil několika hřebíky jako pojištění proti upadnutí. Je možné použít buď standardní tvar plechu, případně si domluvit změny některých úhlů a délek přesně na míru.

Na podklad se standardně instaluje pojistná hydroizolace, která chrání interiér před vlhkostí v extrémních podmínkách a zároveň zvyšuje energetickou účinnost střechy. U moderních staveb se často používá také difuzně otevřená parotěsná zábrana, která propouští páru z interiéru a zabraňuje její kondenzaci v konstrukci. Pojistná parozábrana by měla mít tloušťku minimálně 130 g/m². Pokládá se horizontálně na střešní krokve (80×150 mm) s přesahy 15 cm (často je značka vyznačena na parozábraně). Je velmi důležité, aby jednotlivé pásy byly pokládány od spodní části střechy směrem nahoru, aby se voda při spádu nedostala pod fólii (fólie se musí překrývat). K zajištění se používají sponky nebo menší hřebíky.

Krycí fólie s vysokou paropropustností slouží jako doplňková hydroizolace u šikmých střech, propouští vodní páru z podkroví a zároveň odvádí vzniklý kondenzát z podstřešního prostoru. Používá se vodorovně na krokve a upevňuje se na kontralatě hřebíky směřujícími ke krokvím. Pod kontralatě doporučujeme použít těsnící pásku na nehty.

Materiál a nářadí pro laťování

Materiál:

• Latě a kontralatě (ideálně 6 m dlouhé, silné 4 cm a široké 6 cm). Kontralatě a latě byly objednány z DEKu. Jedná se o latě 60 * 40 * 4000, které jsou již z výroby impregnované.
• Parotěsná zábrana.
• Hřebíky.
• Šrouby do dřeva.
• Samořezné šrouby (v případě plechové střechy).
• Sponky na parotěsnou zábranu (ideálně 10×8 mm).
• Krytina (plech, keramická nebo betonová taška, asfaltová šindel a pod.).
• Vrabčáky.
• Hřebenáče.
• Klempířské výrobky (lemovky, trapézové plechy, závětrné lišty, odkapové profily a další ukončovací prvky).

U plechové krytiny se doporučuje použít speciální samořezné šrouby s těsnicí podložkou (tzv. farmářské šrouby), které zaručí dlouhodobou odolnost proti vodě. V případě taškové krytiny je zase nutné použít správně tvarované háky nebo příchytky.

Nářadí:

• Akumulátorový utahovák.
• Sponkovačka na uchycení parozábrany (postačí i mechanická).
• Šňůra na značení linií, silon nebo pevný provázek.
• Nůžky na plech nebo jiné vhodné řezací zařízení (pro plechovou krytinu).
• Měkký kartáč (pro odstranění kovových hoblin z plechové krytiny).

Montáž kontralatí a latí

Konstrukce laťování střechy se skládá z kontralatí a vlastních latí. Kontralatě se montují svisle, tedy souběžně s krokvemi, a slouží jako odvětrávací mezera mezi střešní fólií a krytinou. Na kontralatě se následně přibíjejí vodorovné střešní latě podle doporučené rozteče. Přesné informace naleznete v technickém listu výrobce krytiny. Základem je pevný, stabilní krov bez poškození.

Čtěte také: Návod na montáž venkovního dřevěného obkladu

Postup montáže:

1. Kontralatě: Kontralatě (obvykle 40×60 mm) se připevňují kolmo na krokve, podél spádu střechy. Jejich účelem je vytvořit větrací mezeru mezi fólií a latěmi. Kotví se nerezovými vruty - pozor na délku! Kontralatě se umisťují přímo na krokve, které svou délkou kopírují. Mají dvě funkce. Tvoří osnovu pro instalaci vodorovných závěsných latí a svou výškou vymezují odvětrávanou mezeru mezi hydroizolační fólií a střešní krytinou. Pokud kontralatě kotvíme přímo ke krokvím, použijeme pozinkované stavební hřebíky 120 milimetrů. Zatloukáme je pod úhlem 60 stupňů. V případě, že má střecha izolaci nad krokvemi, použijeme vruty. POZOR: Na spodní plochu kontralatě, přiléhající k hydroizolační fólii, vždy aplikujeme pěnovou pásku nebo těsnicí tmel.
2. Laťování: Latě se pokládají vodorovně přes kontralatě, v osové vzdálenosti dle typu krytiny (např. 350 mm u taškového plechu, jinak dle specifikací výrobce). Latě se kotví vruty nebo hřebíky, opět do kontralatí a krokví.

Nejprve se spodní kontralatě zkrátily tak, aby nepřečnívaly přes okapní plech a v horní části zůstal kus fólie volný pro nalepení další fólie. Na lať se nalepila těsnící páska DELTA SB60, která těsní díry od hřebíků při přitloukání (kontra)latí. Kontralať se umístila na bednění v místě, kde je krokev, a v horní části se přibila hřebíkem 3 * 100. Kontralať se ve spodní části umístila na střed krokve a přibila i na spodní straně. Po přibití pěti prvních kontralatí se na spodní stranu přibila první lať. Jde o stejné dřevo, akorát jsou použity hřebíky 4,5 * 130.

Při laťování se postupovalo stále dokola - vždy se umístily kontralatě na krokve, přibily v horní části, spodní část se vystředila, umístila se palubka a celek se přibil. Vždy po pěti kontralatích se dole přibila lať, po které bylo možné chodit. Následovalo přibití latí na celou délku již přibitých kontralatí. Latě mají rozteč 250 mm. Protože na střeše bude plechová střešní krytina, která snese nějaké nepřesnosti v rozmístění latí, uřízly se dva špalíčky 190 mm dlouhé (190 + 60 = 250 mm rozteč), ty vždy položil na již přibitou lať, dorazil k nim další a tu přibil. Lepší variantou je brnkačkou udělat si čáry s přesnou roztečí a na tyto čáry klást latě.

Po natažení fólie či instalaci nadkrokevní izolace se použijí kontralatě. Pokud instalujeme nadkrokevní izolaci, použijeme systémové vruty v příslušné délce. Doporučení: Postupujeme dle doporučeného rozmístění vrutů. Používáme šroubovák s dostatečným utahovacím momentem. Nejdůležitější částí je určení vzdálenosti latí. Dodržet rozteč dle druhu krytiny a sklonu střechy. Horizontální označení zajišťuje rovnoběžnost laťování - používáme při něm šňůru s barvou. Vzdálenost prvních dvou latí u okapu je zpravidla kratší než vzdálenost latí v poli.

Určení vzdálenosti latí

Když se chystáme k vlastnímu laťování střechy, musíme již vědět, jakou střešní krytinu chceme na střechu pokládat, protože nejen každý typ, ale také každý model má rozličné požadavky na laťování střechy.

Měření krycí délky a šířky u keramických tašek:

U keramických střešních tašek se mohou u jednotlivých modelů lišit krycí rozměry (krycí délka a krycí šířka) od hodnot deklarovaných výrobcem. Proto je nutné stanovení krycích rozměrů před nalaťováním střechy. Určení střední krycí délky a krycí šířky u keramických tašek se provádí ve čtyřech krocích - dvě měření při roztaženém a dvě měření při sraženém stavu. Dle Pravidel pro navrhování a provádění střech je povinností zkontrolovat si střední krycí délku (laťování) u tašek, které jsou dodány na střechu.

Čtěte také: Oprava dřevěných trámových stropů

1. Položíme nad sebe 12 ks základních tašek na rovnou plochu lícem dolů a v sesazovacích drážkách je roztáhneme na maximum, změříme vzdálenost prvního a předposledního závěsného ozubu.
2. Stejných 12 tašek v řadě srazíme v sesazovacích drážkách na minimum a opět změříme.
3. Změřené údaje sečteme a vydělíme číslem 20.

Pro měření je zapotřebí 24 ks základních tašek pro stanovení krycí délky, resp. 18 ks základních tašek a 6 ks odvětrávacích tašek pro stanovení krycí šířky (šířka základních a odvětrávacích tašek se může lišit).

Obecné vzdálenosti latí:

• U okapu je doporučená vzdálenost latí 33 cm (od spodku nejnižší po vršek latě, která je nad ní - údaj je daný typem tašky).
• U hřebene je to 4 cm od horního konce krokve.
• Zbylou délku x = 135 - 33 - 4 cm = 98 cm rozdělíme rovnoměrně podle maximální dovolené vzdálenosti latí, která je 33 cm (údaj daný typem tašky), což je 98 : 33 = 2,96 řad. Počet zaokrouhlíme nahoru, což je 3. Spolu se spodní řadou tedy potřebujeme na pokrytí střechy uložit 4 řady tašek.

Tašky posuvné nám umožňují přeložit jednotlivé řady tašek více či méně přes sebe tak, abychom u hřebene končili vždy celou řadou tašek (není tedy nutné tašky u hřebene řezat). Tašky s přesnou krycí délkou mají konkrétně danou vzdálenost jednotlivých latí. U šikmých střech je důležité správné osazení laťování. Vzdálenost střešních latí se přizpůsobuje typu krytiny, např. plechové nebo pálené tašky. U pálených tašek se laťování pohybuje v rozmezí 30 až 40 cm od sebe (v závislosti na typu a značce), u betonových tašek je to 32 až 34 cm a u plechových krytin se určuje podle konkrétního profilu.

Když máme vše připraveno k instalaci závěsných, tedy vodorovně situovaných latí, přichází čas na zmíněné měření. Začínáme od okapu. První lať, nazývanou jako okapní, přichytíme na výšku na spodní hranu kontralatí. Jejím úkolem je podepřít do roviny okapní řadu tašek. První závěsná lať se umístí tak, aby taška přesahovala okapní hranu a směřovala zhruba do třetiny okapu. V případě tašek Beta a Hodonka je to 79 milimetrů. Poté se přesuneme na opačný konec krokví. Hřebenová lať se instaluje 30 mm od hřebene. Následně odměřit vzdálenost obou latí a délku mezi nimi vydělíme krycí délkou krytiny. Ta je u tašek Hodonka a Beta 320 až 340 milimetrů, takže pro výpočet použijeme hodnotu 330 milimetrů. Výsledek zaokrouhlíme na celé číslo a získáme počet řad.

Přehled roztečí latí dle typu krytiny:

Vždy je tak nutné dodržovat pokyny výrobce z přiloženého technického listu a montážního návodu!

Řešení detailů a montáž lemování

Těsně před dokončením laťování se řeší zamezení vnikání hmyzu do prostoru půdy. Na mezeru na hřebeni se přisponkovaly pruhy perlinky, což umožňuje větrání prostoru půdy a zároveň zamezí vniknutí nezvaných návštěvníků. Poté se fólie a laťování dodělalo až těsně před mezeru. Ta zůstane bez fólie. Na kontralatě se připevnila další vrstva fólie, která tvoří jakousi stříšku. Vzduch může proudit z prostoru půdy, pod krytinou, ale voda hnaná větrem steče po fólii dolů.

Důležité detaily. Součástí laťování, které je přípravou na pokládku střešní krytiny, je i instalace ochranných mřížek a pásů. Mřížka slouží k ochraně prostoru mezi spodní stranou střešní krytiny okapní latí. Její materiál a konstrukce zajistí, že se přizpůsobí členitému rubu tašky a bezpečně chrání prostor před vlétáním ptáků. Ochranu před ptáky zajišťuje i větrací pás. Ten se instaluje tak, aby uzavřel prostor mezi hydroizolační fólií a horní hranou okapní latě.

Montáž lemování pod krytinu před samotnou montáží pásů střešní krytiny je potřeba namontovat lemování, které se vkládá pod krytinu. Krajní plech pod střešní krytinou slouží k uzavření střechy na svislém štítu. Slouží k zamezení pronikání větru pod střešní krytinu a zároveň odvádí dešťovou vodu do okapu. Okapové lemování pod fólii zabraňuje kapání kondenzátu z podstřešní fólie na spodní část krokví, popřípadě do oblasti podhledu. Okapové lemování pod krytinu slouží na usměrnění stékající vody z krytiny přímo do okapového žlabu. Boční lemování pod krytinu se používá při kontaktu střechy ve spádu se svislou stavební konstrukcí. Pokud se dvě šikmé střešní plochy setkávají v úžlabí, musí být instalováno lemování jako deflektor vody ve směru žlabu. Takové lemování slouží k odvádění vody z úžlabí do žlabu. Údolní žlab je připevněn ke střešním latím pomocí spon a hřebíků. V žádném případě jej nepropichujte hřebíky nebo šrouby. Jednotlivé kanály se musí dostatečně překrývat, obvykle 200 mm (ne 100 mm jako u ostatních lemování).

Pokládka střešní krytiny

Pokládka střešní krytiny začíná od okapu směrem k hřebenu, v případě tašek. Pokud máte plechovou střechu, začíná se z pravé strany směrem doleva, protože pásy se dodávají v jednotlivých blocích z výroby (např. 4 x 1 m). Pokud pokládáte klasické tašky, je nutné první řadu pečlivě vyrovnat. Totéž platí i v případě plechové střechy. Tyto úvodní pokládky tvoří linii celé střechy.

Tašky nebo plechy se pokládají s přesahy podle pokynů výrobce. U plechové krytiny je důležité dbát na správné překrytí spojů a těsnění. Kromě toho je třeba myslet na všechny klempířské prvky, které je třeba umístit pod krytinu, např. některé háky okapového systému, větrací lišty a okapové plechy. Každý typ krytiny má předepsaný způsob upevnění. Tašky se upevňují háčky nebo hřebíky, přičemž v exponovaných oblastech (např. okraje střechy) je nutné hustší upevnění. Plechová krytina se šroubuje speciálními samořeznými šrouby s těsnicí podložkou v barvě střechy, aby se zabránilo pronikání vody.

Hřeben střechy se uzavírá hřebenovými prvky, pod které se vkládá speciální ventilační páska zajišťující odvětrání prostoru střechy a ochranu před deštěm či sněhem. Na závěr se montují odkapové žlaby a svody. Háky pro žlaby musí být osazeny s minimálním sklonem 2 až 5 mm na každý metr, aby voda správně odtekala.

Po samotné montáži a oplechování střechy přichází na řadu lemování, které se instaluje na konec. Hřebenové kryty jsou také upevněny pomocí šroubů 4,8 x 20 mm ve vzdálenosti asi 30 cm k profilovým deskám, které se spojují. Jednotlivé kusy hřebenového krytu by se měly navzájem překrývat o 100 mm, ale neměly by být sešroubovány. Krajní lišta se používá u pultových střech s profily plechových tašek jako ukončovací hrana v horní části střechy a u trapézových plechů i jako štítová lišta (při zakrytí se pod krytinu používá krajní plech).

tags: #postup #latování #střechy #návod

Oblíbené příspěvky:

• Zjistěte, jak mapa odvodňovacích staveb pomáhá v boji proti erozi.
• výběr venkovních dveří
• Inovativní řešení s průmyslovou keramikou
• Vše o klempířských pracích a střešních prvcích
• Profily Ing. Zdeňka Hilla a Ing. Zdeňka Heligra