Posudek na zvukovou izolaci bytu: Klíč k tichému a komfortnímu bydlení

Hlučnost mezi sousedními byty je jedním z nejčastějších problémů obyvatel bytových domů. Lidé si stěžují na kroky, hudbu, televizi nebo běžný hovor přicházející od sousedů. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku může vést k problémům se spánkem, zvýšenému krevnímu tlaku, stresu a dokonce i k srdečním onemocněním. Je proto zásadně důležité věnovat velkou pozornost akustickému komfortu v našich domovech. Zvuková izolace slouží ke snížení šíření hluku přes různé stavební konstrukce. Ochrana proti hluku patří mezi základní požadavky na vlastnosti staveb podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tato vyhláška se odkazuje na závazné normy, které se v posledních dvou letech zpřísnily. Důležitým prostředkem zajištění této ochrany jsou vhodně navržené dělicí stavební konstrukce. Včasné odhalení nedostatečné zvukové izolace konstrukcí a úprava návrhu konstrukce předchází problémům při realizaci objektu a reklamacím uživatelů objektů.

Co je posudek na zvukovou izolaci bytu?

Posudek na zvukovou izolaci bytu je odborné hodnocení, které má za cíl zjistit, zda stavební konstrukce splňují požadavky na zvukovou izolaci dle platných norem. Toto hodnocení zahrnuje měření vzduchové neprůzvučnosti a kročejové izolace. Finální posouzení (dokončené) stavby je vždy založené na výsledcích akustických zkoušek in-situ. Jedině tímto způsobem lze do výsledných hodnot zahrnout vliv skutečného provedení. Měření se provádí v souladu s ČSN EN ISO 16283 (všechny části) a hodnocení (stanovení jednočíselných hodnot zvukové izolace) podle ČSN EN ISO 717, část 1 a 2.

Typy hluku a jejich šíření

Než se pustíme do řešení, je důležité pochopit, jaký typ hluku se šíří a jakými cestami:

  • Vzdušný hluk - šíří se vzduchem, například mluvení, hudba, televize, hluk spotřebičů mimo konstrukce.
  • Konstrukční (kročejový) hluk - přenáší se pevnými částmi konstrukce, například kroky, posouvání nábytku, dopady předmětů. Kročejový hluk je jednou z nejčastějších forem strukturálního hluku.
  • Vibrační hluk - vzniká přenosem vibrací, např. z domácích spotřebičů nebo výtahů.

Zvuk nepřichází vždy odtamtud, odkud ho poprvé slyšíte. Často se šíří stropem, podlahou, bočními stěnami nebo dokonce přes zásuvky a konstrukční spoje. V bytových domech a starších budovách je to obzvláště běžné, proto je důležité promyslet celou trasu přes konstrukci.

Měření zvukové izolace

Měření zvukové izolace zahrnuje dva základní typy měření, analogicky ke dvěma druhům zvukové izolace. Jedná se o měření vzduchové neprůzvučnosti a měření kročejové izolace. Všechny tyto zkoušky jsou popsány v souboru norem ČSN EN ISO 140, kde jsou uvedeny jednotlivé měřicí postupy a také stanoveny požadavky na měřicí aparaturu. Měření zvukové izolace se provádí podle souboru harmonizovaných evropských norem ČSN EN ISO 140 a v návaznosti na měření poté i vyhodnocení dle souboru harmonizovaných evropských norem ČSN EN ISO 717.

Čtěte také: Výhody zvukově izolačních dveří

Měřicí aparatura

Základem měřicí aparatury je zvukový analyzátor a měřicí mikrofon. Pro měření zvukové izolace podle ČSN EN ISO 140 je normou požadována pro obě zařízení třída přesnosti 1, tedy třída nejvyšší. Před každým měřením je nutné provést kalibraci měřicí soustavy mikrofon - analyzátor pomocí akustického kalibrátoru. Jedná se vlastně o ověření elektrických parametrů soustavy a jejich zadání do analyzátoru. Tento postup je nutný pro získání správných výsledků.

  • Pro získání akustického signálu se využívá všesměrový reproduktor. Jedná se v podstatě o soustavu reproduktorů umístěných na povrch dvanáctistěnu. Jako akustický signál slouží růžový šum pro měření doby dozvuku a bílý šum pro měření vzduchové neprůzvučnosti. Bílý šum je náhodný signál s plochým výkonovým spektrem v definovaném kmitočtovém rozsahu. Růžový šum je pak signál, kde je výkon přímo úměrný převrácené hodnotě kmitočtu.
  • Pro měření kročejové izolace, která se vyjadřuje váženou normalizovanou hladinou akustického tlaku kročejového zvuku, se používá normalizovaný zdroj kročejového zvuku. Základní součástí zdroje kročejového zvuku je soustava pěti kladívek, každé o hmotnosti 500 gramů.

Zkoušení zvukové izolace

  • Měření vzduchové neprůzvučnosti se sestává ze stanovení zvukové pohltivosti přijímací místnosti a měření útlumu zkoušené konstrukce. Pohltivost přijímací místnosti se určuje pomocí naměřených hodnot doby dozvuku. Útlum zkoušené konstrukce se poté určí souběžným nebo postupným měřením hladiny akustického tlaku vyvozené všesměrovým zdrojem ve vysílací místnosti, kde je tento zdroj umístěn, a v přijímací místnosti. Speciálním případem měření vzduchové neprůzvučnosti jsou obvodové pláště budov, kdy je vysílací místnost nahrazena exteriérem.
  • Měření kročejové neprůzvučnosti - U měření normalizované hladiny kročejového zvuku se použije normalizovaný zdroj kročejového zvuku. Měří se pouze hladina akustického tlaku v přijímací místnosti. V rámci zkoušky je v přijímací místnost změřena doba dozvuku pro zjištění pohltivosti prostoru, která vstupuje do vyhodnocení jako korekční člen. Výsledná neprůzvučnost je určena jako hladina akustického tlaku v přijímací místnosti doplněná o korekční člen pohltivosti přijímací místnosti.

Kdy a proč se provádí měření zvukové izolace?

Měření zvukové izolace se běžně provádí při kolaudaci objektů na popud investora nebo hygieny pro ověření souladu stavby s legislativními požadavky. Dále se měření zvukové izolace provádí jako podklad při projektech rekonstrukcí objektů pro ověření dostatečnosti zvukové izolace nebo pro případné návrhy úprav. Velice často se měření zvukové izolace provádí v rámci stížností uživatelů objektů v případě podezření na přenos nadměrného hluku.

Požadavky na zvukovou izolaci dle ČSN 73 0532

Požadavky na zvukovou izolaci jsou uvedeny v technických normách (ČSN). Obecně vzato však normy nejsou závazné, nejsou-li učiněny závaznými smluvními podmínkami mezi jednotlivými účastníky výstavby nebo nadřazeným předpisem (vyhláškou, nařízením vlády, zákonem). Požadavky na zvukovou izolaci jsou uvedeny v ČSN 73 0532 (Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků - Požadavky, prosinec 2020). Jsou uzpůsobené českým podmínkám. Části této normy jsou závazné na základě vyhlášky č. 268/2009, o technických požadavcích na stavby. Na různých místech se v ní píše o tom, že dělicí konstrukce je vyhovující z hlediska zvukové izolace, pokud splňuje požadavky stavební akustiky na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mezi místnostmi v budově dané normovými hodnotami dle charakteru a způsobu využití místností zdroje a příjmu zvuku.

Vzduchová neprůzvučnost

Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi se posuzuje pomocí veličiny R´w vážená stavební neprůzvučnost, případně pomocí veličiny DnT,w vážený normovaný rozdíl hladin pro místnosti, které spolu přímo nesousedí. Na rozdíl od vážené laboratorní neprůzvučnosti (Rw), která se používá pro posuzování výplní otvorů (např. oken a dveří), je R’w relevantní pro hotové konstrukce s ohledem na vedlejší cesty šíření zvuku. Vážené hodnoty vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi nesmí být nižší než požadavky uvedené v ČSN 73 0532. Ve fázi projektové přípravy musí platit: R´w = Rw - k1 ≥ R´w, pož. Zde je třeba důrazně upozornit na vliv korekcí na vedlejší cesty šíření zvuku, kdy u konstrukcí na silikátové bázi je korekce obvykle 2 dB, u cihelné báze 3 až 4 dB a u sádrokartonů 8 dB i více.

Kročejová neprůzvučnost

Kročejová neprůzvučnost mezi místnostmi se posuzuje pomocí veličiny vážená stavební normovaná hladina akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w, případně L´nT,w, pokud zkoušená stropní konstrukce s podlahou není součástí společného stropu. Termín „kročejová neprůzvučnost“ je tedy nepřesný, neboť vyšší hodnota L´n,w neznamená lepší zvukovou izolaci, ale naopak. Podle ČSN 73 0532 musí platit: L´n,w = Ln,w + k2 ≤ L´n,w, pož. Zjednodušeně lze říci, že cílem je dosáhnout co nejnižší hladiny kročejového zvuku (hluku). V ČSN 73 0532 z prosince 2020 došlo k několika významným změnám, které se týkají zvukové izolace mezi místnostmi v budovách s byty. Jednou z nich je zpřísnění požadavků na kročejovou neprůzvučnost o 2 dB až 5 dB, které sice nemusí mít vliv na akustický návrh podlah, ale zvyšuje tlak na kvalitu jejich provádění.

Čtěte také: Kompletní návod na montáž zvukově izolačních příček Knauf

Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v rodinných a bytových domech

Prostor Popis Požadavky na zvukovou izolaci [dB]
stropy stěny dveře
R´w, DnT,w L´n,w, L´nT,w R´w, DnT,w Rw
Chráněný Bytové domy, rodinné domy - nejméně jedna obytná místnost 47 63 42 27
Chráněný Bytové domy - obytné místnosti bytu 531) 55 53 -
Hlučný Všechny místnosti druhých bytů, včetně příslušenství 521) 581) 521) -
Společné prostory domu (schodiště, chodby, terasy, kočárkárny, sušárny, sklípky apod.) 52 55 52 322) / 373)
Průjezdy, podjezdy, garáže, průchody, podchody 57 48 57 -
Místnosti s technickým zařízením domu (výměníkové stanice, kotelny, strojovny výtahů, strojovny VZT, prádelny apod.) s hlukem: LA,max ≤ 80 dB 574) 484) 574) -
80 dB < LA,max ≤ 85 dB 625) 485) 625) -
Provozovny s hlukem LA,max ≤ 85 dB s provozem do max. 22.00 hod 57 53 57 -
s provozem i po 22.00 hod 62 48 62 -
Provozovny s hlukem 85 dB < LA,max ≤ 95 dB s provozem i po 22.00 hod 725) 385) - -

1) Požadavek se vztahuje pouze na starou, zejména panelovou výstavbu, pokud neumožňuje dodatečná zvukově izolační opatření.

2) Platí pro vstupní dveře z chodby do předsíně (vstupní haly) bytu, pokud je chráněný prostor místnosti oddělen dalšími dveřmi.

3) Platí pro vstupní dveře z chodby přímo do chráněné obytné místnosti bytu.

4) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit nebo upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachty, apod.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. V prokázaných případech, kdy zařízení nebude zdrojem hluku a vibrací, lze požadavky snížit o 5 dB. V opodstatnělých případech se doporučuje vypracovat předběžné hodnocení ve formě akustické studie.

5) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit nebo upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachty, apod.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. Místnosti s provozním hlukem s dominantním obsahem nízkých kmitočtů nebo s tónovými složkami (např. hlučné strojovny, diskotéky apod.) se zásadně nedoporučuje situovat do blízkosti bytových jednotek. Zejména přenos nízkých kmitočtů nelze v běžných obytných budovách účinně omezit. V odůvodněných případech se provede posouzení ve formě akustické studie. Provozovny s hlukem LAmax>95dB se nemají umisťovat do obytných budov.

Čtěte také: Jak montovat terasová prkna na minerální izolaci?

Praktická řešení zvukové izolace

Existuje několik způsobů, jak efektivně snížit hlučnost mezi byty. Výběr metody závisí na typu hluku, konstrukci budovy a finančních možnostech majitele bytu. Zvuková izolace není otázkou jedné desky nebo panelu. Vždy se vyplatí přemýšlet v systému, kde záleží na konstrukci, obkladu, způsobu upevnění, vzduchové mezeře i na tom, jaký hluk chcete potlačit. V bytě i v kanceláři je první krok rozhodnout, zda potřebujete skutečnou zvukovou izolaci, nebo spíše tlumení hluku.

Svislé konstrukce (stěny)

Jedním z nejčastějších řešení je instalace akustických materiálů na stěny, které sousedí s jiným bytem. Instalace obvykle probíhá formou předsazené stěny, která se montuje na kovový nebo dřevěný rošt. Mezi stěnu a panel se vkládá izolační materiál. Toto řešení přichází na řadu, když přes zeď proniká sousedův hovor, zvuk televize nebo jiný hluk šířený vzduchem.

Nejčastější problémy a řešení:

  • Oslabování zděných konstrukcí instalacemi: Problematické je umisťování zásuvkových krabic do mezibytových stěn naproti sobě. U konstrukce, která je v rámci ekonomické optimalizace projektu navržena na samé hranici požadavku na zvukovou izolaci, představuje takové umístění zásuvkových krabic zásah, který ji může posunout již pod hranici požadované hodnoty stavební vzduchové neprůzvučnosti. Stejný efekt může mít umístění většího počtu zásuvkových krabic v libovolné poloze do jedné konstrukce. Pro dodatečné odstranění tohoto nedostatku je většinou nutné doplnit konstrukci o sádrokartonovou předstěnu v tloušťkách od cca 70 - 80 mm.
  • Umístění trubních rozvodů do dělicích konstrukcí: Velice problematické je umisťování trubních rozvodů do dělicích mezibytových konstrukcí, obzvláště v případech, kdy je jedna ze sousedících místností obytná. Takovýto stavební zásah představuje výrazné oslabení tloušťky konstrukce. Problémem v tomto případě nebývá jen nedostatečná vzduchová neprůzvučnost konstrukce, ale především přenos hluku z vodovodního potrubí konstrukcí. Náprava problému je velice obtížná, často neakceptovatelná. Nejúčinnějším opatřením je obnažení potrubí a jeho dodatečné obalení pružnou izolací, například pěnovým polyetylenem.
  • Nerozborný návrh nebo použití sádrokartonových předstěn a desek: Sádrokartonovou předstěnou lze zvýšit vzduchovou neprůzvučnost jednoduché konstrukce. Důležitým faktorem ovlivňujícím návrh předstěny je rezonanční kmitočet vzduchové vrstvy konstrukce. Ten je ovlivněn plošnou hmotností obou dílčích stěn a jejich vzájemnou vzdáleností. Rezonanční kmitočet je nutné dostat mimo zvukově izolační oblast (100 - 3 150 Hz), prakticky do oblasti mnohem nižší než 100 Hz, přibližně fr < 70 Hz. V případě, kdy nebude toto pravidlo zachováno a rezonanční kmitočet bude ležet ve zvukověizolačním rozmezí, může dojít i ke zhoršení izolačních vlastností konstrukce.

Vodorovné konstrukce (stropy a podlahy)

Pro omezení kročejového hluku je nutné řešit stropní a podlahové konstrukce. Zvuková izolace se u vodorovných konstrukcí dělí na vzduchovou neprůzvučnost a kročejovou izolaci vyjadřovanou normalizovanou hladinou (akustického tlaku) kročejového zvuku. U novostaveb se doporučuje použití tzv. plovoucích podlah, které nejsou pevně spojeny s konstrukcí budovy, čímž se minimalizuje přenos vibrací.

Nejčastější problémy a řešení:

  • Nedostatečná izolace stropní desky: U samotného železobetonového stropu platí mezi váženými hodnotami vzduchové neprůzvučnosti a normalizované hladiny kročejového zvuku přibližně vztah: Lnw ≈ 135 - Rw [dB]. Z tohoto důvodu je nutné u konstrukcí, jež mají plnit akusticky dělící funkci, vytvářet plovoucí podlahy, které jsou od ostatních konstrukcí odděleny pružným prostředím.
  • Chybné provedení plovoucí podlahy: Základní zásadou pro správnou akustickou funkci stropu je důsledné oddělení skladby podlahy od nosné konstrukce v ploše místnosti, od stěny a také od prostupujících konstrukcí. Při provádění roznášecí vrstvy je tedy nutné myslet i na pružnou separaci prostupujících trubek otopné soustavy a podobných instalací. V případě zatečení a zatuhnutí potěru nebo betonové mazaniny skrz izolační vrstvu na nosnou konstrukci dochází k propojení roznášecí vrstvy a nosných konstrukcí objektu. Funkce izolační vrstvy je v tomto případě velmi omezena a požadavek normy většinou překročen. Oprava této vady představuje vybourání podlahového souvrství.
  • Nášlapná vrstva: Podstatný vliv na kročejovou izolaci stropu má kromě jiného samotná nášlapná vrstva podlahy. Z hlediska kročejové izolace stropu je nejvhodnější nášlapnou vrstvou koberec. Naopak podlahová krytina z keramické dlažby nebo laminátu na kročejovou izolaci skladby nemá pozitivní vliv.
  • Vertikální nebo diagonální šíření zvuku: Při vertikálním nebo diagonálním šíření zvuku mezi dvěma podlažími se použijí požadavky pro stropy. Alternativně lze v případě problému s vertikálním přenosem realizovat zvukověizolační podhled. Účinnost podhledu je ale omezená.

Dveře a okna

Hluk se často šíří i netěsnostmi kolem dveří a oken. Řešením může být instalace akustických dveří s těsněním, výměna oken za trojskla s akustickým rámem a utěsnění spár pomocí silikonových nebo gumových pásků. Požadavek na váženou neprůzvučnost oken Rw umístěných v obvodovém plášti se stanoví podle tabulky 3. Určí se z požadavku R’w pro celý obvodový plášť dle tabulky 2 a z poměru ploch oken k celkové ploše obvodového pláště v místnosti. Za plochu okna se považuje plocha okenního otvoru včetně rámu.

Proces řešení problémů s hlukem

Zvuková izolace přinese výsledky jen za podmínky, že nezačnete materiálem, ale přesnou identifikací hluku.

  1. Identifikace typu hluku: Nejprve je třeba určit, o jaký hluk jde: řeč, zvuk televize, hudba, hluk strojů, klepání nebo kročejový hluk. Vzduchový hluk, strukturální hluk a ozvěna se chovají odlišně, a proto vyžadují odlišná řešení.
  2. Zmapování cesty šíření: Zvuk nepřichází vždy odtamtud, odkud ho poprvé slyšíte. Často se šíří stropem, podlahou, bočními stěnami nebo dokonce přes zásuvky a konstrukční spoje.
  3. Volba správné skladby vrstev: Jakmile znáte typ hluku a cestu jeho šíření, je třeba rozhodnout, zda potřebujete předstěnu, stropní systém, podlahovou zvukovou izolaci nebo pouze úpravu vnitřní akustiky.
  4. Výběr materiálu: zvukově izolační, nebo zvuk pohlcující? V tomto kroku se rozhodne, zda je potřeba skutečná zvuková izolace, nebo spíše pohlcování zvuku. Hustá samolepicí zvukově izolační pěna dobře poslouží jako doplňková vrstva na menších plochách, u hluku strojů nebo při dodatečné vnitřní úpravě. Plstěné nebo dřevěné obkladové panely jsou naopak vhodné tam, kde je cílem snížení ozvěny, zlepšení srozumitelnosti řeči a vytvoření příjemnějšího vnitřního akustického prostředí.
  5. Realizace: uzavření detailů, spár a napojení: Jednou z nejčastějších chyb při izolaci proti hluku je situace, kdy samotný materiál je vhodný, netěsnosti vzniklé při realizaci však snižují účinek. Napojení, rohy, spáry, upevnění a prostupy jsou stejně důležité jako hlavní vrstva.
  6. Kontrola a doladění: Po dokončení realizace je vhodné ověřit, zda se situace skutečně zlepšila tam, kde bylo potřeba. V mnoha případech už první zásah přinese znatelnou změnu, může se ale stát, že budou nutné další doplňkové kroky.

Kdy zavolat odborníka?

Odborník je na místě při silném a pravidelném průzvuku, při zasažení více konstrukcí, nebo pokud není jasné, kudy přesně se hluk šíří. Doporučila bych Vám situaci okamžitě písemně nahlásit na stavební úřad s tím, nechť na místě provedou kontrolu. Dále bych doporučila oslovit hygienu a naměřit hluk způsobený úpravami a dále oslovit soudního znalce, aby vypracoval znalecký posudek na hodnotu Vašeho bytu. O tomto pravidelně informujte nejen přímo souseda, ale především majitele bytu. Pokud se Vám nepodaří rozumně se domluvit, budete se muset na soud obrátit s žalobou, kterou se budete domáhat, aby si vlastník zabezpečil svou nemovitost tak, aby nedocházelo k obtěžování sousedů - tzv. sousedská žaloba. K tomu potřebujete mít shromážděny důkazy, tj. písemnou korespondenci, naměření hluku, zprávu od stavební kontroly, atd.

Shrnutí a doporučení

Nadměrný přenos hluku bývá jedním z častých důvodů reklamací uživatelů obytných domů. Kvalitní návrh konstrukcí je jedním ze základních kroků k dosažení požadovaných zvukově izolačních vlastností konstrukcí. Dodatečná zvuková izolace v mnoha případech funguje, obvykle ale přináší kompromisy. Může zlepšit akustický dojem i průzvuk, zabírá však místo a ne každý hluk lze zcela odstranit. Kvalitní materiály a odborná instalace nejsou levné, ale výhody v podobě klidného a komfortního bydlení jsou neocenitelné. Akustická pěna o tloušťce 2-4 cm s extra vysokou hustotou dobře poslouží jako doplňkové tlumení hluku, ke zmírnění menšího hluku strojů nebo k dodatečné vnitřní úpravě, ale při silném průzvuku sama o sobě nenahradí oddělenou příčku. Snížení hlučnosti mezi sousedními byty je dosažitelné pomocí správně zvolených metod zvukové izolace. Ať už se jedná o předsazené stěny, akustické podhledy nebo výměnu dveří, klíčem k úspěchu je kvalitní návrh, vhodné materiály a odborná realizace.

Použité materiály a literatura

  • Vyhláška 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků - Požadavky
  • ČSN EN ISO 140 (73 0511) Akustika - Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách
  • ČSN EN ISO 717 (73 0531) Akustika - Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách
  • ČSN EN ISO 12354-1: Stavební akustika - Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků - Část 1: Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi.
  • Zákon č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
  • Nařízení vlády č. 217/2016 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, kterým se mění Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

tags: #co #je #posudek #na #zvukovou #izolaci

Oblíbené příspěvky: