Komplexní přehled: Půlky a rohové cihly v moderních cihelných systémech

Cihla, nejstarší umělé stavivo, doprovází člověka už více než 10 000 let a má tak za sebou dlouhý vývoj, který se v důsledku stále stoupajících požadavků na stavební materiály v posledních dvou stoletích velmi výrazně zrychlil. Nejprve byly cihly pouze sušeny na slunci a od 4. tisíciletí př. n. l. se začaly vypalovat. Byl to první zásadní zlom v cihlářství - takové cihly mají výrazně lepší fyzikální vlastnosti.

Doplňkové cihly tvoří cca 10 % objemu obvodové konstrukce domu a ušetří až třetinu práce. Doplňkové cihly zpravidla řeší konstrukční detaily, jako jsou rohy, ostění i parapety. Díky nim se snižuje pracnost provádění zdiva, stavíte rychleji, kvalitněji, bez tepelných mostů, a zároveň tak šetříte - čas, energii, a tím i rozpočet. Doplňkové cihly nejsou dražší než ty základní. „Systémové zdění s doplňkovými cihlami HELUZ je dokonce o něco levnější.

Při řezání dochází k poškození cihel a některé nemohou být při dodržení správné technologie použity, jindy lze využít jen část řezané cihly a zbytek jde do odpadu. Proto podíl systémového řešení realizace obvodového zdiva s doplňkovými cihlami neustále roste. Díky systémovému stavění se zlepšuje kvalita návrhu a provádění staveb. To ocení zejména investoři,“ říká Ing. Zdeněk Kobza, produktový specialista společnosti HELUZ.

Historie a vývoj cihel

Cihla patří mezi nejstarší stavební prvky, který se využívá v různých formách tisíce let. Nejstarší formou cihel jsou tzv. vepřovice - sušené cihly s příměsí pilin nebo slámy. Vepřovice mají za sebou přes 10 tisíc let používání, u nás jejich zapojení do stavebního procesu probíhalo až do 20. století.

Dlouho pak zůstávala cihlářská výroba v principu podobná, základem byla plná cihla (mnoha rozměrů). Větší formáty se nevyráběly z důvodů technologických i pracovních (problematické sušení, vysoká hmotnost, dostatek lidí pro manuální práci…). Počátek této etapy trefně charakterizuje výrok keramického průkopníka Josiaha Wedgwooda z roku 1780: „Keramická výroba je proces, při němž se minerály nejistého složení a pochybné čistoty vystaví neměřitelně vysokým teplotám, při nichž proběhnou, částečně nebo úplně, blíže neznámé reakce a vznikne nestechiometrická hmota nazývaná keramikou.“

Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva

Ještě v 60. letech minulého století se běžně vyrábělo pouze několik málo druhů cihel, které se společně ve stejné stěně nijak nekombinovaly. Důkazem toho, že cihla vydrží skoro všechno, je fakt, že domy z podélně děrovaných cihel stojí dodnes. Postupem času se začaly objevovat cihly specializované pro určité použití ve stavbě - podélně děrované cihly s různým počtem otvorů pro vnitřní nenosné příčky tlouštěk od 40 do 140 mm, již zmíněné plné cihly či poměrně málo děrované cihly metrického formátu CDm pro vnitřní nosné zdivo a více otvory vylehčené svisle děrované cihly pro obvodové stěny. K nim například patřily cihly voštinové CV, různé inovace děrovaných cihel CD, CDK, CD INA, CD IVA a také CD TÝN I a II.

Prvními vlaštovkami v sortimentu doplňkových cihel se staly cihly-dělivky, které pomocí otvorů měly naznačeny roviny pro dělení pomocí zednického kladívka. Nejprve to byly cihly formátu plné cihly, ale se třemi kosočtvercovými otvory umožňující dělení na půlky nebo čtvrtky - tzv. „kvantlíky”. Postupně se dělicí rovina pro půlky začala objevovat i u větších formátů cihel, aby bylo možné bez větších obtíží dodržovat správnou vazbu cihel ve zdivu, protože dělení větších celých cihel zednickým kladívkem již nebylo jednoduché.

Typy cihel a jejich vlastnosti

Výběr správného typu cihel je důležitý nejen kvůli udržení tepla. Pálené cihly se ve stavebnictví používají po tisíce let. Samozřejmě během této doby prošly obrovským vývojem a dnes splňují požadavky na dobré tepelně izolační vlastnosti, nízkou hmotnost a dostatečnou únosnost. Co se však nezměnilo, je jejich výroba z přírodních surovin (zejména jílu a vody). Pálené cihly se rozdělují podle tvaru, rozměrů, provedení a účelu využití. Obecně se dělí na plné a děrované.

Jíl a voda jsou základní suroviny pro výrobu tradičních pálených cihel charakteristických svou oranžovou až červenou barvou. Pro zhotovení cihly se však uplatňují i jiné suroviny a výrobní technologie.

Cihla plná pálená - CPPP

Pálená cihla se vyrábí z cihlářské hlíny, která se po nařezání vysouší 2-3 dny v sušárně na vlhkost do 2 %. Následně se cihla dostává do vypalovací pece, kde stráví v teplotě mezi 700 a 1000 °C jeden až dva dny. Po vypálení jsou cihly roztříděny, v některých případech se ještě povrchově upravují (impregnace, glazura).

Čtěte také: Vlastnosti a využití schodů z masivu a spárovky

Z plných cihel se nejčastěji staví nosné stěny (300 nebo 450 mm) a příčky (75 nebo 150 mm). U starších staveb bývají ve spodní části budovy stěny mnohdy výrazně silnější. Cihla má rozměr 290 x 140 x 56 mm, skladebný rozměr (s omítkou a maltou) je 300 x 150 x 75 mm. Cihly se skládají na vazbu, která zajišťuje stabilitu konstrukce.

Další formy klasické cihly

Kromě celých cihel se používají také v různých odvozených rozměrech. Jsou to:

  • „devítka“ - 3/4 cihly = 9″ - také „tříčtvrtka“
  • „půlka “ - 1/2 cihly
  • „kvantlík“ - 1/4 cihly - také „čtvrtka“
  • „pásek“ - 1/2 cihly rozpůlené po délce

Vlastnosti pálených cihel

  • modulový formát
  • estetický vzhled
  • dobře akumuluje teplo
  • dobrá pevnost
  • ekologické řešení - přírodní materiál
  • dobře izoluje zvuk
  • vysoká požární odolnost

Moderní děrované a broušené cihly

Moderní děrované a broušené cihly jsou výsledkem evoluce ve stavebnictví. I když se k jejich výrobě využívají přírodní suroviny, splňují řadu přísných požadavků od izolačních vlastností po nízkou hmotnost. Díky dutinám jsou lehké, a tak nepřetěžují podklad a usnadňují manipulaci s materiálem. Broušené pálené cihly vynikají přesnými rozměry, což usnadňuje proces zdění a umožňuje využití tenké vrstvy lepidla či pěny. Díky minimálním spárám nedochází k výraznějším únikům tepla.

V současné době vyráběné cihlové bloky využívají jako základ tisíci lety ověřené vlastnosti cihelného střepu a svou moderní konstrukcí - speciálními tvary otvorů, vylehčením hmoty drobnými póry, velikostí tvarovky, zámkovým systémem styčných spár, snížením tloušťky ložných spár na minimum atd.

Přibližně před čtyřmi roky se začaly do ČR dovážet a posléze i vyrábět tzv. broušené cihly, které mají obě ložné plochy zbroušeny do roviny a na přesnou výšku 249 mm tak, aby obě ložné plochy byly dokonale rovnoběžné. Pro zdění z těchto cihel se nepoužívá běžná malta, ale tzv. malta pro tenké spáry. Poslední dobou se také při zdění objevuje používání speciální polyuretanové pěny, avšak pro tento způsob zdění dosud v ČR neexistuje předpis, podle kterého by se zdivo smělo provádět.

Čtěte také: Lamino a lak u dětského nábytku

Ostatní druhy cihel

  • NF - Normalformat: Mezinárodně standardizovaná jednotka pro děrované cihly, které se využívají ve střední a východní Evropě. Rozměr NF je 250 x 120 x 65 mm.
  • WF - Waalformat: Mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly. Tento typ cihel se používá nejčastěji v západní a severní Evropě, ale je oblíbený také v České republice. Rozměry WF jsou 210 x 100 x 50 mm.
  • Lícové cihly ražené: Ražené cihly se vyrábí oproti klasické CPP ražením hlíny do speciálních forem. Cihla má díky tomu ze všech 4 stran vzor, který vynikne v každém interiéru. Z lícovek nejčastěji realizujeme oplocení, komíny, krby, ale také interiérové zídky. Nasákavost ražené lícovky je do 18 %.
  • Cihly klinker: Klinkery mají nasákavost do 6 % a jsou vyráběny strojově. Tři strany jsou pohledové, 1 je pak hladká.
  • Porobetonové cihly: Díky vzduchovým dutinám, které vznikly při výrobě hmoty, jsou lehké a snadněji opracovatelné. I když sníží hmotnost konstrukce, na její pevnosti to nebude znát. Tyto lehké betony koupíte v různých pevnostech, a tak s nimi snadno a rychle postavíte i několikapatrové domy.
  • Betonové cihly: I když tvarem a rozměry připomínají pálené cihly, jsou oproti nim pevnější a téměř nenasákavé, tudíž trvanlivější. Navíc odolají mrazu, chemickým rozmrazovacím látkám i žáru. Jsou proto vhodné tam, kde běžné cihly nevyužijete - pro stavbu sklepů, šachet a jiných technických prostor pod úrovní země.
  • Šamotové cihly: Při stavbě krbů využijte žáruvzdorné šamotové cihly. Šamot odolá teplotě až 1 650 °C. Má typickou šedobílou až béžovou barvu a z více než poloviny ho tvoří oxid křemičitý.

Systémové zdění a doplňkové cihly

„Navrhovat a stavět v cihelném systému HELUZ je jednoduché a snadné. Projektant má veškeré materiály pro výstavbu od jednoho výrobce a má výbornou technickou podporu. Systémové stavění nejsou pouze základní cihly!“ upozorňuje Ing. Zdeněk Kobza, produktový specialista společnosti HELUZ, a pokračuje: „Každý zkušený projektant ví, že projektovat ve výrobních modulech a používat na stavbě celý systém doplňkových cihel HELUZ je výhodné z hlediska rychlosti, kvality zdění a bezproblémového vyřešení detailů. Využívání doplňkových cihel při návrhu projektu a používání při realizaci má zásadní vliv na kvalitu a rychlost realizace stavby.“

Realizační firma maximálně eliminuje dořezávání bloků a díky doplňkovým cihlám má hrubá stavba dokonalou převazbu a perfektně vyřešené tepelné mosty. Nejde jen o to, že stavba vypadá na oko přívětivěji a uceleněji. Ten nejhlavnější efekt pocítíme v kvalitativní úrovni celé konstrukce. Každá řada cihel HELUZ má svůj systém doplňků, ve všech případech je důmyslně dopracovaný systém základní cihly a navazujících doplňků. Efektivně zakončuje ostění - okna, dveře. Stavební otvor je čistý, hladký a rovný. Zásadní vliv má na statiku otvoru a na zatížení celé konstrukce. Minimalizují se tepelné vazby a významně ovlivňuje vzduchotěsnost objektu.

S použitím tohoto doplňku se minimalizují chyby a eliminují dořezy cihel. Používá se, pokud potřebujeme pracovat s výškou - sladit výšku okna například s kuchyňskou linkou, nebo upravit výšku kvůli rozvodům či podhledům. Takzvané „Enko“ čítá 2/3 výšky standardního rozměru cihly a můžeme jich nakombinovat, kolik chceme. Současně drží stejné parametry.

Pro konkrétní postup efektivního zabudování doplňků v rámci zdění obvodové konstrukce HELUZ zpracoval Prováděcí příručku. Cihelný systém je však, jak už z jeho názvu vyplývá, celý soubor vzájemně se doplňujících výrobků, ze kterých lze bez nadsázky postavit celý dům. Nedílnou součástí cihlových systémů jsou i prvky pro vytváření vodorovných konstrukcí. Nosnou částí těchto prvků je kvalitní beton vyztužený speciální betonářskou výztuží.

Sortiment zdicích materiálů lze zpravidla rozdělit do několika skupin podle použití:

  • cihelné bloky pro obvodové stěny
  • cihelné bloky pro vnitřní nosné stěny
  • cihly pro příčky
  • vše v provedení pero+drážka
  • dále pak: překlady pro vytvoření okenních a dveřních otvorů
  • stropní konstrukce (nosníky a vložky)

Jako doplňkové tvarovky se používají tzv. půlky a rohovky (případně vyrovnávací cihly), z důvodů dostatečného převázání tvarovek, řešení ostění otvorů a zdiva bez tepelných mostů. Nízké cihly se vyrábějí pro tloušťky stěn 240 mm a větší. Poměrně novým druhem doplňkových tvarů cihel jsou cihly koncové, resp. krajové. Tyto cihly se používají k ukončení vnějších stěn, tj. hlavně u otvorů - oken a dveří. Díky svému řešení děrování lze v místech napojení rámů výplní otvorů vložit do ostění, resp. parapetu, pás tepelné izolace, kterým se omezí únik tepla v těchto jinak choulostivých místech a tak zajistí, aby vnitřní povrchová teplota neklesla pod kritickou hodnotu.

Modulární systém

Začátkem 90. let se cihláři začali více poohlížet po výrobcích nejbližších zahraničních sousedů. A zjistili, že v ČSFR dosud převážně používaná výška cihel 140 mm, která odpovídá dvojnásobku výšky plné cihly a samozřejmě do té doby oficiálnímu stavařskému rozměrovému modulu 300 mm, se již v zahraničí téměř nepoužívá. Největším vzorem se pro nás stal rakouský a německý modulový systém vycházející z rozměru 250 mm. A právě modulové výšce 250 mm byla přizpůsobena i výška velkorozměrových cihelných bloků.

Pro tloušťku stěny jsme zachovali český modul, pro délku a výšku cihly převzali modul 250 mm. Jenže pak už při vazbě v rohu stěn nelze vystačit jenom s celými a polovičními bloky! A tak, díky českým tradicím, přišly na svět nové tvary - rohové cihly, které tento problém řeší. Skladebná délka cihel (ve směru délky stěny) a skladebná výška cihel jsou stejné, a to 250 mm. Půdorysný modul 250 mm je výhodný a osvědčený, a to i v případech, kdy svislé nosné konstrukce jsou jak zděné, tak i betonové.

Jednovrstvé cihelné zdivo

Jednovrstvé cihelné zdivo je zdivo, které je vyzděno z pálených cihelných zdicích prvků (cihelných bloků) tak, že jeho tloušťka se rovná jednomu z půdorysných rozměrů použitých cihel, tj. buď jejich délce nebo šířce. Významným příkladem jednovrstvé zděné stěny je obvodová (vnější) zděná stěna zhotovená ze svisle děrovaných velkorozměrových cihelných bloků (tvarovek). Obojí jsou cihly jednoúčelového použití např. s těmito rozměry: šířka je 440 mm (nebo též 400, 380, 365 či 490 mm), délka 247, 248 či 250 mm a výška 238 mm, resp. 249 mm.

Boční plochy těchto cihel (kolmé na líce stěny) jsou tvarovány podle systému „pero + drážka“ a proto se zazubené styčné spáry tloušťky 3 mm nevyplňují maltou. Poměrná průřezová plocha svislých děr (označovaná častěji jako podíl děrování) je 50 až 57 %. Pro zachování těchto vlastností je při zdění rohů a koutů stěn, v ostěních a u parapetů potřebné používat doplňkové tvary cihelných bloků. Doplňkové tvary - půlky, rohovky, koncové a nízké cihly - navíc umožní dosáhnout požadovaného rozměru stěny při dodržení pravidel pro tzv. vazbu mezi jednotlivými vrstvami cihel.

Hodnoty možných výšek stěn dosažených kombinací vrstev s modulem 250 a 167 mm (s odstupňováním po 83 mm, tj. Výška těchto cihelných bloků je 155 mm a s vrstvou maltového lože 12 mm (tj. s ložnou maltovou spárou) tvoří výšku v jedné vrstvě cihel 167 mm, což jsou 2/3 výškového modulu 250 mm. Pro vyzdívání vnitřních nosných stěn jsou určeny svisle děrované cihly 497 x 200 x 238 mm, 372 x 240 x 238 mm, 247 x 300 x 238 mm. Pro tloušťky stěn 240 a 300 mm je možno použít univerzální nízké cihly 240 x 300 x 155 mm, které mají všechny čtyři boční plochy opatřeny mělkými drážkami. Svislé styčné spáry zdiva z těchto cihel se vyplňují maltou.

Akustické stěny

Na přelomu tisíciletí začaly nabývat na vážnosti akustické vlastnosti budov určených pro pobyt osob. Cihelné akustické bloky se vyrábějí pro tloušťky stěn od 115 až do 365 mm, přičemž jednovrstvé oboustranně omítnuté zdivo vykazuje laboratorní hodnotu vážené neprůzvučnosti až 57 dB! Způsob napojení na přilehlé konstrukce (podlahu, stěny, strop) je velmi důležitý u stěn, na které jsou kladeny vyšší akustické požadavky. Tzv. akustické stěny, nejčastěji oddělující místnosti bytu od jiných hlučných prostorů, se vyzdívají ze speciálních zdicích prvků, které většinou mají vysokou objemovou hmotnost, nebo naopak z lehkých zdicích bloků, které se vylévají cementovou maltou nebo betonem, novinkou jsou akustické zdicí prvky s objemovou hmotností do 1000 kg·m-3 a speciálním děrováním.

Stěny je potřebné po celém jejich obvodu od přilehlých konstrukcí oddělit akustickou podložkou či vložkou tak, aby se hluk z jedné místnosti nepřenášel tzv. Jakýmkoli zásahem do akustických stěn (např. vedením vzduchotechniky vedením kanalizačního či vodovodního potrubí stěnou, zasekáním elektroinstalačních krabic apod.) může dojít k tzv. akustickému mostu, který způsobuje nepřímý přenos zvuku. Dalším z akustických mostů může být nesprávné napojení podlahy ke stěnám po obvodu místnosti.

Zásady správného zdění

Jeden z důležitých momentů v realizaci zdiva je provedení spár mezi jednotlivými cihelnými bloky. Z důvodu úspory práce a materiálu (15 % času a 30 % malty) se vyrábí výhradně bloky na pero + drážku, kdy se cihly skládají na sraz bez maltování styčné spáry. Systém P + D dostatečně zamezuje vzniku tepelného mostu ve styčné spáře. Maltujeme tedy pouze ložnou spáru, a to v ideální tloušťce 12 mm (238 + 12 = 250 mm), přičemž 250 mm je výškový modul, pro který jsou cihly vyráběny.

Vzhledem k povoleným výrobním tolerancím výšky cihelného bloku lze tloušťku ložné spáry upravit v toleranci 8 až 15 mm. Spáru maltujeme vždy zplna a do líce zdiva. Důležitá z hlediska únosnosti zdiva je jeho správná vazba. Délka přesazení jednotlivých bloků by měla být větší z hodnot 0,4 x h (h = výška cihly) nebo 40 mm. Doporučený půdorysný modul stavby 250 x 250 mm zaručuje u cihel délku převazby 125 mm.

Malty a lepidla

Malty pro zdění - ideálním stavem je to, když malta má stejné tepelně technické vlastnosti jako vlastní cihelné bloky. Z tohoto hlediska je pak zajištěna homogenita zdiva. Tento požadavek zajišťují tzv. teplé malty. Výborné tepelněizolační vlastnosti cihelných bloků však v ložných spárách částečně degraduje obyčejná vápenocementová malta pro zdění. Toto zhoršení vlastností lze velmi dobře odstranit použitím tepelněizolační (neboli lehké) malty pro zdění s nízkým součinitelem tepelné vodivosti λ ≈ 0,20 W/(m·K).

Pro zdění z broušených cihel se nepoužívá běžná malta, ale tzv. malta pro tenké spáry. Poslední dobou se také při zdění objevuje používání speciální polyuretanové pěny, avšak pro tento způsob zdění dosud v ČR neexistuje předpis, podle kterého by se zdivo smělo provádět. Cihly ukládejte do zdiva ještě před zavadnutím povrchu lepidla, tj. nejdéle do 3 minut. Cihly se po usazení do lepidla nesmí zvedat a ani posouvat.

Při zdění dalších vrstev zdiva probíhá pomocí lepidla Porotherm Dryfix.extra, dodávaného pro tento účel spolu s cihlami označenými Porotherm T Profi Dryfix. Na tyto cihly se bez rozdílu tloušťky stěny vždy nanášejí 4 tenké pruhy lepidla! Před uvedení do provozu dózu s lepidlem cca 20krát důkladně protřepejte a našroubujte na adaptér aplikační pistole. Nyní povolte regulační šroub a po dobu minimálně 2 sekund stiskněte spoušť pistole k jejímu naplnění.

Postup zdění

Po položení izolace proti zemní vlhkosti je třeba první vrstvou malty vyrovnat případné nerovnosti podkladu. Následuje založení rohů za pomoci rohových a polovičních tvarovek. Pokračuje vyzdívání stěny. Pro případné vyrovnání mimomodulového rozměru v délce stěny použijeme vyrovnávací cihlu, která je vyráběna jako doplněk ke všem cihlám pro obvodové stěny. Jako jednoduchou pomůcku pro zdění je dobré používat lať, označenou po 250 mm, která nám pomůže zajistit průběžnou kontrolu správné výšky vzhledem k výškovému modulu.

Zdění obvodových stěn se začíná v rozích osazením rohových cihel. Zde platí stejná pravidla jako u systému zdění z nebroušených cihel. Každá rohová cihla je oproti rohovým cihlám v sousedních vrstvách půdorysně otočená o 90°. Mezi takto osazené rohové cihly se z vnější strany natáhne zednická šňůra. První vrstva cihel se ukládá přímo do maltového lože. Přitom je třeba neustále dbát na správnou konzistenci malty. Osazované cihly by mělo být možné pohodlně vyrovnat, nesmí se přitom příliš vtlačovat do malty. V případě, kdy je už malta příliš tuhá, je možné na její povrch přidat vrstvu malty pro tenké spáry.

Při pokládání jednotlivých cihel je třeba využívat spojení pero+drážka tak, že spodní okraj cihly se opře o vrch cihly již uložené a spustí se po drážkách dolů na spodní vrstvu cihel. Protože se při zdění stěny postupuje od obou rohů či konců stěny směrem ke středu, je zpravidla potřeba upravit délku poslední cihly na požadovaný rozměr. K řezání cihelných bloků se používají vhodné nástroje, nikdy ne zednické kladivo nebo sekyra. Vazba cihel v rohu/koutu v každé vrstvě musí být oproti cihlám předchozí vrstvy na tom samém rohu půdorysně otočená o 90°. Při pokládce dalších vrstev cihel musí být zabezpečena dostatečná vazba zdiva: pro minimální vzdálenost mezi styčnými spárami ve dvou sousedních vrstvách platí větší z hodnot 40 mm nebo 0,4 × h , kdy h je výška zdicího prvku.

Kotvení a napojení

Pro zjednodušení práce se systémem cihel Porotherm Profi je vhodné k napojení vnitřních stěn a příček použít stěnové spony - speciální nerezové ploché kotvy. Kotvení stěn tlouštěk 175 až 365 mm se provádí dvěma sponami v každé druhé ložné spáře, kotvení příček tlouštěk 80 až 140 mm k nosné konstrukci se provádí jednou sponou v každé druhé ložné spáře. Kotva před vložením do spáry musí být namočena v maltě nebo v lepidle. Také styčná plocha cihel v místě napojení na kolmou stěnu musí být opatřena maltou nebo lepidlem.

V nosných cihelných stěnách nebo pilířích se pro připojení příček vynechávají drážky nebo kapsy. Při zdění příčky se do nich zasunou cihly, z nichž se příčka vyzdívá. V místech, kde nelze drážky nebo kapsy ze statických nebo jiných důvodů vytvořit (obvykle k tomu dochází u pilířů), vyloží se ze zdiva nosného prvku cihly označované jako ozuby.

Vliv povětrnostních podmínek

Velký význam pro kvalitu budoucího stavebního díla mají povětrnostní vlivy, které mohou velmi negativně zapůsobit při provádění zděných konstrukcí nebo omítek. Cihly jsou expedovány v igelitových fóliích, které jsou dostatečnou ochranou proti běžné vlhkosti a sněhu. Teplota při zdění by neměla klesnout pod 5°C, protože pak přestávají probíhat chemické procesy nutné pro zrání malty a může dojít k jejímu znehodnocení. Cihly nesmějí být zmrzlé nebo na nich ulpívat sníh nebo led. Velmi důležitou, ale někdy podceňovanou, záležitostí, je zamezení vnikání vody do rozpracované stěny, kdy voda může zatéci do dutin.

Překlady a stropní konstrukce

Dalším prvkem jsou překlady - tzv. „vysoké“ 23,8 cm nebo „ploché“, tj. šířky 11,5 a 14,5 cm. Vysoké překlady jsou i v montážním stavu nosné, takže není nutno je podpírat. Naproti tomu ploché překlady je nutno při montáži podepřít a jsou plně zatížitelné až po spřežení s nadezdívkou nebo nadbetonávkou. Stropní konstrukce si vyžadují montážní podpěrnou konstrukci, jejíž zásady lze vyhledat v příslušných materiálech výrobců. Stropní kostrukce, které jsou po obvodu olemovány jednou řadou tzv. věncovek, mohou být buď polomontované trámečkové nebo prefabrikované panelové.

Závěr

Z výše jmenovaného je zřejmé, že cihlový systém je komplexní nabídka výrobků a služeb, která je díky kvalitě, užitným vlastnostem, komplexnosti a servisu poskytovanému uživatelům špičkovým stavebním materiálem. Cihlové systémy jsou tak současným vyjádřením sloganu prof. Vavřína ze 60. let: „Stavět lze i jinak, lépe a s menší námahou!“

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že dnešní moderní cihlové systémy nabízejí řešení v podstatě pro všechny požadavky, se kterými se můžete na stavbách setkat. Od cihel s požadavky na vysokou pevnost (cihelné bloky dnes dosahují pevností, které dříve nemívaly ani cihly plné), neprůzvučnost, požární odolnost, tepelné vlastnosti, úzce specializované cihly podle rozměrů nebo účelu použití až po prvky pro vodorovné konstrukce.

Než se pustíte do výběru cihel, udělejte si jasno v tom, k jakému účelu je chcete využívat. Čeká vás realizace novostavby? Pak vsaďte na moderní děrované pálené cihly a zvažte i možnost použití cihel s izolací pro jednovrstvé zdění. Plné pálené cihly využijte pro stavbu menších konstrukcí nebo plotů a zdí a nezapomeňte ani na specifické typy cihel, mezi něž patří ty šamotové.

tags: #pulky #a #rohové #cihly #informace

Oblíbené příspěvky: