PergolyPovolování staveb v režimu řízení podle nového stavebního zákona
S červencem vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který má za sebou léta příprav a schvalovacích koleček. Jeho primárním cílem je zjednodušení a zrychlení procesu povolování staveb prostřednictvím digitalizace stavebního řízení. Jestli digitalizace znamená opravdu konec obíhání úřadů, ukáže až sama praxe. Povolovací řízení je proces nezbytný pro povolení většiny záměrů a staveb. Průběh a podmínky povolovacího řízení upravuje stavební zákon. Povolovací řízení vede vždy příslušný obecný stavební úřad, kterým bude ve většině případů obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo úřad obce s pověřeným obecním úřadem.
Stavební řád je upraven v části šesté nového stavebního zákona. V úvodu této části jsou zařazena obecná a společná ustanovení a úkony před zahájením řízení. Podle § 171 NSZ vyžaduje záměr pro svou realizaci vždy povolení stavebního úřadu, s výjimkou drobných staveb, jejichž výčet je upraven v příloze č. 1, a změn využití území uvedených v § 214. Stavební zákon označuje jako záměr vše, co podléhá povolování. Rozlišuje záměry stavební a nestavební. Mezi nestavební záměry patří změna využití území, dělení a scelování pozemků nebo stanovení ochranného pásma.
Kategorizace staveb dle nového stavebního zákona
Zásadní změnou v novém stavebním zákoně jsou způsoby, jakými dosáhnout legální realizace stavby. Původní stavební zákon měl tři režimy: stavby, které není třeba jakkoli oznamovat, stavby ohlašované a stavby povolované. I když na první pohled dochází k velké změně, na průběh stavebního řízení to natolik zásadní dopad mít nebude. I podle nového stavebního zákona máme stavby, které se stavebnímu úřadu nemusí jakkoli oznamovat. V tomto případě jde o stavby drobné, které lze většinou provádět svépomocí. Co se týče ostatních staveb, zde už zákon nerozlišuje ohlášení a povolení. Všechny ostatní stavby se pouze povolují, existují zde však stále rozdíly mezi jednotlivými typy staveb. Kategorizace staveb má vliv také na jejich následnou kolaudaci.
Nový stavební zákon rozlišuje tyto kategorie staveb:
- Drobné stavby: jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu (jde například o oplocení, několik typů staveb do plochy 40 m2, nebo přístřešky). V souvislosti s drobnými stavbami je třeba upozornit na § 73 odst. 2, podle kterého lze drobné stavby realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací. V opačném případě by to byl důvod k zahájení řízení o odstranění této stavby dle § 250 odst. 1 písm. d) nového stavebního zákona.
- Jednoduché stavby: jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu (většina rodinných domů, garáže, sklady do určitých rozměrů). U staveb jednoduchých je stanovena kratší lhůta pro rozhodnutí o návrhu na povolení - a to v délce 30 dní, tedy v totožné lhůtě, ve které měl stavební úřad vydat souhlas s provedením ohlášené stavby.
- Vyhrazené stavby: jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu (dálnice, dráhy, letiště, stavby jaderných zařízení). V ostatních případech je lhůta pro rozhodnutí stanovena na 60 dní, tedy totožně jako u staveb, které se dle starého stavebního zákona povolovaly.
Zahájení řízení o povolení záměru
Řízení o povolení záměru se zahajuje na žádost. Žadatel - stavebník podá žádost o zahájení povolovacího řízení stavebnímu úřadu. Podání žádosti je podle společných ustanovení možné učinit prostřednictvím Portálu stavebníka anebo v listinné podobě. V metodice Ministerstva pro místní rozvoj je dovozováno, že alternativou podání žádosti v listinné podobě je její podání prostřednictvím datové schránky, které je tedy také možné. Od podání žádosti je třeba odlišovat podání projektové dokumentace, které má režim odlišný.
Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie
Projektová dokumentace zpracovaná projektantem musí být vložena nejpozději s podáním žádosti do evidence elektronických dokumentací, v ostatních případech, kdy projektovou dokumentaci nezpracovával projektant, to může po podání žádosti a dokumentace v listinné podobě i stavební úřad. Na jiné dokumenty, které jsou již vedeny v některé z elektronických evidencí, stačí v rámci žádosti odkázat, namísto jejich přiložení. Dle § 173 eviduje stavební úřad veškeré úkony a vkládá veškeré písemnosti do evidence stavebních postupů, která by má být kromě jiného využívána i jako platforma pro komunikaci mezi stavebním úřadem a dotčeným orgánem.
Pokud se rozhodnete pro papírovou žádost, vyplníte příslušný formulář (příloha č. 3 vyhlášky č. 149/2024 Sb., který je k dispozici na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj) a ten doručíte spolu s podklady na příslušný stavební úřad. Formulář můžete poslat stavebnímu úřadu i datovou schránkou. Druhou možností je pak podat celou žádost digitálně prostřednictvím Portálu stavebníka, který je dostupný na internetových stránkách Portálu stavební správy. Výhodou je, že veškeré podklady můžete do aplikace rovnou nahrát. Zároveň díky aplikaci předejdete vzniku formálních vad žádosti, protože ta vás prostě bez vyplnění veškerých požadovaných náležitostí dále nepustí.
Jakmile stavební úřad obdrží žádost bez vad (případně po odstranění vad žádosti), vyrozumí o zahájení řízení do 7 dnů účastníky, dotčené orgány a hlavního projektanta. Vyrozumění se doručuje všem jednotlivě. Jde-li však o řízení s velkým počtem účastníků (více než 30), doručuje se vyrozumění jednotlivě pouze žadateli, obci a vlastníku dotčené nemovitosti, ostatním veřejnou vyhláškou podle správního řádu. Vlastníci sousedních nemovitostí se identifikují pouze výčtem nemovitostí. Okamžik řádného doručení vyrozumění o zahájení řízení je pak pro vás zcela zásadní kvůli tomu, že od tohoto dne běží lhůta pro uplatnění námitek účastníků řízení nebo připomínek veřejnosti.
Úkony před zahájením řízení
V hlavě II části šesté NSZ jsou upraveny úkony před zahájením řízení. Jedná se o předběžnou informaci, vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu, a vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury.
- Předběžná informace: je obdobou současného institutu územně plánovací informace s tím, že nově ji bude poskytovat stavební úřad nebo dotčený orgán, a nikoli úřad územního plánování. Ten již nebude vydávat ani závazná stanoviska a nebude tedy ze zákona už dotčeným orgánem. Dotčený orgán poskytne na žádost předběžnou informaci o nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska a o hlediscích, podle jakých bude žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko posuzována. Stavební úřad poskytuje do 30 dnů od požádání předběžné informace o podmínkách využívání území a změn jeho využitá, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace, o dotčených orgánech ve vztahu k záměru, a o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádosti o vydání rozhodnutí o povolení záměru a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. Nově se za poskytnutí předběžné informace hradí správní poplatek ve výši 1.000,- Kč.
- Vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů: Pokud stavebník k žádosti nepřiloží potřebná vyjádření nebo závazná stanoviska, stavební úřad si je u dotčených orgánů vyžádá sám. Stavební úřad může také svolat společné jednání s dotčenými orgány. Jeho účelem je projednat jejich vyjádření a stanoviska a případně odstranit rozpory mezi nimi. Lhůta pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska je rovněž třicetidenní. Dotčený orgán může lhůtu pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska prodloužit o 30 dnů, pokud mu předchází ohledání na místě nebo se jedná o zvlášť složitý případ. Nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, platí, že k záměru nemá připomínky a z hlediska jím chráněných veřejných zájmů se záměrem souhlasí, tzv. fikce souhlasu.
- Jednotné environmentální stanovisko (JES): Velkou novinkou je také zavedení JES. To do jednoho závazného stanoviska integruje až 26 různých stanovisek, závazných stanovisek, vyjádření nebo rozhodnutí podle zákonů z oblasti ochrany životního prostředí. Smyslem JES je zjednodušit a zefektivnit získávání povolení spojených s ochranou životního prostředí a tím urychlit celé povolovací řízení.
Účastníci řízení, námitky a připomínky
Kdo všechno kromě vás v pozici stavebníka a vašich sousedů je také účastníkem řízení? Povolovací řízení je správním řízením, ve kterém mají účastníci řízení řadu práv. Mohou namítat podjatost úředních osob, nahlížet do spisu, činit si z něj výpisy a kopie, navrhovat důkazy, podávat vyjádření k dokumentům ze spisu, podávat námitky a odvolání.
Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách
Účastníci povolovacího řízení:
- Stavebník: osoba, která chce záměr realizovat (fyzická nebo právnická osoba).
- Obec: na jejímž území má být záměr uskutečněn.
- Vlastník pozemku nebo stavby: na kterých má být záměr uskutečněn.
- Vlastníci sousedících nemovitostí: (pozemků a staveb) a ti, kteří k nim mají věcné břemeno, pokud mohou být záměrem přímo dotčeni (tzv. dotčení sousedi). Důležité je, že budou záměrem přímo dotčeny. Může se jednat o nemovitosti „přes cestu“, ale i o nemovitosti vzdálenější.
- Osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon: Např. environmentální spolky podle zákona EIA, vodního zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny.
Rozsah námitek, které mohou účastníci uplatňovat, je omezený. V prvé řadě mohou účastníci uplatňovat námitky k obraně svých procesních práv (např. že jim nebylo doručeno vyrozumění apod.). Obec může uplatnit námitky v rozsahu své samostatné působnosti. Vlastníci dotčených nebo sousedních nemovitostí uplatňují námitky jen v rozsahu možného přímého dotčení svých práv. Účastník, jehož účast na řízení vyplývá z jiného zákona, uplatňuje námitky v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr dotýká zájmů jím chráněných. K námitkám, které uvedený rozsah překračují, stavební úřad nepřihlíží. V povolovacím řízení není možné uplatnit námitky, které byly nebo mohly být uplatněny při pořizování územního plánu. Námitky musí směřovat k ochraně toho veřejného zájmu, který účastník chrání (ochrana životního prostředí a veřejného zdraví, př.). Námitky formulujte co nejpřesněji, protože pak bude muset stavební úřad také přesně odpovědět. Stavební úřad je povinen na námitky reagovat a vypořádat v odůvodnění povolení záměru každou námitku zvlášť.
Koná-li se veřejné ústní jednání, může veřejnost nejpozději při jednání uplatnit připomínky. Nepřihlíží se k připomínkám o záležitostech již rozhodnutých při vydání územně plánovací dokumentace a k opožděným připomínkám (ledaže by se opět týkaly nově doplněných podkladů). Připomínky jsou oproti námitkám slabším nástrojem obrany. Stavební úřad se jimi musí zabývat a měl by je zohlednit. Nemusí o nich samostatně rozhodnout. Připomínky jsou úřadem vyhodnoceny hromadně v odůvodnění rozhodnutí o povolení záměru. Samostatnou obranu proti připomínkám zákon nepřipouští.
Ústní a veřejné projednání záměru
Záměr může být projednán ústně. Ve vyrozumění o zahájení řízení stavební úřad uvede, zda a popřípadě kdy ústní jednání proběhne. O termínu jeho konání musí stavební úřad vyrozumět účastníky a dotčené orgány nejméně 15 dnů předem. Ústní jednání může být i veřejné. Povinně se veřejné ústní jednání koná, není-li pro území vydán územní plán, uspořádat jej ale lze i v případě záměrů podléhajících posouzení vlivů na životní prostředí. Stavební úřad může nařídit ústní jednání. Ústní jednání může spojit s ohledáním na místě, aby se stavební úřad a účastníci řízení seznámili s místem, kde má být záměr realizován. Pokud stavební úřad ústní jednání nenařídí, musí v oznámení o zahájení řízení stanovit lhůtu, během které mohou účastníci řízení uplatnit své námitky. V případech, kdy se záměr týká obce, která nemá územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Konání veřejného ústního jednání se doručuje veřejnou vyhláškou na úřední desce. Termín konání může být stanoven nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou.
Rozhodnutí o povolení záměru
Po vypořádání všech námitek účastníků řízení, posouzení projektové dokumentace a všech podkladových dokumentů rozhodne stavební úřad o vaší žádosti v zákonem stanovených lhůtách. Stavební úřad musí v případě jednoduchých staveb rozhodnout nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (od doručení bezvadné žádosti) a v ostatních případech do 60 dnů. Stavební úřad záměr povolí, vyhodnotí-li, že je v souladu s uvedenými dokumenty a požadavky. Za účelem zajištění souladu může v rozhodnutí stanovit podmínky.
Čtěte také: Jak se změnila pravidla požární bezpečnosti staveb
Rozhodnutí o povolení záměru vymezuje pozemky pro realizaci záměru a stanoví podmínky pro jeho umístění a provedení, a pokud je to třeba, i pro jeho užívání. Stanovené podmínky mají chránit veřejný zájem, například zájem na ochraně přírody nebo na dodržení bezpečnostních norem. Pokud se jedná o stavební záměr, je součástí rozhodnutí o povolení záměru povolení stavby. Povolení stavby vymezuje umístění stavby na pozemku, její druh a účel a podmínky provedení. Stavební úřad může určit způsob a podmínky užívání stavby. Může také nařídit, že v některých fázích stavby proběhnou kontroly, nebo může uložit povinnost provést zkušební provoz.
V den, kdy úřad vydá povolení, není totiž ještě pravomocné. Účastníci mají právo se proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolat do 15 dnů od jeho doručení. Povolení záměru nabývá právní moci, pokud proti němu již není možné podat odvolání. Platnost povolení je zpravidla 2 roky, pokud není v rozhodnutí uvedeno jinak. Stavební úřad může platnost na žádost stavebníka prodloužit. Podmínkou je, že o prodloužení stavebník požádá včas (dokud je původní povolení stále platné). Platnost povolení lze prodlužovat opakovaně, pokaždé nejvýše o další dva roky. Řízení o prodloužení platnosti je správním řízením a stavební úřad v něm zkoumá, jestli se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení vydáno. Řízení probíhá podobně jako povolovací řízení samotné. Okruh účastníků řízení o prodloužení povolení je stejný jako okruh účastníků povolovacího řízení. Tito účastníci v něm mohou znovu uplatnit námitky.
Zrychlené řízení
Stavbu lze nově povolit i v rámci takzvaného zrychleného řízení. Zásadní novinku ve zrychlení procesu povolování staveb představuje zrychlené řízení - to znamená, že stavební úřad vydá rozhodnutí o povolení stavby jako první úkon v řízení. O zrychlené řízení musí stavebník požádat a musí být splněny i další podmínky dle § 212 nového stavebního zákona (například musí být vydán územní plán, nesmí jít o záměr EIA a další). V takovém případě stavební úřad vydá povolení jako první úkon v řízení.
Aby mohl stavební úřad zrychlené řízení vést, musíte o něj v žádosti výslovně požádat a splnit všechny podmínky pro jeho vedení. Vychází se z toho, že stavbu lze schválit zrychleně bez předkládání námitek účastníků, jestliže s ní všichni potenciální účastníci souhlasí. Žádost o vydání povolení záměru stavby ve zrychleném řízení proto musí obsahovat zvláštní náležitosti. Těmi jsou především souhlasy všech účastníků řízení, které musí být vyznačeny na situačním výkresu. Dalšími nezbytnými předpoklady pro vedení zrychleného řízení je i splnění dalších podmínek: Obec, na jejímž území chcete stavět, musí mít územní plán. Dále u vaší stavby nejde o záměr EIA a váš projekt nevyžaduje ani povolení výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Kolaudace a odstraňování staveb
Kolaudace staveb
Kategorizace staveb má vliv také na jejich následnou kolaudaci. Zákon stanoví, že kolaudační řízení není třeba vést u staveb, které nevyžadují povolení, tedy u staveb drobných. Dále dle zákona ve většině případů nevyžadují kolaudaci ani stavby jednoduché. Jsou zde však podstatné výjimky, dle kterých se kolaudaci nevyhnete u staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, u sklepů a garáží. I když tedy splní kritéria pro stavbu jednoduchou, kolaudace se jich týkat bude. U ostatních staveb, které nejsou uvedeny výše, je vyžadováno kolaudační řízení, které se zahajuje na žádost. V jeho rámci poté stavební úřad prověří soulad skutečného provedení s vydaným povolením a pokud je vše v pořádku, vydá kolaudační rozhodnutí. Toto by vždy mělo být vydáno do 45 dnů od žádosti (30 dní má úřad na provedení kontrolní prohlídky a poté 15 dní na vydání rozhodnutí). Zákon opět zavádí zrychlené řízení, a to v rámci takzvaného rekolaudačního řízení. Rekolaudační řízení spočívá v povolení změny v užívání stavby nebo její části, ale pouze v případech, kdy změna není podmíněna úpravou stavby, která by vyžadovala povolení.
Odstraňování staveb
Novinky se objevují i v otázce odstraňování staveb. K odstranění může dojít buď na žádost samotného stavebníka, kdy jde o odstranění dobrovolné, nebo z rozhodnutí stavebního úřadu. K tomu se může úřad uchýlit zejména při existenci černých staveb, tedy staveb realizovaných v rozporu s vydaným povolením, bez povolení nebo v rozporu s právními předpisy. Pokud jde o odstranění na žádost stavebníka, tuto je třeba podat vždy, kdy má být odstraněna stavba vyžadující povolení, nebo stavba obsahující azbest. Za splnění podmínek § 247 pak lze rozhodnutí o odstranění vydat ve zkráceném řízení (i když takto není výslovně označeno, opět je rozhodnutí vydáno jako první úkon v řízení).
Druhou možností je odstranění z rozhodnutí stavebního úřadu, které je zajímavé zejména z pohledu černých staveb. V této oblasti totiž došlo ke změnám. Pokud někdo realizuje černou stavbu, ještě to neznamená, že dojde k jejímu odstranění, to je až posledním krokem. Legalizace černé stavby spočívá v tom, že tato stavba, i když byla původně postavena v rozporu s povolením, bez povolení nebo v rozporu s právními předpisy, je následně po splnění předepsaných podmínek povolena. Cílem nového stavebního zákona bylo legalizaci zpřísnit, což se skutečně povedlo. Žádost o legalizaci musí být v prvé řadě podána ve lhůtě do 30 dnů ode dne zahájení řízení o odstranění. Později podané žádosti nelze vyhovět. Žádost lze ale samozřejmě podat i před zahájením řízení o odstranění. Pro dodatečné povolení musí být splněny i další podmínky, v prvé řadě k ní samozřejmě musí být doloženy všechny listiny a informace, jako v případě samotné prvotní žádosti o povolení, kdyby šlo o řádné řízení. První z nich není příliš problematická, jde o povinnost uhradit sankci za přestupek spočívající v samotném provedení černé stavby. Problémy však v praxi bude činit nová podmínka. Ta spočívá v tom, že stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu a nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu. Toto může být v praxi velmi problematické, protože je často stavba realizována bez povolení nebo v rozporu s ním právě proto, že je potřeba mít udělenou výjimku, se kterou jsou potíže. Pokud by šlo o stavbu realizovanou řádně, mohl by stavebník bez problémů o výjimky požádat a kdyby byly uděleny, byly by součástí stavebního povolení. V případě, že je třeba jen povolení výjimek z požadavků na výstavbu, nabízí zákon ještě jedno řešení. Pokud totiž stavba vyžaduje pouze tuto výjimku a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, je tato situace postavena na úroveň udělení výjimky. Často ale může být černá stavba realizována právě z důvodu, že nelze tyto souhlasy obdržet. Podle § 301 odst. 1 písm. a) stavebního zákona se přestupku dopustí ten, kdo provede záměr bez povolení. Za tento přestupek lze podle § 301 odst. 3 písm. a) uložit pokutu do 500 000 Kč.
Problémy s implementací a požadavek na novelu
Od července 2024 v Česku platí nový stavební zákon - revoluce, která slibovala konec zdlouhavého papírování a rychlejší vyřizování povolení. Jenže revoluce se nekonala a přechod na nový systém provázely značné komplikace. Stavební úřady od 1. července 2024 přijímají nové žádosti o povolení záměru stavby podle nového stavebního zákona. Přechod na moderní systém provázely technické kolapsy, chaos na úřadech i stížnosti žadatelů na nefunkční systém, které si vyžádaly zásah vlády a takzvaný bypass.
Novelu přechodných ustanovení k novému stavebnímu zákonu (NSZ), která by se měla stát bypassem pro překlenutí současné právní nejistoty, požadují nejen stavební inženýři. Stavební inženýři se shodují, že zákonná úprava přechodných ustanovení, která by umožnila podávat žádosti o povolení stavby v rozsahu i obsahu jako před 1. červencem 2024, kdy nastala plná účinnost NSZ, by měla proběhnout ve stavu legislativní nouze. „Nevíme, jak jinak současnou situaci popsat. Příprava staveb běžně trvá i několik let a nelze ji zahájit jinak než podle existujících předpisů. Není možné pak udělat ostrý střih a mnoha stavebníkům říci, že mají provedené práce zahodit a přepracovat vše podle nových vyhlášek, které vyšly ve Sbírce zákonů jen pár dní před nabytím jejich účinnosti,“ je přesvědčen Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Nejde totiž jen o mediálně sledovanou funkčnost Portálu stavebníka nebo digitalizaci klíčového nástroje pro územní plánování - Národního geoportálu.
Inženýrské svazy a organizace proto požadují novelu NSZ i některých jeho prováděcích vyhlášek. Cílem tohoto kroku je, aby všechny stavby, jejichž příprava byla zahájena před 30. 6. 2024, mohly být v přechodném období dokončeny podle právních předpisů platných před 1. 7. 2024. A to včetně možnosti podávat žádost i dokumentaci pro povolení záměru, realizovat a kolaudovat tyto stavby podle starého stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, tedy i v listinné podobě (prostřednictvím datových schránek). Stávající utlumení na úrovni přípravy, povolování stavebních záměrů i kolaudaci hotových staveb negativně ovlivňuje stavebníky a projektanty. Během několika měsíců dopadne krize až na výrobce a prodejce stavebních materiálů, stavební a dodavatelské firmy a desítky tisíc živnostníků podnikajících v oblasti stavebnictví.
Stavební inženýři upozorňují zároveň na to, že procesní nejistota nezasahuje jen povolovací řízení, ale rovněž i provádění a kolaudace: od 1. 7. 2024 nelze zkolaudovat stavby dokončené podle dřívějších právních předpisů, ale je možné kolaudovat stavby jen podle NSZ. Prodlužování nynějšího stavu může ohrozit termíny realizací a tedy i čerpání dotací a fondů u velkého množství stavebních záměrů. To, že je situace vážná, vyplývá z počtu vydaných stavebních povolení. Zatímco do června bylo podle ČSÚ průměrně vydáváno zhruba šest až sedm tisíc stavebních povolení měsíčně, od 1. července se stavebním úřadům podařilo prostřednictvím portálu vydat jen zhruba tisíc rozhodnutí. Mezi nimi jsou však i kolaudace nebo rozdělení pozemků, nejde tedy jen o stavební povolení, která jsou akcelerátorem celé oblasti stavebnictví.
Požadavek stavebních inženýrů nerozporuje nutnost provést proces digitalizace povolovacího řízení. „Chceme jen, aby se digitalizaci stavebního řízení podařilo dokončit, avšak bez kolapsu celého odvětví. Reagujeme na situaci právní i procesní nejistoty, ve které se nachází tisíce stavebníků, včetně veřejných zadavatelů. Nejde jen o funkčnost portálu, ale měl by hlavně ušetřit čas a zkrátit lhůty. Když bude funkční a bude to trvat několikrát déle, tak je to o ničem. Jestliže v roce 2023 bylo v ČR povoleno cca 77 000 záměrů, jednoduchými počty zjistíte, že když jenom zadání žádosti bude trvat o hodinu déle, tak jde celkem o 38 let plného pracovního úvazku jednoho člověka - tedy celý jeden profesní život. Jenže ona to není jen jedna hodina.“
Kromě nemožnosti odhadnout délku povolovacího řízení, které je od 1. července možné pouze prostřednictvím Portálu stavebníka, se týká rovněž relevance vyjádření a rozhodnutí dotčených orgánů. Ti stavebníci, kteří podle dosavadních předpisů starého stavebního zákona předpokládali dvoustupňové povolovací řízení a začali pracovat na dokumentaci pro územní rozhodnutí (DUR) a následné dokumentaci pro stavební povolení (DSP), avšak nestihli požádat o územní rozhodnutí nebo jim byla zamítnuta žádost o vydání tohoto či společného povolení, musí totiž již od 1. července postupovat podle nových vyhlášek. Nejenže tak mohou zahodit dosavadní práce na přípravě zakázky, ale budou mít i jedinečnou možnost si v praxi vyzkoušet problémy, které ostatní stavebníci poznají o něco později. Problémy nastávají při definování, jak má nově vypadat prováděcí dokumentace, bez níž nově po 1. červenci ve většině případů nelze zahájit výstavbu. Problémy jsou s kolaudací dříve povolených staveb, které se najednou také kolaudují podle nové právní úpravy. To vše a mnoho dalších praktických obtíží jsou důvodem, proč inženýři požadují novelu přechodných ustanovení.
tags: #povoování #staveb #v #režimu #řízení #informace
