Požární bezpečnost shromažďovacích prostor: Přehled předpisů a technických požadavků

Požární bezpečnost staveb je klíčovým aspektem v ochraně životů, zdraví a majetku. Zajišťuje se vhodným urbanistickým začleněním, opatřeními v objektu, jeho dispozičním, konstrukčním a materiálovým řešením, popř. požárně bezpečnostními zařízeními a opatřeními. V České republice je tato oblast regulována řadou právních a technických předpisů, které se neustále vyvíjejí s ohledem na nové poznatky a mezinárodní standardy. Zvláštní pozornost je věnována shromažďovacím prostorům, kde se předpokládá vyšší koncentrace osob a s tím spojené specifické požadavky na bezpečnost evakuace a prevenci šíření požáru.

Legislativní rámec a definice

Základní požadavky na stavby a stavební výrobky vyjadřující obecný zájem jsou v ČR zapracovány do stavebního zákona (§ 156 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.). Požadavky požární ochrany na stavby jsou také zakotveny v zákoně o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích předpisech.

V návaznosti na zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., nabyla 1. července 2008 účinnosti vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a nyní platí i její změna - vyhláška č. 268/2011 Sb. Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb.

Shromažďovací prostor (dále jen SP) - prostor určený pro shromáždění osob, ve kterém počet a hustota osob překračují mezní normové hodnoty. Za shromažďovací prostory se nepovažují samotné únikové cesty a prostory, kde jsou osoby dočasně soustředěny při probíhající evakuaci osob, jakož i veřejná prostranství (ulice, náměstí, parky apod.).

Vnitřní shromažďovací prostor - shromažďovací prostor (místnost, hala, hlediště atd.) vymezený po obvodě a shora stavebními konstrukcemi.

Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek

Venkovní shromažďovací prostor - shromažďovací prostor neuzavřený po obvodě nebo shora, avšak vytvořený nebo vymezený stavebními konstrukcemi (tribunou, pódiem, kontejnery, ohradní stěnou, oplocením, přenosnými zábranami apod.), popřípadě okolním terénem nebo přírodním prostředím (např. svah, skála, plocha). Za venkovní shromažďovací prostor se považuje také shromažďovací prostor v uzavřeném nebo polouzavřeném volném prostranství (dvoře apod.), ohraničený nejméně 50% délky svého obvodu trvalou nebo dočasnou stavbou.

Výšková pásma vnitřních shromažďovacích prostorů

• VP1 prostory v 1. nadzemním podlaží
• VP2 prostory ve 2. nadzemním podlaží
• VP3 prostory ve 3. a dalších nadzemních podlažích

Vícepodlažní SP v podzemních podlažích se při zařazování do kategorie VP posuzují podle nejníže umístěné podlahy, na které se vyskytuje více než 15% z celkového počtu osob ve SP. Pokud v nadzemních podlažích zasahuje SP do více VP, je dále považováno za rozhodující to výškové pásmo, ve kterém se vyskytuje více než 50% z celkového počtu osob ve SP.

České technické normy (ČSN)

V současnosti oblast norem upravuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Od 1. 1. 2000 jsou všechny české technické normy (ČSN) platné, avšak obecně nezávazné.

Kmenové normy: Základní kmenové normy jsou ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Tyto normy uvádějí způsoby určení požárního rizika a další požadavky.

ČSN pro shromažďovací prostory

Tato norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových shromažďovacích prostorů, pro projektování stavebních změn stávajících shromažďovacích prostorů a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na shromažďovací prostory, pokud tyto změny podléhají stavebnímu a kolaudačnímu řízení. Norma neplatí pro podzemní prostory metra a pro úkryty ke kolektivní ochraně obyvatelstva, pokud kromě své hlavní provozní funkce nejsou současně navrženy pro využití ke shromažďovacím účelům.

Čtěte také: Kompletní průvodce požární odolností OSB desek

Norma stanoví především podrobná kritéria evakuace osob z prostorů s vysokým soustředěním osob při jejich vysoké hustotě na ploše a směřuje k eliminaci vlivů, které ohrožují únik osob, tedy zejména těch, které mohou vyvolat nebo zvyšovat paniku při požáru (zásady podrobného výpočtu předpokládané doby evakuace stanoví příloha B). Specifické požadavky na vybrané druhy shromažďovacích prostorů, jako např. jeviště, hlediště, obchody, výrobní a prodejní provizoria, stanoví příloha D. Při projektování změn staveb platí tato norma souběžně s ČSN 73 0834. Specifické zásady, týkající se změn staveb, jsou uvedeny v kapitole D.5 přílohy D.

Základní ustanovení pro navrhování staveb

Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích nebo jejich částech (dále jen „požární riziko“) v souladu s § 15, 17, 23 a s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Schopnost stavebních konstrukcí požárního úseku nebo jeho části jako celku odolávat účinkům požáru z hlediska rozšíření požáru a stability konstrukce stavby (dále jen „stupeň požární bezpečnosti“) se stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního úseku musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30 minut, nestanoví-li české technické normy uvedených v odstavci 1 požární odolnost vyšší.

Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k zabudování do stavby na oheň (dále jen „reakce na oheň“) musí být klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Čtěte také: Dřevěné konstrukce a požár

Rozdíl mezi stupněm hořlavosti a třídou reakce na oheň - základní rozdíl mezi stupněm hořlavosti a třídou reakce na oheň spočívá v tom, že stupeň hořlavosti hodnotí samostatně jednotlivé hmoty, zatímco třída reakce na oheň hodnotí celý stavební výrobek v konečném provedení - například sendvičové stěny, zateplovací systémy apod. Převodní tabulka uváděná v příloze ČSN 73 0810:2009 platí pouze pro případy, kdy jsou v jiných technických podkladech, především normách, mimo soubor norem požární bezpečnosti staveb, stanoveny požadavky na stupně hořlavosti.

Specifické požadavky na shromažďovací prostory

Při navrhování stavby se shromažďovacím prostorem se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Na povrchovou stavební úpravu stěny, stropu a podhledu vnitřního shromažďovacího prostoru musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně B-s1-d0, které splňují požadavek na šíření plamene podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 2. V konstrukci střechy, stropu a podhledu lze použít za podmínek uvedených v odstavci 1 pouze stavební výrobky, které při požáru neodkapávají ani neodpadávají, podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 1.

Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být v prostorech určených pro shromažďování osob prokázáno zkouškou provedenou podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 11 bodu 2.

Ze stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být vždy navržena nejméně jedna úniková cesta, která svým provedením odpovídá možnosti evakuace osob podle zvláštního právního předpisu.

Schodiště ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být označeno u vstupu do každého podlaží.

Nosná konstrukce střechy nad shromažďovacím prostorem a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí být navržena s požární odolností odpovídající dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 15 minut.

Únikové cesty a značení

Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1.

Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, musí odpovídat českým technickým normám uvedeným v příloze č. 1 části 1.

Úniková cesta musí být vybavena bezpečnostními značkami, tabulkami a texty s bezpečnostním sdělením (dále jen „bezpečnostní značení“) za účelem a v rozsahu nezbytném pro usnadnění evakuace osob.

Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením „Evakuační výtah“, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty. Výtah, který neslouží k evakuaci, musí být obdobně označen bezpečnostním značením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“ nebo bezpečnostním značením podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 5.

K zajištění plynulé evakuace osob musí být stavba vybavena technickým zařízením k řízení evakuace osob podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1.

Evakuační výtahy

Evakuační výtahy náleží k velmi důležitým technickým zařízením budov a technologií, a proto jim je třeba věnovat pozornost nejen z hlediska správného technického provedení, ale také z hlediska požárně bezpečnostního. Tyto druhy výtahů se zřizují pro použití v případě požárů nebo jiných mimořádných událostí. Pro zabezpečení jejich spolehlivé funkce po stanovenou dobu musí být zajištěno jejich napájení z druhého nezávislého zdroje.

Evakuační a požární výtahy musí tvořit samostatné požární úseky, pokud nejsou součástí chráněné únikové cesty. Strojovna evakuačního a požárního výtahu může být společná, nikoliv však se strojovnou jiného druhu výtahu. Dveře ústící do tohoto požárního úseku musí být požární a současně kouřotěsné (klasifikace EI-Sm-C).

Napájení evakuačních výtahů musí být při požáru zajištěno ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Nezávislý zdroj musí zajistit dodávku elektrické energie po dobu tp (podle článku 8.4.4.4 tabulky 3 ČSN 73 0802:2009) zvětšenou o 15 minut, nejméně však 45 minut.

Požárně bezpečnostní zařízení a opatření

Požárně bezpečnostní zařízení a opatření - technické nebo organizační opatření ke snížení teoretické intenzity případného požáru a ke snížení ekonomického rizika v posuzovaném stavebním objektu nebo jeho části.

Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Stavba uvedená v § 15 až 18 a 28 musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace uvedeným v příloze č. 1 části 1 bodu 11.

Elektrická zařízení

Elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 12 a části 4 bodu 1.

Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů jsou uvedeny v příloze č. 1 části 4 bodu 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Mohou být volně vedeny prostory a požárními úseky s požárním rizikem, pokud vodiče a kabely vyhovují ČSN EN 50266-2-2 resp. ČSN EN 50266-2-4 tak, aby nemohlo dojít k žádnému porušení jejich funkčnosti. Pokud není vyžadována jiná požární odolnost, musí ochrany vykazovat požární odolnost EI 30 DP1.

Tabulka: Požární bezpečnost stavebních objektů - Klíčové požadavky a cíle

Odstupové vzdálenosti

U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2. Při stanovení odstupové vzdálenosti požárního úseku se musí vycházet z nejvyšší procentní hodnoty požárně otevřených ploch v obvodové stěně, případně ve střešním plášti. Nedosahuje-li tato hodnota 40 %, musí se stanovit odstupová vzdálenost jednotlivých požárně otevřených ploch nebo jejich skupin postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2.

Autorizovaný inspektor a projektant

Novinkou veřejného stavebního práva je zavedení institutu autorizovaného inspektora (zabývá se jím § 143-151 stavebního zákona). Institut autorizovaných inspektorů je zařazen na základě poznatků členských zemí EU. Označení inspektor vyjadřuje jeho funkci - kontrolovat přípravu podkladů ke stavebnímu povolení. Autorizovaný inspektor v žádném případě nenahrazuje kompetence správního orgánu, nemá vůbec žádné rozhodovací pravomoci a nemůže současně vykonávat tuto funkci u stavby, pro niž zpracoval projektovou dokumentaci. Služeb inspektora stavebník využívá pro urychlení povolovacího řízení tím, že mu provede kontrolu dokumentace, případně pro vydání osvědčení k užívání stavby.

Projektant jako osoba oprávněná k projektové činnosti odpovídá za správnost, celistvost a úplnost zpracování územně plánovací dokumentace, studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, (např. autorizovaného technika nebo autorizovaného inženýra v oboru požární bezpečnost staveb), která odpovídá za jí zpracovaný návrh.

tags: #pozarni #bezpecnost #staveb #shromazdovaci #prostory #predpisy

Oblíbené příspěvky:

• Výběr řezačky obkladů
• Kompletní průvodce stavbou plotu
• Izolace soklů a suterénů
• Tipy pro výběr skříňky pod umyvadlo
• Tipy pro sladění interiérových barev a omítek