Požární izolace samolepícího potrubí VZT s hliníkovým povrchem: Komplexní průvodce

Efektivní provoz systémů VZT (vytápění, větrání a klimatizace) je rozhodující pro udržení komfortního vnitřního prostředí v budovách. Při zaměření na výkon a funkčnost je však nezbytné nepřehlédnout kritický aspekt požární bezpečnosti. Protipožární systémy, konkrétně v systémech VZT, hrají zásadní roli při předcházení šíření požáru, ochraně životů a minimalizaci škod na majetku.

Vzduchotechnické potrubí je ve stavebnictví součástí celé řady menších i větších objektů. Většinou jde o budovy určené pro širokou veřejnost, kde je větší koncentrace lidí a proto i vyšší požadavky na požární bezpečnost, mimo jiné na ochranu proti šíření požáru vzduchotechnickým potrubím. Tento článek se zaměřuje na význam protipožární ochrany v systémech VZT a zdůrazňuje její výhody při zvyšování bezpečnosti a účinnosti.

Pochopení požární ochrany v systémech VZT

Protipožární opatření zahrnují implementaci opatření k zabránění průchodu ohně, kouře a toxických plynů přes otvory v požárně dělících konstrukcích, jako jsou stěny, podlahy a stropy. Tyto konstrukce jsou navrženy tak, aby zabránily šíření požáru a poskytly obyvatelům bezpečnou cestu pro evakuaci. V kontextu systémů VZT se protipožární těsnění zaměřuje na utěsnění jakýchkoli prostupů nebo otvorů vytvořených VZT potrubím procházejícím přes protipožární bariéry. Tyto prostupy narušují celistvost a izolační schopnost požárně dělících konstrukcí, právě proto je prostupy nutno patřičně utěsnit, aby bylo zabráněno šíření požáru, kouře a tepla v budově.

Správným těsněním prostupů, ať už vzduchotechnických instalací (na základě normy ČSN EN 1366-1) nebo instalací technického zařízení budov (na základě normy ČSN EN 1366-3) získávají požární konstrukce svou účinnost při omezování požárů, čímž brání jejich šíření do jiných prostor budovy. Toto zásadní opatření poskytuje obyvatelům více času na bezpečnou evakuaci a pomáhá hasičům v jejich úsilí kontrolovat a uhasit požár.

Rozdíl ve zkušebních normách ČSN EN 1366-1 a ČSN EN 1366-3

Na začátku je třeba zdůraznit čemu se normy věnují, protože v západních zemích se tyto dva typy instalací neumisťují do jedné šachty, jak se to dělá v našem regionu, což způsobuje později značné problémy s těsněním takových prostupů.

Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek

ČSN EN 1366-1: Zkoušení požární odolnosti provozních zařízení. Část 1: Vzduchotechnické potrubí

Tato norma zahrnuje vystavení zkušebního vzorku řízenému požáru s teplotními a časovými parametry definovanými klasifikačními požadavky. Zkouška hodnotí chování prvku v podmínkách požáru, hodnotí jeho schopnost udržet stabilitu konstrukce a zabránit šíření plamenů a tepla na neexponovanou stranu. Na základě výsledků zkoušek je prvku přiřazena specifická klasifikace požární odolnosti. Tato norma uvažuje pouze VZT potrubí a neuvažuje se s neizolovanými potrubími. Taková zkouška simuluje reálné chování VZT potrubí při požáru, takže zohledňuje i podélný pohyb potrubí na délce 4,1 m a stejně tak se například u potrubí typu A uvažuje s podtlakem uvnitř potrubí, který zapříčiňuje deformace.

Pokud má vzduchotechnické potrubí vykazovat požární odolnost, zkouší se podle scénářů podle směru působení tepelného namáhání:

• z vnější strany s označením „i ← o“, potrubí typu A
• z vnitřní strany s označením „i → o“, potrubí typu B
• z obou stran s označením „i ↔ o“, potrubí typu B

ČSN EN 1366-3: Zkoušení požární odolnosti provozních instalací. Část 3: Těsnění prostupů

Tato norma se na druhé straně zaměřuje na zkoušení požární odolnosti provozních instalací, jako jsou potrubí, chráničky a kabelové instalace, které procházejí přes požární dělící konstrukce kromě vzduchotechnických instalací. Tyto instalace mohou potenciálně ohrozit požární odolnost stavebního prvku a EN 1366-3 poskytuje standardizovaný přístup k vyhodnocení jejich schopnosti zachovat integritu a izolaci konstrukce. Z této normy vyplývají následující pravidla:

Prostupy VZT potrubí by měly být osazeny s protipožární klapkou kromě případů, kdy:

• Případ č. 1:
  1. Plocha průřezu potrubí je do 40.000 mm2
  2. Plocha do 1/100 požárně dělící konstrukce - součet průřezových ploch všech prostupů potrubí procházejících požárně dělící konstrukcí je do 1/100 plochy PDK, kterou prostupují VZT potrubí
  3. Min. vzdálenost mezi prostupy je 500 mm
• Případ č. 2:
  1. Potrubí je v celé délce chráněno včetně místa prostupu

Z výše uvedených faktů vyplývá, že na základě zkušebních ale i projekčních norem není možné, aby se na stavbě, například v instalačních šachtách, vyskytovala nezaizolovaná vzduchotechnická potrubí. Realizace těsnění prostupu nezaizolovaného vzduchotechnického potrubí přes požárně dělící konstrukci nevyhoví požární zkoušce k izolaci přenosu tepla na nevystavenou stranu, kde je kritériem 180°C.

Čtěte také: Kompletní průvodce požární odolností OSB desek

Typy vzduchotechnického potrubí a jejich požární odolnost

Požární odolnost vzduchovodů se řídí pravidly uvedenými v projekčních normách ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení a ČSN 73 0872 Požární bezpečnost staveb - Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením. V roce 2016 prošla zásadní novelizací návrhová norma ČSN 73 0810, ve které v kapitole 9 věnované vzduchotechnickým systémům došlo k dlouho očekávanému sjednocení se zkušební normou ČSN EN 1366-1.

Pro požárně odolné VZT potrubí platí zkušební norma ČSN EN 1366-1, klasifikační norma ČSN EN 13501-3 a norma na rozšířené aplikace výsledků zkoušek ČSN EN 15882-1. Klasifikace uvádí, zda jsou splněna kritéria při požáru z vnější strany (označení o → i) - tzv. potrubí typu A (protipožární systém ORSTECH Protect), z vnitřní strany (označení i → o) nebo z obou stran (i ↔ o) - tzv. potrubí typu B (protipožární systém ULTIMATE Protect). A dále se potrubí dělí s ohledem na polohu při požáru na vertikální a horizontální.

Typ potrubí určí projektant požárně bezpečnostního řešení v závislosti na konkrétní aplikaci v návaznosti na členění objektu do požárních úseků a jejich požárního rizika. V roce 2016 prošla novelou základní česká požární norma ČSN 73 0810, která nově předepisuje, že u potrubí, kde není projektantem stanoven požadavek na směrovou orientaci, se automaticky považuje za požadavek obousměrného působení požáru (i ↔ o), tedy potrubí typu B!

Projektant PBŘ neuvedl do svého projektu typ potrubí z hlediska tepelného namáhání, a tudíž platí, že veškeré potrubí v budově má být typu B. Montážní firma automaticky nacení levnější variantu, tedy potrubí typu A. Před začátkem realizace hrozí, že musí být použito potrubí typu B, jehož provedení je ovšem 2× až 3× dražší (vyšší cena izolace + výztuhy uvnitř potrubí).

Zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT)

Posledním typem potrubí je zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT), které patří do oblasti vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení a je specifickou disciplínou zahrnovanou pod obecný pojem požární větrání. Návrh ZOKT navazuje na požárně bezpečnostní řešení stavebního objektu a na požadavky v něm stanovené. Cílem požárního větrání je usměrnit tok kouře, který je ve fázi vzniku a šíření požáru hlavním rizikem pro evakuované osoby i hasičský záchranný sbor. Odvodem zplodin hoření zároveň dochází i k odvedení podstatného množství tepla mimo objekt, snížení tepelného namáhání stavebních konstrukcí a tedy i k omezení rozsahu hmotných škod.

Čtěte také: Dřevěné konstrukce a požár

Potrubí pro odvod kouře a tepla se zkouší podle normy ČSN EN 1366-8 pro provedení multi (potrubí odvádějící zplodiny hoření z více požárních úseků) nebo podle normy ČSN EN 1366-9 - pro provedení single (potrubí odvádějící zplodiny hoření z jednoho požárního úseku). Klasifikace se provádí dle normy ČSN EN 13501-4.

Protipožární izolace a materiály

K protipožární izolaci vzduchovodů se nejčastěji používají výrobky z kamenné vlny, protože ta je nehořlavá s bodem tání vyšším než 1000 °C. Z požárního hlediska jsou výrobky Isover jedním z nejbezpečnějších materiálů, konstrukce takto chráněné mají vyšší požární odolnost.

U protipožárních izolačních systémů se pro čtyřhranné vzduchovody používají desky s jednostranným hliníkovým polepem, pro kruhové vzduchovody potom buď lamelové rohože s kolmou orientací vláken na hliníkové fólii nebo, pro vyšší požární odolnosti nad 60 minut, rohože na drátěném pletivu. Izolační materiál se klade přímo na potrubí a připevňuje se přivařovacími trny s kloboučky (tzv. TS-svorníky). Tímto způsobem je možné docílit nejčastěji požadovanou požární odolnost 30, 45 a 60 minut. Pro vyšší požární odolnost je nutno využít speciální materiál (pro požární odolnosti EI 90 a EI 120).

Při použití těchto certifikovaných systémů již není zapotřebí do vzduchovodu instalovat požární klapku. Součinnost návrhu požární klapky a protipožární izolace je ale samozřejmě možná.

Příklady produktů

• ORSTECH LSP PYRO: Lamelová rohož na hliníkové fólii Orstech LSP H je vhodná pro izolaci potrubí, vzduchovodů, technologických zařízení a jako certifikovaný izolační systém pro požárně odolná potrubí dle normy ČSN EN 1366-1, pro požární odolnost 30, 45 a 60 minut.
• ORSTECH 65 H: Desky Orstech 65 H jsou vyrobeny s povrchovou úpravou polepem hliníkovou fólií. Používají se jako protipožární izolace čtyřhranných VZT potrubí dle normy ČSN EN 1366-1, pro požární odolnost 30, 45 a 60 minut při působení ohně zvnějšku.

Role projektantů a koordinace

Z právního hlediska určuje směrovou orientaci projektant požárně bezpečnostního řešení (PBŘ). Jak se ukazuje v praxi, projektant PBŘ často není schopen typ potrubí sám přesně specifikovat, protože v době tvorby dokumentace PBŘ netuší, jaké bude řešení objektu z hlediska vzduchotechniky (VZT). Proto se doporučuje vzájemná spolupráce projektantů VZT a PBŘ. Určení požární odolnosti vzduchotechnického potrubí je dle normy záležitostí projektanta PBŘ, nikoliv projektanta vzduchotechniky, který je však jako jediný schopen zodpovědně stanovit účel vzduchovodu a jeho provedení.

Vzhledem k faktu, že jde o problematiku, která se bezprostředně prolíná dvěma obory PBŘ a Technika prostředí staveb (specializace vzduchotechnika), je nezbytné, aby zástupci obou profesí byli o zmíněné problematice informováni a vzájemně spolupracovali. Řešení není jednoduché a vyžaduje koordinaci mezi projektantem PBŘ a projektantem vzduchotechniky.

Navíc trasování vzduchovodů se odehrává v době, kdy je projekt PBŘ téměř hotov, a teprve tehdy nastává správný okamžik na rozhodování o směrové orientaci požáru na vzduchovody. V tuto chvíli by měla nastoupit iniciativa projektanta VZT, aby orientaci prokazatelně požadoval od projektanta PBŘ jako jeden z důležitých podkladů v rámci koordinace a upřesnění finálních požadavků.

Novým zněním normy se zcela zásadním způsobem změnily zažité zvyklosti. Projektant vzduchotechniky ve spolupráci s projektantem požárně bezpečnostního řešení musí navrhnout a v projektové dokumentaci požadovat takové provedení požárně odolného potrubí, které odpovídá příslušnému navrhovanému požárnímu riziku v konkrétní aplikaci. Pokud toto jasně nepředepíše, musí se montovat odolnější typ potrubí B.

Požární klapky a jejich role

Požární klapky jsou nejznámějšími vzduchotechnickými požárními uzávěry, kterými se ošetřují potrubní prostupy v požárně dělicích konstrukcích. Požární klapky se spouští na základě samočinného teplotního, mechanického nebo elektrického impulsu. Při požáru uzavřou potrubí a brání tím šíření požáru a zplodin hoření do dalších úseků po dobu požadované požární odolnosti. Požární klapky se vyrábějí pro stupeň požární odolnosti 30, 60, 90 a podle požadavku až 120 minut. Všechny požární klapky musí být vyrobeny a atestovány podle zkušební normy ČSN EN 1366-2 a vybaveny certifikátem vydaným autorizovanou osobou.

Pokud je vzduchotechnické potrubí v posuzovaném požárním úseku v celé délce chráněno protipožární izolací, včetně místa prostupu (tzv. požární ucpávky), nemusí být při prostupech požárně dělicími konstrukcemi zabezpečeno požárními klapkami. Chráněné vzduchotechnické potrubí musí mít požární odolnost (15, 30, 45, 60, 90 minut) v závislosti na stupni požární bezpečnosti příslušného požárního úseku. Dále musí být zhotoveny z nehořlavých materiálů (třídy reakce na oheň A1 nebo A2) a nesmějí na něm být osazeny vyústky.

Pokud má vzduchovod požární klapku zabudovanou mimo požárně dělicí konstrukci, musí být potrubí mezi listem požární klapky (tj. úrovní vyznačenou na klapce) a požárně dělicí konstrukcí opatřeno protipožární izolací, tak aby splnilo požadovanou požární odolnost. Na obou stranách požárně dělicí konstrukce pak musí být potrubí z nehořlavých hmot a to do vzdálenosti L, měřeno od líce požární klapky (na jedné straně požárně dělicí konstrukce) a od vnějšího líce požárně dělicí konstrukce (na druhé straně této konstrukce). Do vzdálenosti L nesmí být na vzduchovodu osazeny vyústky.

Praktické aspekty a výběr potrubí

Rovné potrubí (např. plastové nebo SPIRO) je lehké a bez vyšších ztrát tlaku. Ohebné / flexibilní potrubí je snadné na instalaci, je lehké, oproti rovnému však znamená i vyšší ztráty tlaku po trase. Proto jej propojujeme spíše s radiálními ventilátory, digestořmi či VZT ventilátory s vyšším tlakem. Pro průmyslové, komerční prostory doporučujeme vybírat SPIRO potrubí. Při výběru ohebného potrubí je nutné počítat s vyšší tlakovou ztrátou. Volte jej tam, kde je použití spiro potrubí komplikované. Pokud je to možné, doporučujeme vybírat potrubí kruhové. Hranaté / čtyřhranné potrubí (např. plastové nebo kovové) má své opodstatnění tam, kde jsou omezené prostorové možnosti na výšku.

Pokud vzduch v potrubí prochází prostory s rozdílnou teplotou (např. vnitřní a venkovní prostředí), doporučuje se volit izolované potrubí. Izolaci volíme i v případě, kdy potřebujeme udržet teplotu proudícího vzduchu.

tags: #pozarni #izolace #samolepici #s #povrchem #hlinik

Oblíbené příspěvky:

• Funkčnost a detaily atik plochých střech
• Jak na přesné řezy polystyrenu
• Tmavá dubová vinylová podlaha
• Moderní systémy splachování
• Údržba a ochrana OSB desek