Požární odolnost podhledů a sádrokartonových konstrukcí s důrazem na odolnost proti vlhkosti
Požární odolnost je jednou ze základních vlastností většiny staveb. Vždy se váže k celé stavební konstrukci, ne k jednotlivým použitým materiálům. U konkrétní sádrokartonové desky můžeme mluvit o reakci materiálu na oheň (dříve tzv. hořlavost).
Definice a klasifikace požární odolnosti
Požární odolnost je časový interval uváděný v minutách, po který jsou naplňovány jednotlivé normativně definované parametry konstrukce. Míra požární odolnosti je závislá zejména na kvalitě sádrokartonových desek.
Normy a předpisy:
- ČSN EN 13501-1 se používá pro posouzení a klasifikaci stavebních materiálů podle jejich chování při zatížení požárem.
- Dle ČSN EN 1365-2 (požární zatížení "zdola") a EN 1364-2 (požární zatížení "zdola" a "shora") jsou klasifikovány do jednotlivých tříd požární odolnosti nejen zavěšené podhledy, ale celková skladba konstrukce, tj. podhled a nosná konstrukce stropu.
Parametry požární odolnosti:
- R - Nosnost: Udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce schopná nést zatížení. Pro ocelové tyčové nosné prvky je rozhodující především parametr (R); tedy ztráta únosnosti a stability.
- E - Celistvost: Udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce celistvá, resp. zabraňuje průchodu ohně.
- I - Izolační schopnost: Udává dobu, po kterou nenastane zvýšení maximální teploty min. o 180° C, resp. zvýšení průměrné teploty o 140° C. Měří se na chráněné straně konstrukce. Parametr I může být v některých případech (např. u otvorových výplní) nahrazen parametrem W - "hustota tepelného toku", který je měkčí, a tudíž konstrukce splňující parametr I splňuje zároveň i parametr W.
Požární odolnost se udává v minutách: 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut. U požárních konstrukcí lze kromě samotné požární odolnosti rovněž určit i tzv. druhovost požárních konstrukcí (DP1 až DP3).
Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek
Sádrokarton a požární odolnost
Z hlediska požární odolnosti je sádrokarton obecně velmi výkonný materiál. To je způsobeno krystalicky vázanou vodou ve hmotě sádrového jádra desek, která při požáru funguje jako automatický hasicí přístroj. Z každého čtverečního metru sádrokartonu se během požáru uvolní přibližně 1,5 litru vody.
Protipožární sádrokarton (např. RF (DF) deska) navíc obsahuje skelná vlákna a inertní přísady, které minimalizují objemové změny desek a prodlužují jejich celistvost při požáru. Ve spojení s požární odolností je dobré i připomenout, že sádrokarton je materiál nehořlavý. V případě sádrokartonových desek Rigips se jedná o kategorie nehořlavých materiálů, která je definována indexem A2, s1, d-0. Toto zatřídění vyplývá přímo z výrobkové evropské normy - ČSN EN 520 Sádrokartonové desky. Deska sama o sobě tedy nemá požární odolnost, přisuzuje se jí však míra reakce na oheň. I přesto, že obsahuje hořlavý karton, chová se celkově jako nehořlavý materiál.
Žádná sádrokartonová či sádrová deska však nemůže být žáruvzdorná, neumí odolávat vyšším teplotám (i bez ohledu na požár). Tyto desky po jistou dobu požáru odolávají, nicméně postupem času dochází k jejich degradaci. Povrchový karton shoří a sádrové jádro se během požáru začne postupně rozpadávat. To je způsobeno postupným uvolňováním vázané vody z krystalické mřížky sádrovce. Z di-hydrátu síranu vápenatého (CaSO4.2H2O) se tak během požáru stane hemi-hydrát síranu vápenatého (CaSO4.1/2H2O) - neboli „vypálená sádra“. Ta postupně vlivem působícího ohně zmenšuje svůj objem a stává se značně křehčí.
Obecně platí, že sádrokartonové desky lze použít jen tehdy, když teplota na jejich povrchu během jejich životnosti nevzroste dlouhodobě nad 45° Celsia (krátkodobě nad 60° Celsia) - proto se ani protipožární sádrokarton nehodí např. pro opláštění tepelně namáhaných částí krbů.
Odolnost proti vlhkosti
V koupelně po horké sprše dochází k vysokému nárůstu vlhkosti. Abychom zabránili vzniku zdraví škodlivých plísní, je potřeba volit výrobky se zvýšenou odolností proti působení vlhkosti. Účinným řešením je impregnovaná sádrokartonová deska typu H2. Její sádrové jádro je obohaceno speciální hydrofobní látkou, která významně snižuje pohlcování vlhkosti sádrovým jádrem, díky čemuž je tato deska vhodná pro použití v místnostech, kde je relativní vlhkost vyšší než 70 %. Vlhkost by ale neměla překročit 85 %, přičemž takto vysoká úroveň vlhkosti se může vyskytovat maximálně 10 hodin denně.
Čtěte také: Kompletní průvodce požární odolností OSB desek
Do většiny místností se proto skvěle hodí standardní sádrokartonová deska typu A, která je určena pro použití v místech, kde tento parametr nepřekračuje 70 %.
Zavěšené podhledy a požární ochrana
AMF vyrábí již několik desetiletí speciální a certifikované protipožární podhledové systémy. Podhledy ve funkci samostatného požárního předělu jsou klasifikovány parametry EI bez ohledu na typ stropní konstrukce umístěné nad nimi.
Protipožární nástřiky a nátěry:
- Intumescentní nátěrové systémy se používají k zajištění požární odolnosti ocelových prvků nosných konstrukcí v rozsahu od 15 do 60 minut. Tyto nátěry mají široké použití především pro protipožární ochranu ocelových nosných konstrukcí. Jednotlivé systémy tedy představují provázaný a ucelený soubor materiálů, kde hraje podstatnou roli i technologie nanášení a tloušťka jednotlivých aplikovaných vrstev v systému.
- Tepelně izolační omítky na bázi vermikulitu lze aplikovat v poměrně tenkých vrstvách, nástřiky bývají soudržné a dají se povrchově upravovat podobně, jako běžné druhy vápeno-cementových omítek.
- Nástřiky na bázi expandovaného perlitu jsou nejrozšířenějším typem na našem trhu. Vedle vápna a cementu obsahují tyto nástřiky jako hlavní složku experlit, event. další plniva, přídavek disperze a jako armující složku i minerální nebo skleněná vlákna. Experlitové tepelně izolační omítky jednoznačně vítězí i v porovnání výkon/cena.
- Lepené obklady (např. ORDEXAL) jsou určeny pro požární ochranu ocelových, betonových a dřevěných stavebních konstrukcí v rozsahu od 30 do 180 minut požární odolnosti.
Montáž a ověřování
Pokud je požární odolnost konstrukce předepsána v projektu a je nutné ji při kolaudaci prokázat, nelze tuto konstrukci montovat svépomocně. Montáž požárně bezpečnostních zařízení musí dodržovat podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce. Osoba, která provedla montáž, potvrzuje splnění předepsaných požadavků písemně.
Pro sádrokartonové konstrukce se vytvářejí rošty nebo rastry z L, U a C profilů, které se kotví do nosných a obvodových stěn. Nerovnosti se srovnají nastavovacími třmeny. Na precizně vytvořenou konstrukci se následně pomocí samořezných šroubů montují velkoformátové desky sádrokartonu. Hlavičky šroubů se přetmelí a stejně tak se zatmelí všechny spoje.
Čtěte také: Dřevěné konstrukce a požár
Osvědčení k montáži nejen protipožárních konstrukcí je možné získat v naší Škole suché výstavby. Požární zkoušky provádíme ve zkušebně PAVÚS ve Veselí nad Lužnicí za dodržení přísných podmínek a zkušebních norem.
Podkroví a požární bezpečnost
V mnoha starších domech se šikmou (nejčastěji sedlovou) střechou je velká a prakticky málo využívaná půda, kterou můžeme využít i jiným způsobem a vytvořit zde velice hezký byt. Kromě konstrukce krovu, zateplení a obložení či sádrokartonu na šikmých stěnách a kromě podlah jsou základní stavební konstrukcí podkrovních interiérů právě příčky.
Sádrokarton v podkroví je cesta k rekonstrukci s mnoha benefity. Podkroví ze sádrokartonu působí čistým dojmem a vytváří krásné linie. Sádrokartonová konstrukce obytného podkroví přímo navazuje na střešní plášť, který je ze své spodní strany ukončen parozábranou bránící prostupu vlhkosti z interiéru do střešního pláště, resp. do tepelné izolace. Tuto fólii nesmíte během montáže sádrokartonu za žádných okolností proděravět. Otvory a prostupy (např. elektroinstalace) je nutné důsledně utěsnit tmely a těsnicími páskami doporučenými výrobci parozábrany.
Sádrokarton v podkroví nevyniká jen svým vzhledem. Má dobré akustické i tepelné vlastnosti a manipulace s ním je jednoduchá.
tags: #pozarni #podhled #odolnost #proti #vlhkosti

