Výskyt minerálních vod a jejich souvislost s tektonickými zlomy v České republice

Minerální vody vyžadují ke svému vzniku určité specifické geologické podmínky a jejich rozšíření na území České republiky je úzce spjato s tektonickým vývojem. Zatímco v Českém masivu je výskyt minerálních vod vázán převážně na významná poruchová pásma, vzniklá reakcí na vrásnění alpsko-karpatské soustavy, v Západních Karpatech jsou mladé tektonické poruchy doprovázené minerálními vodami rovnoměrněji rozšířeny, jsou standartní součástí geologické stavby této jednotky.

Tektonické zlomy jako základní předpoklad vzniku pramenů

Hydraulicky významné mladé a hluboké poruchy zemské kůry a postvulkanické exhalace oxidu uhličitého jsou základními předpoklady vzniku většiny českých zřídelních struktur, tedy hydrogeologických systémů, v nichž dochází ke vzniku, akumulaci a výstupu minerálních vod. U nás nejběžnější kyselky úzce souvisí s hlubokými zlomy v zemské kůře, které slouží pro přívod juvenilního oxidu uhličitého. Tektonické poruchy umožňují zároveň existenci termálních zřídel, pro něž je typický hluboký a rychlý koloběh podzemních vod.

Významné zlomy Českého masivu, vzniklé či alespoň omlazené v rámci tzv. saxonské tektogeneze lze zařadit velmi zhruba do tří hlavních směrových systémů:

• Zlomy krušnohorské orientace probíhají od ZJZ k VSV.
• Zlomy sudetské orientace od SZ k JV.
• Zlomy jizerského systému, který se ovšem ve stavbě Českého masivu uplatňují nejméně, probíhají od SSV k JJV.

Pro výskyt kyselek je tento systém svázán s geologickou stavbou území, přičemž nejdůležitější jsou dvě velká zlomová pásma - Podkrušnohorské a Lužické. Hlavním zlomem Ohareckého riftu je Mariánskolázeňský zlom, s nímž souvisí výskyt kyselek v pásu od Plesné až k Plané.

Role oxidu uhličitého a vulkanismu

Uhličité vody, neboli kyselky představují naše nejznámější minerální vody a jsou typické tím, že obsahují rozpuštěný oxid uhličitý (CO2). Tento plyn má prakticky na všech lokalitách výskytu uhličitých vod postvulkanický původ a souvisí se sopečnou činností v mladších třetihorách, tedy v neogénu. Důležitější než přítomnost sopečné činnosti jsou hluboké tektonické poruchy v zemské kůře a svrchním plášti dosahující do hloubek 25 až 30 km. Oxid uhličitý odtud pocházející se nazývá juvenilní nebo také magmatický.

Čtěte také: Bulharské termální prameny

Třetihorní vulkanity Českého masivu doprovázející saxonskou tektogenezi jsou vázány na deformační zóny a křížení hlubinných zlomů. Vulkanickými centry jsou od západu Doupovské hory, stratovulkán spojený se soliterními tělesy v sz. Čechách, dále České středohoří s monovulkány zasahujícími hluboce do české křídové pánve a Bruntálsko s ústředním vulkánem Roudná. Vystupuje vzhůru zpravidla v místě křížení dvou a více zlomů, a když pronikne až do míst, kde se vyskytuje podzemní voda, začíná se v ní rozpouštět.

Minerální vody Českého masivu

Minerální vody Českého masivu patří nejčastěji mezi uhličité vody, tzv. kyselky, které jsou prostorově vázány výhradně na jeho severní polovinu. Náleží velkému evropskému pásmu výskytu kyselek, sahajícímu od pohoří Eifel, Rhoen, přes Smrčiny, Podkrušnohoří a Jeseníky až do Slezska. V podkrušnohorské oblasti se vyskytují velmi vydatné prameny minerálních vod v tzv. západočeském lázeňském trojúhelníku, tzn. v území zhruba vymezeném známými lázeňskými místy Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Karlovy Vary.

Dále se v Českém masivu vyskytují tzv. teplice, geotermální zdroje, tedy prameny minerálních vod s teplotou přesahující 25°C. Teplice či jinak řečeno geotermální zřídla vystupují spolu s oxidem uhličitým v již zmíněných Karlových Varech, kde teplota dosahuje až 73,4°C. Na úpatí Krkonoš vyvěrá prostá teplice (akratoterma) v Janských Lázních a v sudetské oblasti se vyskytují sirné teplice ve Velkých Losinách.

Přehled vybraných pramenů a jejich parametrů

Specifika karpatské oblasti a Luhačovicka

Oblast jihovýchodní Moravy náleží tzv. vnějšímu flyšovému pásmu Karpat. Výskyt minerálních zřídel zde kopíruje průběh horských pásem a sníženin a směřuje od Ostravy a Moravskoslezských Beskyd směrem na JZ k Brnu a Mikulovu. Pro karpatskou oblast jsou typické sirovodíkové minerální vody. Sirovodík těchto pramenů vzniká rozkladem sirníků přítomných v horninách flyše, což jsou pískovce, jíly, jílovce a břidlice, které vznikly v geologické historii pod hladinou moře.

Z uhličitých minerálních vod - kyselek - jsou v moravské části karpatské oblasti daleko nejvýznamnější a nejznámější prameny v Luhačovicích. Luhačovická zřídelní struktura je charakteristická existencí antiklinálního pásma luhačovických vrstev směru SV-JZ. Pohyb vod v luhačovické struktuře je významně ovlivněn tektonickými poruchami, které jsou paralelně souběžné s nezdenickým zlomem. Postvulkanickým projevem na radiálním zlomu v oblasti Luhačovic je výstup juvenilního CO2.

Čtěte také: kde najít minerální vody v Česku

Minerální vody na Luhačovicku tvoří směs reziduí synsedimentárních vod marinogenního původu metamorfovaných v systému voda-hornina-organické látky na typ chemismu naftových vod. Tyto vody jsou typické zvýšeným obsahem bóru, uhlovodíku a jodidů. Fosilní marinní vody metamorfované na vody naftového typu jsou vynášeny z hloubek k povrchu díky litologicko-tektonickým poměrům.

Genetické typy minerálních vod

Podle chemické složky minerálních vod rozlišujeme vody petrogenní (dle horninového prostředí), marinogenní (dle moře) a smíšené. Vznik minerálních vod je složitý proces závisející na hloubce oběhu a interakci s okolím.

• Chloridové vody: Mají mořský původ a byly uvězněny ve vrstvách hornin v době jejich sedimentace.
• Síranové vody: Tvoří se loužením zvětralin, které pokrývají nepropustné jílovité či slínovité vrstvy sedimentů, často za přítomnosti pyritu.
• Sirovodíkové vody: Vznikají činností desulfurikačních baktérií, které rozkládají rozpuštěné sírany v kontaktu s organickými látkami.
• Železnaté vody: Obsahují rozpuštěné dvoumocné železo, jehož rozpouštění napomáhá přítomnost CO2 a kyseliny sírové.

Prameny lze rovněž rozlišit podle způsobu výstupu vody z podzemí na sestupné, výstupné a přetékající. U výstupných pramenů hraje klíčovou roli tlak vody ve vodonosné vrstvě, vztlak plynu nebo vliv zvýšené teploty u termálních pramenů, což je opětovně svázáno s existencí otevřených tektonických cest.

Čtěte také: Nedostatek minerálních látek u dětí

tags: #prameny #minerálních #vod #tektonické #zlomy #souvislost

Oblíbené příspěvky:

• zateplení minerální vatou s kolmými vlákny
• Jak sladit PVC a linoleum
• Zpracování dřeva Kouty nad Desnou
• Návod na přesun hlavního panelu Win 11
• Průvodce výběrem vinylové podlahy