Spojování dřeva: Druhy a techniky

Dřevěné konstrukce se vytvářejí spojováním jednotlivých dřevěných prvků tak, aby vznikla základní nosná část nejrůznějších dřevěných výrobků. Pevnost a trvanlivost dřevěných výrobků je přímo závislá na pevnosti spojů. Spojování dřeva je podmíněno vzájemnou polohou prvků, jejich rozměry a způsobem a velikostí namáhání spoje.

Druhy spojů dřeva

Spojovat dřevo můžeme několika způsoby, ale každý z nich má svůj klad i zápor. Také ne všechny druhy spojů se hodí ve všech situacích. Spojování dřeva je jednou ze základních dovedností, které musí umět zkušený truhlář, ale stejně tak to potřebuje umět kutil amatér.

Tím, že spojíme dva kusy dřeva, musíme vytvořit buď trvalý, tedy nerozpojitelný, anebo naopak rozpojitelný spoj. V případě spojování dřeva prakticky neexistuje dokonalý a trvalý spoj, který by byl nerozpojitelný.

Mechanické spojovací prostředky

Pro rychlé spojení dvou nebo více dřevěných částí se používají mechanické spojovací prostředky jako hřebíky, šrouby, kolíky a podobně. Hlavní skupinu spojovacích prvků tvoří kolíkové spojovací prostředky. Do této skupiny patří hřebíky, sponky, šrouby a svorníky, vruty a kolíky.

Hřebíky

Hřebíky jsou nejčastěji používaným spojovacím prostředkem hlavně pro svou jednoduchost a dostupnost. Hřebíky lze vyrábět několika způsoby, například kováním, taháním, lisováním, válcováním. Vyrábějí se v mnoha velikostech, tvarech a materiálech. Podle způsobu namáhání hřebíku rozeznáváme hřebíky namáhané ve smyku a namáhané na vytažení.

Čtěte také: Detaily spojů překližky

Hřebíky namáhané na vytažení se nesmějí používat v žádném hlavním nosném prvku a lze je použít pouze pro pomocné prvky a spoje, například k upevnění bednění podhledu a podobně. Hřebíky namáhané ve smyku zabraňují vzájemnému posunutí spojovaných dřevěných prvků.

Šrouby, svorníky a kolíky

Šrouby se šestihrannou nebo čtvercovou hlavou a maticí se zpravidla vyrábějí z obyčejné oceli s průměrem 12 až 30 mm. Aby bylo možné jejich osazení, musejí se otvory do dřevěných prvků předvrtat vrtákem o 1 mm větším, než je průměr šroubu. Používají se ke spojování prvků větších tloušťek nebo jako doplňkový spojovací prvek u tesařských spojů a spojů pomocí kovových a dřevěných záchytek.

Tesařské spoje

K tradičním způsobům, jak spojovat dřevěné prvky, patří tesařské spoje. Pomocí soustavy tesařských spojů lze prvky spojovat i bez použití kovových spojovacích prostředků. Tesařské spoje se již dlouhodobě osvědčují a při přesném a správném vyhotovení jsou i velmi estetické.

K nejrozšířenějším tesařským spojům ke spojení dvou nebo tří dřevěných prvků, které se vzájemně křižují, patří čepování. Tento spoj se používá i v případě, kdy jeden trám končí na druhém trámu. Podle úhlu, pod kterým se trámy spojují, rozlišujeme čepování pravoúhlé nebo šikmé. Spojují se jím krokve v hřebeni, vzpěry a pásky v krovu, ale i příčné trámy k sloupkům.

Přeplátování se používá tehdy, křižují-li se v konstrukci dva vodorovné trámy, nebo jeden je ukončen na druhém. Vzhledem k tomu, že spodní prvek nese vrchní dřevěný prvek, může být horní trám oslabený více. Rozeznáváme úplné přeplátování, kdy výřezy v obou trámech sahají do poloviny výšky každého trámu, nebo částečné přeplátování, kdy se z každého trámu vybere výřez menší než polovina výšky trámu.

Čtěte také: Jak vybrat správnou délku sloupků?

Lepené spoje

Lepené spoje jsou dokonalým, ale poměrně značně nákladným způsobem spojování dřevěných konstrukcí. Některé druhy tesařských spojů (čepy) se rovněž spojují lepením. Lepené spoje jsou velmi pevné, houževnaté, pružné a odolávají vodě. Vyžadují však přesné opracované plochy a větší lisovací tlak. Na lepené spoje se nejčastěji využívají syntetická lepidla.

Spojování dřeva na čep a rozpor

Ve spojování dřeva na čep a rozpor tkví jisté kouzlo diskrétnosti. Přesným a přitom neviditelným spojením si můžeme jednoduše opravit např. rámové dveře či vyrobit krásný rám. Pro výrobu dřevěného rámu je ideální použít spojování dřeva na čep a rozpor. Jedná se o přesné a neviditelné spojení vodorovných a svislých částí dřeva.

Tento druh spoje, který dobře odolává tlaku, může být lepený i nelepený. Navíc jej můžeme velice jednoduše zesílit, např. klíny. Dřevěný materiál, který je spojený technikou na čep a rozpor, vykazuje vysokou míru pevnosti spoje. Jedná se totiž o rámové spojení, které obvykle dobře odolává tlaku. Při spojování dvou pravoúhlých částí materiálu se do drážky může nanést lepidlo. Získáme tím ještě větší pevnost spoje. Navíc můžeme vzniklý spoj zajistit dřevěnými kolíky.

Postup spojování dřeva na čep a rozpor

Pokud máme po ruce dřevěné díly, ze kterých chceme vyrobit rám, zvolíme techniku spojování dřeva na čep a rozpor. Vodorovný a svislý díl musíme spojit tak, aby vnikl roh rámu. Jeden dřevěný díl má již v tuto chvíli vyrobený středový výstupek, kterému se odborně říká čep. Naprosto stejný čep musíme vytvořit i na druhém kusu dřeva.

Čep má jednoduchou funkci. Zasouvá se do rozporu - vznikne tím pevné a neviditelné spojení dvou dřevěných částí. Oba naše dřevěné díly již mají vyfrézovanou středovou drážku, které se říká rozpor. Dřevěný díl se po celé délce jedné strany rozdělí na třetiny a středová část se odstraní. Hloubku rozporu si určujeme sami, ale musíme mít na paměti, že hloubka rozporu odpovídá délce čepu.

Čtěte také: Kreslení dřeva do výkresů

  1. Měření hloubky rozporu: Nejprve si musíme přesně změřit hloubku rozporu, kterou následně přeneseme na dřevěný díl, kde budeme vyrábět čep. Zjištěný rozměr hloubky rozporu na prvním díle přeneseme na druhý kus dřeva. Za pomoci úhelníku nebo obyčejného pravítka zakreslíme hloubku rozporu, získáme tím potřebnou délku vyráběného čepu.
  2. Zakreslení: Na dřevěný díl zakreslíme i středovou třetinu, která při výrobě čepu zůstane na svém místě. Tuto část propojíme s obkreslenou hloubkou rozporu. V tuto chvíli jsme získali pohled na dřevěný díl, kde je zcela patrné, že abychom získali potřebný čep, musí přijít obě krajní třetiny materiálu pryč. Veškeré zakreslené pozice musí být přesné a musí odpovídat jak rozměrům, tak i umístění.
  3. Řezání: Dílek, ze kterého budeme odstraňovat materiál, upneme do svěráku. Do ruky si vezmeme elektrickou pilu ocasku a pustíme se do odstraňování první vyznačené krajní třetiny materiálu. Hloubku řezu máme díky pečlivému zakreslení vyznačenou na zadní straně prkna. Naprosto stejný řez provedeme i na druhé straně dřevěného dílu.
  4. Odstranění materiálu: Pro kompletní odstranění přebytečných částí materiálu musíme provést řez i ve svislém směru, a to přesně v místě, kde máme naznačenou středovou třetinu. Právě tato třetina představuje vznikající čep.
  5. Sestavení: Ve chvíli, kdy máme potřebný čep vyrobený, očistíme strany materiálu a vyzkoušíme, jestli se nám práce povedla. Přiložíme k sobě oba kusy dřevěného materiálu a zasuneme čep přímo do rozporu. Spoj musí být pevný.
Přehled spojovacích prostředků
Spojovací prostředek Použití Vlastnosti
Hřebíky Spojení rovných dílů (prkna, fošny) Jednoduché, ale slabé spojení
Šrouby a svorníky Spojení prvků větších tloušťek Pevné spojení, vyžaduje předvrtání
Kolíky Spojení menších předmětů, rámečků Snadná montáž, menší pevnost
Lepidlo Trvalé spojení, zesílení jiných spojů Velmi pevné, ale pracné
Tesařské spoje Spojení bez kovových prvků Estetické, ale pracné

tags: #primy #spoj #dreva #druhy

Oblíbené příspěvky: