Proč nestavět dům z betonu? Skutečné výhody a nevýhody betonových a dřevěných staveb

Když plánujete nový domov, první otázka, která vás napadne, často zní: „Z čeho ho postavit?“ Tento výběr není jen o estetice nebo rozpočtu - jde o rozhodnutí, které ovlivní váš život na desítky let dopředu. Dřevostavby lákají svou rychlostí výstavby, kdy se z návrhu na papíře stane obytný prostor během několika málo měsíců, a ekologickým dojmem, který oslovuje ty, kdo chtějí žít v souladu s přírodou. Obě možnosti mají své příznivce i kritiky, a každá přináší na stůl něco jiného. Dřevo evokuje teplo domova a jednoduchost, zatímco beton představuje pevnost a odolnost vůči času i nepřízni počasí.

Hledáme pro své klienty to nejlepší. Stavěli jsme domy z technologie Tesuz. Máme postavenou řadu domů z Veloxu a Durisolu. Stavěli jsme většinu zděných technologií i betonové skelety. Sledovali jsme podrobně různé typy panelů i polystyrénové tvárnice. A máme solidní zkušenost i s dřevostavbou. Ptají se mne různí lidé na otázku: Proč nestavíme dřevostavby? Moje odpověď je jednoduchá a přímá. Nestavíme dřevostavby, protože jde o technologii nejméně dobrou pro stavbu rodinného domu.

Dřevostavby: Mýty a realita

Dřevostavby si v posledních letech získaly oblibu, a není divu - jejich kouzlo je snadno pochopitelné. Jsou rychlé: od položení základů až po okamžik, kdy si rozbalíte první krabici v nové kuchyni, může uplynout jen pár měsíců, což je sen každého, kdo netrpělivě čeká na svůj nový domov. Dřevo jako přírodní materiál navíc přitahuje pozornost těch, kdo chtějí žít „zeleně“ a snižovat svou ekologickou stopu - vždyť co může být přirozenější než dům postavený z lesa? Jenže tady příběh nekončí - a možná ani nezačíná tak idylicky, jak by se mohlo zdát. Za lesklou fasádou rychlosti a ekologie se skrývají otázky, které si zaslouží pozornost. Jak si dřevostavby stojí v dlouhodobém horizontu? Co znamená jejich údržba pro váš čas a peněženku?

Proč nedoporučujeme dřevostavby?

1. Havárie vody: I malá havárie vody mi připomněla, proč nemohu dřevostavbu doporučit klientům. Vše bylo fajn, až do momentu, kdy praskl a do vaty a konstrukce vytekl bojler. Nemám dřevostavby rád pro jejich náročnost na obsluhu. Přetečená vana, či havárie vody je ve zděném domě nepříjemnost. Ve dřevostavbě doslova tragédie. Pro nosnou konstrukci z dřevěných profilů 120/80 mm je voda velkým nebezpečím. Při styku s vodou dochází ke kroucení, vytrhávání obkladových desek a k nevratné deformaci. Voda v izolační vatě působí zatuchlinu. Každá forma vody je problém. Vzdušná vlhkost z vaření a koupelen, drobné nehody, zatékání vinou třeba havárie komínu či nafoukaným sněhem.
2. Komfort v létě: Druhý argument nabízí horké letní dny. Přes okna se stavba ohřeje. Žádné noční ochlazení prostoru ze stěn, žádné příjemné klima vlhkosti uvolněné zděnou konstrukcí. Mám vedle sebe postavené tři stavby třemi různými technologiemi. Bydlení v dřevostavbě je v létě výrazně méně příjemné. Dvě letní noci, jedna v dřevostavbě, druhá ve zděném a každý pochopí. Netřeba jediného slova. Velmi podobně funguje schopnost akumulace tepla a chladu.
3. Cena: Vlastně bych dokázal klientům dřevostavby stavět, pokud by cena byla výrazně nižší než u zděných domů. Stejně jako jsou dřevostavby výrazně levnější třeba v USA. Laický český pohled nižší cenu dřevostaveb předpokládá. Opak je však bohužel pravdou. V České republice není dodavatel, který by dřevostavby stavěl levněji, nežli Ekonomické stavby staví nízkoenergetické zděné domy.
4. Životnost: Naprosto zásadní argument je pro mne nízká životnost dřevostaveb. PR agentury, dřevostavby zastupující, plní média názory, že dřevostavba má stejnou životnost jako zděný dům. To je přirozeně nesmysl. Každý, kdo viděl dřevostavbu po 30 letech, ví, jak velký je rozdíl mezi zděným domem a stavbou z dřevěných desek. Z pohledu urbanistiky je krátká životnost dřevostaveb zásadní výhodou. Zajistí častou obnovu, neustále moderní a „trendy“ vzhled satelitů a sídelní výstavby v místech, kde dřevostavby převládají. Jenže to jsme zase u ceny. Pokud by byla cena třetinová oproti zděnému domu, pak bych této úvaze rozuměl. Při vysokých cenách dřevěných domů považuji nízkou životnost za velký handicap. I při dobré údržbě se dřevo opotřebovává rychleji než zděné materiály. Představte si, že za 20 let budete řešit výměnu dřevěných prvků nebo boj s termity, zatímco váš soused v betonovém domě si užívá klid.
5. Nižší likvidní cena: Vyčítám dřevostavbám také nižší likvidní cenu. Podívejte se do nabídek realit a porovnejte, za jaké ceny se prodávají zděné domy a za jaké dřevostavby - jejich ceny jsou nižší o více než 20 %. Ze stejného důvodu také dřevostavby podhodnocují znalci hypotečních bank. Dřevostavba jednoduše není likvidní. Tedy pořizovací cena stejná, prodejní výrazně nižší.
6. Klima k bydlení: Zděný dům, omítky i zdivo pracuje se vzdušnou vlhkostí. Funguje jako stabilizátor. Při velké vzdušné vlhkosti tuto vstřebá, při nízké zase vrátí. Tuto vlastnost dřevostavby přirozeně neumí.
7. Škůdci a požár: Dřevostavby se mohou stát cílem škůdců. Kvůli těm je zapotřebí pořádné ošetření, izolace a také dávat si pozor na vlhkost. Jako poslední nevýhodu je potřeba uvést také požár.

Betonové domy: Symbol stability a odolnosti

Zděné domy, zejména ty s betonovými konstrukcemi, jsou symbolem stability - a to nejen v přeneseném slova smyslu. Už na první pohled vyzařují pevnost a jistotu, kterou si spojujeme s domovem, jenž má být útočištěm pro nás i naše blízké. Beton jako stavební materiál je známý už po staletí a v dnešní době má ve stavebnictví nezastupitelnou pozici. Beton jako stavební materiál používali již staří Římané, kteří první zjistili, že sopečný popel smíchaný s vodou vytvoří směs, která díky chemické reakci postupně ztvrdne, a nazvali ji cementum. Odtud dnešní název pro cement. Díky tomuto objevu byli schopni postavit monumentální stavby, které můžeme obdivovat dodnes. Klasický beton se v podstatě skládá ze tří surovin: vody, plniva a pojiva. Plnivem bývá nejčastěji štěrkopísek, ale v moderním stavitelství se používají i jiné přírodní materiály, které dodávají betonu jedinečné vlastnosti. Pojivem je cement, nejčastěji šedý prášek získaný rozemletím vypáleného vápence. Z výčtu uvedených složek je zřejmé, že beton je materiál veskrze přírodní. Pokud tedy přemýšlíte o stavbě domu, který by byl z přírodních materiálů, potom je betonový dům jednou z možností.

Beton jako materiál přináší do novostaveb vlastnosti, které dřevo jen těžko napodobí: odolnost vůči povětrnostním vlivům, požárům i mechanickému opotřebení, což z něj dělá základ, na který se můžete spolehnout. S ohledem na použitý materiál je betonový dům extrémně odolný a nehořlavý. Jeho životnost je v podstatě neomezená. Dřevěné domy nejsou tolik stabilní, dřevo stále pracuje a v místnostech se objevují trhliny. Velice rychle naakumulují teplo, ale také velice rychle vychladnou. Oproti tomu betonové domy nabízí tepelnou akumulaci podstatně větší a dlouhodobější. Betonové novostavby vydrží 100 let a více bez zásadních oprav.

Čtěte také: Pes a lamino: Tipy pro pohodlnější chůzi

Typy betonových staveb

U staveb z betonu rozlišujeme několik technologií:

• Montované betonové domy: Jsou ty, které se sestavují přímo na stavbě z prefabrikovaných dílců. Velkoplošné dílce pro montované betonové domy jsou vyrobeny z odlehčeného betonu, který je stejně pevný a trvanlivý jako klasický beton. Místo štěrkopísku je zde však použito keramické kamenivo, které se vyrábí z přírodních jílů vypalováním v rotačních pecích. Díky tomuto materiálu mají betonové dílce řadu výborných vlastností. Hrubá stavba při použití velkoplošných dílců je velice rychle hotová. Šetří čas i práci. Odpadá zdlouhavé sekání drážek pro rozvody, všechno je totiž předchystáno ve výrobě. Samotná výstavba montovaného domu je v podstatě suchý proces, nemusíte čekat, až stavba vyschne a po dokončení hrubé stavby můžete ihned pokračovat v interiéru. Dílce jsou rovné a hladké, takže uvnitř místností stačí natáhnout tenkovrstvou omítku. Hrubá stavba je hotová za 4 dny, dům k dokončení za dva měsíce a betonový dům na klíč do půl roku. Ihned po dokončení se můžete nastěhovat.
• Monolitický betonový dům: Proces, při kterém se na stavbě vybuduje bednění a to se následně vylije dovezeným betonem, se nazývá monolitický. Dnešní moderní výstavba monolitických rodinných domů využívá systém ztraceného bednění, to znamená, že bednění zůstává součástí stavby. Výhodou tohoto systému je především časová úspora, není totiž nutné čekat, až beton v konstrukci získá patřičnou pevnost, požadovanou pro odstranění bednících desek. Většinou se používají desky z dřevěné štěpky, spojené cementem. Proti plísním, hlodavcům a vlhkosti jsou ošetřené vodním sklem. Jedná se o přírodní materiál šetrný v každém ohledu k životnímu prostředí. Štěpkocementové desky si zachovávají charakter dřeva, čímž je zajištěna dobrá zpracovatelnost. Vzhledem k vysoké variabilitě výstavby umožňují desky libovolné řezání otvorů, prostupů a kanálů na cokoliv. Samotná výstavba formou ztraceného bednění znamená velkou úsporu času. Ztracené bednění se při stavbě domu využívá poměrně často. Mnozí jej však znají ve formě betonových tvárnic, které se vyskládají v několika řadách nad sebou, osadí se ocelová výztuž a následně se vzniklá dutina vylije čerstvým betonem. Další variantou je stavba bednění z polystyrenu. Jedná se o tzv. ICF systém - domy z polystyrenu. Šalování pro odlití betonové konstrukce domu je tvořeno tvarovkami různých rozměrů z tvrzeného polystyrenu. Výhodou tohoto systému je velmi rychlá a jednoduchá výstavba bednění. Další výhodou, ale současně také i nevýhodou, je dobrá tepelně-izolační schopnost polystyrenu, které se po odlití betonové konstrukce nachází na obou stranách stěny. Polystyren z venkovní strany vytváří tepelně-izolační obálku budovy, ovšem z vnitřní strany snižuje schopnost akumulace tepla do betonového jádra.

Proč se rodinné domy nestaví z železobetonu běžněji?

Prošel jsem řadu materiálů a technologií pro stavbu RD a neustále se vracím k sendviči 15cm železobeton + x cm EPS a to stavěno tak, jak se staví komerční budovy, tzn. pomocí klasického montovaného bednění. Jasně je zde otázka, kde vzít ono bednění, ale pokud by existovala půjčovna, mělo by jít o rychlou, levnou a všestranně použitelnou technologii. Co jsem viděl v Řecku a i jinde, jde o běžně používanou technologii i pro RD.

Beton jsme si tak nějak zošklivili. Vychovaní v panelácích, nadávajíce pokaždé, kdy jsme se snažili vyvrtat díru, pověsit obraz. Marně nám v zahraničních časopisech ukazovali Le Corbusiera, my přece víme své - beton je studený, neosobní a pro rodinný dům zkrátka nevhodný. Beton je materiál, který mají rádi architekti, ale velmi jej nesnášejí běžní uživatelé. Při této představě si vybavíme panelové domy z doby socialismu s netěsnícími okny a špatnou zvukovou izolací, díky které všichni věděli, co se právě odehrává u sousedů. Tak nějak jsme si beton prostě zprotivili a považujeme jej za studený, neosobní, ošklivý materiál, který je pro rodinný dům nevhodný. Ale je to velký omyl.

Příklad moderního betonového domu

Představujeme vám inspirativní projekt investora, který si ve spolupráci s ateliérem D3A splnil sen o domově, který kombinuje moderní architekturu s praktičností a energetickou úsporností. Investor měl jasnou představu o architektovi, neboť mají rádi stejné věci a líbí se jim stejná architektura. Zelená zahrádka má spíše zenový charakter, než že by sloužila k aktivnímu odpočinku.

Umístění a design

Pro realizaci svého projektu využili zdánlivě nezastavitelný pozemek ve svahu v husté zástavbě jedné z okrajových částí naší metropole. I když jsou v sousedství starší domy, novostavba v úzké uličce nijak neruší, naopak - prvek nápadité architektury jinak fádní okolí oživuje. Směrem do ulice je schovaný za vysokým plotem z plechu a betonu a ukrytý za objektem garáže, který ctí stejný výraz i materiál jako vlastní dům. Uzavřenost do ulice je pochopitelná, lehká prosklená fasáda jinak mnoho soukromí neposkytuje. Garáž svým tvarem i materiálem odpovídá celkovému pojetí domu. Pozemek byl velmi svažitý a malý (něco přes 600 m2), i proto má dům dvě úrovně.

Čtěte také: Štěrk pod skalku

Dispozice a materiály

V té spodní najdeme předsíň a denní část - obývák s kuchyní, technické zázemí, spíž a WC. Celou dispozici pohledově uzavírá schodiště na stěně protilehlé ke vstupu. Kuchyně a obývák jsou spojeny do jednoho prostoru - i když ne tak docela. Architekt si vyhrál s detaily. Dveře do koupelny lze využít i jako dveře uzavírající schodiště: „Dole může být party, zatímco v patře klidně spí naše půlroční dcerka,“ vysvětluje Lukáš. Všechny dveře i okna jsou v tomto domě na plnou výšku, nečekejte žádný tradiční rastr okenních rámů nebo zárubně. Bezrámová zasklení a jednotící materiál interiérové a exteriérové podlahy vytvářejí dojem spojitého prostoru. Tomu nakonec odpovídá i řešení atrií a zahrádek. Obývák zvětšuje betonový dvorek - sjednocující materiál obvodové zdi i podlahy z něj dělá nezastřešené pokračování obýváku, hojně užívané zejména v letních měsících. Trávníku zůstala vyhrazena druhá zahrádka, dveřmi propojená s kuchyní. Dominantním materiálem je rozhodně beton - neomítaný, v pohledové kvalitě, bez dodatečné barevné úpravy. Složité bylo vylití podlahy: „Nikdo nechtěl udělat tak velké jednolité plochy bez otravné dilatace,“ vzpomíná spoluautor projektu Milan Bulva z ateliéru D3A. Neméně zajímavá byla i konstrukce stěn. Pohledový beton byl bedněný do systémového bednění - výsledkem jsou hladké plochy s typickými důlky. Nicméně - interiér to nijak neruší.

Technologie a komfort

Konstrukčně se jedná o sendvič s vloženou tepelnou izolací. Díky tomu a díky dostatečné tloušťce izolace má dům - navzdory obrovskému množství prosklených ploch - nízkoenergetické parametry. Na pohled strohá dekorace pro symfonii chutí a vůní - co víc si lze od kuchyně přát? Stavbu vytápí překvapivě tiché tepelné čerpadlo vzduch/voda. Čerpadlo slouží bez problémů hned od začátku, nebylo potřeba žádné složité ladění „první zimu“, jinak běžné u nízkoenergetických či pasivních domů. Topení je podlahové, ve všech místnostech, navíc (kvůli velké tepelné akumulaci betonu) se v letních měsících využívá i stropní chlazení. Vestavěné skříně se táhnou po celé délce chodby a začínají (nebo končí?) v hlavní ložnici. To už ale stojíme v horním patře s jednoduchou dispozicí - dvě koupelny, dětský pokoj, pokoj pro hosty a ložnice s výhledem do ulice, přičemž přes střechy domů naproti jsou vidět kopce v okolí vysílače Cukrák. Ze dvou pokojů je i výstup na terasu a s navazujícím schodištěm zpřístupňujícím střechu domu. K dispozicím míří i naše jediná výtka - „mokrý provoz“ koupelen je logicky soustředěn do jedné části stavby, ale vzdálenost ložnice a hlavní koupelny se nám zdála malinko nepraktická… Vzdálenost však může být estétům ukradená, o to víc lze plesat nad designem interiérů - potažmo koupelen. Sjednocujícím prvkem je - v jinak přísně pravoúhlé architektuře - kruh. Právě koupelny jsou barevně nejodvážnější částí interiéru. Na záměrnou strohost interiéru, kterou lze vidět na fotkách, je při osobní návštěvě snadné zapomenout. Dům ožil každodenním životem i přítomností půlroční dcerky. Stavba nemusí být barevná, stačí, že život je pestrý až dost.

Srovnání stavebních technologií

Zatímco dřevo reaguje na vlhkost a teplotní výkyvy změnou tvaru, beton si uchovává svou stabilitu a pevnost, čímž zajišťuje dlouhodobou bezpečnost celé konstrukce. Navíc nabízí vynikající požární odolnost a vysokou energetickou efektivitu díky schopnosti akumulovat teplo, což snižuje náklady na vytápění. Při výběru novostavby nejde jen o čísla, ale i o to, jak se v domě žije. Dřevostavby mohou být útulné, ale tenké stěny a nižší odolnost proti ohni nebo povětrnostním vlivům mohou časem zkomplikovat život.

Představte si srovnání hlavních charakteristik obou stavebních přístupů:

Dřevostavby vs. zděný dům - obě možnosti mají své místo. Pokud hledáte rychlé a levné řešení na pár desítek let, dřevo může být fajn. Ať už sníte o minimalistické dřevostavbě, nebo robustním zděném domě, klíčem je promyslet, co od svého domova očekáváte. Beton v novostavbách přináší nesrovnatelnou životnost, odolnost a komfort, které dřevo jen těžko dožene. Ano, zaplatíte víc a počkáte déle, ale dostanete domov, který vás přežije - a možná i vaše vnoučata.

Čtěte také: původ modrých střech na řeckém ostrově Santorini

tags: #proc #nestavet #dum #z #betonu

Oblíbené příspěvky:

• Návody na práci s latěmi
• Jezdící listy do kuchyně
• Nejlepší kity pro izolaci RNA
• Vlastnosti a použití vinylových tapet
• Vlastnosti třívrstvých podlah