Pronájem a výstavba vodních staveb: Kompletní průvodce

Zájem o pronájem a výstavbu vodních staveb v České republice roste, a to jak ze strany soukromých osob, tak i organizací. Tento článek poskytuje ucelený přehled o legislativě, administrativních postupech a praktických aspektech s tím spojených.

Legislativní rámec a správní postupy

Klíčové právní předpisy upravující oblast vodních staveb zahrnují:

  • Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
  • Vyhláška č. 183/2018 Sb. o provedení některých ustanovení vodního zákona, ve znění vyhlášky č. 197/2019 Sb.
  • Další související vyhlášky č. 197/2019 Sb. a č. 197/2019 Sb.

Povolovací procesy

Pro stavbu vodního díla je často nutné podat žádost o povolení k nakládání s vodami, případně společné oznámení stavby vodního díla. Podrobnosti o potřebných dokladech jsou uvedeny v přílohách vyhlášky č. 183/2018 Sb. a č. 197/2019 Sb.

O povolení se žádá osobně nebo poštou na příslušném věcně a místně příslušném vodoprávním úřadě, což je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v případě hl. m. Prahy se jedná o Magistrát hl. m. Prahy. Žádost lze podat i elektronicky.

Pokud se jedná o stavbu studny nebo vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, správní poplatek činí 300,- Kč.

Čtěte také: CNC Stroje k Pronájmu pro Truhláře: Co říkají recenze?

Souhlas vodoprávního úřadu je zapotřebí ke stavbám a nařízením na pozemcích v blízkosti vodního toku, které mohou ovlivnit vodní poměry. Nejčastěji se tak děje v rámci územního řízení, popř. před zahájením samotného záměru, nebude-li záměr dále projednáván, tak aby mohly být případné podmínky uděleného souhlasu ještě promítnuty např. ohlášením stavby vodního díla.

Stavební deník

Dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden při provádění stavby vyžadující stavební povolení (vždy) nebo ohlášení stavebnímu úřadu (s výjimkou případů, kdy podle stavebního zákona postačí jednoduchý záznam o stavbě). Podrobnosti ke stavebnímu deníku viz § 157 SZ, upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb.

Praktické aspekty pronájmu vodních ploch

Pronájem vodních ploch, jako jsou rybníky, často probíhá formou výběrových řízení. Důležité je si pohlídat, jaká váha je přikládána nabídce a jaká záměru. Pokud má větší váhu výška nabídky, je velká šance na úspěch. V případě většího důrazu na záměr, může být situace složitější.

Jednání s vlastníkem a úřady

Pro tebe je podstatné, kdo je vlastník. Pokud je to soukromník, či fyzická osoba, tak je to o domluvě mezi vámi. Pokud stát, či obec, tak musíš dát žádost na přísluční odbor, či správce státních pozemků (pozemkový fond, statní podniky a pod.). U obcí a státních pozemků jsou často přesně dané podmínky a tabulkové nájemné podle účelu nájmu.

Při domlouvání nájmu je vhodné doložit projekt (sepsat svůj záměr), aby majitelé byli přesvědčeni, že se o zmíněný pozemek budeš opravdu starat. Většina majitelů neřeší kdo je jejich nájemce, ale chce včas nájem a hlavně, aby se nájemce o pozemek skutečně staral.

Čtěte také: Silá na cement s míchačkou: Pronájem a prodej

Pokud máš zájem o zvelebování pronajaté plochy, rozumný majitel ti jistě bránit nebude a k potřebným úpravám ti dá souhlas, ale běhání po úřadech (životní prostředí, rybářství, vodoprávní) tě čeká tak jako tak. 100% to musíš řešit s majitelem a příslušným odborem životního prostředí obce s rozšířenou působností.

Činnosti na pronajaté vodní ploše

V případě pronájmu vodní plochy je důležité znát práva a povinnosti týkající se úprav a hospodaření. Kácení pobřežního porostu (nálet cca 5cm silných stromků) má limit 40m2, pak je již třeba povolení ke kácení mimolesní dřeviny. Nicméně, v některých případech může být potřeba povolení pro zásah do VKP (významného krajinného prvku).

Použití hnoje pro podporu planktonu nebo vápnění rybníka po výlovu je třeba řešit s úřady a bez povolení by se do takových zásahů nemělo pouštět, aby se předešlo potenciálním problémům.

Souhlas vodoprávního úřadu je zapotřebí ke stavbám a nařízením na pozemcích v blízkosti vodního toku, které mohou ovlivnit vodní poměry. Nejčastěji se tak děje v rámci územního řízení, popř. před zahájením samotného záměru, nebude-li záměr dále projednáván, tak aby mohly být případné podmínky uděleného souhlasu ještě promítnuty např. ohlášením stavby vodního díla.

Stavební činnost ve vodním hospodářství

Definice vodního díla

Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3.4, se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby nebo také výrobek plnící funkci stavby.

Čtěte také: Umístění reklamy v Praze

Vodní díla jsou charakterizována nakládáním s vodami, např. jímání, úprava, akumulace, rozvody, meliorace, odvádění a zneškodňování odpadních vod, využívání a ochrana podzemních a srážkových vod, včetně vodotečí a staveb na nich.

Zodpovědné osoby při výstavbě

Při realizaci vodohospodářských staveb se uplatňuje celá řada zodpovědných osob a subjektů:

  • Projektant: Fyzická nebo právnická osoba, účastník výstavby, podnikající ve vázané živnosti „projektová činnost ve výstavbě“. Je zhotovitelem projektové dokumentace pro stavbu.
  • Stavbyvedoucí: Osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění (zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zabezpečuje odborné vedení stavby pro zhotovitele.
  • Autorizovaný dozor:
    • Autorský dozor: Dohled autorizované osoby - projektanta - nad postupem technické přípravy, zpracováním dalších stupňů dokumentace i nad realizací stavby.
    • Technický dozor: Dozor nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem investora.
    • Stavební dozor: Odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, vykonávaný kvalifikovanou osobou.
  • Koordinátor BOZP: Fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (investorem) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při realizaci stavby na staveništi.

Příprava a realizace stavby

Realizace staveb v širším významu představuje komplexní proces plánování, organizování, pořizování, změn, správy a likvidace stavebních děl, rozvoj sídel a území, včetně regulace těchto činností orgány veřejné správy ve veřejném zájmu.

Fáze realizace

Činnosti autorizovaných osob jsou popsány v jednotlivých fázích realizace stavby, s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě zákonných předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti a zákazníkovi.

Projekční dokumentace hraje klíčovou roli a zahrnuje různé stupně:

  • Projektová dokumentace k ohlášení stavby.
  • Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení.
  • Projektová dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy.
  • Projektová dokumentace pro posouzení autorizovaným inspektorem.
  • Projektová dokumentace pro vydání společného povolení.
  • Projektová dokumentace vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. g) zákona o vodách.

Časový plán (harmonogram) výstavby je základním dokumentem pro řízení průběhu výstavby v čase, s cílem zabezpečení postupných i konečných termínů dokončení stavby v souladu s uzavřenou SOD. V průběhu stavby se musí časový plán upřesňovat při odchylkách od předpokladů.

Ekonomický a finanční plán zakázky zahrnuje plánované výnosy a náklady (příjmy a výdaje) zakázky, včetně nákladů režijních. V první podobě se tvoří ve fázi přípravy a podání nabídky a je detailně zpracován po uzavření smlouvy.

Správa vodních toků a nádrží v České republice

Lesy České republiky, s. p., vykonávají správu určených drobných vodních toků a bystřin jako jednu z mimoprodukčních funkcí lesa. K 31. 12. 2019 spravovaly 38,4 tisíc km vodních toků a 977 malých vodních nádrží.

Péče o vodní toky v rámci LČR představuje správu vodohospodářského majetku souvisejícího s vodními toky v pořizovací hodnotě 6,1 mld. Kč (zejména úpravy vodních toků, objekty hrazení bystřin a strží, protipovodňová opatření, vodní nádrže). Správu vodních toků zajišťovalo sedm organizačních jednotek - správ toků s územní působností dle oblastí povodí. Metodicky jsou řízeny Odborem vodního hospodářství na Ředitelství LČR.

Financování a investice

Správa vodních toků a prováděná opatření (opravy, rekonstrukce a investice) a jejich příprava byla financována zejména z vlastních zdrojů podniku a z dotačních prostředků. Z dotací se jedná o opatření prováděná ve veřejném zájmu dle § 35 lesního zákona a o finance ze státního rozpočtu na programy MZe dle § 102 vodního zákona. Konkrétně se jedná o programy „Podpora prevence před povodněmi“ a „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích“. Dále byly využívány fondy EU - Operační program životního prostředí a Program rozvoje venkova. Činnosti prováděné v souvislosti se správou toků jsou nekomerčního charakteru a ve vztahu k celkově vynakládaným finančním prostředkům nepřinášejí prakticky žádný zisk.

V souvislosti se správou toků a vodních nádrží LČR vynaložily v roce 2019 celkem 623,5 mil. Kč, z čehož výdaje investičního charakteru činily 289,0 mil. Kč. V uvedené částce jsou zahrnuty nejen stavební investice, ale i strojní a nehmotné investice a nákupy pozemků pro zabezpečení péče o vodní toky. Na výkon správy určených drobných vodních toků, opravu a údržbu majetku s tím souvisejícího bylo vynaloženo 334,5 mil. Kč. V této částce jsou zahrnuty veškeré náklady spojené se správou toků a vodních nádrží. Tržby získané za odběry povrchové vody k úhradě správy vodních toků činily 15,6 mil. Kč.

Program „Vracíme vodu lesu“

V souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami byl zahájen program „Vracíme vodu lesu“ přispívající k zadržení vody v krajině. Cílem programu je realizace opatření pro zmírnění negativních následků sucha a stavu nedostatku vody. Jedná se o opatření cílená na zpomalení povrchového odtoku vody (revitalizace lesotechnických meliorací a vodních toků), vytváření a obnovu vodních prvků v krajině např. tůní, mokřadů a malých vodních nádrží. Celkově bylo v rámci programu realizováno 70 staveb a přes 30 dalších stavebně zahájeno.

Vybrané realizované projekty v roce 2019

Oblast povodí Odry

  • Dokončena protipovodňová opatření v obci Staré Heřmínovy na Bruntálsku a v obci Malenovice v okrese Frýdek-Místek.
  • Významnou akcí je provedení rekonstrukce výpustného zařízení na vodní nádrži Sedlinka nedaleko Opavy.
  • Dokončena oprava vodní nádrže Čertův rybník (Čerťák) u Nového Jičína.
  • Realizovány rekonstrukce a opravy dalších malých vodních nádrží v Moravskoslezském kraji - Kojetín na Novojičínsku, VN U Kostela a VN Bílčická na Opavsku, obnova nádrží Artmanov - horní na Bruntálsku a 5 VN Kajlovec na Opavsku a nádrže Malý Tovaryš na Jesenicku v Olomouckém kraji.
  • Zahájena revitalizace Kobylího potoka v Bruntále.

Oblast povodí Labe

  • Dokončena oprava majetku na vodním toku Dobroučka v Dolní Dobrouči a na Lhotském potoce ve Lhotách u Trutnova.
  • V okrese Praha-východ u obce Babice probíhaly rekonstrukce na třech Babických rybnících.
  • Na Mladoboleslavsku v Žehrovské oboře byla dokončena rekonstrukce dalších třech rybníků.
  • Dále byla dokončena rekonstrukce Lovětínského rybníka u obce Podhradí na Pardubicku.
  • V obci Vojnův Městec proběhla úprava Městeckého potoka.
  • Z fondů EU byla na Kutnohorsku dokončena obnova malé vodní nádrže Všesoky a revitalizace lokality Švabínov.
  • Na území přírodní rezervace Králova zahrada byla úspěšně dokončena revitalizace Zádolského potoka.
  • V Orlických horách byly dokončeny revitalizace toků Vlčinec v Olešnici a zatrubněného toku nad osadou Souvlastní. Současně byla zahájena revitalizace toku Kunštát v Orlickém Záhoří.

Oblast povodí Berounky

  • V roce 2019 byly dokončeny akce, které podporují zadržení vody v krajině. Jednalo se o rekonstrukce historických vodních nádrží, které díky svému stavu s ohledem na rok pořízení neplnily již svoji funkci retence vody v krajině. Jedná se o vodní nádrže Jordán I. a Jordán II. u Přeštic, VN Lomany na Lomanském potoce v okrese Plzeň - sever a nádrž Zvonička na Huťském potoce, která leží v CHKO Český les.
  • Proběhly také údržby vodohospodářského majetku např. na Žihlickém potoce v obci Žihle v Plzeňském kraji, Lašovickém potoce v okrese Rakovník, Kudibalu v intravilánu obce Dobřív na Plzeňsku a nebo na Skořickém potoce, kde byla v intravilánu města Mirošov na Rokycansku provedena oprava opevnění koryta toku, jeho kamenné kynety a příčných stupňů, jejichž stav byl místy havarijní.

Oblast povodí Ohře

  • V roce 2019 byla pozornost zaměřena na realizaci opatření k zadržení vody v krajině. Nejvýznamnějším opatřením v této oblasti vodohospodářských prací bylo dokončení rekonstrukce a odbahnění vodní nádrže Býčkovice v obci Býčkovice na Litoměřicku.
  • Správa toků rovněž věnovala pozornost údržbě opevnění koryt vodních toků. Z dokončených akcí se jedná zejména o opravu opevnění na Březinském potoce na Děčínsku nebo o opravu opevnění Zdislavského potoka na Liberecku.

Oblast povodí Moravy

  • V rámci péče o stávající vodohospodářský majetek byly dokončeny na Zlínsku stavební úpravy koryta Nedašovky v Brumově a Návojné a levostranného přítoku Nedašovky v Nedašově a provedena údržba a rekonstrukce stupňů na Losince na Šumpersku.
  • Kompletně zrekonstruovaná přehrážka na Tříramenném potoce opět chrání intravilán obce Loučná nad Desnou před splaveninami.
  • Byly provedeny i úpravy koryt vodních toků Babská a Malá Bystřička na Vsetínsku, tak aby zvýšené průtoky vody neohrožovaly přilehlý majetek.
  • Dále došlo k opravě a odtěžení nánosů ze dvou retenčních objektů „Kameňák“ na Zlínsku.

Tabulka: Náklady na správu vodních toků a nádrží LČR v roce 2019 (v mil. Kč)

Položka Částka (mil. Kč)
Celkové vynaložené náklady 623,5
Investiční výdaje 289,0
Oprava a údržba majetku 334,5
Tržby za odběry povrchové vody 15,6

tags: #pronajem #vodnich #staveb #informace

Oblíbené příspěvky: