Protihluková izolace pod dlažbu: Zaručený klid pro váš domov

Podlaha může být neočekávaným, ale o to zákeřnějším zdrojem hluku, který snadno otráví vaše bydlení. Zvuková izolace podlahy je velmi často zanedbávaným konstrukčním prvkem našich staveb. Je řešena z nevhodného materiálu nebo chybí úplně. Potom se nemůžeme divit, že si na nás naši spodní sousedé neustále stěžují nebo naopak, slyšíme vše od spodních sousedů. V tomto článku si řekneme, jaké ruchy nejčastěji podlahou procházejí, kde se berou a hlavně, jak je co nejefektivněji odstranit. Studená podlaha a hluk od sousedů? S tím je konec! V tomto článku se dozvíte vše o tepelné a zvukové izolaci podlahy, ať už stavíte nový dům, rekonstruujete starý, nebo jen chcete vylepšit svůj byt. Prozradíme vám, jaké materiály jsou k dispozici, jak je správně použít a na co si dát pozor. Správná izolace podlahy je investicí, která se vám vrátí v podobě nižších nákladů na energie a většího komfortu bydlení. Nebojte se experimentovat s různými materiály a najít ten nejvhodnější pro vaši podlahu.

Proč izolovat podlahu?

Izolace podlahy přináší řadu výhod:

• Tepelná izolace podlahy: Zabraňuje únikům tepla, snižuje náklady na vytápění a zvyšuje tepelnou pohodu v místnosti. Hutná hmota izolačních desek zabraňuje šíření tepla a nabízí vedle zvukové izolace také plnohodnotnou tepelnou izolaci.
• Zvuková izolace podlahy: Tlumí kročejový hluk a hluk prostupující z nižších pater, čímž zlepšuje akustický komfort. Zvuková izolace slouží ke snížení šíření hluku přes různé stavební konstrukce. Zvuková izolace snižuje množství zvuku, které projde zdí, stropem nebo podlahou.
• Izolace podlahy proti vlhkosti: Chrání podlahu před vlhkostí a plísněmi, prodlužuje její životnost.

Typy hluku a jejich řešení

Zvuky, které se mohou z podlahy linout, mají různé příčiny. Zvuková izolace se vždy odvíjí od toho, s jakým hlukem máte co do činění, odkud přichází a přes jakou konstrukci se šíří. Ne každý hluk utlumí stejný materiál. Od tenké, snadno aplikovatelné vrstvy si lidé často slibují příliš. Akustická pěna o tloušťce 2-4 cm s extra vysokou hustotou dobře poslouží jako doplňkové tlumení hluku, ke zmírnění menšího hluku strojů nebo k dodatečné vnitřní úpravě, ale při silném průzvuku sama o sobě nenahradí oddělenou příčku. Zvuková izolace funguje dobře za předpokladu, že řešení odpovídá typu hluku a cestě jeho šíření.

1. Kročejový hluk

Kročejový hluk je jednou z nejčastějších forem strukturálního hluku a vzniká přímo ve stavební konstrukci, a to chůzí nebo pádem předmětů na podlahu. Tento druh lomozu vychází ze samotné konstrukce, nebo ještě lépe stavu podlahové konstrukce. Většinou se tak projevují hlavně staré dřevěné podlahy a stropy. Jak totiž dům stárne, dřevo vlivem změn vlhkosti a teplot pracuje a velmi mírně mění své rozměry. Řešení kročejové izolace se s těmito tenzemi musí vypořádat. Podlahová zvuková izolace míří proti klepání, kročejovému hluku a strukturálnímu hluku. Klasické izolace, hlavně tepelně izolační, mají relativně malou hustotu a nedokáží dobře zachytit nízké frekvence zvukových vln. To je hlavně buchot, dupot, basové dunění a podobně.

Řešení kročejového hluku:

Čtěte také: Jak snížit hluk v kabině VW Transporter T4

• Nejjednodušší úpravou proti kročejovému hluku je tlustý koberec, korková podlaha a povlaky z pryže, PVC, linolea na tlusté plstěné podložce. Někdy se na izolační desky položí nejprve sololit a teprve na něj PVC.
• Podlaha by měla být od konstrukce stropu oddělena izolační vrstvou z měkké hmoty, která ještě unese namáhání podlahy v tlaku.
• Vhodnou konstrukční úpravou je plovoucí podlaha s lištami, které se mohou připevnit buď jen k podlaze, nebo jen ke stěně. Mezi podlahou a stěnou nesmí vzniknout akustický most.
• Nejúčinnější je, pokud realizujete novou podlahu a vyléváte potěr.
• Pokud přestavět celou nosnou konstrukci podlahy není většinou dost dobře možné, je nutné oddělit pohyb po podlaze, nebo přesněji po podlahové krytině, od napjaté spodní dřevěné konstrukce. K tomu je potřeba pevný, ale dostatečně pružný a přizpůsobivý materiál. Ideální jsou pro to lisované desky z polyuretanových pěnových kousků, které vložíme mezi podlahovou konstrukci - prkna nebo OSB desky - a povrchovou podlahovou krytinu - parkety, dřevěné palubky, plovoucí podlaha apod. Tyto lisované akustické desky dokážou absorbovat i mírné pohyby při stlačení, a proto zabraňují vrzání starých podlah.
• Kročejová izolace o tloušťce přibližně 5-10 cm je jedním z nejúčinnějších řešení. Kročejový polystyren je cenově dostupný a má nízkou stlačitelnost.
• Pokud máte problém s hlukem od sousedů nad vámi, ideální řešení je domluvit se s nimi na úpravě jejich podlahy. Velmi účinným řešením jsou akustické podhledy instalované na strop. Akustické podhledy mohou snížit výšku místnosti přibližně o 5 až 10 cm, ale jejich efekt je velmi výrazný.

2. Vzduchový hluk

Vzduchový hluk se šíří vzduchem. Typickým příkladem je řeč, televize nebo hudba. Snížení hlučnosti, jako je řeč, TV, křik, zvíře, od spodního souseda k vám, ale i naopak, od vás ke spodním sousedům. Zlepšení zvukové průzvučnosti je možné dodatečným akustickým obkladem z děrovaných desek, z desek z tvrdé pěny apod., které se na stropě nebo na stěnu přímo přilepí (nejdříve se musí odstranit klihový nátěr, na němž by lepidlo nedrželo). U stropů se izolace týká jednak zvukové neprůzvučnosti, jednak průzvučnosti kročejové.

Řešení vzduchového hluku:

• V tomto případě musíme umístit do podlahy ideálně vzduchovou mezeru (např. dřevěným roštem), vyplnit ji akustickým pohltivým materiálem a zaklopit těžkými deskami.
• Pokud vás ruší hovor nebo televize, případně hlučný bar pod okny, pomůže vám akustická předstěna. Izolační desky se v tomto případě montují jen na jednu stranu stávající stěny.
• Pokud vás ruší hluk od sousedů nad vámi (nemluvíme teď o dupání), pomůže vám odhlučnění stropu. Konkrétně tedy podhled z akustického sádrokartonu.

3. Strukturální hluk a vibrace

Další zdroj nepříjemných hluků není skryt v podlaze, ale pod ní nebo obecně za každou stěnou. Jsou jím nežádoucí zvuky v přilehlých prostorách, které sousedí s vaším bytem. Stejně tak ale můžete potřebovat odizolovat i svůj rámus, třeba ze zkušebny, kde hrajete svou oblíbenou muziku co nejhlasitěji, nebo třeba i v průmyslovém provozu, kde potřebujete odhlučnit hlasitý stroj, abyste vyhověli hygienickým standardům pracovního prostředí. Instalační potrubí prostupující stěnou má být uloženo do pružné zvukově izolační manžety. V domě se roznese do všech místností, jimiž potrubí prochází. Izolace proti otřesům se vyskytuje nejčastěji při osazování točivých strojů na základ. Těžké stroje otřásají betonovými podstavci, do nichž jsou zakotveny a které tvoří základ. Rychloběžné stroje namáhají základ ještě odstředivými silami, popřípadě rázy a vibracemi. Základem se nemá přenášet hluk a otřes, proto se svislé stěny základu oddělují vrstvou vzduchu 1 až 5 cm.

Řešení strukturálního hluku a vibrací:

• Pro útlum otřesů se používá pryž, korek nebo jiný materiál podle pokynů dodavatele stroje.
• Velice dobré výsledky jsou s použitím průmyslové gumové podlahové krytiny, která má podélné jednosměrné řádkování na svém líci, na rubu je hladká. Pro izolační práce pod základy strojů se používá ve třech vrstvách, ve kterých se klade řádkováním kolmo na sebe. Existuje několik druhů a vhodný je vzorek o výšce řádků 3 mm.
• Základ musí být chráněn před vlhkostí, stykem s olejem apod., proto je nutná izolační vana, do níž je základ vložen.
• V horních podlažích nemají být stroje s klikovým mechanismem, ale jen stroje rotační, uložené na pružinách nebo na gumových válečcích.
• Při stlačitelných zeminách je nutno pěchováním nebo vibrováním vyloučit nepružnou deformaci zeminy. Mocnost této vrstvy základové zeminy má být nejméně rovna většímu rozměru základů.
• Aby se tlaky na základ stroje nepřenesly na sousední základy, je nutno volit mezi nimi nejmenší vzdálenost tak, aby hrany základů byly nejvíce ve sklonu 1:3. Důležitá je i výška hladiny spodní vody, neboť vodou se šíří otřesy do velké vzdálenosti.
• Nástrojem nám opět budou lisované akustické desky. Jsou velmi praktické, efektivní a vhodné do libovolných prostor. Protože jsou poměrně těžké a pevné, lze je bez obav umístit pod svrchní podlahovou krytinu, nebo běžnými stavebními lepidly přilepit ke svislým, šikmým, ale i úplně vodorovným plochám do podhledů. Desky se vyrábějí v tloušťce pět centimetrů a již v tomto rozměru zachytí přibližně polovinu intenzity zvuku.

Výběr správné izolace a materiálů

Na trhu je k dispozici široká škála izolačních materiálů. Mezi nejoblíbenější patří:

Čtěte také: Efektivní metody odhlučnění podlah

• Minerální vlna (kamenná/skleněná): Vyniká výbornými tepelněizolačními a zvukověizolačními vlastnostmi, je nehořlavá a prodyšná. Nevýhodou může být vyšší nasákavost, proto je nutné ji chránit proti vlhkosti.
• Polystyren (EPS/XPS): Levný a lehký materiál s dobrými tepelněizolačními vlastnostmi. XPS má navíc i dobré vlastnosti proti vlhkosti. Nevýhodou je horší zvuková izolace a hořlavost. Zateplení podlahy polystyrenem je oblíbené pro svou snadnou instalaci.
• Dřevovláknité desky: Ekologický materiál s dobrými tepelněizolačními a zvukověizolačními vlastnostmi. Je prodyšný a reguluje vlhkost. Nevýhodou je vyšší cena.
• Pěnový polyuretan (PUR): Aplikuje se nástřikem a vyplní všechny nerovnosti. Má výborné tepelněizolační vlastnosti a dobrou zvukovou izolaci. Nevýhodou je horší prodyšnost.
• PIR desky: Materiál se skvělými protipožárními vlastnostmi, snadnou manipulací a nenasákavostí. Díky těmto vlastnostem jejich popularita roste.
• Lisované akustické desky: Jsou výborným izolačním materiálem. Klíčem k úspěchu je jejich vnitřní struktura. Jsou lisovány z malých kousků polyuretanové pěny. Tento výrobní postup předurčuje izolační vlastnosti desek. U protihlukové izolace je nejdůležitější fakt, že desky nejsou monolitické. To znamená, že nejsou z jednoho celistvého kusu. Lisované akustické desky staví zvuku do cesty malé pěnové fragmenty, které jsou jednak elastické, takže se hůře rozkmitávají a navíc je jich velké množství, takže na každém rozhraní dvou fragmentů zvuk ztratí něco ze své energie. Díky této vlastnosti tak desky nefungují jako membrána, která by dále zvuk šířila, ale jako pohlcovač zvukových vln.
• Sádrokartonové konstrukce: Modrá akustická deska je k dostání i v impregnované verzi vhodné do vlhkých prostor. A co víc - jde o jediný sádrokarton na trhu, který rozkládá emise formaldehydu. Samostatná deska má tloušťku pouhých 12,5 mm, ale v kombinaci s kvalitní minerální izolací (např. R-CW 75, opláštění 1x MA (DF) 12,5 mm, minerální izolace tl. nebo R-CW 75, opláštění 2x MA (DF) 12,5 mm, minerální izolace tl.) přináší vynikající výsledky. U akustických konstrukcí se hodnotí vzduchová neprůzvučnost. Tato veličina se značkou Rw určuje, do jaké míry materiál tlumí hluk šířící se vzduchem. Čím vyšší číslo, tím lépe. Je důležité podotknout, že u konstrukcí se uvádí hodnoty laboratorní vzduchové neprůzvučnosti Rw.

Kročejové izolace pod potěr a parkety

Kročejová izolace pod potěr, tloušťka 9 mm, role 45 m², ΔLw 30-35 dB (Insulit Bi+9). Kročejová izolace pod potěr, tloušťka 6 mm, role 75 m², ΔLw 26-35 dB (Insulit 4+2). Kročejová izolace pod parkety, tloušťka 2 mm, role 15 m², ΔLw = 20 dB (InsulParq 2+).

Zvukoizolační pásy a desky

Ohebný 4 mm zvukoizolační pás 8,5 m², se samolepicí stranou, Rw = 27 dB (Topsilent Adhesive). TOP pohltivá akustická izolace, tloušťka 50 mm, hmotnost pouhých 1,6 kg (ZINO Acoustic 50). SILIO 13TOP zvukoizolační deska 0,96m², Rw = 35dB, tloušťka 13mm.

Přehled vybraných izolačních materiálů a jejich vlastností:

Důležité aspekty při instalaci izolace

Zvuková izolace není otázkou jedné desky nebo panelu. Vždy se vyplatí přemýšlet v systému, kde záleží na konstrukci, obkladu, způsobu upevnění, vzduchové mezeře i na tom, jaký hluk chcete potlačit. Izolace podlahy v různých situacích:

• Izolace podlahy ve starém domě: Při rekonstrukci starého domu je důležité zvolit izolaci s ohledem na stávající konstrukci. Často se používá kombinace minerální vlny a polystyrenu.
• Izolace podlahy pod plovoucí podlahy: Zde se nejčastěji používají tenké izolační desky s kročejovou izolací.
• Zateplení podlahy půdy: Pro zateplení podlahy půdy se hodí foukaná izolace nebo izolační desky.
• Zateplení podlahy svépomocí: Mnoho izolačních materiálů lze instalovat svépomocí. Je však důležité dodržovat pokyny výrobce a dbát na správnou instalaci parozábrany.

Na co si dát pozor:

• Parozábrana: Zabraňuje pronikání vlhkosti do izolace. Je důležité ji správně nainstalovat a utěsnit.
• Dilatační spáry: Umožňují pohyb podlahy a zabraňují vzniku prasklin.
• Prostupy instalací: Je nutné je utěsnit, aby nedocházelo k únikům tepla.
• Typ izolační desky vybírejte podle vlastností podlahy a vašich nároků. Pokládku izolace začínáme podlahovými páskami Isover N/PP. S drobnými nerovnostmi podkladu se minerální izolace vyrovná díky svým unikátním vlastnostem.
• POZOR: Nesnažte se zvedat výšku podlahy větším počtem izolace. Začínáme obvykle celou deskou v rohu místnosti, desky klademe na sraz.
• POZOR: Pokud je potřeba vést kabely na úrovni podlahy, nevynechávejte ani nevytvářejte mezery do izolace nožem. Případné úpravy rozměrů desek můžeme provádět nožem na minerální izolace.
• Připevnění na hmoždinku se používá na povrch, kde lepidlo nedrží (špatný nátěr, stará vápenná omítka, čistá cihla apod.). Tento způsob je už spíše lahůdkou pro opravdové kutily a labužníky v oboru. Velkou výhodou tohoto připevnění je to, že nepoškodíte zdivo. Také si při tomto způsobu můžete udělat tzv. Velmi laickou a názornou formou Vám nyní nastíníme, jak součinitelé akustiky pracují.

Jak odhlučnit místnost: Kompletní průvodce

Aby odhlučnění místnosti opravdu fungovalo, je nejdřív potřeba zjistit, odkud hluk ve skutečnosti přichází. Jinak se totiž šíří hlasy od sousedů za stěnou, jinak kročejový hluk ze stropu, jinak dunění přes podlahu a jinak zvuky, které pronikají netěsnými dveřmi nebo okny. Právě proto neexistuje jedno univerzální řešení pro všechny situace. Dobré odhlučnění bytu obvykle nevzniká díky jednomu zázračnému prvku, ale spíš chytrou kombinací několika opatření. Někde pomůže předstěna s izolací, jinde plovoucí podlaha s kročejovou vrstvou, lepší utěsnění dveří nebo těžší textilie, které omezí šíření zvuku v prostoru. Když správně pojmenujete hlavní problém už na začátku, vyhnete se zbytečným výdajům a mnohem snáz se dostanete k výsledku, který bude v běžném provozu opravdu znát.

Čtěte také: metody pro dosažení klidného bydlení a práce

1. Identifikace typu hluku

Nejprve je třeba určit, o jaký hluk jde: řeč, zvuk televize, hudba, hluk strojů, klepání nebo kročejový hluk. Vzduchový hluk, strukturální hluk a ozvěna se chovají odlišně, a proto vyžadují odlišná řešení. Když tento krok přeskočíte, snadno se stane, že zvolíte nevhodný materiál nebo systém.

2. Zmapování cesty šíření

Zvuk nepřichází vždy odtamtud, odkud ho poprvé slyšíte. Často se šíří stropem, podlahou, bočními stěnami nebo dokonce přes zásuvky a konstrukční spoje. V bytových domech a starších budovách je to obzvláště běžné, proto je důležité promyslet celou trasu přes konstrukci.

3. Volba správné skladby vrstev

Jakmile znáte typ hluku a cestu jeho šíření, je třeba rozhodnout, zda potřebujete předstěnu, stropní systém, podlahovou zvukovou izolaci nebo pouze úpravu vnitřní akustiky.

4. Výběr materiálu: zvukově izolační, nebo zvuk pohlcující?

V tomto kroku se rozhodne, zda je potřeba skutečná zvuková izolace, nebo spíše pohlcování zvuku. Hustá samolepicí zvukově izolační pěna dobře poslouží jako doplňková vrstva na menších plochách, u hluku strojů nebo při dodatečné vnitřní úpravě. Plstěné nebo dřevěné obkladové panely jsou naopak vhodné tam, kde je cílem snížení ozvěny, zlepšení srozumitelnosti řeči a vytvoření příjemnějšího vnitřního akustického prostředí.

5. Realizace: uzavření detailů, spár a napojení

Jednou z nejčastějších chyb při izolaci proti hluku je situace, kdy samotný materiál je vhodný, netěsnosti vzniklé při realizaci však snižují účinek. Napojení, rohy, spáry, upevnění a prostupy jsou stejně důležité jako hlavní vrstva. Špatně uzavřený detail dokáže snadno oslabit výkon celého systému.

6. Kontrola a doladění

Po dokončení realizace je vhodné ověřit, zda se situace skutečně zlepšila tam, kde bylo potřeba. V mnoha případech už první zásah přinese znatelnou změnu, může se ale stát, že budou nutné další doplňkové kroky. Může jít například o dodatečné akustické ošetření stěny, menší povrchové tlumení hluku nebo opravu problematického napojení.

Nejčastější řešení pro odhlučnění v bytě

Zvuková izolace bytu nejčastěji začíná úpravou stěny směrem k sousedovi, stropu nebo podlahy. Který směr je správný, vždy závisí na typu a zdroji hluku.

Odhlučnění stěn: jak odhlučnit stěnu od sousedů

Odhlučnění stěn patří v bytech mezi časté řešení, zvlášť když přes zeď pronikají hlasy, televize nebo běžný ruch od sousedů. Pokud chcete hluk opravdu omezit, je dobré počítat s tím, že samotná tenká pěna většinou nestačí. Mnohem účinnější je vytvořit novou oddělenou vrstvu před stěnou a doplnit ji vhodnou akustickou výplní, která pomůže zvuk výrazně utlumit.

• Akustická předstěna: patří k nejúčinnějším řešením, protože vytvoří novou oddělenou vrstvu před původní stěnou a pomáhá výrazně omezit pronikání hluku.
• Minerální nebo akustická vata: používá se jako výplň konstrukce, kde pomáhá tlumit zvuk a zlepšuje celkový účinek odhlučnění.
• Vícevrstvé deskové materiály: několik vrstev vhodně zvolených desek dokáže lépe pracovat se zvukem a zvýšit účinnost celé skladby.
• Omezení pevných spojů: právě pevné napojení konstrukce může přenášet vibrace dál, proto je důležité řešit i správné oddělení jednotlivých částí.
• Nábytek a textilie: u lehčího hluku mohou pomoci také doplňková řešení, například plnější nábytek, závěsy nebo další měkčí prvky v interiéru.

Odhlučnění stropu v bytě a v paneláku

Odhlučnění stropu se vyplatí hlavně ve chvíli, kdy vás z horního bytu ruší kroky, posouvání židlí nebo různé nárazy a dupání. Právě v panelových domech bývá tento typ hluku velmi častý, a proto lidé často hledají účinné řešení pro odhlučnění stropu v paneláku. Jednou z nejběžnějších možností je snížený podhled s akustickou výplní, který dokáže část hluku přenášeného stropní konstrukcí citelně zmírnit.

Odhlučnění podlahy a kročejová izolace

Odhlučnění podlahy hraje největší roli tam, kde se prostorem šíří kročejový hluk, dunění nebo vibrace přenášené do konstrukce. Pokud řešíte odhlučnění podlahy v paneláku, bývá nejúčinnější sáhnout po kvalitní kročejové izolaci pod podlahovou krytinu nebo vytvořit plovoucí skladbu, která pomůže omezit přímý přenos zvuku dál do stavby. Samotný koberec sice může částečně zjemnit dopad hluku, ale výraznější problém většinou sám o sobě nevyřeší.

Proč se kročejový hluk řeší jinak než hlasy nebo televize za zdí? Kročejový hluk vzniká nárazem a vibrací, takže se šíří konstrukcí bytu. Proto se neřeší jen pohlcením zvuku, ale hlavně oddělením vrstev tak, aby se vibrace nepřenášely dál do stropu a stěn. Právě proto bývá u podlahy často důležitější správně navržená skladba než jen samotná tloušťka použitého materiálu. Pokud totiž zůstane podlaha pevně napojená na okolní konstrukce, hluk si může i tak najít cestu dál a účinek odhlučnění nebude tak výrazný, jak byste čekali.

Odhlučnění dveří a oken v bytě

Velká část hluku do bytu neproniká jen přes stěny, ale také přes dveře, okna a různá netěsná místa, která bývají snadno přehlédnutelná. Pokud řešíte, jak odhlučnit dveře mezi pokoji nebo jak omezit ruch z chodby či ulice, vyplatí se zaměřit na těsnění, mezery kolem rámů i samotnou konstrukci dveří a oken. Právě lehké duté dveře totiž propouštějí zvuk mnohem snadněji než plnější a těžší varianty, a podobně je to i u netěsných oken.

• Doplňte těsnění a prahy - pomohou omezit pronikání hluku spárami kolem dveří a zlepší celkové akustické utěsnění prostoru.
• Utěsněte mezery kolem zárubní - i drobné netěsnosti mohou propouštět překvapivě velké množství zvuku z vedlejší místnosti nebo chodby.
• Zkontrolujte stav oken - zaměřte se na těsnost, stav rámů i případné netěsnosti, kterými může do bytu pronikat hluk zvenčí.
• Využijte těžší textilie - závěsy nebo další textilní vrstvy mohou pomoci hluk částečně utlumit a zároveň zútulnit interiér.

Odhlučnění místnosti svépomocí: co pomůže rychle

Odhlučnění místnosti nemusí vždy znamenat hned velkou rekonstrukci nebo složité stavební zásahy. U lehčího hluku často pomohou i jednodušší opatření, jako jsou koberce, závěsy, čalouněný nábytek, knihovny postavené k problematickým stěnám nebo pečlivé utěsnění spár. Tyto prvky sice zázraky neudělají, ale dokážou prostor citelně zklidnit a zlepšit celkový akustický dojem bez velkých nákladů. Začněte nejdřív jednoduššími a levnějšími úpravami - teprve když nestačí, má smysl pouštět se do výraznějších stavebních řešení. Pokud ale řešíte výraznější hluk od sousedů, televizi za zdí nebo pravidelné dupání shora, bývá odhlučnění svépomocí účinné až ve chvíli, kdy vytvoříte skutečnou přídavnou vrstvu s vhodnou akustickou výplní. Právě proto se vyplatí rozdělit si řešení do dvou kroků - nejprve vyzkoušet základní opatření a až potom přejít k systémovějším úpravám stěn, stropu nebo podlahy. Díky tomu si ušetříte zbytečné výdaje i zklamání z řešení, které by samo o sobě nestačilo.

tags: #protihlukova #izolace #pod #dlazbu #pruvodce

Oblíbené příspěvky:

• výhody mobilního přístřešku pro vozidlo
• Vše o montáži terasových prken
• Typy a Použití Gravírovacích Fréz
• Potřebujete novou střechu? STŘECHY ČR vám pomohou
• Moderní bydlení s Liapor zdivem