Český ježek: Historie a význam protitankového zátarasu

Na řadě fotografií z frontové oblasti současné Ukrajiny lze spatřit protitankové zátarasy v podobě těžkých železných traverz svařených či snýtovaných do zkříženého „ježatého“ tvaru. Tato překážka se česky jmenuje správně „rozsocháč“, ve většině zemí světa je však známá zejména jako „ježek“ nebo také „český ježek“. Jde o protitankové zátarasy zvané rozsocháč, mnohem častěji se ale setkáte s názvem ježek. Vojenská muzea, památníky podél železné opony nebo fotografie z válečných oblastí: tam všude můžete vidět zvláštní ježaté útvary, svařené nebo snýtované z těžkých železných traverz. Za druhé světové války je armády na všech frontách znaly pod názvem český ježek neboli czech hedgehog - jde totiž o vynález majora Františka Kašíka.

Vynálezce František Kašík

Jeho vynálezcem je skutečně Čech. Současně uvedl, že zatímco fakt, že tato překážka vznikla v Československu, je i ve světě poměrně dobře známý (proto se jí občas říká i český ježek neboli czech hedgehog), jméno jejího autora už tak známé není, a to ani u nás doma ne. Rozsocháč vznikl před druhou světovou válkou, v době, kdy František Kašík pracoval na Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP).

Životopis Františka Kašíka

Narodil se 26. března 1888 v Polné u Havlíčkova Brodu, avšak velkou část svého dětství prožil v Praze. Zde před 1. světovou válkou absolvoval nejen žižkovskou reálku, ale i Českou vysokou školu technickou. Přestože patřil k vynikajícím studentům, složil pouze I. státní zkoušku. Poté, co Rakousko-Uhersko vyhlásilo 28. července 1914 válku Srbsku, byl František Kašík skutečně odveden do rakousko-uherské armády a nastoupil k dělostřeleckému pluku číslo tři nasazenému na východní frontě v pevnosti Přemyšl v Haliči (oblasti východní Evropy rozdělené mezi dnešní Polsko a Ukrajinu). Pevnost padla v březnu 1915, kdy se její posádka čítající 110 tisíc mužů musela kvůli nedostatku zásob vzdát ruské armádě.

František Kašík byl za první světové války odveden do rakousko-uherské armády, bojoval v dělostřeleckém pluku na východní frontě v Haliči, dostal se do ruského zajetí a podobně jako tisíce dalších Čechů a Slováků se přihlásil do československých legií. Po návratu do vlasti a nově vzniklé Československé republiky v červenci 1920 se stal vojákem z povolání, na ŘOP pracoval jako technický specialista.

Po návratu do vlasti se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání a léta první republiky strávil z valné části u stavebního ředitelství Zemského vojenského velitelství v Praze (pouze v letech 1923 až 1925 řídil výstavbu Vojenské muniční továrny v Poličce). Zde se ocitl doslova ve svém živlu. Nová, neznámá práce na pevnostních stavbách ho pohltila. Projektoval nejrůznějších typy pevnostních zařízení, z nichž mezi ty nejvýznamnější patřil speciální heslový zámek pro poklopy kabelových komor, a pak pochopitelně nezapomenutelný „ježek“.

Čtěte také: Krok za krokem: Betonové sloupky

Po osvobození Československa v roce 1945 se Kašík vrátil do řad československé armády, ale už v ní dlouho nezůstal. Již jako civilista se pak podílel na rekonstrukci pražských památkových objektů, na opravách Pražského hradu, injektážích Jeleního příkopu a na konci padesátých let i na stavbě divadla Laterna Magika.

Vznik a princip „ježka“

Český důstojník vymyslel tento zátaras v době, kdy se coby major československé armády pověřený velením stavebně-administrativní skupiny Ředitelství opevňovacích prací zabýval vytvářením nových koncepcí československého opevňovacího systému. Kašík vymyslel několik ženijních opevňovacích systémů, z nichž je dodnes nejpoužívanější právě rozsocháč. Inspirací pro rozsocháče byla starší přenosná překážka zvaná španělský jezdec, která se používala už od středověku. Šlo o dřevěné kříže spojené tyčemi, hustě propletené ostnatými dráty.

Abychom byli ale poctiví, úplně originálním Kašíkovým nápadem tato překážka nebyla, protože v podstatě modifikoval již existující zátaras zvaný španělský jezdec nebo rohatka. Šlo o přenosnou překážku, kterou tvořila tyč spojující středy tří dřevěných křížů, stojících ve tvaru písmene x. Slabinou této překážky však bylo do jisté míry to, že se dala prolomit či odsunout.

Efektivní protitanková překážka se totiž nedá lehce odstranit: nejenže je těžká, ale díky symetrii (jde o dva úhelníky spojené do kříže s třetím položeným napříč a spojených do trojramenného kříže tvořícího osy osmistěnu) se i při výbuchu nanejvýš převrátí.

Rozšíření a význam

Můžete na něj narazit prakticky kdekoliv. Objeví se jak na osmdesát let starých fotografiích z našeho pohraničí, tak na jen o něco málo mladších snímcích pořízených ve dnech spojenecké invaze v daleké Normandii, a nechybí ani na fotografiích bdělých pohraničníků střežících v letech socialismu ‚tábor míru‘… Pro jedny dosud symbolizuje období příprav Československé republiky k obraně před rozpínavostí nacistického Německa, jiní v něm vidí především jeden ze symbolů železné opony, táhnoucí se podél naší západní hranice v letech Studené války. Díky jednoduchosti a účinnosti se rozsocháč ještě za druhé světové války objevil v obranných systémech jiných zemí včetně Německa; ježky tak můžete vidět například na záběrech Atlantického valu ze severní Francie a Belgie. Na druhé straně ježek nesloužil jen Němcům, ale pomáhal také v boji proti nim.

Čtěte také: Postupy rekonstrukce trámových stropů

Ruská verze původu

Určitou zajímavostí je, že Rusové nepřisuzují autorství tohoto zátarasu Kašíkovi, ale jistému Michailu Lvoviči Gorrikerovi, vedoucímu tankové školy v Kyjevě, který prý po vypuknutí Velké vlastenecké války, jak Rusko svůj boj proti Německu označuje, působil jako generálmajor technických jednotek. Ruská Wikipedia však připouští, že Gorriker svůj vynález (který získal v Sovětském svazu název „Hvězdička Gorriker“) představil až začátkem července 1941 a že v té době již v Československu kovové ježky existovaly. Gorikker je mohl znát i z Bulletinu Vojenské inženýrské akademie Rudé armády V. V.

Porovnání verzí původu:

Čtěte také: Význam betonových zátarasů pro Prahu

tags: #protitankove #betonove #zatarasy #jezci

Oblíbené příspěvky:

• kreativní tvorba s akrylátovými barvami ARTEMISS
• Tipy pro výběr ideální střechy
• silikonová rýhovaná omítka
• Výroba MDF desek
• Vše o ochraně střechy pomocí závětrné lišty