Odborné vedení provádění staveb a paušální výdaje v České republice

Tento článek se podrobně zabývá problematikou odborného vedení provádění staveb v České republice, požadavky na autorizaci, rolí stavebního dozoru a projektanta, odpovědností účastníků výstavby a dopadem vyšší moci na stavební projekty. Současně se zaměřuje na otázky týkající se uplatňování paušálních výdajů u živností v oblasti stavebnictví.

Vybrané činnosti ve výstavbě a autorizace

Z hlediska odborné povahy věci a v souladu se stavebním zákonem se pojmem „vybrané činnosti ve výstavbě“ (dále jen VČ) rozumí činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě. Stavební zákon požaduje, že VČ mohou vykonávat pouze fyzické osoby, jejichž způsobilost byla ověřena podle zvláštního předpisu, tj. zákona č. 360/1992 Sb. (dále jen autorizační zákon či AZ), který reguluje výkon VČ a stanoví nezbytné právní podmínky pro splnění požadavků na odbornou způsobilost fyzických osob k výkonu těchto činností.

Zákon č. 283/2021 Sb., Stavební zákon (SZ) v § 155 vymezuje rozsah a obsah pojmu VČ a rozumí se jimi:

• zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace,
• odborné vedení provádění stavby nebo její změny anebo odstraňování stavby,
• výkon dozoru projektanta a u zeměměřičů ověřování výsledků zeměměřičských činností.

Podle § 14 SZ projektant znamená fyzickou osobu oprávněnou podle autorizačního zákona ke zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace. Výčet jednotlivých druhů projektové dokumentace, jejíž vypracování svěřuje zákon projektantovi, je uveden v § 157 SZ. V souladu se stavebním zákonem autorizační zákon v ustanoveních § 17 až 19 stanoví rozsah působnosti autorizovaných osob. Je v souladu se stavovskými předpisy ČKAIT, když autorizovaná osoba pracující ve státní správě používá u svého jména zkratku "aut. Podle § 19 písm. Z této formulace a § 13 odst. 1 autorizačního zákona je autorizovaná osoba oprávněna používat u svého jména zkratku autorizovaný technik ve spojení s označením oboru, popř. specializace a své autorizace. Elektronickou podobu projektové dokumentace je třeba podepsat elektronickým autorizačním razítkem podle § 13 odst. 3 písm. AZ.

Stanovisko Legislativní komise ČKAIT vychází z § 13 odst. 3 autorizačního zákona: Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací a své autorizace.

Čtěte také: Autorizace pro stavební činnost na Slovensku

Kvalifikace pro projektanty fotovoltaických elektráren (FVE)

Na druhé straně do techniky prostředí staveb, specializace elektrotechnika pro autorizované inženýry s autorizací IE02 a autorizované techniky TE03 budou aplikovatelné na úpravu vnitřního a vnějšího prostředí staveb, tedy pro Váš bytový dům, tvoří-li řešení využití netradičních forem energie část či změnu této stavby. Ve smyslu vymezení přílohou č. 1 a č. 2 zákona č. 283/2021 Sb. Obdobně stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a změny staveb za podmínek v odst. 2 přílohy 2 stavebního zákona s celkovým instalovaným výkonem do 100kW jsou jednoduchými stavbami, pro něž postačí dokumentace zpracovaná podle § 156 SZ osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. MMR na svém webu uveřejňuje k novému stavebnímu zákonu metodiky pro povolování OZE s rozlišením jejich kategorií pro povolování. Posouzení dopadů na konstrukci stavby by měla vždy provádět odborně způsobilá osoba.

Stavební dozor a technický dozor stavebníka

Stavební dozor musí stavebník zajistit (není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý) na stavbách prováděných svépomocí - terénních úpravách, zařízeních a udržovacích pracích. V případě, že se jedná o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (osobou autorizovanou § 159 odst. SZ). Při provádění stavby, která vyžadovala povolení stavebního úřadu a bude stavebníkem prováděna svépomocí, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu předem jméno a příjmení osoby, která bude vykonávat stavební dozor. Stavby pro bydlení a změnu kulturní památky lze provádět pod vedením autorizované osoby stavbyvedoucího (§ 159 odst. SZ).

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (§161 odst. SZ). Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (AZ), zajistí stavebník dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. U staveb, které nejsou financovány z veřejného rozpočtu, stavební zákon dozor projektanta výslovně nepředepisuje.

Zastavěná plocha stavby

Stavební zákon v § 13 pod písm. o) definuje: Zastavěná plocha stavby - plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy lodžií a arkýřů se započítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny; u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

ČSN 73 4055 „Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů“ (1963) uvádí: Plocha půdorysného řezu vymezená vnějším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku (budovy, podlaží nebo jejich částí); v I. podlaží se měří nad podnoží nebo podezdívkou, přičemž se izolační přizdívky nezapočítávají. Příloha č. 1 prováděcí vyhlášky č. 146/2024 Sb. definuje zastavěnou plochou stavby jako plochu ohraničenou ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny.

Čtěte také: Průvodce pokládkou šindelů

Odpovědnost ve výstavbě

Od trestní odpovědnosti rozdílná je odpovědnost majetkoprávní. Byl-li spáchán trestný čin, může trestní soud poškozenému v tzv. adhezním řízení přiznat náhradu přímé škody, kterou bude povinen poškozenému uhradit přímo odsouzený - podle povahy trestněprávní odpovědnosti buď tedy jednotlivá fyzická osoba nebo osoba právnická. K porovnání trestněprávní a majetkoprávní odpovědnosti osob jednajících jako živnostník nebo chcete-li osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) a osob jednajících v pozici člena statutárního orgánu právnické osoby, tzn. například jako jednatel společnosti s ručením omezeným, popř. předseda představenstva akciové společnosti (dále jen člen statutárního orgánu), osoba ve vedoucím postavení či zaměstnanec, rozlišuje zákon mezi trestní odpovědností fyzických a právnických osob podle § 8 zákona č. 418/2011 Sb.

V občanskoprávním řízení je možné zažalovat na náhradu škody společnost, protože v případě, že bude jednáním člena statutárního orgánu způsobena třetí osobě škoda (nemusí jít o trestný čin, ale jen o porušení smlouvy), odpovídá za tuto škodu společnost, neboť jednání člena statutárního orgánu je jednáním společnosti. Společnost bude odpovídat třetí osobě za škodu. V tomto případě se ve smyslu ust. § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, hradí nejen skutečná škoda, ale též ušlý zisk. Zde je ovšem na místě poznamenat, že ručení společnosti je limitováno: např. u společnosti s ručením omezeným společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, ale celým svým majetkem neodpovídají její společníci, ti odpovídají pouze do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Neomezená odpovědnost statutárního orgánu nastupuje pouze ve zvláštních případech úpadku nebo hrozícího úpadku společnosti. Nestanoví-li jinak smluvní ujednání, sjednaná smluvní pokuta nahrazuje právo na náhradu škody (§ 2050 OZ). Společnost pak může (pokud nahradí škodu třetí osobě) za určitých podmínek požadovat regresní plnění od člena statutárního orgánu, který svým jednáním škodu způsobil. Pro tyto účely se doporučuje upravovat vztahy mezi společností a členy statutárního orgánu podrobnou smlouvou o výkonu funkce.

Majetková odpovědnost OSVČ za závazky vzniklé např. porušením právní povinnosti (spáchaným trestným činem) je naopak úplná. OSVČ odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Problematika odpovědnosti za škodu způsobenou protiprávním úkonem či jiným porušením povinnosti, problematika náhrady škody a ušlého zisku atd., ať už v tzv. adhezním nebo občanskoprávním řízení, je složitá a vždy vyžaduje individuální posouzení.

Změny v průběhu provádění stavby

Ustanovení § 224 odst. 1) SZ umožňuje stavebnímu úřadu schválit změnu záměru před jeho dokončením, ale stanoví pro schválení změny potřebné náležitosti, nejde-li o nepodstatné odchylky od povoleného záměru ve smyslu odst. 3). Pokud nedojde ke schválení změny stavebním úřadem, stavbyvedoucí je povinen na základě § 164 odst. 1 písm. b) SZ dodržet navrhované řešení podle projektové dokumentace schválené stavebním úřadem. V opačném případě nemůže stavbyvedoucí stavebníkovi zaručit, že dojde ke kolaudaci stavby po jejím dokončení. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu stanoví v příloze č. 14 odkazem na technické normy jejich závaznou aplikaci, a to včetně ČSN 734001 přístupnost a bezbariérové užívání, kam patří i povinnost opatřit schodišťová ramena a vyrovnávací stupně po obou stranách madly. Z tohoto ustanovení není možná výjimka.

Vyšší moc a její dopad na smlouvy

Jednou z častých smluvních doložek bývá vyšší moc (vis maior), která bývá součástí balíčku závěrečných ustanovení. Vyšší mocí je nepředvídatelná, neovlivnitelná událost, které nešlo zabránit a která je nezávislá na osobě, jež se jí dovolává. Z tohoto hlediska lze obecně považovat pandemii za případ vyšší moci. Ve smlouvách často bývá upraveno, co se vyšší mocí rozumí a jak je v takových případech třeba postupovat. Pokud vás vyšší moc opravňuje k nedodání plnění, je možné podle této doložky postupovat. Pokud není doložka vyšší moci konkretizována ve smlouvě, je možno postupovat podle obecných ustanovení občanského zákoníku.

Čtěte také: Průvodce sádrovými omítkami v zimním období

V případě, že vám ze smlouvy plyne nějaká povinnost, kterou na základě opatření v souvislosti s koronavirem nebudete moci splnit (např. při nařízení o uzavření provozoven), může druhé ze smluvních stran vzniknout nárok na náhradu škody. Tuto škodu nemusíte uhradit v případech, pokud splníte určité zákonné podmínky, tzv. liberační důvody. Povinnosti k náhradě škody se můžete zprostit, prokážete-li, že ve splnění smluvní povinnosti vám zabránila (dočasně nebo trvale) mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vaší vůli. Toto však není možno aplikovat na případy, kdy k mimořádné události došlo až v okamžiku, kdy jste již v prodlení. Ve smlouvě rovněž nesmí být obsaženo ustanovení, které by vám ukládalo vzniklou mimořádnou překážku překonat, tato překážka rovněž nesmí vzniknout z vašich osobních poměrů (zaměstnanci vracející se z pracovní cesty v rizikové oblasti). Obecně je však mít na paměti, že právní úprava civilního práva se řídí zásadou, že smlouvy se mají dodržovat a cílem smluvních stran by mělo být splnění smlouvy.

Existence vyšší moci obecně nemá vliv na povinnost zaplatit smluvní pokutu za nedodržení termínů. V případě, že by byla povinnost zaplatit smluvní pokutu v konkrétním případě v rozporu s dobrými mravy (např. by mohlo jít o situaci, kdy by osoba porušila smlouvu v důsledku plnění nařízení vlády, tedy respektování veřejnoprávního příkazu), je možné se bránit. Občanský zákoník upravuje povinnost platit smluvní pokutu jako tzv. objektivní, tedy bez zřetele na zavinění, a zároveň nestanoví žádné tzv. liberační důvody, tedy případy, kdy povinnost platit smluvní pokutu nevzniká. V důsledku toho je bez dalšího zhotovitel povinen smluvní pokutu zaplatit i například v situaci, kdy jsou dány překážky vyšší moci. Občanský zákoník umožňuje smluvním stranám, aby si povinnost platit smluvní pokuty upravili odchylně. Případné smluvní pokutě je sice možné se bránit soudně a domáhat se tzv. moderačního práva dle § 2051 OZ, případně nepřiznání pokuty s ohledem na rozpor s dobrými mravy, nicméně výsledek takového sporu nelze s jistotou předjímat. Pro veřejné zakázky platí podle § 222 odst. 6 ZZVZ možnost provádět změny, jejichž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Každý případ je nutno posuzovat individuálně. ČKAIT doporučuje, aby v nově uzavřených smlouvách obě smluvní strany dohodly i řešení uplatnění pokut při překážce vyšší moci.

Živnosti a paušální výdaje

Podle § 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) může fyzická nebo právnická osoba získat oprávnění samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost soustavně vykonávat za podmínek tímto zákonem stanoveným za účelem dosažení zisku činnost, která se řadí mezi živnosti. Pro získání živnostenského oprávnění je třeba prokázat živnostenskému úřadu splnění všeobecných a u vázaných živností též zvláštních podmínek podle typu živnosti předepsaných ze zákona. Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, který všeobecné i zvláštní podmínky požadované k jednotlivým živnostem splňuje. Pokud sám podnikatel nesplní některé podmínky ke své živnosti, musí je zajistit prostřednictvím odpovědného zástupce. Podnikatel nebo odpovědný zástupce splní podmínku své požadované profesní způsobilosti pomocí autorizace či kromě autorizace má též splněním podmínek podle přílohy č. 2 živnostenského zákona.

K živnostem „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ lze naplnit profesní způsobilost pomocí vzdělání a praxe na úrovni a v délce podle tabulky v odkazované příloze. Pro vysokoškolské absolventy magisterského studia stačí praxe 3 roky, zatímco u bakalářů a absolventů vyšších odborných a středních škol s maturitní zkouškou ze stavebnictví trvá požadovaná praxe pro získání živnosti 5 let.

Podobně lze zkombinovat řemeslnou živnost „Zednictví“ a vázanou „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, která je definována jako „provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona, včetně vedení realizace staveb a jejich změn.“

Uplatňování paušálních výdajů

Při podnikání na živnost Zednictví lze uplatnit v daňovém přiznání výdaje ve výši 80 % z příjmů. U podnikání na živnost Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti lze uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů. Záznamy o příjmech a pohledávkách z rozdílných živností musí být vedeny odděleně. Osoba, která má obě živnostenská oprávnění, si musí u každé faktury určit, na základě kterého oprávnění tuto činnost udělala a uplatnit podle toho paušální výdaje. Tedy k "pouze" zednickým pracem může uplatnit 80 %, k pracem na které zednické oprávnění nepostačuje, uplatní 60 %.

Je možné uplatnit výdaje i v nižší sazbě, než je uvedeno v § 7 odst. 7 u písmene b), tedy 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč. Daňový základ z podnikání ale nemusí dosahovat této výše a OSVČ nechce vykazovat ztrátu. Může si uplatnit jenom část tohoto paušálu, jen do výše kladného daňového základu. Fyzická osoba uplatňuje daňový výdajový paušál (řemeslná živnost 80 %). Na školení nám bylo přednášeno, že k tomuto výdaji lze ještě v daňovém přiznání uplatnit paušální výdaje na automobil. V případě příjmů z pronájmu stroje, který je používán především k SVČ a živnostník uplatňuje paušální výdaje, nemá obchodní majetek, tudíž ani pronajímaný stroj nemůže být jeho součástí. V takovém případě je potřeba posoudit, jaký výdajový paušál se uplatní u příjmů z pronájmu stroje, případně zda je nutné vést skutečné výdaje. U automobilu na LPG je možné vypočítat výši cestovní náhrady dle původního pohonu, tedy benzinu. Takové auto bude osvobozeno od silniční daně.

Tabulka níže shrnuje procenta paušálních výdajů pro vybrané živnosti:

tags: #provadeni #staveb #pausal

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní prvky do zahrady
• Vše o obkladech a dlažbách
• Podrobná srovnávací analýza Kaučukovníku a Borovice
• Průvodce instalací hromosvodu
• Péče o vodu v bazénu