Uznávání českých stavebních autorizací na Slovensku

Svobodný přístup odborníků - příslušníků členských států k výkonu povolání na území EU upravuje rámcově Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. Její zásady jsou rozpracovány pro konkrétní podmínky v navazujících národních zákonech. V ČR je to zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů, zjednodušeně nazývaný zákon o uznávání odborné kvalifikace. Konkrétní postupy v uznávacím procesu zahraničních uchazečů o registraci pro výkon činnosti ve smyslu stavebního zákona (projektování a provádění staveb) určuje komorová směrnice pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující.

Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik ve výstavbě jsou ve smyslu zákona č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace (zákon o UOK) a na základě směrnice EU č. 2005/36/ ES o uznávání odborné kvalifikace v ČR osobami s odbornou kvalifikací pro výkon regulované činnosti. Mohou na základě uznání své odborné kvalifikace uznávacím orgánem, kterým je podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě. K tomuto účelu slouží formuláře pro osobu usazenou resp. osobu hostující. Formuláře a příslušné požadované dokumenty a doklady se podávají v českém nebo slovenském jazyce. Podmínkou na základě § 21 zákona o UOK a článku 53 směrnice EU č. 2005/36/ES je též přiměřená znalost českého jazyka.

Po rozdělení Československa, tj. od r. 1993 postupně sílila potřeba nezbytné regulace masivního přeshraničního pohybu českých a slovenských stavebních odborníků. Stavovské organizace v obou státech, tj. ČKAIT a SKSI na základě vládami delegovaných pravomocí převzaly regulaci, registraci a dohled nad zahraničními odborníky. Tvořící se pravidla a postupy v obou státech při vzájemných konzultacích vyvrcholily podpisem smlouvy mezi oběma komorami s platností od ledna 1998. Dalším mezníkem se stal rok 2003, kdy po vstupu ČR do EU vznikla povinnost umožnit na území republiky výkon povolání ve stavebnictví občanům členských států EU. V Evropě v té době platila pro uznávací procesy Směrnice EP a Rady 2005/36/ES a v tuzemsku adekvátní zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborných kvalifikací. Nezbytným organizačním aktem, reagujícím na novou situaci, bylo v roce 2006 rozhodnutí Představenstva ČKAIT svěřit uznávací procesy podle těchto předpisů nově ustavené komisi pro uznávání odborné kvalifikace občanů čl. států EU (dále jen „komise“), vzniklé na půdorysu dosavadního orgánu pracujícího podle smlouvy mezi ČKAIT a SKSI. Ta svou působnost začala vykonávat v roce 2007 na základě výše jmenovaných právních norem a také v souladu s nově doplněnou částí 6 v autorizačním zákoně. Komise se v letech 2011 až 2013 podílela na návrhových a připomínkových aktivitách pracovní skupiny při MŠMT v rámci rozsáhlé novelizace evropské směrnice (novela 2013/55/EU) a poté spolupracovala při následné dvouleté evaluaci novely do českého právního systému. Těžištěm byla tvorba a úprava relevantních ustanovení v zákoně o uznávání a v autorizačním zákoně. Současně s tím komise upravovala a doplňovala vlastní pracovní normu - Směrnici pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující.

Zákazníci a partneři českých podnikatelů vznášejí požadavek třeba na certifikaci výrobků TUV, srovnatelnost certifikátů vydaných v českém Elektrotechnickém zkušebním ústavu (EZÚ) nechápou. Podnikatelé jmenovitě zmínili například Německo, Rakousko a Francii, které vyžadují specifické národní odchylky od evropských norem. „Naše výrobky - pálené cihly - nemůže v Rakousku nebo Německu firma použít, ani kdyby stavebníkem byla česká firma a stavěla objekt pro sebe. Tyto státy mají své specifické požadavky na certifikace a nepostačí tedy ani naše prohlášení o vlastnostech podle českých a evropských norem. Přitom němečtí a rakouští výrobci mohou prodávat u nás bez omezení,“ uvedl v průzkumu Hospodářské komory ČR jeden ze zástupců stavebních společností. Podle podnikatelů za tím stojí často jen cechovní ochrana trhu a regulace dovozu výrobků. Evropská legislativa by podle podnikatelů měla zajistit, aby schválení uvedení výrobku na trh v jedné členské zemi Evropské unie automaticky platilo i v ostatních státech EU bez výjimek a nacionálních bariér.

ČKAIT na svých stránkách píše o uznávání profesních kvalifikací z členských států EU (sem patří i Slovensko) v ČR. Inženýr (nebo technik) z členského státu EU, který chce v České republice vykonávat některé vybrané činnosti ve výstavbě (viz. Zák. č. 360/92 Sb. ve znění pozdějších změn) je povinen podat žádost o uznání své profesní kvalifikace a zařazení do Registru České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. K tomuto účelu slouží formuláře žádostí (pro osobu usazenou resp. hostující). Mezi ČR a SR existují dohody o součinnosti, usnadňující předkládání dokladů, avšak povinnost registrace v souladu s předpisy unijními platí i mezi námi. Pro výkon povolání na Slovensku se musíte zaregistrovat buď jako osoba hostující, nebo usazená podle toho, zda v místě výkonu povolání nezřídíte, či zřídíte sídlo - tzn. po jakou dobu budete povolání v SR vykonávat, zda jednorázově nebo trvale.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

Proces uznávání odborné kvalifikace

Před výkonem regulovaných činností na území České republiky, má-li osoba na území ČR působit jako usazená, požádá u ČKAIT o uznání odborné kvalifikace a o zápis do seznamu registrovaných osob. Má-li působit v ČR jako osoba hostující, podá oznámení o výkonu regulovaných činností. Oznámení musí rovněž obsahovat podrobnou specifikaci činnosti, která má být předmětem uznání, v rozsahu nezbytném k tomu,aby uznávací orgán mohl posoudit potřebnost a rozsah ověření odborné kvalifikace uchazeče a dočasnost a příležitostnost výkonu regulované činnosti. V oznámení o hostování musí uchazeč prokázat, že regulovaná činnost uvedená v oznámení naplňuje znaky dočasnosti a příležitostnosti. Uvedené skutečnosti ve vztahu k posouzení potřebnosti a rozsahu ověření odborné kvalifikace a k prokázání naplnění znaků dočasnosti a příležitostnosti předmětné činnosti lze prokazovat např. podrobnou specifikací předmětné činnosti. Uznávací proces je zahájen v okamžiku, kdy jsou žádost či oznámení vyhodnoceny jako správné a úplné včetně požadovaných dokladů.

Rozdílová zkouška a adaptační období

ČKAIT je oprávněna uchazeče v odůvodněných případech v rámci zákonných kompenzačních opatření vyzvat k prokázání či doplnění chybějících znalostí. ČKAIT umožní uchazeči o výkon regulované činnosti jako osoby usazené na území ČR možnost volby mezi rozdílovou zkouškou a adaptačním obdobím. Adaptační období znamená, že uchazeč absolvuje odborný výcvik v délce 2 roky pod vedením garanta, kterým je autorizovaná osoba schválená Komorou. ČKAIT umožní uchazeči vykonat rozdílovou zkoušku v termínu do 30 dnů od jeho rozhodnutí a doplnění podkladů. ČKAIT umožní uchazeči o dočasné působení na území ČR rozdílovou zkoušku vykonat v termínu do 20 dnů od doručení rozhodnutí. Uchazeč může vykonat rozdílovou zkoušku i v pozdějším termínu na základě svého rozhodnutí, nejdéle do šesti měsíců od doručení rozhodnutí ČKAIT dle § 4 odst. 7) podle § 3 odst. 1 písm. Podmínkou pro vykonání rozdílové zkoušky je úhrada nákladů za rozdílovou zkoušku. Rozdílová zkouška z platných právních předpisů v ČR má část písemnou a část ústní. Uchazeč je hodnocen v každé části zvlášť. Výsledek zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Ústní část zkoušky se koná před komisí, která je složena z předsedy a nejméně dvou členů Rady pro uznávání odborné kvalifikace. Rozdílová zkouška z právních předpisů probíhá v českém nebo slovenském jazyce. V průběhu rozdílové zkoušky uznávací orgán současně u uchazeče ověří znalost českého jazyka. Znalost českého jazyka se vyžaduje v rozsahu nezbytně nutném k výkonu regulované činnosti a musí být přiměřená odborné činnosti, jež má být vykonávána. Uznávací orgán v průběhu rozdílové zkoušky posoudí, zda uchazeč je schopný porozumět zkušebním otázkám, srozumitelně na ně odpovídat a následně vést odborný dialog ke zkoušené problematice. Nejpozději do 5 dnů po úspěšném vykonání rozdílové zkoušky vydá ČKAIT uchazeči osvědčení o uznání odborné kvalifikace a zapíše jej do seznamu registrovaných osob. V osvědčení o registraci hostující osoby ČKAIT uvede dobu trvání výkonu regulované činnosti na území ČR nejdéle 12 měsíců ode dne vydání osvědčení a dále též specifikaci regulované činnosti, kterou má uchazeč vykonávat. Jestliže do 30. listopadu 2016 jsme po prozkoumání povinné dokladové části oznámení ihned rozhodli o registraci, směrnice platná od 1. prosince 2016 umožňuje komisi prověřit znalosti uchazeče o hostování v osobním pohovoru. Pohovor probíhá v českém nebo slovenském jazyce. Proti výsledku rozdílové zkoušky lze podat námitky do patnácti dnů od jejího konání. O námitkách může rozhodnout předseda Rady. Pokud ČKAIT ani na základě námitek neuzná odbornou kvalifikaci uchazeče, vydá o tom rozhodnutí. V rozhodnutí o podmínkách uznání odborné kvalifikace informuje ČKAIT uchazeče o naplnění předpokladů pro uznání jeho odborné kvalifikace a stanoví případně požadovaný rozsah a možné varianty kompenzačních opatření.

Pokud činnost v oznámení má nesporné znaky delšího trvání než 12 měsíců, má se za to, že nejde o činnost příslušnou k výkonu osobou hostující a uchazeči se navrhne nahradit oznámení o hostování za žádost o uznání jako osoby usazené. Pokud uchazeč návrh odmítne nebo na něj nereaguje, ČKAIT oznámení odmítne. Ze všech jednání a o všech krocích, týkajících se uznávání, resp. ověřování odborné kvalifikace se pořizují zápisy.

Nový stavební zákon v Česku a na Slovensku

Jednoduché, rychlé a digitální stavební řízení - to dnes slibují nové stavební zákony na obou stranách česko-slovenské hranice. V červenci 2024 nabyl pro většinu staveb účinnosti nový stavební zákon v Česku. Na Slovensku se to s novým stavebním zákonem povedlo o tři čtvrtě roku později - 1. dubna 2025. Povolovací proces se v obou zemích výrazně zjednodušil. Dvojitý proces územního rozhodnutí a stavebního povolení jak v Česku, tak na Slovensku nahradilo pouze jedno řízení. V Česku jde o povolení záměru, na Slovensku o řízení o stavebním záměru. Rozdíl je nicméně v tom, že pokud chcete stavět na Slovensku, měli byste před řízením iniciovat projednání stavebního záměru. Když máte stanoviska pohromadě, vypracujete (vy nebo váš projektant) zprávu o projednání stavebního záměru. V této zprávě byste měli vyhodnotit uplatněná stanoviska a vyjádření. Následně v řízení o stavebním záměru předložíte stavebnímu úřadu spolu se stavebním záměrem i zprávu o projednání stavebního záměru. Po vydání rozhodnutí o stavebním záměru požádáte stavební úřad o ověření projektu stavby. Český zákon naopak zvlášť neupravuje fázi projednání stavebního záměru a řízení o stavebním záměru. V Česku si můžete obstarat závazná stanoviska a další podklady rovnou sami dobrovolně ještě před zahájením řízení. Takový postup jen nemá specifickou procesní úpravu. Podle nového stavebního zákona můžete ale v Česku shánění stanovisek nechat také úplně na stavebním úřadu. Ten je povinen si je u dotčených orgánů vyžádat sám. I když dodáte třeba jen část vyjádření a nějaké stanovisko vám bude při podání žádosti chybět, nemůže to úřad považovat za vadu.

Digitalizace a fikce souhlasu

Slovensko spustilo Portál výstavby. Jde o digitální prostor, kde se shromažďují všechny potřebné dokumenty, povolení a podání v elektronické formě. V obou zemích je tedy do budoucna směr jasný - kompletní digitální stavební řízení jako standard. K urychlení povolování staveb by měla pomoci i tzv. fikce souhlasu. Na Slovensku jsou dotčené úřady, orgány nebo právnické osoby povinny v rámci projednání stavebního záměru vydat závazné stanovisko, resp. právnické osoby závazné vyjádření, do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo u složitých staveb do 60 dnů. Pokud nevydají závazné stanovisko/vyjádření v těchto lhůtách, předpokládá se, že nemají připomínky ani požadavky k obsahu stavebního záměru, resp. k zapracovaní do projektu stavby (až na výjimky u dotčených orgánů, kdy zvláštní předpis stanoví jinak). Fikci souhlasu obdobně zná i nový český stavební zákon, a to v podobné míře jako předchozí úprava. Pokud dotčený orgán nevydá závazné stanovisko ve lhůtě 30 dnů (nebo ve výjimečných případech 60 dnů), má se za to, že souhlasí. Tato fikce ale neplatí absolutně. V českém stavebním právu je fikce souhlasu možná například u hygienické služby, hasičů nebo silničního správního úřadu.

Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách

Stavební úřady a vyhrazené stavby

Na Slovensku a v Česku se zákony příliš neliší ani v tom, za kým vlastně pro povolení půjdete. Na Slovensku v prvním stupni v rámci přeneseného výkonu státní správy nadále jednají a rozhodují obce v pozici stavebních úřadů. Vznikl také nový slovenský ústřední orgán státní správy - Úřad pro územní plánování a výstavbu. Institucionální reforma byla hlavním tématem diskusí i v České republice. Nový český stavební zákon původně počítal s jednotnou soustavou státní stavební správy, kterou měly tvořit Nejvyšší stavební úřad, specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady s územními pracovišti ve 205 obcích s rozšířenou působností. Ještě před nabytím účinnosti nový český stavební zákon ale zásadně změnila novela z roku 2023, která vrátila stavební úřady zpět obecním a krajským úřadům do přenesené působnosti a závazná stanoviska zpět dotčeným orgánům. Z původní struktury státní stavební správy zbyl jen specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad. Ten nově rozhoduje v prvním stupni o nejvýznamnějších (tzv. vyhrazených) stavbách, jako jsou dálnice, železnice nebo výrobny elektřiny. Podle posledních novel stavebních předpisů rozhoduje dokonce jednostupňově.

Platnost povolení a černé stavby

Podle nového slovenského stavebního zákona musíte zahájit stavební práce do dvou let, jinak ověřovací doložka (dříve stavební povolení) pozbývá platnosti. Nový zákon tuto problematiku upřesňuje a za zahájení prací se už konkrétně nepovažují třeba ohrazení místa stavby a zřízení staveniště, když vybavujete staveniště potřebným zařízením a vybavením, zajišťujete přístup a příjezd na staveniště či přívod vody a elektrické energie ani když odstraňujete porost na staveništi, provádíte prvotní skrývku půdy, odvážíte odpad z místa stavby anebo když jen stavbu označíte. Zahájením stavby se naopak rozumí „zahájení provádění stavebních prací přímo souvisejících s prováděním stavby“. Podle české právní úpravy povolení záměru taky platí dva roky ode dne nabytí právní moci. Kromě toho ale nový český stavební zákon doplnil nové pravidlo, že pokud zahájíte stavbu v období platnosti povolení, doba jeho platnosti se automaticky prodlužuje na 10 let. I na Slovensku chtějí radikálně řešit černé stavby bez povolení. Pokud zde někdo od dubna 2025 stavbu, na kterou se už aplikují nové předpisy, postaví nepovolenými stavebními pracemi (bez ověřeného projektu stavby nebo v rozporu s ním), nebude už ji moci následně žádným způsobem dodatečně zlegalizovat. Zjistí-li úřady při výkonu státního stavebního dohledu nepovolené stavební práce prováděné bez ověřeného projektu stavby, stavební inspektor vyzve stavebníka a zhotovitele stavby, aby neprodleně zastavili další nepovolené stavební práce. Pokud i tak nepovolená stavba pokračuje, stavební inspektor to oznámí stavebnímu inspektorátu. O tomto zpřísnění se v Česku také uvažovalo a původní verze zákona vyžadovala pro dodatečné povolení dobrou víru stavebníka. Ale novelou z roku 2023 došlo opět ke zmírnění a dodatečné povolení nelegální stavby je v Česku i nadále možné, pokud stavebník zaplatí pokutu za přestupek a pokud je stavba v souladu s požadavky na výstavbu a nevyžaduje udělení výjimky.

Definice stavby a drobné stavby

Jedním z méně nápadných, ale v praxi zásadních rozdílů je samotná definice stavby. Proto mobilní dům může být v Česku bez problémů považován za stavbu, zatímco na Slovensku se stejný objekt může definici stavby vymykat - a tím i celému režimu povolování. Nový slovenský stavební zákon rozšířil také definici drobné stavby. Tou už není jen doplňková stavba k hlavní stavbě, ale každá stavba, která nemůže podstatně ovlivnit své okolí. Zákon demonstrativně vyjmenuje jako příklady drobných staveb ty, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 50 m2 a výšku 5 m. Drobnou stavbou je např. i zařízení na výrobu elektřiny, tepla a chladu z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW včetně. V České republice je situace podobná. Velmi podrobný výčet drobných staveb stanovuje příloha č. 1 nového stavebního zákona. Oba zákony v Česku i na Slovensku zavádějí také kategorii vyhrazených staveb. Jde o technicky komplikované stavby, které mohou v zájmu zvýšení bezpečnosti a kvality výstavby realizovat jen certifikovaní zhotovitelé. Český a slovenský stavební zákon tedy míří ke stejnému cíli - rychlejšímu a efektivnějšímu řízení. Každý si k tomu ale zvolil místy trošku jinou cestu. Pro podnikatele a developery to znamená přemýšlet strategicky a už v přípravné fázi se věnovat rozdílům.

Struktura a regulace stavebnictví

Přehled klíčových institucí a legislativních základů pro uznávání autorizací v ČR a SR:

Projektovou dokumentaci pro účely stavebního řízení v ČR smí vypracovávat pouze projektant s platnou autorizací ČKAIT. Podmínky pro její získání jsou pro všechny občany EU stejné. To samé platí i pro získání oprávnění. ČKAIT od prosince loňského roku prověřuje odbornou úroveň hostujících osob a dohlíží nad výkonem jejich profese. Na základě zákona č. 224/2003 Sb. bylo v loňském roce nově registrováno 37 usazených osob a tři osoby hostující. Všechny osoby jsou ze Slovenské republiky.

Čtěte také: Jak se změnila pravidla požární bezpečnosti staveb

tags: #uznávání #českých #autorizací #pro #stavebnictví #na

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a využití kročejové izolace
• Tipy a triky pro snadné zapálení briket
• Jak vyrobit dřevěný podstavec na květináč
• Jak správně vybrat dubovou skříňku do koupelny
• Nábytek v šedém laminu