KVH Hranoly 5 Metrů Délka: Vlastnosti a Použití

KVH hranoly řadíme mezi hoblované stavební řezivo a uplatňují se jako plnohodnotná náhrada stavebního a konstrukčního řeziva. Mají sražené hrany a přesné opracování. Jsou vyrobeny délkově napojovaným (cinkovaným) spojem a hodí se ke konstrukcím velkých i drobných staveb, tedy obytných objektů, altánů, přístřešků, pergol.

Vynikající Konstrukční Vlastnosti

KVH hranoly vykazují vynikající konstrukční vlastnosti, takže se hodí k výrobě nejrůznějších drobných i velkých staveb.

Klíčové Vlastnosti a Výhody

  • Vysoká tvarová stálost: Díky technickému sušení na vlhkost cca 16 % (± 2%) se hranoly dodatečně nekroutí, nepraskají a nesesychají.
  • Přesné rozměry: Hranoly jsou čtyřstranně hoblovány na přesné rozměry a mají jemně sražené hrany, což usnadňuje montáž.
  • Garantovaná pevnost: Standardně splňují nosnostní třídu C24, jsou tedy vhodné pro použití v nosných konstrukcích.
  • Spolehlivost: Na výrobu se vybírá vysoce kvalitní řezivo, ze kterého jsou následně strojně i vizuálně vytříděny mechanické vady.

Výroba a Konstrukce

  • Délkové napojování: Jednotlivé kusy jsou napojovány certifikovaným zubovitým spojem (tzv. cink) za použití polyuretanového lepidla.
  • Velké délky: Tato technologie umožňuje výrobu přesných hranolů v délkách až 13 metrů.

Kvalita NSi (Nepohledová)

  • Určení: Hranoly v této kvalitě jsou určeny pro skryté konstrukce, kde není kladen důraz na bezchybný vizuální vzhled.
  • Hlavní použití:
    • Nosné prvky dřevostaveb (obvodové stěny, vnitřní příčky).
    • Stropní trámy a střešní konstrukce (krovy, vaznice).
    • Různé skryté pomocné konstrukce a rámy.

Technická Specifikace a Certifikace KVH Hranolů

KVH hranoly jsou certifikovaný konstrukční materiál, který splňuje přísné evropské normy a zaručuje tak maximální spolehlivost a bezpečnost pro vaši stavbu.

Klíčové Vlastnosti a Výhody

  • Garantovaná pevnost (třída C24): Hranoly splňují pevnostní třídu C24 dle normy EN 338. To zaručuje vysokou nosnost a mechanickou odolnost v ohybu, tlaku, tahu i smyku, což je klíčové pro bezpečné použití v nosných konstrukcích.
  • Konstrukce ze smrkového dřeva: Na výrobu se používá pečlivě tříděné, vysoce kvalitní smrkové řezivo (Picea abies). Mechanické vady jsou odstraněny, což zajišťuje konzistentní kvalitu.
  • Spolehlivý zubovitý spoj: Jednotlivé kusy jsou délkově napojovány certifikovaným zubovitým spojem (cink) za použití vysoce pevného polyuretanového lepidla typu I (dle normy EN 15425).

Bezpečnost a Trvanlivost

  • Reakce na oheň: Třída D-s2, d0 Materiál splňuje standardní požadavky na reakci na oheň pro dřevěné konstrukce.
  • Zdravotní nezávadnost: Třída formaldehydu E1 Díky použitému lepidlu a zpracování spadá produkt do nejbezpečnější třídy E1, je tedy vhodný a bezpečný pro použití v interiérech.
  • Biologická odolnost: Třída trvanlivosti 5 Smrkové dřevo v tomto provedení (bez chemické impregnace) je určeno pro použití ve chráněném prostředí (stavební třídy 1 a 2), kde není vystaveno přímým povětrnostním vlivům a vlhkosti.

Shoda s Normami

  • Celý výrobek je certifikován dle normy EN 15497:2014, která definuje požadavky na lepené konstrukční dřevo se zubovitými spoji.
  • Použití v konstrukcích se řídí normou EN 1995-1-1 (Eurokód 5).

Dilatace a Ztužení Konstrukcí

Pro zajištění prostorové tuhosti objektu musí být, za předpokladu tuhých stropů či střešní roviny, konstrukce ztužena alespoň ve třech svislých rovinách, které se neprotínají ve společné přímce (průsečnici). Podle příčiny se dilatace navrhuje pro předpokládaný vzájemný posun ve svislém směru, například pro různé sedání, nebo ve vodorovném směru z důvodů objemových změn materiálu konstrukce, způsobených například smršťováním betonu, tepelnou roztažností apod.

Velikosti dilatačních celků pro jednotlivé konstrukční materiály jsou předepsány v některých normách, nebo se musí konstrukce na účinek například smršťování betonu posoudit. Při kombinaci různých materiálů je nutné vzít v úvahu nejnepříznivější z hodnot. Velikost dilatačního úseku závisí také na uspořádání ztužujících prvků stavby. Například největší délky dilatačních celků s ohledem na tepelnou roztažnost jsou u ocelových konstrukcí, pokud je konstrukce uspořádána tak, že konstrukce může volně dilatovat od středu k oběma koncům.

Čtěte také: Výhody valbové střechy

Podle ČSN EN 1992-1-1 lze u železobetonových konstrukcí zanedbat účinky teploty a smršťování, pokud je dodržena maximální vzdálenost dilatačních spár djoint = 30 m. Pro prefabrikované konstrukce mohou být vzdálenosti spár větší, protože část smršťování a dotvarování proběhla před montáží.

Typy Konstrukcí a Jejich Použití

Prostorovou tuhostí nazýváme schopnost stavební konstrukce odolávat zatížení, které působí obecným směrem.

  • Vetknuté sloupy: Především u halových jednopodlažních popř. dvoupodlažních staveb musí být dostatečně zakotvené do základů. V zásadě je možné vetknuté sloupy navrhnout ze všech materiálů pro různé konstrukční výšky.
  • Příhradová zavětrování: Jsou typická pro dřevěné a ocelové skelety a halové stavby. Zajišťují tuhost konstrukce pouze ve své rovině, kolmo ke své rovině jsou měkké. Staticky jsou velmi výhodné s ohledem na přenos účinků osovými silami v jednotlivých prutech a díky velké tuhosti.
  • Rámy: Jsou možné u všech typů staveb a jsou architektonicky a provozně velmi výhodné. V halách jsou časté dvoukloubové rámy různých provedení, u vícepodlažních budov patrové rámy, které vzniknou tuhým spojením sloupů s průvlaky. Typickým materiálem pro rámy je železobeton.
  • Stěny: Jsou možné u všech druhů staveb; u obytných a provozních budov mohou tvořit výztužné stěny štíty, dělicí příčky (mezibytové apod.), schodišťové stěny a stěny u výtahů probíhající po celé výšce objektu. Staticky působí jako konzoly vetnuté do základů, jejich tuhost je závislá především na šířce stěny.
  • Monolitická jádra: Vznikají propojením stěn ohraničujících komunikační prostory. Od pěti podlaží je hospodárné použití posuvného bednění.

Zatížení Střech a Konstrukcí

Nosná konstrukce střech závisí především na tvaru zastřešení, zatížení vlastní tíhou střešního pláště, nahodilým zatížením sněhem a větrem. U střech s větším sklonem se zpravidla navrhují krovy, nejčastěji dřevěné. Při větších rozponech nebo neobvyklých tvarech může být krov podepřen ocelovými prvky (nosníky na větší rozpětí, rámy apod.). Zpravidla uspořádání vychází ze základních soustav - krokevní, hambalkové, vaznicové nebo vlašské, které jsou uvedeny dále.

Zatížení Sněhem

Způsob stanovení zatížení sněhem je dán normou ČSN EN 1991-1-3. Postup je takový, že se podle zeměpisné polohy určí sněhová oblast a každé sněhové oblasti přináleží charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi sk. Tato hodnota se dále upraví pomocí součinitelů, které zohledňují tvar střechy, sklon, drsnost, tepelné vlastnosti, možnost tvoření návějí, vliv okolního terénu a vzdálenost sousedních staveb na charakteristickou hodnotu zatížení sněhem na střeše, která je dána zatížením na metr čtvereční půdorysné plochy střechy.

μ … tvarový součinitel podle tvaru střechy. Ce … součinitel expozice podle okolí stavby.

Čtěte také: Dřevěný strop: jaká rozteč?

Pro jednoduché tvary pultových a sedlových střech, kde není bráněno sesouvání sněhu, se zatížení uvažuje do sklonu 60°. Tvarový součinitel lze určit v závislost na úhlu podle následujícího grafu.

Zatížení Větrem

Stanovení účinku větru na stavební konstrukce podle normy ČSN EN 1991-1-4 je poměrně složité a vyžaduje stanovení řady dílčích parametrů. V následujícím textu je uveden zjednodušený postup pro stanovení účinku větru pro jednoduché pozemní stavby. Základním údajem pro stanovení účinku větru je jeho základní výchozí rychlost. Ta je stanovena pro určitou geografickou polohu v České republice pro jednotlivé větrné oblasti. Je to desetiminutová střední rychlost s roční pravděpodobností překročení p = 0,02 ve výšce 10 m nad plochým terénem.

ρ = 1,25 kg/m3 … měrná hmotnost vzduchu - hodnoty qb pro jednotlivé větrné oblasti jsou uvedené v tab. Dalšími faktory, které ovlivňují zatížení větrem, je tvar a drsnost terénu v okolí stavby. Okolní terénní útvary jako kopce, hřebeny, terénní zlomy (tzv. orografie) výrazně ovlivňují proudění vzduchu.

Pro určení vlivu drsnosti terénu se rozlišují kategorie terénu. Referenční výška nad terénem ze, ve které se zjišťuje účinek větru, se uvažuje v intervalu zmin ≤ ze ≤ 200 m. Maximální dynamický tlak qp(ze) v referenční výšce ze lze stanovit z grafu.

Zatížení větrem se uvažuje jako tlak nebo sání kolmo na uvažovanou plochu střechy nebo fasády, případně jako tření proudu vzduchu o danou plochu ve směru této plochy. Součinitele vnějšího tlaku na ploché, pultové a sedlové střechy a pro úplnost též na svislé fasády tvarově jednoduchých budov. Účinek větru v daném místě pláště budovy se určí jako součin maximálního dynamického tlaku větru qp(ze) pro referenční výšku ze a součinitele vnějšího tlaku cpe.

Čtěte také: Historie a využití trámů

Konstrukce Krovů

Krov je nosná konstrukce šikmé střechy (sklon 10-45°) a strmé střechy (sklon > 45°). Jednotlivé krokve se opírají v patě o pozednice nebo jsou zakotveny do vazného trámu a vzájemně se opírají ve hřebeni. Při rozpětí L < 12 m (hospodárné L ≤ 8 m) se navrhují krokve z řeziva, při větších rozpětích lepené nosníky apod.

Typy Krovů

  • Hambalkové krovy: Pro zmenšení rozpětí krokví je vložený hambalek v každém páru krokví (popřípadě více hambalků v patrech), která rozpírá krokve pro svislé zatížení - hambalek je tlačený prvek.
  • Vlašská soustava: Konstrukce krovů vlašské soustavy patří mezi nejstarší a byly používány již ve starém Římě pro střechy s malým sklonem (v = 1/5-1/4 rozpětí), to je α = 21,8-26,5°. Mohou se používat nad jednoduchými půdorysy větších rozponů s tvarem střechy sedlové nebo pultové. Střešní konstrukce této soustavy se vyznačují jednoduchostí a menší spotřebou dřeva. Vlašské krokve (vazničky) se u této soustavy umísťují rovnoběžně s okapovou hranou, jejich rozpětí se pohybuje 4-5 m, vzájemné vzdálenosti krokví jsou obvykle mezi 0,8-1,0 m.

Ploché Střechy a Stropní Konstrukce

Z hlediska nosné konstrukce je plochá střecha obdobná stropu v běžném podlaží a liší se pouze velikostí zatížení. Stropní konstrukce se skládají z nosné stropní desky, ze stropních nosníků, průvlaků, podlahy a podhledu. Při rozhodování o volbě stropní nosné konstrukce bereme mimo jiné zřetel na její rozpětí. Každému druhu stropní konstrukce odpovídá doporučený rozsah rozpětí, ve kterém je vhodné konstrukci navrhovat.

tags: #pu #tramy #5 #metru #delka #vlastnosti

Oblíbené příspěvky: