Adaptabilita a modernizace pivovarských staveb: Případové studie z České republiky

Pivovarské stavby, ať už se jedná o fungující průmyslové komplexy nebo historické objekty čekající na nové využití, představují fascinující příklad architektonické a urbanistické adaptability. V České republice můžeme pozorovat dva hlavní trendy: rozsáhlé investice do modernizace stávajících pivovarů, jako je tomu u Budějovického Budvaru, a transformaci bývalých pivovarů na polyfunkční centra nebo bytové domy, jak je vidět v Prostějově.

Rozsáhlá modernizace Budějovického Budvaru

V tomto článku popíšeme investiční akce Budějovického Budvaru, které začaly v roce 2015 a jejichž cílem je zmodernizování a v maximální možné míře centralizace skladového hospodářství a distribuce výrobků do prostoru Areálu 2, včetně zlepšení logistiky toku výrobků mezi těmito areály. Areál Budějovického Budvaru potřebuje nový masterplan, chce upravovat už existující budovy a nové stavět. Z čistě technologického prostředí se má stát centrum národního pivovarnictví.

Plně automatizovaný zakladačový sklad pro 19 000 palet

Záměrem realizace bylo zmodernizování a v maximální možné míře centralizace skladového hospodářství a distribuce výrobků Budějovického Budvaru do prostoru Areálu 2, včetně zlepšení logistiky toku výrobků mezi těmito areály. V rámci realizace vyrostla nová ocelová hala zakladačového skladu, na který bezprostředně navazuje železobetonová třípodlažní hala provozně sociálního objektu.

Jedná se o plně automatizovaný skladovací prostor o vnějších půdorysných rozměrech 59,01 × 101,45 metru a výšce 35,4 metru. Na západní straně k němu bezprostředně navazuje objekt expedice a administrativy a na jižní straně stávající skladová hala. Automatický zakladač slouží jak pro uskladnění, tak pro přípravu na výdej palet s pivy. Zakladač se pohybuje podél hnací kolejnice, která je upevněna k základové desce. Je veden horní vodicí kolejnicí upevněnou k můstkům v regálové uličce.

Konstrukčně se jedná o prostorovou, samonosnou, ocelovou konstrukci regálů, která je kotvena k masivní nosné základové železobetonové desce. Ocelové regály zároveň tvoří nosnou konstrukci pro vlastní opláštění a zastřešení objektu. Základová železobetonová deska má tloušťku 500 mm s lokálním zlepšením podloží pomocí tryskové injektáže. Vzhledem ke značné výšce zakladače byl kladen velký důraz na rovinnost základové desky. Obvodový plášť je tvořen skládaným pláštěm z „C“ kazet 160/600 (vyplněných minerální vatou). Vše je opláštěno trapézovým plechem, kotveným přes distanční profily k „C“ kazetám. Použil se plech Dekmetal (25/50/750, tl. 0,75 mm) v bílé a šedé barvě. Celá skladba fasádního pláště garantuje požární odolnost EI45/EW45 DP1. Střešní plášť tvoří trapézový plech položený na ocelových střešních nosnících. Zajímavostí realizace byla nutnost finální pokládky epoxidové podlahy až v momentě kompletně uzavřené obálky objektu.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

Provozní budova

Jedná se objekt o vnějších rozměrech 38,85 × 101,4 m s rozšířením v jižní (16,25 × 15,25 m) a severní (23,46 × 4,35 m) části objektu a výšce 20,55 metru. Objekt bezprostředně navazuje na nový zakladačový sklad. Jedná se o prefabrikovaný železobetonový skelet se sloupy o rozměrech 400 × 400 mm, doplněných o ztužující stěny tl. 200 mm. V příčném směru o čtyřech polích s průvlaky (železobetonové předpjaté) v podélném směru, mezi něž jsou vkládány předpjaté panely tloušťky 400 mm. Založení je na širokoprofilových pilotách s hlavicemi se ztužením v obou směrech - pomocí ztužujících stěn. Spodní část je tvořena železobetonovou deskou (drátkobetonová se vsypem tl. 1. NP objektu je řešeno jako zvýšené (+1,2 m nad okolní terén) z důvodů najíždění kamiónů k rampám.

Celé přízemí (až na menší část v místě jižního rozšíření, které tvoří kancelářské prostory a zázemí pro řidiče kamiónů) tvoří jeden otevřený prostor vychystávací zóny, který je přes drátěnou mezistěnu volně propojen s přilehlým zakladačovým skladem. Jedná se o manipulační prostor, kde dochází k transportu plných palet ze zakladačového skladu směrem k naskladňovacím rampám. 2. NP je řešeno trojtaktem v prvním rozšířeném poli skeletu podél západní fasády objektu, kde jsou umístěny administrativní/kancelářské, sociální a technické prostory. Další tři vnitřní pole skeletu (směrem k zakladačovému skladu) tvoří prostor skladu sezónního vybavení.

Technologický a silniční most

Dále byla provedena dostavba a stavební úpravy přilehlého skladového objektu a nově zbudovaný nadzemní dopravník, propojující areál 1 a 2 přes ulici Kněžskodvorská. V prostoru lomu tohoto dopravníku je věž s výtahy s navazujícím menším objektem kontroly kvality palet. Na tyto objekty navazují nové zpevněné plochy včetně úpravy stávajícího jižního napojení areálu 2 na ulici Kněžskodvorská s vybudováním nové vjezdové vrátnice.

Jedná se o stavbu šířky 7 m a výšky 5,5 m (12 metrů nad niveletou vozovky), která plní funkci transportního propojení areálů 1 a 2 přes ulici Kněžskodvorská. Dopravník se v příčném směru skládá z prostoru pro vlastní transport zboží (dvě kolejnice pro současný obousměrný pohyb zboží) a technologické chodby. Most slouží pro automatizovanou dopravu palet s prázdnými obaly z obou areálů a palet s hotovými výrobky v opačném směru. Dopravník je v Areálu 1 zaústěn do posledního patra stávajícího objektu. Odtud vede přes areál 1, přes ulici Kněžskodvorská a Areál 2 až do prostoru zakladačového skladu.

Meziareálový dopravník o celkové délce více než 160 metrů tvoří ocelová příhradová konstrukce s podporami ve vzdálenosti cca 45 metrů, opláštěná lehkým tepelně izolačním sendvičovým pláštěm. Jednotlivé palety jsou přepravovány na gondolách v uzavřeném tubusu. Hlavní prvky nosné konstrukce tvoří boční příhradové nosníky výšky (osově) 4,50 metru z masivních uzavřených ocelových profilů. V úrovni stropu a podlahy jsou propojeny stropnicemi. V horní úrovni stropnice vynáší skladbu střechy s trapézovým plechem, dále je zde vodorovné zavětrování konstrukce. K těmto nosníkům jsou kotveny kolejnice pro gondoly.

Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách

Dále bylo provedeno komunikační propojení areálu 1 a 2 (mimoúrovňové křížení ulice Kněžskodvorská) sloužící pro areálovou dopravu Budějovického Budvaru, které ulehčuje dopravě na ulici Kněžskodvorská (stávající doprava mezi areálem 1 a 2 probíhala přes ulici Kněžskodvorská). Řešení poskytuje převedení silniční dopravy (a to včetně těžkých nákladních vozidel) a jednoho pruhu, určeného pro pěší, z tělesa Kněžskodvorské ulice. Založení je provedeno jako hlubinné na vrtaných, velkoprůměrových, plovoucích železobetonových pilotách o průměru 880 mm. Spodní stavbu tvoří dvojice krajních monolitických železobetonových masivních opěr a dvojice vnitřních monolitických železobetonových pilířů. Na obě krajní opěry navazují konstrukce opěrných zdí, které jsou vetknuté do společného plošného základu a tvoří tak polorámovou konstrukci ve tvaru písmene „U“. Nosnou konstrukci mostu tvoří spřažená konstrukce beton‑beton z prefabrikovaných nosníků s příčným řezem ve tvaru písmene „T“ z přepjatého betonu a zmonolitňující železobetonovou deskou s podporovými příčníky.

Vrátnice a další plánované stavby

Stávající dvoupodlažní objekt vrátnice prošel celkovou rekonstrukcí a s navazující přístavbou vjezdové brány se středovou vrátnicí. Tato středová vrátnice je „obestavěna“ kolem sloupů, které nesou „pivní“ most. V rekonstruovaném objektu vznikla nová vrátnice s kompletním sociálním zázemím. Vjezdový portál je z lehké ocelové konstrukce opláštěné plechem s využitím podpěr meziareálového dopravníku.

Nedávno bylo do provozu uvedeno nové oddělení ležáckého sklepa a následovat budou další důležité stavby: budova pro třetí stáčírnu lahví, nové oddělení spilky a nová varna.

Tabulka 1: Klíčoví dodavatelé a investoři projektu Budějovického Budvaru

Soutěžní workshop pro budoucí rozvoj Areálu Budějovického Budvaru

Vizí nového areálu je pronávštěvnický rozvoj směřovaný unikátním environmentálním řešením s cílem vzniku výjimečné symbiózy veřejně prospěšného prostoru/parku při zachování rentabilního komerčního provozu návštěvnického centra a efektivní výroby pivovaru. Předmětem soutěžního workshopu (autorizováno ČKA) je návrh kvalitního architektonicko-urbanisticko-krajinářského masterplanu rozvoje areálu pivovaru, který se stane podkladem pro postupnou revitalizaci dnes čistě technologického provozu na centrum národního pivovarnictví včetně kompletních projektových dokumentací nových staveb. Návrh řešení by se měl především zaměřit na úpravy několika stávajících objektů a stavbu objektů nových, řešení navazujících prostranství s návrhem nové návštěvnické koncepce.

Čtěte také: Jak se změnila pravidla požární bezpečnosti staveb

Příbýt proto má návštěvnické centrum či atrakce v podobě skywalku, vedení pivovaru by na své budovy také rádo dostalo zelené střechy. Jak areál ideálně rozvíjet by se rádo poradilo s více architektonickými týmy. Budoucí řešení se proto rozhodlo hledat cestou soutěžního workshopu, přihlásit se do něj dá do 29. 1. 2024. Zadavatel se rozhodl jít formou soutěžního workshopu s ohledem na možnost dialogu s více aktéry během procesu zpracovávání a možnost směřování jejich práce.

Průběh soutěžního workshopu je rozdělen do tří jednání, kterých se bude účastnit 5-7 účastníků vybraných na základě předložených žádostí o účast a portfolií prací. Žádost o účast může podat ten, kdo splní požadavky dle soutěžních podmínek, a termín podání je do 29. 1. 2024. Každý vybraný účastník dostane za účast v soutěžním workshopu po splnění závazných požadavků skicovné 500 000,-.

Porota je sestavená z odborníků architektů, urbanistů, krajinářů a zástupců pivovaru Budějovický Budvar.

Revitalizace bývalých pivovarů a industriálních staveb

Doba velkých industriálních staveb skončila. V dnešní době je moderní ekonomika postavena spíše na menších podnicích, které vyrábějí zboží s velkou přidanou hodnotou a které jsou schopny pružněji reagovat na změny na trhu. Proto se po celé Evropě nacházejí opuštěné stavby, které slouží jako připomínka budovatelských období, pro něž ale současná doba nemá využití. Mnohé z nich zchátraly natolik, že jsou určeny k demolici. Ve vyspělém světě je trendem dávat těmto budovám nový život.

Případ Prostějov: Transformace pivovarů na polyfunkční domy

V Prostějově už jeden před nedávnem přestavěný průmyslový objekt jako bytový dům slouží. „Koupila jsem si tam menší byt a jsem s ním velmi spokojená. Nedávno bylo do provozu uvedeno nové oddělení ležáckého sklepa a následovat budou další důležité stavby: budova pro třetí stáčírnu lahví, nové oddělení spilky a nová varna.“

Na prodej se v těchto dnech objevil bývalý prostějovský pivovar na Vrahovické ulici, budova s dlouhou historií, ale s nejistou budoucností. Bývalý prostějovský pivovar měl štěstí v tom, že slouží jako prostory pro velké množství firem, které si pronajímají části budov. Areál prostějovského pivovaru nabízí velký potenciál. V současnosti v něm v nájmu působí velké množství firem, které by novému majiteli již dnes mohly přinášet zisk. Do budoucna by bylo možné proměnit tyto budovy v kombinaci komerčních a nekomerčních služeb. Mohlo by se zde vybudovat v obchodní a gastronomické centrum, kromě toho by bylo možné využít část prostor pro výstavy a koncerty, jež by svým významem přesahovaly hranice Prostějova. V areálu by bylo možné zajistit dostatek parkovacích ploch, ale zároveň se jedná o místo, které má perfektní spojení na veřejnou dopravu - nachází se v docházkové vzdálenosti od autobusového a vlakového nádraží, ale i od zastávek městské hromadné dopravy. Město s vizí by se snažilo využít tyto prostory pro sebe nebo pro ně získat strategického partnera.

Předmětem soutěže bylo najít kvalitní a komplexní architektonicko-urbanistický návrh dostavby území - lokality bývalé mlékárny a pivovaru, stávajících tenisových kurtů, vč. zakomponování využití stávajícího letního kina, které bude řešit prostorové, funkční a dopravní vazby nového území na rozšíření centra města, propojení v severní části s městským parkem a plochou pro sport a návaznost na stávající urbánní prostor přilehlé blokové a vilové zástavby. Zadavatel předpokládal nalezení vhodného využití, které bude přesvědčivým impulsem ke koncepční, postupné proměně a revitalizaci zchátralého a nevyužitého prostoru v centru města, s vytvořením jakési urbánní scény, která tak podpoří sílu a jednotu města. Lokalita by měla nabídnout možnost bydlení, občanského vybavení a služeb, společensky atraktivní kulturní vyžití, kvalitní veřejné prostranství s dostatkem zeleně, možnost setkávání lidí a aktivní trávení volného času. Součástí záměru byla i dopravní obslužnost, řešení stávající křižovatky ul. 10. října 2023.

Příklady úspěšné revitalizace v Evropě

Někdy jsou investorem komerční subjekty, jindy města, v některých případech se jedná o kombinaci soukromého a veřejného kapitálu. Zdařilých příkladů revitalizací je celá řada. Mnoho z nich se nachází třeba v sousedním Polsku: Manufaktura v Lodži, která se z bývalé textilní továrny proměnila na jedno z největších nákupních center v Evropě, nebo Rotherovy mlýny v Bydhošti, které dnes slouží především kulturním účelům. Z českých případů bych zmínil třeba areál Dolní Vítkovice v Ostravě nebo právě probíhající rekonstrukci legendárního obchodního domu Breda v Opavě, která probíhá v režii města. Ukázkový příklad využití potenciálu podobné budovy najdeme v Polsku. Dostane pivovar stejnou příležitost obnovit svou krásu jako Manufaktura v Lodži?

tags: #pustejovsky #adaptabilita #pivovarskych #staveb

Oblíbené příspěvky:

• Funkční a estetické řešení podhledů
• Přečtěte si recenzi RAKO Unistone Bílá
• Jak postavit dřevěný rošt z OSB
• Moderní řešení pro základy a nosné stěny
• Bezpečné podložky pro děti