Vše o PVC fóliích a jejich využití při hydroizolaci a sanaci zdiva

Při rekonstrukci či výběru nové střechy bychom neměli zapomínat na hydroizolaci. K té se nejčastěji používají asfaltové pásy či plastové fólie. V tomto článku se zaměříme na plastové fólie. Plastové fólie střechu chrání proti vodě, vlhkosti, ale i proti slunečnímu záření. Nejčastěji se s nimi setkáme při izolaci plochých střech. Další uplatnění mají i při hydroizolaci balkónů a teras.

Plastových neboli umělohmotných fólií existuje na trhu velké množství. Jak tedy vybrat ty správné pro vaši střechu? Hydroizolační fólie se nejčastěji dělí dle použitého materiálu na:

• PVC fólie
• FPO/TPO fólie

Na trhu existují i další fólie na bázi jiných plastů (např. fólie na bázi EVA či PIB), které ale prozatím nemají až takové rozšíření.

1. PVC fólie (polyvinylchlorid)

Hydroizolační fólie obsahující ve své materiálové bázi PVC jsou v současné době nejpoužívanějším typem hydroizolačních fólií pro ploché střechy na českém i evropském trhu. Nejčastěji se plastové fólie vyrábí z PVC, tedy z termoplastu. Polyvinylchlorid (PVC) je ve své podstatě tvrdý a nepoddajný materiál vyráběný z 57 % kamenné soli a 43 % ropy, který je velmi odolný vůči vlivům povětrnosti. Tyto fólie jsou obvykle používány na jednovrstvé hydroizolace plochých střech. Mohou se také použít pro hydroizolaci balkónu či terasy. Zde se poté aplikují společně s nášlapnou vrstvou. Existují však také pochůzné varianty.

Typy PVC fólií

Monomerně měkčené fólie (mPVC)

V případě monomerně měkčených fólií mPVC se jedná o nejrozšířenější typ hydroizolačních fólií na našem trhu. K jejich širokému zavedení do praxe došlo v průběhu 60. let. Monomerickými změkčovadly jsou olejovité ftaláty. Problémem tohoto typu měkčení však je skutečnost, že tato změkčovadla mohou za určitých podmínek z hmoty fólie unikat. Tento jejich únik může být nepříznivě urychlen dlouhodobým přímým stykem monomerně měkčené fólie s asfaltovými a dehtovými výrobky a v menší míře rovněž i s pěnovými plasty (např. polystyreny používanými jako tepelná izolace plochých střech) a s půdními mikroorganizmy. V praxi se tato materiálová nesnášenlivost řeší konstrukčně skladbou souvrství, obvykle vložením vhodné separační vrstvy.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

V případě separace od asfaltů a dehtů používají tepelně izolační desky z minerální plsti nebo netkané polyesterové nebo polypropylenové geotextilie o hmotnosti 300 - 500 g/m2. Pro separaci fólií mPVC od pěnových polystyrenů se používají rovněž netkané geotextilie o hmotnosti 200 - 300 g/m2 nebo rohože ze skelného rouna o hmotnosti 120 g/m2, které mohou navíc plnit ve střešní skladbě i funkci požárně dělicí vrstvy, potřebné z požárně technických důvodů v případě rozsáhlejších střešních ploch (nad 1 500 m2) s tepelně izolační vrstvou z pěnového polystyrenu, blíže viz ČSN 73 0802 čl. 7.15.5 a ČSN 73 0804 čl.

Výhodou fólií mPVC je vedle velmi příznivé ceny (ve srovnání s jinými typy hydroizolačních fólií) jejich velmi dobrá ohebnost, tvárnost a především vynikající svařitelnost. Koncem 60. let se začaly projevovat vážné poruchy tehdejších prvních konstrukčních generací povlakových hydroizolací typu mPVC, způsobené malými znalostmi a zkušenostmi s tímto typem fólií, především s jejich náchylností ke ztrátě změkčovadel.

Fólie na bázi EVA/PVC

Byla proto hledána jejich náhrada, která by na jedné straně odstranila tuto jejich největší slabinu, ale která by si na druhé straně zachovala jejich jinak velmi dobré užitné vlastnosti, tedy vynikající zpracovatelnost a velmi nízký difúzní odpor. Řešením bylo nahrazení tekutých změkčovadel vhodnou pevnou a přitom flexibilní látkou, která by jinak tuhému PVC dodala potřebnou ohebnost a tvárnost. Začátkem 70. let tak byly vyvinuty ve spolupráci s chemickým koncernem DuPont fólie na bázi EVA/PVC. Základ materiálové báze těchto fólií tvoří směs 60 % etylen-vinyl-acetátu (EVA) a 35 % PVC, zbytek doplňují obvyklé stabilizátory a pigmenty. Principiální rozdíl mezi oběma těmito základními typy fólií na bázi PVC tedy spočívá ve skutečnosti, že fólie typu EVA/PVC neobsahují žádná tekutá, potenciálně migrující změkčovadla, jsou vyrobeny výhradně z pevných, netěkavých látek. Jejich životnost je rovněž díky tomu výrazně vyšší než u fólií mPVC. Současně si ale fólie EVA/PVC zachovaly díky obsahu PVC ve své materiálové bázi všechny příznivé vlastnosti fólií mPVC, také jejich faktor difúzního odporu je velmi nízký pod úrovní 20 000 (-). Fólie typu EVA/PVC jsou určeny pro mechanické kotvení, lepení polymerními i asfaltovými lepidly i pro zátěžové střechy. Standardní barvou tohoto typu fólií je bílá barva, vedle ní se standardně dodává i barva světlešedá.

Aplikace PVC fólií

Spoje jednotlivých pruhů PVC fólie se svařují horkovzdušnými svařovacími stroji (pistolemi). Fólie se vždy v místě přesahu zahřejí a následně spojí v jednolitou vrstvu. Venkovní teplota by při pokládce měla být nad + 5°C. Při pokládce je důležité pamatovat na separační vrstvu (většinou netkané textilie ze syntetických vláken). PVC fólie je nutné mechanicky kotvit či přitěžovat, aby neodlétly. V případě zatížení zelenou střechou či kačírkem (min. výška 50 mm) si s mechanickým kotvením nemusíte dělat velké starosti. Některé fólie lze i lepit, ovšem jedná se o nákladné řešení.

2. FPO/TPO fólie (termoplastické či flexibilní polyolefiny)

Hydroizolační fólie termoplastických (TPO) či flexibilních (FPO) polyolefinů se vyznačují vysokou pevností. Na rozdíl od PVC neobsahují změkčovadla, a tak si zachovávají svou pružnost po celou dobu životnosti. Neobsahují ani těžké kovy. Při svařování tak nevznikají dráždivé výpary. Aplikace u těchto fólií probíhá podobně jako u fólií na bázi PVC. Avšak díky snášenlivosti s polystyrenem i asfaltem zde není potřeba separační vrstva. FPO/TPO fólie jsou vhodné i na tzv. zelené střechy. Tento typ fólií se stává víc a víc oblíbenějším.

Čtěte také: Využití voděodolné překližky v nábytkářství

Výhody hydroizolačních FPO/TPO fólií

• Dlouhá životnost (cca 2x více než PVC fólie).
• Vysoká pevnost a pružnost.
• Neobsahují změkčovadla ani těžké kovy.
• Snášenlivost s polystyrenem a asfaltem (není nutná separační vrstva).
• Vhodné pro zelené střechy.

Fólie na bázi polyolefinů (polypropylenů a polyetylenů) byly uvedeny na trh koncem 80. let jako důsledek tehdejší vlny ekologických hnutí především v německy mluvících zemích. Polyolefinické fólie neobsahují žádná migrující změkčovadla a jsou snášenlivé jak s asfalty, tak s pěnovými polystyreny. Neobsahují rovněž žádný chlór a jsou tedy plně „ekologické", z obdobných základních materiálů jako tyto fólie se vyrábějí mj. i lahve na pitnou vodu. Nevýhodou polyolefinických fólií je ve srovnání s fóliemi na bázi PVC jejich podstatně větší tuhost a obtížnější svařitelnost. U některých jejich typů je nutno oblast svaru před vlastním horkovzdušným svařením očistit tzv. aktivátorem.

3. Další typy hydroizolačních fólií

Fólie na bázi EVA či PIB

Na trhu existují i další fólie na bázi jiných plastů (např. fólie na bázi EVA či PIB), které ale prozatím nemají až takové rozšíření.

Fólie na bázi polymer-bitumenů

Jedná se o skupinu materiálů, která tvoří přechodovou fázi mezi čistě polymerními fóliemi a asfaltovými pásy. Jejich materiálovou bázi tvoří směs polymerů (zpravidla polyolefinů) s ropnými asfalty. Výhodou těchto fólií je jejich relativně dobrá odolnost proti průrazu a mechanickému poškození, nevýhodou je - oproti jiným typům hydroizolačních fólií - jejich tuhost a tím obtížnější pokládka a především pak obtížné vypracování tvarově komplikovaných detailů. Rovněž jejich svařování je výrazně obtížnější než v případě fólií na bázi PVC.

Fólie na bázi polyizobutylenu (PIB)

Jedná se o skupinu fólií, pro které je charakteristické plně elastické chování při protažení, které nejsou tepelně tvarovatelné, při zahřátí nedochází ke zplastizování, nelze je tedy vzájemně spojovat horkým vzduchem a nejsou proto ani kompletovány poplastovanými plechy, jak je to obvyklé v případě termoplastických fólií. Rovněž tyto materiály jsou stejně jako polyolefinické fólie plně „ekologické" a lze je zcela bez problémů použít např. i ve styku s pitnou vodou. Fólie PIB byly historicky vůbec prvním typem hydroizolačních fólií vyrobeným v Německu. Mají vynikající užitné vlastnosti a mimořádně dlouhou životnost. Neobsahují ani změkčovadla ani chlór a jsou plně snášenlivé s asfalty a pěnovými plasty. Vyrábějí se jako homogenní fólie kašírované na spodní straně polyesterovým rounem. Spojování pásů se provádí velmi jednoduše a spolehlivě prostřednictvím samolepicích okrajů pásů, kdy po odtržení krycího ochranného proužku a přitlačení montážním válečkem na sousední pás dojde k jejich okamžitému vodotěsnému spojení. Fólie PIB jsou jedinými fóliemi pro ploché střechy, které je možno po položení natírat barvami. Tyto barvy jsou směsí kovových pigmentů, polyizobutylenu a speciálních benzínů a dodávají se v barvě titanzinku, mědi nebo ve zlaté barvě. Fólie se dodávají v tloušťkách od 1,15 mm až do 2,3 mm buďto v pásech do šířky 2,0 m nebo v plachtách až do 1 200 m2.

Fólie na bázi etylen-propylen-dien-kaučuku (EPDM)

Jsou snášenlivé s asfalty. Pásy se vzájemně spojují speciálními lepidly nebo spojovacími páskami vloženými do spojů nebo lepenými přes spoj. Kotvení fólií na střešní ploše je možné jak všemi třemi výše uvedenými způsoby, tedy mechanickým kotvením, celoplošným nebo částečným lepením nebo volným položením pod zátěžovou vrstvu, je možno využít i samolepicí varianty fólií EPDM, kdy na spodní straně fólie je nanesena samolepicí polymerbitumenová vrstva chráněná polyetylénovou fólií. Mezi vrchní EPDM vrstvou a spodní samolepicí polymerbitumenovou vrstvou je ještě zpravidla vložena výztuž ze skelných vláken. Donedávna byla pro fólie EPDM typická výhradně černá barva, někteří výrobci však již na trh uvedli i fólie v barvě světlešedé.

Čtěte také: Volba dveří: Laminátové nebo fóliové provedení?

Termoplastické elastomerové fólie (FPO/TPO-E)

Jedná se o relativně úzkou skupinu vysoce kvalitních materiálů, které ve svých vlastnostech zahrnují jak pružnost elastomerních materiálů tak termoplastické vlastnosti, které umožňují jejich svařování horkým vzduchem. Výchozí materiálovou bází je varianta EPDM vykazující termoplastické chování. Pásy se na rozdíl od běžného vulkanizovaného EPDM svařují horkým vzduchem stejně jako termoplastické fólie. Materiál se vyznačuje vysokou chemickou odolností, neobsahuje žádná migrující změkčovadla, je rovněž snášenlivý s asfalty a pěnovými plasty. Vyrábí se jako homogenní fólie nekašírovaná v tloušťce 1,2 mm nebo kašírovaná na spodní straně polyesterovým rounem v celkové tloušťce 2,2 mm. Základní barva je světlešedá.

Pro potřeby doplňků plochých střech se často používá tzv. tekuté hydroizolace. Izolace z tekutého plastu se používá u více či méně komplexních průniků a detailů. Tekutou plastovou hydroizolaci najdeme např. v místech složitých detailů střechy, u střešních vpustí, světlíků nebo prostupů. Mnohé z typů hydroizolačních fólií se staly klasickými, časem a praxí prověřenými hydroizolačními materiály, přesto probíhá v laboratořích jednotlivých výrobců jejich neustálý další vývoj, který přináší na trh nové typy nebo konstrukční varianty hydroizolačních fóliových systémů.

Hydroizolace proti vlhkosti zdiva

Možná jste si všimli bílých map na stěnách garáže, odlupující se omítky nebo nepříjemného zatuchlého zápachu. Vlhké zdivo v garáži je tichý problém, který dokáže napáchat velké škody - od poškozených omítek až po oslabení celé konstrukce. Vlhké sklepy a zdivo v domě jsou nepříjemným a často řešeným problémem, který dokáže znepříjemnit bydlení a v krajních případech i ohrozit statiku stavby. Proto není divu, že odvlčení staveb intenzivně řeší mnoho majitelů nemovitostí.

Střecha je nejdůležitější a nejsložitější část domu. Hydroizolace střech by se rozhodně neměla podceňovat. Kvalitní hydroizolační fólie chrání vaši střechu proti nepříznivému působení vnějších vlivů. Na trhu existuje více typů plastových fólií. Výběr té pravé hydroizolační fólie záleží na konkrétních požadavcích klienta. Pokud je pro vás rozhodující kvalita a dlouhá životnost, doporučujeme zaměřit se na fólie na bázi FPO/TPO.

Metody odvlhčení zdiva

1. Podřezání zdiva

Podřezání či podsekávání zdí se jako způsob odvlhčování zdiva používá již desítky let. Podřezání je metoda, při níž se do zdiva horizontálně vyřízne spára a vloží se hydroizolační bariéra. Podřezání - po úsecích max. 1,2 m. Nejstarší doložené podřezání v Evropě je z 30. let 20. století. V současné době se s tímto přístupem i přes jeho technologickou náročnost, možnost poškození statiky domu, nákladnost a pracnost stále setkáme, neboť je účinný a do jisté míry tradiční. Přitom však je podřezání vhodné v podstatě pouze u totálních rekonstrukcí nadzemních částí staveb, a to za předpokladu, že je zdivo ze všech stran přístupné. Podřezání spočívá na velice jednoduchém principu. Zdivo se přes celou šířku podřeže nebo podsekne a do vzniklé spáry se vloží PVC pásy nebo polyetylénové fólie. Funguje jen v místě provedení a nad ní (tzn. neřeší suterén).

Někdy není podřezání možné - např. u historických objektů nebo při složité konstrukci. Pokud provádíte rekonstrukci domu, můžete do plánovaných prací zahrnout i podřezání zdiva. V takovém případě se vám tento způsob odvlčení domu může vyplatit - samozřejmě za předpokladu, že máte cihlové zdivo a všechny zdi přístupné. U jiných typů zdiva se podřezání může hodně prodražit.

2. Zatloukání nerezových plechů

Tato metoda odvlčení staveb je v zásadě velmi podobná předchozímu podřezávání. Rozdíl tkví v tom, že nepropustná vrstva se nevytvoří podřezáním a vložením pásů, ale přímo zatloukáním vlnitých plechů z nerezu do spáry ve zdivu. K zarážení plechů se využívá speciální zařízení, se kterým práce postupuje poměrně rychle. Oproti podřezání je zatloukání plechů rychlejší a během jejich aplikace vzniká o poznání méně prachu a nepořádku. Ale v mnohém jsou si tyto metody podobné - nepomohou nám s odvlhčením sklepa a obě se více vyplácí jako součást větší rekonstrukce.

3. Chemická injektáž

Dalším způsobem, jak lze řešit odvlčení zdi, je chemická injektáž. Ačkoli tato metoda stojí na odlišném principu, s předchozími způsoby má společnou snahu o vytvoření clony ve vlhkém zdivu a přerušení postupující vlhkosti. Postup spočívá ve vyvrtání otvorů, které jsou od sebe vzdálené obvykle přibližně 10 cm. Do nich se následně vpraví směs (pro injektáž se vybere nejvhodnější typ směsi v závislosti na dané situaci a očekávaném výsledku). Dojde tak k vytvoření vrstvy zamezující vzlínání vody. Avšak vzhledem k časté nemožnosti zjistit, co stěna pod omítkou obsahuje, je poměrně běžné nespojení injektážního krému ve vyvrtaném otvoru k dalšímu otvoru vlivem puklin, dutin nebo nesourodosti materiálu. I při naprosto funkční provedení se s chemickou injektáží pojí jedna zásadní nevýhoda: za poměrně vysokou pořizovací cenu spojenou se stavebními zásahy a omezením provozu domu získáte sucho pouze na 10 let. Co se týče ceny odvlčení staveb pomocí chemické injektáže, opět záleží na několika parametrech. Zejména jde o druh a kvalitu použitého injektážního krému a také o to, kolik otvorů je třeba vyvrtat. Ale dá se říct, že se pohybujeme v obdobných částkách jako u podřezávání. Dále doporučujeme výběr opravdu ověřené firmy na zhotovení chemické injektáže. Tato technologie je náročná na přesné a kvalitní provedení! Pokud máte dům s cihelným zdivem můžete k jeho odvlčení využít chemickou injektáž. Tato metoda je vhodná pro eliminaci lokální vlhkosti nebo v případě, že má objekt nepravidelný půdorys. Pořád se jedná o zásah do konstrukce zdiva, ale není tak zásadní jako u podřezávání. Účinek injektáže se bohužel časem vytrácí a po letech je třeba celý proces opakovat, aby bylo odvlčení domu stále funkční.

4. Sanační omítky a nátěry

Sanační omítky, sanační systémy a různé nátěry či obložení představují dočasné řešení vlhkosti zdiva, které hlavní problémy pouze vizuálně zakryje. Sanační omítky na pohled skryjou vlhkost ve zdivu a umožní částečné odpařování vlhkosti, avšak samotnou příčinu neřeší a ani nevyřeší. Z dlouhodobého hlediska se jedná o neúčinnou metodu. Jde pouze o doplňkové metody, které neřeší příčiny.

5. Drenáže okolo stavby

Drenáže okolo stavby sice sníží boční vliv vlhkosti na stavbu, ale nikdy odvlčení domu zcela neřeší, neboť zdroj vzlínavé vlhkosti se nachází pod základy stavby a stoupá vertikálně vzhůru. Metoda je tedy účinná pouze jako doplněk k jiné formě izolace a odvlčování staveb, avšak zbudování drenáže a dalších terénních úprav může být poměrně komplikovaný proces. A ne všichni majitelé domů si chtějí nechat „překopat“ zahradu. Záleží samozřejmě na konkrétní situaci, ale obecně můžeme říci, že vzhledem k náročnosti celého procesu je výsledek neefektivní.

6. Bezkontaktní elektroosmóza

Elegantní řešení zemní vlhkosti, které je dostupné díky vyspělé elektronice a počítačovým procesorům. To je bezkontaktní elektroosmóza - unikátní, ověřená a dostupná metoda. Elektrické odvlčení zdiva je vhodné zejména v případě, že majitelé domu nemovitost stále obývají, nebo se jedná o chráněnou historickou stavbu. Typicky se jedná o starší zabydlené domy, byty, chalupy, historické objekty nebo komerční prostory, ve kterých nechcete kopat, řezat, vrtat a utrácet vysoké částky za sanaci. V takové situaci si majitelé určitě nepřejí (nebo z titulu ochrany stavby nemohou) provádění jakýchkoliv mechanických způsobů odvlčení zdiva. Pokud vás trápí vzlínající voda a vlhnou vám kvůli ní zdi a sklep, je pro vás elektroosmóza ideální řešení. Vyplatí se i v případě smíšeného či kamenného zdiva a u památkově chráněných budov, neboť nevyžaduje žádné zásahy do konstrukcí. Jako každá jiná lidská činnost i odvlčení zdiva prochází nějakým vývojem, při kterém se hledají stále nové a vhodnější metody. Co bylo před lety bráno za ideální řešení, je dnes vnímáno kritičtějším pohledem. Odvlčení zdiva elektroosmózou je jednou z moderních metod, jak tento problém řešit a přináší sebou řadu výhod. Lze ji využívat v případech, kdy řada starých osvědčených způsobů nejde použít nebo by sebou přinesly zásadní nedostatky.

7. Sanace nopovou fólií

Sanace nopovou fólií je vhodnou alternativou drahého podřezání zdiva. Voda ve stavební konstrukci je vždy problém. Proto není dobré čekat, až se projeví větší problémy. Pomocí nopové fólie vytvoříte mezi konstrukcemi nebo mezi zdí a zeminou vzduchovou dutinu. Proto stěna dál nenasává vlhkost z hlíny. Dutinou stále proudí vzduch a vodní páru odvádí pryč. Nopovou fólii můžete instalovat jak svisle podél vnější nebo vnitřní strany zdi, tak vodorovně v podlaze. Dutiny napojíte na vnější nebo případně vnitřní prostředí potrubím pro přívod a odvod vzduchu nebo lištou s větrací mezerou.

Postup instalace nopové fólie

1. Odstraňte zeminu, která přiléhá k vnější zdi. Díru vykopejte maximálně k základové spáře, tak abyste nenarušili statiku domu.
2. Pokud na stěně najdete větší nerovnosti a ostré výstupky, spravte je sanační omítkou.
3. Jestli budete odvětrávat pomocí potrubí, vysekejte ve zdi kapsy.
4. Sanační nopovou fólii LITHOPLAST® SANA nebo LITHOPLAST® INSTAL volně rozviňte po stěně.
5. Pokud hloubka výkopu nepřesahuje šířku pásu nopové fólie, rozviňte pás vodorovně. V případě, že je hloubka větší, pásy sanační fólie spouštějte kolmo dolů a navazujte přesahem jedné řadu profilů. Do spoje vložte oboustranně lepicí butylkaučukovou pásku v šířce 15 mm.
6. Nopovou fólii překryjte geotextilií IZOLTECH K.
7. Pokud používáte fólii LITHOPLAST® INSTAL v deskách, doporučujeme vytvořit u paty zdiva vyrovnaný podklad (betonový žlábek jako součást drenážního bloku), na který se desky pokládají a vzájemně se spojují technickou sešívačkou.
8. Montážní kotvení fólie provádějte v nejvyšší místě asi 150 mm nad plánovaným ukončením v úrovni terénu.
9. Posledním konstrukčním prvkem je drenážní blok z kameniva frakce 16-32 a perforovaná drenážní trubka DN 100 s odvedením do kanalizace. Obojí obalte filtrační geotextilií IZOLTECH H 500.

Tabulka 1: Srovnání typů hydroizolačních fólií

Nejste na to sami. Rádi Vám pomůžeme přímo.

tags: #vše #o #pvc #folie #pri #podrezani

Oblíbené příspěvky:

• Vše o plovoucí podlaze Luna D 3104 CP
• Vše o příchytkách na kabely s hmoždinkou
• Moderní rekonstrukce železničních mostů z betonu
• Kvalitní OSB desky v Modřanech
• vlastnosti a použití minerální plsti pro útlum kročejového hluku