Pyšný štít a jeho majestátní trasy ve Vysokých Tatrách

Pyšný štít je 4. nejvyšší horou Vysokých Tater. Spolu s Malým Pyšným štítem tvoří dominantní masiv, který z východu působí skutečně majestátním dojmem. Oba štíty odděluje pozoruhodný skalní poštěváček s ještě pozoruhodnějším názvem Loktibrada.

Charakteristika a prvovýstupy

Malý Pyšný štít je prvý skutočný štít v hrebeni, ktorý vedie z Baranieho sedla cez Spišský štít smerom k Lomnickému štítu. Od Strapatej veže ho oddeľuje Malá Lastovičia štrbina a od mohutného Pyšného štítu Lastovičia štrbina, nápadná vežička Loktibrada a Pawlikovského štrbina. Pyšný štít, působící z dálky klidně, čím víc se k němu blížíme, tím víc dává pocítit svou sílu. Strmé stěny, suťové lávky, kamenný hřeben a výhledy, které se zvedají s každým krokem - tohle není obyčejná túra.

Jako první stál na Pyšném štítu maďarský lékař a turista Edmund Téry s horským vůdcem Martinem Spitzkopfem rok po svém prvovýstupu na Prostredný Hrot. Trasa vedla západní stěnou k Loktibradě. Královský převis ještě čeká na prvovýstup. Ten se podařilo technicky přelézt až v roce 2002 a drytoolingově (s cepíny) v roce 2014. Severovýchodní a severní stěna Malého Pyšného štítu jsou nižší (asi 250 m) a lezecky méně atraktivní, ale jsou předurčeny spíše pro zimní horolezectví.

Přístupové a lezecké trasy

Na Pyšné štíty vedou různé trasy, některé jsou náročné a vyžadují zkušenosti a vybavení, jiné jsou schůdnější. Všechny však nabízejí nezapomenutelné zážitky a dechberoucí výhledy.

Trasy na Malý Pyšný štít

1. Ze Starého Smokovce, přes Téryho chatu a Malou Laštovičovou štrbinu

   Celkový čas výstupu ze Starého Smokovce je 6 hodin a 15 minut. Stupeň obtížnosti je I, od Malé Laštovičové štrbiny na vrchol II. V průvodci se uvádí i lehčí varianta s obtížností I. Jedná se o nejschůdnější cestu na Malý Pyšný štít, nutná je znalost terénu.

   Čtěte také: Pultová střecha: Detail štítu a skladba

   • Cesta začíná na Téryho chatě. Odtud se pokračuje do žlabu k Malé Lastovičej štrbině. Orientaci pomáhají občasní mužíci. Po lávce se dojde až nad strmý práh žlabu, kde se jde pravou částí na vrchol Malého Pyšného štítu.

2. Z Velké Zmrzlé doliny, z Měděné kotliny, přes Lastovičovu štrbinu

   Celkový čas výstupu z Velké Zmrzlé doliny, z Měděné kotliny je 2 hodiny a 10 minut. Stupeň obtížnosti je do Lastovičové štrbiny II, dále na vrchol I. Jedná se o exponovanou trasu, nutná je dobrá znalost terénu a nutnost mít u sebe lano.

   • Po sněhu v kotlině se stoupá nahoru, až prudké stěny vpravo přecházejí ve schůdnější, stupňovité a světlobarevné skály. Zde se odbočí doprava do skal a po nich pod vyšší prudkou stěnku. Tato stěnka se překoná pomocí dobře vrstveného, ale lámavého žlabu, poté po stupních, držíce se šikmo doprava, nahoru na temeno severovýchodního hřbetu.
   • Nejprve po levém okraji hřbetu, lehká roklina, potom vpravo prostředkem hřbetu, žlaby, ploché žebra a nakonec ještě více vpravo až na rozsáhlé a charakteristické sutinové terasy pod Malým Pyšným štítem.
   • Odtud přímo nahoru pod stěny Malého Pyšného štítu. Stěnami, levým hřbetem hluboké rokliny, šikmo doleva nahoru. Přes žebro, které sbíhá z Malého Pyšného štítu doleva, dále plytkou roklinou v jeho svazích a nakonec ještě přes jedno nízké žebro do Lastovičové štrbiny.
   • Odtud nejprve po travnatých a skalních stupních, potom po vodorovném štítovém hřebenu až na vrchol Malého Pyšného štítu.

3. Z Velké Zmrzlé doliny, z Měděné kotliny

   Mohutný hřbet vysunutý ze společného masivu Pyšného štítu a Malého Pyšného štítu na severovýchod dělí vlastně Velkou Zmrzlou dolinu od Měděné kotliny. Na sever se láme strmou čelní stěnou, více nahoře několika zubatými výšvihy, z kterých prostřední vypadá jako nápadná skalní kostka.

   • Nástup je z malého sutinového laloku při levém rohu čelní stěny. Odtud šikmo doprava nahoru, příčně stěnou, travnatým a skalnatým pásem, lámavé skály, jedno zvláště lámavé a strmé místo se obchází vpravo.
   • Pás přechází v sutinový žlab, který vede přímo nahoru. Žlab je nahoře prudší, s hladkými, ale schodkovitými skalami a ústí do malého kotle těsně pod skalní kostkou.
   • Z kotle se pokračuje žlabem šikmo doprava nahoru, potom bezprostředně pod převisem kostky na žebro, při kterém se žlab končí. Na druhou stranu žebra a 4 metry dolů do dalšího lámavého žlabu, potom nahoru naproti lehké straně žlabu a nakonec zprava na temeno skalní kostky.
   • Před námi se táhne široké úbočí severovýchodního hřbetu. Úbočím se lehce stoupá nahoru, vpravo od nejvyššího věžovitého skalního útvaru, nakonec krátkými žlaby až na rozsáhlou, charakteristickou sutinovou terasu pod Malým Pyšným štítem.
   • Nad námi se tyčí černá trojúhelníková stěna, jejíž vrchol je vlastně předvrcholem Malého Pyšného štítu. Středem stěny v serpentinách se stoupá na její nejvyšší bod a po krátkém spojovacím hřebeni na vrchol Malého Pyšného štítu.

Trasy na Pyšný štít

1. Od Téryho chaty, přes Malou Laštovičí štrbinu

   Tato túra začíná z Téryho chaty (2 015 m) v Malé Studené dolině. Údolí za chatou se pomalu zužuje, kameny pod nohama houstnou a výhledy se rozšiřují. Cesta vede žlabem do Malé Lastovičej štrbiny (okolo 2 390 m), kde se skála začíná zvedat do vážnějšího terénu.

   Pomalu se postupuje vzhůru po lávkách a skalních blocích, občas se přidržuje rukama. Zanedlouho se stojí na Malém Pyšném štítě (2 590 m) a dívá se na hřeben, který dělí od cíle. Sestupuje se po travnatých skalách k útvaru Loktibrada (2 570 m).

   Nahoře se rozprostře výhled, který na chvíli umlčí. Vidíme Lomnický štít, Ľadový štít, Zelené pleso a celé panorama Tater.

   Čtěte také: Jak vybrat obklad na štít chalupy?

2. Od Téryho chaty, přes Bachledovu a Jordánovu štrbinu

   Po dosažení Téryho chaty se obejde zprava Prostredné spišské pleso, překročí se potok a vystoupí se na skalní hrb. Pokračuje se šikmo doprava pod pilíře Pyšného štítu do Bachledovy a Jordánovy štrbiny. Potom se vystupuje dnem žlabu, pokud je v něm sníh, tak po skalách vpravo. Z ní se vystoupí doleva až pod strmý žlab. Je docela nepříjemný a lezečky zde dodají jistoty. Dále se dojde na lidštější hřeben se stopami cesty. V tomto případě se nevystupuje až na Bachledovu štrbinu, ale v polovině žlabu se odbočí doprava k Jordánově štrbině těsně před Poslednou vežou.

   Sestup se volí jinou cestou, přes Bachledovu štrbinu (asi 2 540 m), kde čeká krátké slanění. Ticho, jen cinknutí lana o karabinu. Pod námi se otevírá žlab, který ústí do známé Jordánovy cesty (okolo 2 450 m).

3. Lezení východním hřebenem a Jordánovou cestou na Lomnický štít

   Tato náročná hřebenová túra spojuje technicky zajímavé lezení přes vrcholy štítů s výstupem na jeden z nejikonickějších vrcholů Tater - Lomnický štít. Túra kombinuje výstup Malou Studenou dolinou, lezení v Mačacím kotli, přechod hřebenem přes Malý Pyšný štít a Pyšný štít, sestup do Jordánovy štrbiny a výstup historickou trasou dr. Karolya Jordána na Lomnický štít.

   Túra se začíná v Starém Smokovci a výstupem Malou Studenou dolinou k Téryho chatě. Po krátkém oddychu se pokračuje do Mačacího kotla, kde začíná lezecká část. Traverzuje se přes hřeben Malého Pyšného a Pyšného štítu, z kterého se zlaní do Jordánovy štrbiny.

   Nástup je dobře ukrytý v rokli na pravé straně stěny. Místy obtížnost IV (zvláště ve spodní části). Cesta je vhodná na léto pro zkušenější lezce. Začátečníci mohou lézt jen jako druholezci, protože v cestě se nelze příliš zdržovat - má dvacet až pětadvacet lanových délek.

   Čtěte také: Moderní stavebnictví s Ytong vaznicemi

   • Sestup: Z vrcholu žlabem vlevo od jihovýchodního hřebene. Od sedélka po téměř vodorovném úseku hřebene s několika věžičkami do výrazné štrbiny před vysokou Poslednou věžou. Odtud doprava dolů suťovým žlabem až k jeho rozvětvení. V obou větvích leží obvykle sníh i v létě. V případě špatného sněhu plochou travnato-suťovou ostruhou uprostřed obou větví a v místě, kde se prudce sklání dolů, schází šikmá lávka doprava dolů. Do žlabu na sníh je nutno několik metrů slanit. Přímo proti nám lávka pokračuje šikmo doleva přes pilíř a za ním klesá do nástupové rokle Jihozápadního pilíře. V případě špatného počasí, viditelnosti či sněhu, je třeba některé úseky sestupu slanit.

4. Jihovýchodní hřeben

   Nad první roklí od Téryho chaty při Jordánově cestě na Lomnický štít vyrůstá vlevo od pilíře samostatná ostruha. Roklí, zpočátku tráva, potom kamení asi sto metrů až pod pilíř. Vlevo i vpravo se vypínají věžičky roztodivných tvarů. Od chaty se jde k nástupu Jordánovy cesty. Roklí, ze které odbočuje doprava na pilíř snadná lávka a pokračuje dále na Bachledovu štrbinu, se pokračuje až do jejího závěru. Zde vyrůstá mírně položený pilíř. Nejprve přes dva travnaté balkony asi šest metrů po levé straně pilíře, pak po pilíři na skalní plošinku (dobré jištění). Převis nad plošinkou se obchází vlevo a dostane se tak na malý balkon, na němž volně leží menší balvany. Od balkonu asi čtyři metry přímo vzhůru a dále doprava stěnou na pilíř, který tvoří nad námi hladkou stěnu s málo výraznou trhlinou. Nejprve strmě vzhůru na výhodnou dvojitou kazatelničku s mechem (dobré jištění). Odtud přímo vzhůru na skalní sedélko a dále buď přímo anebo v levé straně asi tři metry na další sedélko v pilíři. Ten se výše zvedá jako ostrá hrana. Od sedélka deset metrů vzhůru pod výrazné hladké skály, zde traverz tři metry doleva a opět vzhůru na travnaté sedélko. I když je pilíř ukrytý v rokli, je krásně exponovaný a ve druhé délce už na něj svítí slunce. Stanoviště na balkonech jsou dokonalá. Lezení ve strmých úsecích je zajištěno slušnými skobami. Popis přesně sedí. Dále traverz dva metry doleva a po méně strmém pilíři asi třicet metrů vzhůru. Zde vidíme zprava strmé žebro, jež se spojuje s naším pilířem nad suťovým komínem, nahoře převislým. Buď pilířem anebo traverz šest metrů doprava do komína a v něm deset metrů vzhůru pod převis a odtud vlevo stěnou zpět na pilíř. Do žádného komína nechceme a tak podle citu kličkujeme až na temeno pilíře. Leze se úplně přesně po hřebenu přes všechny věžičky, a tak si užíváme morálové čtyřkové překroky štrbin, jejich slézání i výstupy kolmými hrankami. To by se dalo všechno obejít vpravo po travnatých lávkách. Asi čtyři délky před spojením s jihovýchodním hřebenem znovu přituhuje obtížnost a hřeben se zvedá do skalnaté věže.

Přehled doporučených tras a jejich obtížnost

Zimní výstupy a bezpečnost

V pondělí 17. února 2020 se skupina horolezců vydala na Pyšný štít. Vyráželi brzy v noci, protože je čekal náročný den a museli být rychlí. Předpověď hlásila na tuto roční dobu nezvykle vysoké teploty, což by mohlo být kvůli ostrému slunci v některých úsecích nebezpečné. O půl čtvrté ráno už vycházeli z parkoviště ve Starém Smokovci (1.006 m n.m.). Tempo měli více než svižné, za půl hodiny byli na Hrebienku (1.285 m n.m.). Nezastavovali, šli dál. Teplota byla pár stupňů nad bodem mrazu a začalo jim být pořádné teplo. Překračovali studený potok a za čtyřicet minut byli z Hrebienku na Zamkovského chatě (1.475 m n.m.). Poté postupovali Malou studenou dolinou, až docházeli k prudkému svahu, na jehož vrchu byl jejich první záchytný cíl - Téryho chata. Úsek rychle zvládli a v šest hodin ráno (po dvou a půl hodinách) stáli před Téryho chatou (2.015 m n.m.). Foukal tu silný vítr a tak se schovali do závětří. Občerstvovali se, oblékali horolezeckou výstroj. Po půl hodině vyrazili. Přes Malé spišské pleso stoupali skalnatým svahem. Původně chtěli jít na hřeben Malou laštovičí štěrbinou, ale více se jim líbil druhý žlab Pawlikovského štěrbina a tak nastupovali do něj. Sníh se zpočátku trochu bořil, ale v ostřejších pasážích už přece jen držel lépe. Po deváté hodině byli na hřebenu mezi Malým Pyšným štítem (2.590 m n.m.) a Velkým pyšným štítem u skalního útvaru Loktibrada. Zde se navázali na lano, čekal je poslední lezecký úsek. Skála byla pevná, chvílemi nepříjemný led, všechno ovšem zvládli. A tak v 9 hodin po pěti a půl hodinách výstupu již stáli na vrcholu Pyšného štítu (2.623 m n.m.). Výhledy do okolí byly perfektní, vítr se také uklidňoval. Po chvilce se brali na odchod. Rozhodli se sestupovat jinou trasou, tentokrát Bachledovskou štěrbinou. Terén byl exponovaný, chvíli hledali směr. Poté našli slaňovací body a věděli, že jdou správně. Slanili tři délky, traverzovali zasněženým polem ke skále, tu slézali a byli v sedle. Nezdržovali se ani minutu, ihned šli žlabem dolů. Začalo na něj totiž svítit nepříjemné slunce a dobře věděli, že jdou lavinózním terénem. Nehleděli doprava doleva a podél skály sestupovali pěkně v rozestupech nejrychleji jak to šlo. Před polednem byli pod žlabem a věděli, že mají pro dnešek vyhráno. Právě včas, začalo být opravdu teplo. Na Téryho chatu ani nešli, ale sestupovali hned dolů do Malé studené doliny. Potkávali davy skialpinistů a turistů, kteří si chtěli užít krásný slunečný den na horách. Šli stejnou trasou a před 14 hodinou byli opět u auta ve Starém Smokovci.

Upozornění: Od 1. listopadu do 16. června jsou turistické trasy ve Vysokých Tatrách uzavřeny. Pohybem zde porušujete návštěvní řád Tatranského národního parku. Pokud se zde přesto na vlastní nebezpečí vypravíte, doporučuji plnou zimní výbavu a standardní horolezecké vybavení. Nepodceňujte počasí ani lavinové nebezpečí.

tags: #pysny #stit #zlaby #trasy

Oblíbené příspěvky:

• Vše o Cemix Strojní lehčené omítce
• Tipy pro výběr zátkovníků a sukovníků
• Vše o odvětrání kanalizace
• Aplikace vápenocementové omítky
• Jak chránit psa v zimě