Realizace staveb a normohodiny: Komplexní vysvětlení

Realizace staveb je komplexní proces, který zahrnuje širokou škálu činností, od technické přípravy až po dokončení a kolaudaci. Klíčovou roli v tomto procesu hrají normohodiny, rozpočty a precizní plánování, které zajišťují efektivitu a transparentnost celého projektu.

Rozpočtování a oceňování staveb

Mám dlouholetou praxi v inženýrské činnosti v technické přípravě, ale také realizaci staveb včetně zkušenosti z kalkulačního, rozpočtového a cenového rozpočtu pro různé typy staveb. Cenové soustavy ÚRS Praha, a.s. se běžně používají. Doba vyhotovení stavebního rozpočtu se zpravidla pohybuje v rozmezí od několika dnů až po několik týdnů v závislosti na náročnosti a velikosti stavby, složitosti dispozice objektů, kvalitě předaných podkladů a objemu zpracovávaných zakázek. U staveb malého rozsahu je potřeba počítat s minimálním časem. Rozpočet připravím ve standardní výstupní tiskové sestavě v excelu. Dle dohody také včetně materiálového rozpisu. Pro zajištění financování stavby je zásadní mít precizní rozpočet.

Právní předpisy a rozpočtování

Dřívější vyhlášky o dokumentaci staveb, např. vyhl. č. 5/1987 Sb., určovaly také formu rozpočtu v dokumentaci stavby (viz příloha č. 8. vyhl. č. 5/1987 sb.). S nástupem vyhlášky o projektové přípravě staveb (vyhl. č. 43/1990 Sb., která zrušila vyhl.č. 5/1987 Sb.) byla od 15. 03. povinnost, že projektová dokumentace stavby musí obsahovat také rozpočet. Vyhláška pouze stanovila (viz), že se tyto náklady stanoví jako smluvní cena. Vyhláška č. 43/90 Sb. a později č. 262/ 1992 Sb. již rozpočet právní normou nijak neřešily. Dnes tedy není povinnost ho vypracovávat (viz odstavec právní předpisy). Je tedy na investorovi, zda si v dané fázi výstavby nechá zpracovat rozpočet, či nikoli. Rozpočet je však klíčový pro posouzení možností a efektivnosti financování.

Typy rozpočtů

Předběžný rozpočet

Předběžný rozpočet je často vypracován ve fázi projektové přípravy stavby a může být přílohou projektové dokumentace. Předběžný rozpočet je méně přesný a dává pouze přibližné výsledky. Používá se pro odhady nákladů na základě předběžných údajů (např. druhu a vybavení) v technicko-hospodářských ukazatelích (THU), resp. v ukazatelích (ROZUK), kdy je zjištěna jejich průměrná cena na objemovou jednotku a v pronásobení těchto čísel. Tyto ukazatele umožňují rychlý odhad nákladů a lze je použít k porovnání nákladů na jednotlivé konstrukce vzhledem k celkové ceně. Vzhledem k časovým posunům (např. CÚ 1989) je nutné ceny přepočítávat cenovými indexy. Cenové indexy jsou koeficienty, které vyjadřují pohyb cen mezi různými cenovými úrovněmi v různých cenových úrovních z hlediska času (např. CÚ 1989/I).

Podrobný (položkový) rozpočet

Položkový rozpočet je podrobným soupisem prací a dodávek. Obsahuje v řádcích jednotlivé položky z výkazu výměr (např. zdivo), měrnou jednotku (např. ks), cenu za měrnou jednotku a cenu za celou položku. Položky jsou seskupeny do skupin podle stavebních částí (např. izolace, základy, stropy apod.) a každá skupina je vykázána mezisoučtem. Rozpočet obsahuje také souhrnné části pro HSV (hlavní stavební výroba), PSV (přidružená stavební výroba) a rekapitulaci. Jednotlivé cenové položky (např. základu) jsou sestaveny (vytvořeny) z nákladů na provedení této činnosti, jako jsou náklady materiálové, mzdové, dopravní, apod. Položku je možné rozborem těchto nákladů upravit nebo vytvořit položku zcela novou.

Čtěte také: Realizace interiéru dřevěné kavárny

Kalkulační vzorec

Náklady se v položkovém rozpočtu stanovují pomocí kalkulačního vzorce. Jde o přímé náklady na měrnou jednotku příslušné stavební části, které jsou uvedeny a oceněny. Sloučíme-li několik rozpočtových položek dohromady, vytváříme tzv. kalkulační metodou pomocí vzorce.

  1. Přímý materiál
  2. Přímé mzdy
  3. Náklady na provoz strojů a zařízení
  4. Ostatní přímé náklady
  5. Výrobní režie (spojená s vytvořením všeobecných podmínek výroby, organizace a řízení)
  6. Správní režie (zahrnující činnosti, které nelze zařadit do přímých nákladů)
  7. Zisk

Souhrnný rozpočet stavby

Pro přehlednější uspořádání nákladů stavby je někdy vhodné vypracovat souhrnný rozpočet stavby. Tento rozpočet se zpravidla člení do jedenácti hlav. Slouží jako jeden z podkladů nabídky (cena díla) pro uchazeče ve výběrovém řízení o zakázku, před uzavřením dodavatelské smlouvy. Je podrobnější než předběžný rozpočet, ale v menší podrobnosti než rozpočet podrobný (položkový), jelikož potenciální dodavatelé se v nabídkové ceně liší.

Ocenění projektových prací a normohodiny

Projektové práce jsou především službou. Jedná se o službu, jejíž úroveň a kvalita nezáleží jen na splnění daných požadavků a na rozsahu dokumentace, ale především na vložené duševní činnosti konkrétních osob, jejich znalostech a schopnostech. Tato skutečnost neplatí jen pro samotného autora (hlavního inženýra, architekta), ale i pro většinu osob, podílejících se na všech částech návrhu stavby. Metodika určení pracnosti je pomůckou pro účastníky investičního procesu, která uvádí doporučený způsob, jak dospět ke smluvní ceně.

Standardy pracnosti jsou pomůckou, která stanovuje počet hodin potřebných k vykonání standardních projektových činností. Pracnost výkonů zahrnuje časovou náročnost nezbytnou pro zpracování všech standardních činností příslušné fáze služeb. K pracnostem výkonů vypočteným v hodinách si každý zpracovatel dokumentace může přiřadit odpovídající hodinovou sazbu. Součástí hodinové sazby by měly být veškeré náklady na projektové práce. Uplatněná hodinová sazba pak odráží náročnost všech prováděných činností, které jsou nezbytnou součástí projektových prací.

Samotný fakt, že dokumentace nebo projektová dokumentace jsou zpracovány podle příslušné vyhlášky a nevykazují vady, neznamená, že stavba je navržena správně. Definice optimálního návrhu není nikdy jednoznačná. Návrh kombinuje požadavky estetické, funkční, technické a ekonomické. Váha těchto požadavků je pro každou stavbu i klienta jiná a součástí kvalitní práce projektanta je zjistit a správně aplikovat tyto požadavky klienta.

Čtěte také: Realizace inženýrských sítí krok za krokem

Pro ocenění prací autorizovaných inženýrů a techniků se používá systém výkonových fází, které autorizovaná osoba vykonala. Orientační hodinové sazby jsou:

  • Vysoce kvalifikované osoby (hlavní inženýři a technici): od 400 Kč/hod.
  • Kvalifikované osoby: od 250 Kč/hod.
  • Nekvalifikované osoby: od 100 Kč/hod.
  • Práce na počítačích: 100 Kč/hod.

Software pro rozpočtování

Existuje mnoho programů pro tvorbu rozpočtů. Například programy jako KROS (pro rozpočtování a rozpočtování staveb) nebo Calida jsou využívány. Tyto programy usnadňují práci rozpočtáře, jelikož nedělají při výpočtech chyby. Umožňují vytvářet, kopírovat a ukládat ceníky, individuální i obecné, agregované položky, THU, apod. Do programu se jednoduše zadávají údaje, které je zpracuje, a přiřazuje jim objemové hodnoty z výkazu výměr, což usnadňuje tvorbu rozpočtu.

Časové a kalendářní plánování

Časové a kalendářní plánování je klíčové pro úspěšnou realizaci staveb. Je potřeba rozčlenit plánovanou realizaci stavby na jednotlivé činnosti a stanovit datum jejich začátku a ukončení. Tím se zjistí, které činnosti leží na tzv. „kritické cestě“ - ty, jejichž posun se promítne do posunu termínu ukončení celé stavby. Cílem je nalézt optimální dobu provádění s nejnižším nárůstem nákladů na zrychlení prací.

Časový plán by měl být ve vhodné formě poskytnut všem účastníkům výstavbového procesu. Je třeba počítat s tím, že se často některé činnosti přehlédnou a zcela opomenou. Proto je vhodné vycházet z předpokládaného postupu prací a plánovat v tzv. technologických etapách. Technologické etapy seskupují činnosti, které spolu úzce souvisí.

Technologické etapy

Technologické etapy se obvykle označují číslicí a mají jasně stanovenou návaznost na následující etapy. Příklady technologických etap:

Čtěte také: Přečtěte si více o HARS

  • TE 1 - zemní práce (např. výkopy)
  • TE 2 - realizace základů a vodorovná část domovní kanalizace (spodní stavba)
  • TE 3 - svislé izolace a jejich ochranné přizdívky (např. proti vodě)

Po dokončení spodní hrubé stavby často následuje hutněný zásyp celého objektu. Důležité je pamatovat na tzv. „mokré procesy“, které podmiňují zahájení dokončující fáze a vyžadují specifické podmínky (např. teploty nad +5°C), což může být samozřejmě rovněž nákladnější. Venkovní sadové úpravy se provádí v vegetačním období. Pokud budou práce provádět vlastní pracovníci, pak úkolem subdodavatele, zhotovitel je bude jenom kontrolovat a oponovat.

Podklady pro plánování

Pro časové a kalendářní plánování použijeme především rozpočtovou dokumentaci, která obsahuje výkaz výměr prací. Dále je nutné zohlednit časovou náročnost provádění jednotlivých prací, technologické podmínky provádění, dostupnost mechanizmů, pracovních čet a pracovníků. Plánování by mělo také zohledňovat prostorové požadavky na provedení práce a celkovou organizaci staveniště. Důležitý je také režim, ve kterém se bude na stavbě pracovat (např. počet směn v týdnu, přerušování práce ve dnech pracovního klidu atd.).

Vazby mezi činnostmi

Stavební a montážní procesy jsou na sobě závislé nejenom časově, ale neoddělitelně také prostorově. Pro časové plánování jsou důležité vazby mezi činnostmi. Nejčastěji se používají tyto vazby:

  • KZ (konec-začátek): Činnost č. 2 začne až po dokončení činnosti č. 1.
  • ZZ (začátek-začátek): Činnosti začínají ve stejný okamžik.
  • KK (konec-konec): Činnosti končí ve stejný okamžik.
  • ZK (začátek-konec): Činnost č. 2 končí, když činnost č. 1 začíná.

Tyto vazby mohou mít také svoji časovou hodnotu (např. 0), nutnou např. u železobetonových konstrukcí ke tvrdnutí betonu. Je potřeba prověřit, zda předkládaný plán není v tomto směru nereálný. Zhotovitelé velmi často použijí vazbu KZ, protože nemají dostatek "zdrojů". V takovém případě začne činnost č. 2 až po činnosti č. 1. To může být způsobeno technickými důvody, ale např. i sdíleným mechanizmem. Takové situace lze řešit posílením zdrojů, např. zadáním činnosti č. 2 některému subdodavateli.

Formy časových plánů

V praxi se nejčastěji setkáváme s následujícími formami časových (kalendářních) plánů:

  • Termínová listina: Obsahuje pouze termíny zahájení, popřípadě dokončení prací. Je vhodná pro jednoduché stavby.
  • Řádkový harmonogram (Ganttův diagram): Je nejpoužívanější formou časového plánu. Pokud se počet činností pohybuje kolem čísla 40, je řádkový harmonogram názorný a přehledný. Jednotlivé činnosti jsou pouze vyznačeny polohou na časové mřížce.
  • Cyklogram: Rozšiřuje řádkový harmonogram o zobrazení prostoru a přesunu v prostoru stavby. Je vhodný pro sériovou výstavbu.
  • Síťový graf: Je složitější formou časového plánu, který zobrazuje vazby mezi činnostmi. Umožňuje přepočet termínů zahájení a detekci kritické cesty. Většina počítačových programů dnes pracuje s tzv. síťovým grafem. Každá činnost je znázorněna obdélníčkem a převod do řádkového harmonogramu je velmi snadný. Vazby mezi činnostmi jsou znázorňovány šipkou.

Je důležité, aby plán zohledňoval také časové rezervy, aby bylo možné dodržet stanovený termín i v případě neočekávaných událostí. Vytvoření časových rezerv je pro dodržení termínu klíčové. V případě potřeby zrychlení prací je nutné počítat se zvýšením nákladů.

Dnešní počítačové programy, jako například zahraniční MS Project, Primavera Project, SureTrack, jsou neocenitelnými pomocníky pro časové plánování. Umožňují efektivně propojit jednotlivé činnosti a sledovat průběh celé realizace stavebních objektů.

Dokumentace v průběhu výstavby

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu. Pokud se jedná o dokumentaci stavby, která by vyžadovala při povolování ohlášení nebo stavební povolení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), pak musí zpracovat dokumentaci bouracích prací autorizovaná osoba (§ 158 odst. 2 písm. a) a b) SZ). Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem - viz § 2 odst. 2 písm. f) SZ. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje SP, může její vlastník odstranit svépomocí - viz § 160 odst. 3 SZ. Pokud je nutné statické posouzení (statický, popř. dynamický výpočet k posouzení stability konstrukce v jednotlivých etapách bouracích prací, případně pro navržení dočasných podpěrných konstrukcí), měla by jej vždy dělat autorizovaná osoba.

Stavební deník

Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí (§ 160 odst. 3 SZ) stavebník. Záznamy se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. Ve stavebním deníku se doporučuje vyžadovat otisk autorizačního razítka zpracovatele dokumentace - projektanta, hlavního projektanta (§ 22 a § 113 SZ), podle které se stavba realizuje a vyžaduje se dále otisk stavbyvedoucího (§ 134 SZ).

Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Stavební deník obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. U ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ se stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě vede.

Nadstandardní služby

Nadstandardní služby jsou činnosti, které nejsou součástí standardních služeb v dané fázi. Tyto zahrnují:

  • Plán kontrolních prohlídek (§ 110 odst. 2 písm. a) SZ)
  • Plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (§ 110 odst. 2 písm. a) SZ)
  • Plán udržovacích prací (podle § 139 odst. 1 SZ)
  • Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zákon č. 309/2006 Sb., příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., a příloha č. 5, 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.)

Oblast autorizovaných osob a ČKAIT

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) hraje klíčovou roli v legislativním prostředí stavebnictví. Již třetím rokem byla ČKAIT připomínkovým místem Legislativní rady vlády ČR. V roce 2017 se zabývala zejména rozborem, připomínkami a přípravou podkladů k novele stavebního zákona a dalším předpisům týkajících se výkonu činnosti autorizovaných inženýrů a techniků ve stavebnictví. Hlavním úkolem Legislativní komise ČKAIT (LK) byla i v roce 2017 příprava podkladů pro rozhodování Představenstva ČKAIT v legislativní oblasti. ČKAIT je sice nepolitická instituce, ale jedním z jejích hlavních úkolů je tvorba a koordinace legislativního prostředí ve stavebnictví. Spolupráce s politiky, se státní správou a samosprávou je pro ni nezbytná.

Valné hromady ČKAIT

Oblastní valné hromady letos volily nejen své zástupce na Shromáždění delegátů ČKAIT, ale i do Dozorčí rady a zejména pak nové představitele oblastních výborů. Ve většině případů se jednalo o staronové členy. Ve dvou případech se změnil předseda výboru oblasti. Personální obměna nastala v Olomouci a ve Zlíně. Oblastní valné hromady se konaly od 4. do 30. ledna 2018. Celkem se jich účastnilo 1783, což je méně než 6 % všech autorizovaných osob.

Příklady účastí na valných hromadách:

  • Valná hromada oblasti Jihlava proběhla 10. ledna 2018 v Rytířském sále Radnice města Jihlava. Přítomno bylo 104 členů oblasti z celkového počtu 974.
  • Jednání valné hromady oblasti Karlovy Vary se uskutečnilo 29. ledna 2018 opět ve společenském sále krajské knihovny. Účastnilo se celkem 66 členů ČKAIT.
  • Oblastní valné hromady ČKAIT v Ostravě, která se konala 22. ledna 2018 ve společenském sále Domu kultury města Ostravy, se účastnilo 188 autorizovaných osob.

Spolupráce a odborné aktivity

V rámci odborných aktivit spolupracuje OK ČKAIT Ostrava také se stavebními průmyslovkami na území Moravskoslezského kraje, například se SPŠ stavební Havířov, jejíž studenti se snaží získávat také zahraniční zkušenosti. Heslo Inženýři jako tvůrci společnosti bylo hlavním tématem 26. celostátní konference ČKAIT. Na podzim 2017 se v historické budově Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě uskutečnil již třetí ročník konference o vzájemném vztahu a spolupráci pracovníků památkové péče, projektantů a investorů.

Dokumentace a služby

Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Společné části Standardů služeb inženýrů, techniků a architektů obsahuje pomůcka A 4.1. V této fázi je též vhodné předběžně určit nutnost potřebných průzkumů a rozborů, případně dalších ověřovacích specializovaných studií nebo expertiz.

Studie proveditelnosti se povinně zpracovává pro investiční záměry s investicí vyšší než 100 mil. Kč podle pravidel Ministerstva kultury. Vypracování studie proveditelnosti je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Studie proveditelnosti dává stavebníkovi ve variantách konkrétní představu o koncepci řešení záměru. Hlavním účelem FEA je pomoci investorovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru a sledování možných účelů, k jejichž „zefektivnění“ by mělo realizací záměru dojít.

Projektová dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby je dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k žádosti o vydání stavebního povolení, podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby a podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Doporučuje se zpracovat dokumentaci podle požadavků č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky č. 23/2008 Sb., resp. její novela č. 268/2011 Sb.

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad a bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Pokud se některá část ve stavbě nevyskytuje, nebude v dokumentaci obsažena. Organizační uspořádání dokumentace profesí je účelné uspořádat podle postupu realizace stavby a dodavatelského zajištění.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, u staveb financovaných z veřejných zdrojů, musí být zpracovaná tak, aby také splňovala požadavky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 147/2017 Sb., a vyhlášky č. 169/2016 Sb. Součástí standardní projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobní a dílenská dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů, podrobné výkresy výztuže a montážní dokumentace.

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb. V příloze č. 5 tohoto NV jsou specifikovány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán.

Technickou zprávu (technické údaje obsahující základní parametry dané normativními požadavky pro jednotlivé profese - bilance potřeby médií resp. energie, statická a dynamická data, údaje o hluku, tepelné technice, vlivu na životní prostředí, hygienických požadavcích apod.) je důležité zpracovat. Položkou popisu prací se rozumí buď popis každé jednotlivé práce, dodávky a služby, nebo položka může, po dohodě s investorem, zahrnovat agregované práce, dodávky a služby. SPD obsahuje jednotlivé, nebo agregované položky veškerých stavebních, nebo montážních prací, dodávek materiálu a služeb nezbytných pro zhotovení stavebního objektu a provozního souboru.

tags: #realizace #staveb #normohodiny #vysvětlení

Oblíbené příspěvky: