Oprava a správné zateplení soklu extrudovaným polystyrenem: Jak se vyhnout častým chybám

Zateplování je v dnešní době velmi populární, i když se stále jedná o poměrně velký a relativně nákladný zásah. Často opomíjenou částí domu v případě izolování a zateplování je samotný sokl. Mnozí jej ani nepočítají k domu a tvrdí, že je to vlastně část podsklepení. Stává se často přehlíženou součástí domu. Z jeho podceňování vyplývá řada chyb, například nevhodné použití polystyrenu s hladkým povrchem, neočištěný povrch při aplikaci izolace a dokonce i proseknutí hydroizolace hmoždinkami. Proto je na sokl potřeba dát velký pozor. Zateplení obvodových stěn domu je dnes naprosto samozřejmé, často se ale opomíjí soklová část, která je přitom důležitým prvkem obvodového pláště. V tomto místě může dojít k výraznému tepelnému mostu.

Důležitost správného zateplení soklu

Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Cílem je podstatné snížení tepelných ztrát v detailu, tedy zvýšení vnitřní povrchové teploty rohů místnosti a tím zamezení vzniku plísní. Zateplením soklu také dochází k výraznému omezení kondenzace v detailu napojení základu na zdivo, zamezí se transportu vlhkosti do vyšších částí nad terénem, základová část se dostává do chráněné nezámrzné oblasti a tím se i výrazně prodlužuje její životnost. Díky tomuto opatření je možné souvislé omítnutí pod úroveň terénu a umožnění jednoduchého a spolehlivého detailu ukončení hydroizolace.

Atributy, které by měl sokl splňovat, zahrnují dostatečnou pevnost, odolnost proti působení vody, odolnost proti působení mrazu, odolnost proti agresivnímu prostředí rozpuštěných solí a dostatečnou mechanickou odolnost vůči pravidelnému či občasnému čištění, nebo i proti průrazu. Vedle těchto vlastností je to pak dostatečná tepelně izolační schopnost celého detailu a jeho ekonomické provedení.

Příprava podkladu pro zateplení soklu

Lepit tepelnou izolaci na neočištěnou, poškozenou nebo nesoudržnou fasádu je chyba, která se vám časem vymstí. Pokud byste nalepili izolace na takto nevhodný podklad, hrozí, že nebude držet a po čase odpadne. Povrch musí být kompaktní, očištěný a nesmí se drolit. Podklad pro vnější zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý, soudržný a pevný bez prachu, mastnoty, trhlin nebo jinak narušených míst. Před započetím celého procesu se proto doporučuje povrch umýt tlakovou vodou. Pozor, zateplovací systém nenahrazuje sanační systém ani hydroizolaci. Řádná hydroizolace je důležitá zejména u vlhké stavby.

V jaké fázi stavby máme základy a sokl zateplit? Z tohoto důvodu bychom měli mít zpracovaný detailní harmonogram stavebních prací, který získáme z kvalitně odvedené projektové dokumentace. Z toho může například vyplynout, že k částečnému zateplení základů může dojít ještě před jejich samotným vylitím. Zkrátka výkopy pro základové pasy uděláte o šířku polystyrenu větší a před betonáží tam desky nainstalujete. Nemusíte pak odhrnovat zeminu u základů a desky tam instalovat dodatečně. To může být technicky náročné především tam, kde je bedněním pro základ pouze rostlý terén.

Čtěte také: jak renovovat nátěry dveří

Výběr správného izolačního materiálu pro sokl

Nejčastější chyba, se kterou se lze v praxi setkat, je nevhodný typ použitého materiálu na zateplení soklu. Dnes již většina firem ví, že minerální izolace (MW) ani klasický polystyren (EPS) není vhodný na sokl z důvodu jejich vyšších nasákavostí, a správně dávají přednost extrudovanému (XPS) či perimetrickému typu polystyrenu (EPS-P). Nicméně hlavní úskalí tkví v tom, že extrudovaných i perimetrických typů je celá řada i do jiných aplikací a na sokl se nemusí vždy použít ten správný. Soklové typy EPS či XPS totiž na svém povrchu mají speciální strukturu, která zvyšuje přilnavost lepidla k vlastnímu izolantu. Díky této vyšší adhezivitě může tepelná izolace lehce udržet i těžký obklad soklu, který se zde také často používá. Běžný fasádní polystyren nese jen malou, a tedy lehkou vrstvu omítky, ale na sokl se často používají obklady z kamene či keramiky, které mají hmotnosti daleko vyšší.

Současná nabídka izolantů pro sokl a spodní stavbu obsahuje standardní materiály používané po celé Evropě. Jak perimetrické izolace (např. ISOVER EPS SOKL 3000), tak desky extrudovaného polystyrenu XPS. Všechny uvedené izolanty se vyznačují velmi nízkou nasákavostí a naopak vysokou mrazuvzdorností. Hlavní výhodou XPS desek je jejich vysoká pevnost v tlaku, která určuje možnost jejich použití i ve větších hloubkách. Naopak mezi výhody desek ISOVER EPS SOKL 3000 patří standardní výroba tlouštěk do 300 mm.

Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren. U výběru konkrétního typu výrobku je nutné počítat s budoucí povrchovou úpravou soklu. Chcete-li sokl obkládat, je vhodné pořídit pro tento účel polystyren s drsněným povrchem, na kterém bude pojivo dobře držet - s tzv. vaflovou strukturou. Extrudovaný polystyren na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené. Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy. Jsou to v podstatě dvě polystyrenové desky spojené distančníky. Po vylití betonem je tedy základ tepelně izolován jak z vnitřní, tak i z vnější strany.

Časté chyby při zateplování soklu a jejich řešení

Při lepení izolace se můžete dopustit chyb, které by časem mohly vést k popraskání celého systému. Zde jsou nejčastější z nich:

1. Nevhodný typ použitého materiálu

Jak již bylo zmíněno, běžný fasádní polystyren není vhodný na sokl. Řešením problému je buď aktuálně použitý XPS nahradit typem, který je vhodný na použití do soklové aplikace (aktuální konstrukci sanovat a udělat správně), nebo alternativně a v zásadě také zcela správně, zdrsnit vrchní vrstvu již použitého XPS tak, aby se zvýšila její přilnavost k budoucímu lepidlu, a tím i obkladu.

Čtěte také: Hladké a zdravé interiéry se sádrovou omítkou

2. Opožděné zateplení pod vytápěnou část stavby

Druhá nejčastější chyba je opomenutí provést zateplení i pod vytápěnou část stavby. V tomto případě se o chybu v zateplení soklu v pravém smyslu nejedná, jelikož zde sokl zateplen často vůbec není. Námitky obyvatel přízemních bytů, že jsou tyto byty chladnější než byty nad nimi, jsou pak celkem logické. Důvod, proč jim teplo uniká, je ten, že 300 mm betonové stěny izoluje obdobně jako 1 cm EPS či MW. Z fyzikálního principu pak teplo raději proniká stěnou dolů mimo oblast zateplení a v tomto místě nejen vzniká tzv. tepelný most, ale i chladnější místo, které je často zdrojem kondenzace a plísní. Zateplení soklu je samozřejmě důležité u všech staveb, tj. včetně rodinných domů, a opět je nutné izolaci provést až mimo oblast promrzání, tj. Řešením problému je doplnit chybějící zateplení soklové části a ideálně pokračovat se zateplením až 800 mm pod úroveň okolního terénu. Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru. Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Samozřejmě že by měla být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži.

3. Ukončení soklu přímo na terénu

Třetí nejčastější chybou je ukončení soklu přímo na terénu. V zásadě tento problém souvisí částečně s předchozím bodem jen s tím rozdílem, že zateplení soklu zde sice provedeno je, ale stále s tepelným mostem. Řešením problému je zde patrně nejjednodušší ze všech dříve uvedených.

4. Malá tloušťka tepelné izolace

Čtvrtou nejčastější chybou je malá tloušťka tepelné izolace použité na zateplení soklu. V případě, že se na soklovou část dává stejná tloušťka tepelné izolace maximálně o cca 20-30 % menší, tak tomu aktuálně odpovídá cca 100-120 mm jako minimum. Volba 30 mm je opravdu nedostatečná. Ekonomické řešení tohoto problému zde již existuje. Dnes již prakticky všichni výrobci zateplovacích systémů mají certifikované systémy pro řešení dodatečného zateplení na již stávající zateplení, zkráceně ETICS na ETICS. Není-li tepelná izolace řešena jinak, měla by zasahovat až do nezámrzné hloubky.

5. Lepení "na buchty"

Když nalepíš polystyren na buchty, bude ti mezi izolantem a zdivem proudit vzduch a dům bude dýchat. Tohle je jeden z nejvíce absurdních mýtů, který náš obor provází. Smutné je, že řada stavebníků takto opravdu izolační materiály lepí a věří tomu, že je zateplení prodyšné a celkově kvalitnější. Pravidla ETICS všech výrobců certifikovaných zateplovacích systémů jsou jasná. Izolant musí být na fasádu lepen vždy rámečkem po obvodu izolační desky a třemi buchtami ve středu desky. Docílíte tak celoplošného přilnutí desky k podkladu a jejímu hermetickému uzavření. Mezi izolantem a zdivem NESMÍ proudit vzduch! Vzduch by právě v těchto místech zapříčinil vznik plísní, řas, nežádoucí vlhkosti a ochlazování zdiva.

Lepení izolace se standardně realizuje nanesením rámečku lepidla na obvod desky a poté vytvořením tří a více vnitřních terčů, obojí v dostatečném množství. Lepidlo by mělo pokrývat desku minimálně na 40 % povrchu. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvení hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %. Pokud si všimnete mezery mezi povrchem stěny a lepenou izolací, nejspíš jste nesprávně nanesli lepidlo na plochu izolace. Na lepidle se v tomto případě nevyplácí šetřit. Při lepení izolace soklu se provádí nalepením desek speciálního soklového polystyrenu, které se vyznačují nízkou nasákavostí a vysokou pevností v tlaku. Jejich povrchová struktura je uzpůsobena pro velmi dobrou přilnavost jak lepidel, tak následné stěrky se síťovinou. V této fázi detailu se musí dbát na zalepení mezer okolo cihelných děrovaných bloků, protože jinak by stěna nebyla dostatečně vzduchotěsná a zejména při chybném provedení vnitřních zásuvek či neprovedení těsných vnitřních omítek, například v okolí založení stěny na základovou desku, by mohla profukovat. Tak by bylo zateplení zcela znehodnocené. Dále je pak velmi důležité dbát na pečlivé lepení izolačních desek, čímž se zamezí vzniku tepelných mostů. Případné drobné mezírky se dopěňují vhodnou pěnou. I v této fázi je velmi důležité dohlížet na popsané detaily a technologie zpracování, jelikož tepelné mosty jsou nejenom příčinou zvýšených ztrát energie, ale také časem mohou také ohrozit kvalitu výsledného zdiva a urychlit jeho lokální degradaci. Vzniklé poruchy se pak pod vrstvou malty navíc špatně hledají.

Čtěte také: Vše o třívrstvých podlahách

6. Nesprávné napojení a vyplňování spár

Prvním takovým problémem je napojení jednotlivých desek nad sebe - bez vazby. Pokud byste skládali desky polystyrenu na sebe, hrozilo by popraskání vlivem pnutí, povětrnostního působení a dalších vlivů, které by materiál namáhaly. Lepení dvou a více desek izolace na sebe může být problematické. U dvou desek spojených k sobě nemůžete zaručit soudržnost vrstev, a navíc by v těchto místech chyběla pevnost ve smyku, takže by pak mohly desky ujet a celá fasáda popraskat. V důsledku nesprávného založení zateplení může docházet ke vzniku spár mezi deskami. Mezery s maximální šířkou 4 mm můžete jednoduše vyplnit tepelně-izolační pěnou. Pro vyplnění spár větších jak 4 mm se používají přířezy. Díry v povolených mezích vyplňujte jedině nízkoexpanzní montážní pěnou, a to pouze, pokud se jedná o skladbu s polystyrenem.

Pokuste se izolaci lepit tak, aby mezi deskami nevznikaly spáry. Pokud se to přece jen stane, existuje snadné řešení: spáry do velikosti 2 mm ponechejte a při rozmezí 2-5 mm vyplňte přířezem izolační desky nebo polyuretanovou pěnovou hmotou. Máme-li v projektové dokumentaci navrženou nestandardní tloušťku polystyrenu, obvykle to bývá u větších šířek, které se nevyrábí, můžeme si pomoci slepením dvou polystyrenových desek.

7. Chyby při kotvení hmoždinkami

Důležitou částí procesu zateplování je správné ukotvení fasádního polystyrénu či minerální vlny. To se vždy vykonává pomocí fasádních talířových hmoždinek. Dejte si pozor, abyste nepoužili příliš malé množství hmoždinek, nerozmístili je na špatná místa, nebo je nezapustili příliš hluboko do izolantu. Všeobecně se doporučuje minimálně 6-8 hmoždinek na 1m2, celkový počet by měl respektovat kvalitu a nosnost zateplované stěny a umístění objektu v terénu. Hmoždinky zapouštějte 1 mm do izolace, při hlubším zapuštění musíte použít více lepidla a hrozí tak vznik nevzhledných fleků na povrchu fasády. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí, abychom neproděravěli hydroizolaci. Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami.

8. Nekvalitně odvedená práce

Jako pátou chybu a v tomto případě poslední zmíněnou v tomto článku bych označil obecným pojmem nekvalitně odvedená práce. Každý si pod tím může představit cokoliv a v zásadě má pravdu. Od volby nekvalitních materiálů, přes nedodržení technologických předpisů až po nedořešení některých detailů. Bohužel většině z těchto problémů by se dalo zabránit, kdyby se na stavbě objevil kvalitní stavební dozor a nenechal připustit tato pochybení. Řešením tohoto problému je zde jen v předělání provedeného zateplení soklu, nejen z toho důvodu, že nemáme záruku, že další věci na zateplení jsou jistě zcela v pořádku, ale z toho důvodu, že sladit barevnost provedené fasády po nějaké úpravě je velmi obtížné.

Technologický postup lepení soklové izolace

Izolace soklu se provádí nalepením desek speciálního soklového polystyrenu, které se vyznačují nízkou nasákavostí a vysokou pevností v tlaku. Jejich povrchová struktura je uzpůsobena pro velmi dobrou přilnavost jak lepidel, tak následné stěrky se síťovinou.

1. Příprava podkladního nátěru: Podkladní nátěr vyrobíte smícháním 1 dílu lepicí hmoty webertech 915 s 10 díly čisté vody. Naneste ho na podklad.
2. Příprava lepidla: K přilepení izolačních desek potřebujete lepicí hmotu webertec 915 spolu s práškovou složkou pro urychlení tuhnutí.
3. Nanesení lepidla: Lepicí hmotu naneste na desky celoplošně. Využijte k tomu ideálně zubové hladítko s velikostí zubů minimálně 10 na 10 mm.
4. Lepení desek: Izolační EPS desky s lepicí hmotou přitiskněte k podkladu. Rovinnost v průběhu montáže kontrolujte svisle i vodorovně pomocí vodováhy a desky zajistěte podpěrami proti sjíždění.
5. Řezání izolace: K řezání soklových desek Isover EPS Sokl 3000 si na pomoc vezměte elektrickou nebo ruční pilu na izolanty.
6. Vyplňování spár: Pokuste se izolaci lepit tak, aby mezi deskami nevznikaly spáry. Pokud se to přece jen stane, spáry do velikosti 2 mm ponechejte a při rozmezí 2-5 mm vyplňte přířezem izolační desky nebo polyuretanovou pěnovou hmotou.

Výška zateplení nenasákavým polystyrenem by měla být minimálně 300 mm nad budoucí terén. Do této výšky je také nutné vytáhnout asfaltovou hydroizolaci domu. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí, abychom neproděravěli hydroizolaci. S typem pojiva Vám poradí výrobce zateplení, existuje více variant, od klasické polyuretanové pěny, přes lepidlo, až po pojivo na bázi cementu, které je vhodné na keramické stěnové prvky. Základový polystyren může být bez jakékoliv úpravy v přímém kontaktu se zeminou. Teď už zbývá jen konečná povrchová úprava.

Zakládací lišty a jejich náhrada

Vývoj dokazuje detail soklu u zateplovacích systémů ETICS, kde jsme ještě donedávna mohli poměrně nepochopitelně nacházet hliníkové zakládací lišty. Tento prvek byl z nových detailů konečně odstraněn, protože způsoboval řadu problémů. Hliník je totiž výborný tepelný vodič, takže lišta v zateplovacím systému vytváří výrazný tepelný most. Navíc má vysokou tepelnou roztažnost a často dochází k trhlinám v zateplovacím systému u napojení na hliníkovou soklovou lištu. Vzniká tady i slabé místo z hlediska požární bezpečnosti, protože hliník za požáru nic nevydrží. V neposlední řadě se nejedná ani o ekonomicky výhodnou variantu. Dnes je ideálním řešením použití plastové zakládací sady tj. osazovacího zadního a předního úhelníku s okapničkou, tj. profilů, které výrazně nedilatují, nevedou teplo a dokonce nejsou cenově náročné. Celý detail je pak opatřen výztužnou vrstvou s perlinkou a případně i omítkou tj. vypadá esteticky a i za požáru se chová bezpečně.

Obvykle je soklový polystyren tenčí než ten fasádní. Přesah desek tak vytváří vhodnou okapničku. Zvolíte-li některý z kamenných či keramických obkladů, může se stát, že bude sokl domu předsazen před rovinu fasády. Jednak to nevypadá dobře a zadruhé budete muset vyřešit detail napojení na fasádní tepelnou izolaci, jelikož bude vždy hrozit zatékání. Detail se pak vyřeší oplechováním. Proto je častější volba některé z tenkovrstvých variant, jakou je například módní marmolit nebo jiný druh soklových omítek.

tags: #oprava #soklu #extrudovaný #polystyren #nalepený #na

Oblíbené příspěvky:

• Kdo vlastní MPL Stavebniny?
• Vše o systémech vysokých obrubníků
• Knauf pro akustický komfort
• Jaké jsou typy betonových pražců?
• Jak vybrat a instalovat zemní vruty