Renesanční architektura v českých zemích

Renesance je umělecký sloh a historická epocha 14. až 17. století. Vyznačoval se mj. zesvětštěním, individualismem a návratem k antice. Renesance představuje znovuzrození antiky, oslavuje člověka jako ideál krásy a dobra. Renesance vznikla v Itálii ve 14. století. Renesanční architekti se inspirovali antickými stavbami, jejich souměrností, jednoduchostí a pravidelností proporcí, důležité je také zachování lidského rozměru u staveb světských.

Renesanční architektura se zrodila v Itálii a už na začátku 16. století postupně pronikala do dalších evropských zemí. Největší zásluhu na jejím šíření měly bohaté městské státy, které udržovaly čilé obchodní i kulturní styky se svým okolím. Střední Evropa, včetně českých zemí, však přijímala renesanci opatrněji. Vývoj zde brzdily nejen náboženské konflikty, ale také silná obliba gotických forem.

Renesanční architektura v českých zemích se začala rozvíjet na přelomu 15. a 16. století a její vliv přetrval až do počátku 17. století. První náznaky tohoto stylu se objevily už v pozdně gotických objektech, často šlo o sídla šlechty či měšťanské domy. Přechod mezi gotikou a renesančním stylem probíhal postupně jak v Čechách, tak na Moravě, což vedlo ke vzniku staveb kombinujících oba směry zároveň.

Obecné rysy renesanční architektury

Humanismus přinesl do renesanční architektury zcela nový pohled. Tvůrci se začali obracet k dávným antickým vzorům a inspirovali se pojmy, jako jsou harmonie, proporce nebo rozum. Typické pro renesanční stavby bylo zdůrazňování harmonie i dokonalé symetrie. Mezi nejvlivnější teoretiky této éry patřil Leon Battista Alberti. Ve svém díle De re aedificatoria shrnul zásady navrhování podle antiky. Šíření těchto idejí po celé Evropě umožnily odborné publikace.

Architektonický styl renesance poznáte podle jasných, pravoúhlých půdorysů a střídmých tvarů. Okna i dveře často zakončuje půlkruhový oblouk, fasády bývají symetrické a zdobené sloupy nebo arkádami. Hojně se uplatňuje sloupořadí, klenba a kupole a schodiště se stává samostatným architektonickým prvkem. Valená klenba umožňuje vytvářet velké vnitřní prostory bez potřeby složitých opěrných konstrukcí, jaké známe z gotického období. Kupole představují významný technický pokrok; skvělým příkladem je florentská katedrála Santa Maria del Fiore, kde tento prvek dominuje celé stavbě. Typickým rysem tehdejších domů je důraz na pravoúhlý rámec kolem oken i dveří a pravidelné řazení sloupových arkád spolu s vodorovným členěním pomocí říms.

Čtěte také: hranice percentilu pro studium Architektury pozemních staveb na VUT

Vedle kamene se začaly užívat materiály jako mramor a cihly. Pokud jde o materiály, pro období renesance je typický kámen nebo cihla doplněná sgrafitovou výzdobou. Objevují se nové typy staveb: městské paláce a městské i předměstské vily. Mezi nejvýraznější světské stavby renesanční architektury patří vily, zámky, paláce a měšťanské domy. Vily sloužily jako venkovské útočiště pro šlechtu i zámožné měšťany. Zámky často vznikaly přestavbou původních středověkých hradů. Paláce představují jejich městskou variantu. V době renesance začaly také měšťanské domy symbolizovat rostoucí význam majetných obyvatel měst. Renesanční domy vznikaly nejen pro pohodlí svých obyvatel, ale také jako důkaz vzdělání a postavení majitele rodiny.

Charakteristické znaky renesance v českých zemích

V Čechách přetrvávala silná gotická tradice - ještě na počátku 16. století se dokončovaly velké gotické kostely. Renesanční styl se v sakrální architektuře 16. století uplatňoval až druhotně. Jedním z nejvýraznějších znaků české renesance jsou sgrafitové fasády, které zdobí nejen řadu měšťanských domů, ale také mnoho zámeckých komplexů.

Rozmach této architektury úzce souvisel s ekonomickým růstem měst a narůstajícím významem šlechty i podnikavých obyvatel městského stavu. Aristokraté modernizovali staré hrady na pohodlnější rezidence s arkádami kolem nádvoří - typicky třeba v Litomyšli nebo Opočně - případně si nechávali vystavět nové paláce ve velkých městech; za zmínku stojí Schwarzenberský palác v Praze. O vznik nejvýznamnějších staveb se zasloužil královský dvůr spolu s aristokracií a zámožnými obyvateli měst, kteří si zadávali reprezentativní projekty inspirované aktuálními evropskými trendy.

Významní architekti působící v českých zemích

Na rozvoji renesanční architektury v českých zemích se podílela řada významných osobností, často italského původu. Mezi ně patřili:

  • Giovanni Battista Aostalli - autor nové podoby zámku Litomyšl.
  • Giovanni Battista Alliprandi - zasloužil se o architektonické návrhy zámku Opočno.
  • Baltazar Maggi z Arogna (Baldassare Maggi) - projektant zámku Kratochvíle, působil i v jižních Čechách a na rekonstrukci zámku Jindřichův Hradec.
  • Paolo della Stella - italský architekt, tvůrce původního projektu Letohrádku královny Anny v Praze.
  • Bonifác Wohlmut - německý stavitel, který doplnil Letohrádek královny Anny o první patro a změnil střechu; podílel se také na Letohrádku Hvězda.
  • Juan Maria Avostalis del Pambio, Giovanni Lucchese, Hans Tirol - stavitelé Letohrádku Hvězda.
  • Pietro de Ferrabosco a Giovanni de Spatio - autoři štukatérské výzdoby Letohrádku Hvězda.
  • Antonio Ericer a Giovanni Mari Faconi - architekti podílející se na rekonstrukci zámku Jindřichův Hradec.

Renesanční urbanismus

Renesanční urbanismus kladl důraz na pravidelnost a geometrickou přesnost při navrhování městského prostoru. To se jasně odráží například v plánech ideálních měst, které vytvořili osobnosti jako Leonardo da Vinci či Filaret. V popředí stály hodnoty jako harmonie, praktické využití a estetická kvalita veřejných prostranství. Náměstí i promenády byly navrženy tak, aby podporovaly společenské aktivity obyvatel a vytvářely přirozená místa setkávání.

Čtěte také: trendy v moderní architektuře a velkoformátové dlažby

Významné renesanční památky v České republice

Zámek Litomyšl

Litomyšl je překrásná renesanční stavba s více než 400 let dlouhou historií. Hrad v letech 1568-1581 nechal Vratislavem II. z Pernštejna přestavět na renesanční palác. Novou podobu navrhl architekt Giovanni Battista Aostalli. Fasádu zámku pokrývá bohatá sgrafitová výzdoba (psaníčková a figurální). V roce 1797 zde vzniklo zámecké divadlo, které je druhým nejstarším palácovým divadlem v Česku.

Zámek Moravská Třebová

Zámek v Moravské Třebové je nejvýznamnější renesanční perlou střední Evropy. Na tomto zámku se poprvé v českých zemích objevily renesanční prvky. Ladislav z Boskovic nechal zámek na začátku 17. století zvětšit o tři manýristická křídla s honosným systémem arkád. Na nádvoří poutá pozornost dvojice jedinečných slunečních hodin pultového typu, které autoři vytesali do pískovcových bloků.

Zámek Opočno

Původně gotický hrad ze 14. století prošel postupem času četnými stavebními úpravami. Nejzásadnější vliv na vzhled zámku Opočno měl Zdeněk Trčka z Lípy, který nechal v letech 1560-1567 přistavět dvě renesanční křídla a následně také kostel Nejsvětější Trojice s rodovou hrobkou. O architektonické návrhy se zasloužil Giovanni Battista Alliprandi. Součástí areálu je pivovar, úřednický dům, hospodářské budovy, jízdárna, obrazárna, děkanský úřad anebo míčovna. Za zmínku stojí rovněž přilehlý zámecký park v anglickém stylu, který byl vybudován v roce 1602.

Zámek Kratochvíle

Oblíbený rožmberský letohrádek Kratochvíle je překrásnou renesanční památkou. Nechal jej v období 1583-1589 postavit Vilém z Rožmberka, jehož záměrem bylo vybudovat lovecký zámek připomínající italské vily. Projekt měl na svědomí architekt italského původu Baltazar Maggi z Arogna, který západní stranu komplexu doplnil o zahradní domek a severní stranu o kostel Narození Panny Marie. Jelikož se muselo stavět na bažinatém podkladu, základy musely být zpevněny dřevěnými piloty.

Hrad a zámek Český Krumlov

Český Krumlov je druhý největší hradní komplex v Čechách (po Pražském hradě). Hrad a zámek Český Krumlov prodělal několik rozšíření a dalších úprav. Jeho charakteristickým znakem je 54,5 metru vysoká zámecká věž se čtyřmi zvony a 162 schody. K českokrumlovskému areálu patří i Medvědí příkop, který obývají skuteční medvědi, a zámecký park s jedinečným otáčivým hledištěm. Návštěvníci mohou obdivovat zámeckou kapli sv. Jiří, renesanční síně a pokoje, Eggenberský sál nebo ložnici kněžny Eleonory Amálie Schwarzenbergové.

Čtěte také: Vývoj průmyslové architektury

Letohrádek královny Anny v Praze (Belveder)

Luxusní letohrádek v renesančním stylu stojí v krásné Královské zahradě Pražského hradu. Letohrádek nechal postavit král Ferdinand I. Habsburský pro svou ženu Annu Jagellonskou. Stavěl se v letech 1538-1565 podle projektu italského architekta Paola della Stelly. Nový projekt německého stavitele Bonifáce Wohlmuta doplnil stavbu o první patro s prostornou terasou a změnil střechu do tvaru obráceného lodního kýlu, která je pro letohrádek charakteristická. Bohatě zdobené interiéry vlašské architektury jsou přístupné při různých kulturních akcích.

Měšťanské domy ve Slavonicích

Renesanci spojujeme rovněž se zdobenými měšťanskými domy. Největší rozkvět zažilo město Slavonice za dob renesance v 16. století. Měšťanské domy tvořící městskou zástavbu na obou náměstích prošly výraznými vizuálními úpravami. Budovy byly doplněny o sklípkové a diamantové klenby, štíty inspirované italskou renesancí nebo nástěnné malby. Majetní občané svá obydlí dokonce zkrášlovali sgrafitovou výzdobou (psaníčková i figurální). Historické domy se dochovaly dodnes, unikátní atmosféru středověkého města tak můžete načerpat i v současnosti.

Edelmannův palác v Olomouci

Přímo v centru města Olomouce se nachází renesanční měšťanský dům palácového typu. Významná historická památka, známá jako Edelmannův palác, je situována na Horním náměstí. Název získala po svém tehdejším majiteli jménem Václav Edelmann z Brosdorfu, který na dvou sousedících pozemcích zboural staré domy a nechal si postavit nový honosný palác (1572-1586). Na vstupním portálu je symbolicky vyobrazen rodinný znak rodu Edelmannů a portréty Václava Edelmanna a jeho syna. Fasáda paláce je bohatě zdobena ornamenty, reliéfy i biblickými motivy.

Letohrádek Hvězda

Historicky významná stavba ve tvaru šesticípé hvězdy se nachází v oboře Hvězda v Praze-Liboci. Renesanční letohrádek Hvězda se stavěl v letech 1555-1556 dle plánů rakouského arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského. Na stavbě se vystřídali stavitelé Juan Maria Avostalis del Pambio, Giovanni Lucchese, Hans Tirol a Bonifác Wolmut. O štukatérskou výzdobu se postarali Pietro de Ferrabosco a Giovanni de Spatio. Letohrádek Hvězda ve své době sloužil jako odpočinkový zámeček s možností lovu v sousedící oboře. Budova měla původně vzácnou měděnou střechu.

Zámek Jindřichův Hradec

Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec se prostírá ve stejnojmenném městě a je to třetí největší zámecký komplex v České republice. Přestavba na renesanční zámecký komplex proběhla v letech 1560-1596. Na rekonstrukci se podíleli významní architekti Antonio Ericer, Baldassare Maggi a Giovanni Mari Faconi.

tags: #renesance #architektura #sokl #budovy #popis

Oblíbené příspěvky: