Řezání polystyrenu a spádování plochých střech: Návod a tipy

Polystyren je v dnešní době nejrozšířenějším a nejpopulárnějším tepelným izolantem. Není divu, jelikož se jedná o materiál s výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi, kromě toho se jedná o nejlevnější tepelnou izolaci. Výjimkou není ani jeho nízká hmotnost, jednoduchá manipulace a montáž na zateplovanou konstrukci.

Polystyren je fantastický materiál, ze kterého lze vyřezat jakýkoli tvar. Využívá se při zateplování budov, izolaci potrubí a dutin, modelářství, včelařství a při tvorbě kostýmů, vánočních ozdob, hraček či dekorativních prvků. Při práci s polystyrenem se vždy dostaneme do místa, kdy je potřeba polystyrenový blok upravit do požadovaného tvaru. Řezání polystyrenu se nevyhnete především při zateplování fasády domu či podlahy na zemině. Ať už zateplujete podlahu na zemině, fasádu, plochou střechu či cokoli jiného, s největší pravděpodobností k tomu použijete polystyren. Jelikož si mnoho lidí zatepluje dům svépomocí, často zjišťují možnosti, jak řezat polystyren.

Metody řezání polystyrenu

Polystyren lze řezat několika různými způsoby, z nichž každý má své pro a proti. Při nevhodném řezání polystyrenu je totiž pravděpodobné, že naděláte nepořádek a řez nebude rovný.

1. Ruční řezání nožem nebo pilkou

Nejjednodušší metodou je prosté krájení čepelí - kuchyňským nožem, skalpelem nebo odlamovacím nožíkem. Polystyren se dá řezat kdečím - odlamovacím nožíkem, kuchyňským nožem, pilkou apod. Pokud neřežete polystyren často a ve velkém množství, postačí vám k tomu obyčejný odlamovací nůž či pilka. Pilku ale používejte s jemnými zuby. Vhodná je například pilka na železo. Pilou na dřevo s velkými zuby sice také polystyren uřežete, řez však bude roztřepený a naděláte spoustu nepořádku. Použití odlamovacího nože je o něco efektivnější, ovšem nelze s ním přesně řezat desky o větší tloušťce. Hodí se tak na řezání polystyrenu menších tlouštěk například na zateplení ostění oken, dveří apod. Tato provizorní metoda je vhodná pouze pro rovné řezy. Nevýhod takového postupu je hned několik. Krájení za sucha provází nepříjemný skřípavý zvuk a břit nože se velmi rychle v polystyrenu tupí, takže musíte neustále ostřit nebo vyměňovat čepel. Všechny tyto způsoby ale mají svoje nevýhody. Například odlamovací nůž se při řezu silnějšího polystyrenu ohýbá, a hrany tak nejsou kolmé. Vyčesávat z vlasů kuličky polystyrenu také není nic příjemného. Při použití ruční pilky či nože budou okraje řezu roztřepané a otrhané. Navíc způsobíme okolo sebe velký nepořádek, protože od nás budou odlétat částečky lehkého materiálu, které se i při nepatrném vánku rozletí do širokého okolí.

  • Tip 1: Při řezání nožem voskujte čepel například otřením o svíčku. Řez bude o něco hladší a půjde lépe provést.

2. Řezání přímočarou pilou nebo úhlovou bruskou

Polystyren lze řezat také přímočarou pilou či úhlovou bruskou s řezným kotoučem. Stejně jako při řezání polystyrenu odlamovacím nožem či ruční pilkou jste limitování délkou listu pily nebo průměrem řezného kotouče, který má na většině hobby bruskách průměr 125 mm. V takovém případě lze řezat polystyren tl. do cca 60 mm. Při použití elektrické pily (např. přímočarky) se sice dostaneme ke skoro přesnému řezu, ale bohužel se neobejdeme bez odlétajících částeček.

Čtěte také: Řezání překližky laserem

3. Řezání odporovým drátkem (termické řezačky)

Jedním z rozšířených způsobů je řezání odporovým drátkem, kterým prochází proud. Drát je buďto napnut v pevné konstrukci nebo namísto listové čepele na rameni pilky. Pod proudem se rozžhaví a polystyren krájí tavením, aniž by se ho dotýkal. Nejlepšího a nejpřesnějšího řezu docílíte použitím odporové řezačky na polystyren. Konstrukce zařízení je jednoduchá, funkce je založena na principu odporového drátu, kterým prochází proud. Drát se rozžhaví na požadovanou teplotu a polystyrenem poté prochází velmi jednoduše. Nespornou výhodou řezačky na polystyren je to, že lze tímto způsobem docílit přesného a rovného řezu bez roztřepených okrajů. Zbavíte se prachu a řezání se stává jednoduchou záležitostí. Tento způsob ale není vhodný pro každého, neboť vyžaduje jistý cvik v rychlosti řezání a především v nastavení kombinace správného proudu, délky i tloušťky drátu a tím i jeho teploty. Principem tavného řezání je průchod elektrického proudu přes řezací odporový drát či nůž, který je tímto rozžhaven a řezaný materiál je ve skutečnosti taven. Díky tomuto způsobu se však dá z jinak netvárného materiálu vytvořit i zaoblené tvary s čistými zakončenými hranami. Při vedení řezu je důležitá především teplota odporového drátu či nože, rychlost řezu nelze ve většině případů ovlivnit, jelikož při průchodu nože řezaným materiálem dochází k jeho chladnutí.

Odporovou řezačku na polystyren využijete především tehdy, když pracujete s polystyrenem často, nebo když zateplujete velkou plochu. Pořízení řezačky na jedno použití by se vám nemuselo vyplatit, jelikož taková řezačka na polystyren začíná s cenou na cca 5 000,-Kč a v případě profesionálního nářadí se může zastavit až na 40 000,-Kč. Tavná struna se rychle zahřívá na provozní teplotu a řez je tenký s minimální ztrátou EPS materiálu. Pomocí vodící lišty a úhlové metriky lze nastavit vodorovný úhel řezání. Součástí balení je i doraz, který se připevní na vodící lištu a lze tak nastavit pevnou délku řezání. Výška řezu se nastavuje pomocí jezdců na bočních lištách, kde lze s pomocí pravítka pohodlně nastavit požadovanou výšku řezání.

4. Termické nože (vyhřívané nože)

Termické nože, nazývané též tepelné či termické řezačky, jsou nejvhodnějším nářadím pro dělení a vykrajování polystyrenu. Udržují si stabilně vámi nastavenou teplotu, takže při práci nikdy nevychladnou. Další výhodou řezaček jsou vyměnitelné čepele a planžety. S různými nástavci tak můžete nejen řezat, ale i provrtávat kruhové otvory nebo drážkovat. Ideálním pomocníkem je proto vyhřívaný nůž. Ačkoli se dá polystyren řezat i ruční pilou nebo zubní nití, není nic snazšího, než si k práci s ním přizvat termickou řezačku. Žhavá čepel za vás odvede všechnu práci a nezanechá po sobě nepořádek. Samotné řezání polystyrenu vyhřívaným nožem jde velmi snadno. Řezat můžete přímky i křivky. U přímek se hodí lať, o kterou si při řezu nůž opřete. Snažte se ho držet kolmo k řezu. Elektricky vyhřívané nože se dají koupit v mnoha provedeních - liší se délkou i příkonem. Čím je vyšší, tím rychleji se nůž nahřeje. Některé termické nože na řezání polystyrenu obsahují plynulou regulaci teploty - tu si můžete nastavit například podle tvrdosti řezaného materiálu nebo jeho tloušťky. Drobnou nevýhodou elektricky vyhřívaného nože je to, že k jeho napájení potřebuje zásuvku na 230V. Takže na stavbě se bude určitě hodit prodlužovačka. A dále - nůž sice projíždí polystyrenem jako po másle, ale roztavená hmota značně zapáchá. Proto řežte venku nebo alespoň v pořádně větrané místnosti. Nevýhodou je šířka řezné čáry, která je zhruba 5 mm. A ještě jedno důležité upozornění - nůž má teplotu kolem 500 °C. Proto s ním manipulujte opatrně, ať se nespálíte nebo nezpůsobíte požár.

5. Řezání pásovou pilou

Pokud se vám nechce utrácet za nůž na polystyren a máte doma pásovou pilu, můžete ji použít. Pásová pila na dřevo má totiž velkou výhodu v tom, že na rozdíl od kotoučové pily nevytváří při práci polystyrenový prach. Přesněji řečeno - z řezu se samozřejmě práší, ale je to snesitelné. Pilu navíc můžete připojit k odsávání, které částečky polystyrenu dokáže zachytit. Výhodou pásovky je rychlý řez a také výška řezu. Běžné hobby pásové pily zvládnou řezat až patnáct centimetrů na výšku, a to pro většinu izolačních prací dostačuje. Pokud máte doma pásovou pilu na dřevo, zkuste ji klidně použít.

6. Další metody a kutilské tipy

  • Voskování čepele: Při řezání nožem voskujte čepel například otřením o svíčku. Řez bude o něco hladší a půjde lépe provést.
  • Páječka s měděným očkem: Na klasickou transformátorovou páječku můžete místo hrotu připevnit očko z měděného drátu o průřezu 1,5 - 2,5 mm². Rozžhaveným očkem drátu lze sice polystyren či polypropylen tavit a tvarovat řez, nevýhodou je však produkovaný kouř a nepříjemný zápach páleného plastu.
  • Vypalování otvorů hřebíkem: Úzké otvory můžete vypálit v polystyrenu zabodnutím rozžhaveného hřebíku.
  • Vykrajování formičkami: Různé ozdoby a unikátní tvary můžete vykrajovat nažhavenými kuchyňskými formičkami. Stačí zatlačit jejich ostrou hranou na polystyren, dokud vykrajovací formička neprojede na druhou stranu materiálu.
  • Výroba vlastní řezačky: Pokud se vám nechce utrácet za drahé stolní přenosné řezačky, ale přitom vyžadujete přesnost práce, můžete si řezačku na polystyren vyrobit svépomocí. Stačí být zručný a mít alespoň základní znalosti z elektrotechniky. K sestrojení primitivní řezačky vám postačí odporový drát, pár dřevěných prkýnek a zdroj elektrické energie. Aby byl odporový drát neustále napnutý, nelze jej napevno upnout na obou stranách. Napevno jej upněte pouze na jedné straně a na druhé straně drát přehoďte přes kladku a zavěste na něj závaží. Jakmile se drát zahřeje, vlivem teplotní roztažností se zvětší i jeho délka a závaží na kladce vykompenzuje toto prodloužení.

Typy tavných řezaček

Jednotlivé typy řezaček se také liší způsobem, jakým dochází k jejich ohřevu. Takový ruční nástroj je napájen buď přímo z elektrické sítě, nebo pro profesionální použití vhodnějším napájením přes externí zdroj, díky kterému je možný nepřetržitý provoz řezačky. Při výběru typu řezačky je nutno myslet na to, pro jakou práci budeme nástroj používat.

Čtěte také: Stojan na řezání dřeva PROFIHOLDER

Typ řezačky Použití Vlastnosti
Ruční tavné řezačky (odporové dráty či termonože) Řezání desek tloušťky až 250 mm, vyřezávání prostupů, drážek, nepravidelných tvarů. Vysoká přesnost a variabilita, rychlý a precizní řez.
Stolní tavné řezačky (stacionární) Řezání polystyrenových bloků až do výšky 35 cm a šířky 105 cm. Ideální pro vícečetnou práci a řezání velkých desek.
Výrobní řezačky Formátování velkých bloků. Určeny pro průmyslové použití.
Stavební řezačky Řezání zateplovacího polystyrenu různých tlouštěk na stavbách. Robustní provedení pro náročné podmínky.
Hobby řezačky, modelářské řezačky Vyřezávání jemných tvarů, zaoblin a výřezů. Vhodné pro detailní a kreativní práci.

Broušení polystyrenu

Polystyren se dá dobře tvarovat broušením. Nejlépe se k tomu hodí mřížka, která se používá k broušení sádrokartonu. Brusným papírem na dřevo můžete hrubě opracovaný povrch pouze doladit. Při broušení polystyrenu vzniká hodně prachu, proto pracujte v dobře větraném prostředí a s respirátorem.

Spádování plochých střech polystyrenem

Spádování střech pomocí pěnového polystyrenu zpravidla představuje zateplení střech na velmi vysoké úrovni. Spádování střech pomocí desek pěnového polystyrenu je možné provést ve více variantách řešení odvádění vody z povrchu plochých střech.

Výroba a vlastnosti spádových desek

Řezání bloků pěnového polystyrenu na jednotlivé desky se ve výrobním závodě provádí pomocí odporových drátů. Spádové desky pěnového polystyrenu pro střechy se v převažujícím množství případů vyrábějí v rozměrech 1 m x 1 m, a to se spádem na jednu stranu. Desky pěnového polystyrenu je možné vyrábět s minimálním spádem 0,5 % a spád desek je možné měnit po kroku 0,5 %. Při objednání výroby spádových desek pěnového polystyrenu je také potřeba přihlédnout k podmínkám při jejich dopravě a montáži na stavbě. Proto se spádové desky pěnového polystyrenu vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešních plášťů po tepelných izolacích chodí a přemísťují se stavební materiály je potřeba používat spádové desky pěnového polystyrenu od tloušťky 20 mm, nebo optimálně od tloušťky 40 mm.

Pokládka polystyrenových dílců

Polystyrenové dílce se kladou vždy na vazbu (kromě spádových dílců). Tento způsob se doporučuje zejména u kompletizovaných dílců, kdy jinak dochází ke styku čtyř nakašírovaných pásů v rozích dílců. Volná pokládka polystyrenových dílců je nepřípustná. Při volné pokládce dochází k pohybu jednotlivých dílců vyvolaných jak objemovými změnami z výroby, tak především jejich tepelnou roztažností. Výsledkem bývá posun desek po ploše střechy ke středu, vyvolaný i u výrobků ze stabilizovaného polystyrenu plošnými rozměrovými změnami desek z titulu tepelné roztažnosti polystyrenu (v závislosti na ročním období pokládky polystyrenových dílců na stavbě). Dílce z polystyrenu mají být pokládány přesně na sraz, aby nedbalou pokládkou nevznikaly mezery, které vytváří tepelné mosty. Desky pěnového polystyrenu je potřeba pokládat s vystřídáním spár tzv. na vazbu.

K přilepení desek k podkladu je důležité používat vždy ověřená lepidla na bázi asfaltu za studena nebo polyuretanová lepidla. Při dodržení nezbytných bezpečnostních předpisů je možné použít k nalepení polystyrenu na podklad i horký asfalt AOSI 85/25. Je zde však určité nebezpečí poškození polystyrenu vysokou teplotou roztaveného asfaltu, která se obvykle pohybuje kolem 120 až 140°C.

Čtěte také: Přesné řezání OSB desek

Pro vzájemné spojení polystyrenových desek je můžete slepit dohromady. Zabráníte tak roztažení a utěsníte izolační vrstvu polystyrenu. Pro lepší přilnavost doporučujeme pokud možno použít polystyrenové desky s podobnou zrnitostí. Lepidlo nesmí obsahovat rozpouštědla. Pro venkovní oblasti navíc platí: lepidlo musí být vodotěsné. Ve vnitřních prostorách se uplatňují univerzální lepidla bez rozpouštědel, lepidla ve spreji a lepidla na dřevo. Pro lepení polystyrenu na dřevo byste měli dřevo nejprve penetrovat. Pro zachování prodyšnosti dřevěných vláken doporučujeme místo polystyrenu přírodní izolační materiály.

Tepelná izolace musí být vždy spolehlivě uchycena k podkladu. To řeší dodávka desek s polodrážkou, případně dvouvrstvá pokládka desek, u polystyrenových nakašírovaných desek také dodávka výrobků s příčnými nářezy.

Speciální aplikace spádových dílců

Spádové desky pěnového polystyrenu se používají v detailech například u atik anebo se umísťují do některých úžlabí, před světlíky a různé nástavby na střeše, aby zabránily vzniku oblastí, kde by se po deštích na povrchu střech vytvářely kaluže vody. Do oblastí žlabů se mohou vkládat rozháněcí klíny nebo se spádují i oblasti žlabů. U střech spádovaných od atik do jejich středu pomocí pěnového polystyrenu ve spádu se provádí spádování střech se stejným spádem ze čtyřech stran ke vpustím nebo ze dvou stran ke žlabům.

Nejcitlivější na tepelné mosty jsou tzv. lehké střechy s nosnou konstrukcí z dřevěného bednění nebo z trapézového plechu. U spádovaných dílců doporučujeme z výše uvedených důvodů použití dvouvrstvého systému s vrchní vrstvou z kompletizovaných deskových dílců tl. min. 40 mm.

Ochrana a montáž hydroizolace

Během budování spádování střechy z pěnového polystyrenu je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. Postup výstavby střešního pláště je nutné provádět takovým způsobem, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Při montáži střešního pláště se zpravidla provádějí z hydroizolací etapové spoje. Samolepicí asfaltové pásy položené na horním povrchu pěnového polystyrenu se v oblastech etapových spojů vodotěsně napojí (nataví nebo nalepí) na vrstvu parozábrany.

Pěnový polystyren se nesmí skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje nebo zadržuje voda.

Běžné závady při pokládce

Nejvíce závad vzniká při neodborném svařování přesahů nakašírovaných asfaltových pásů kompletizovaných dílců propálením polystyrenu plamenem hořáku. Výsledkem jsou výrazné tepelné mosty, kondenzace difundující vodní páry a rychlé stárnutí i kvalitní vodotěsné izolace.

tags: #řezání #polystyrenu #na #rovnou #střechu #návod

Oblíbené příspěvky: