Řezivo z rostlého dřeva a jeho vlastnosti

Dřevo je jeden z nejstarších stavebních materiálů a lidem navozuje příjemné prostředí pro bydlení. Kromě estetické stránky a charakteristického aroma má výborné izolační vlastnosti, velmi dobře udržuje příznivou vzdušnou vlhkost a ze všech stavebních materiálů téměř nejlépe teplo akumuluje.

Akumulace tepla není žádoucí pouze v zimě, ale i v létě je velmi vítanou vlastností, neboť v případě horkých slunných dnů se stavba tak rychle neohřeje. Další vlastností, která je při stavbě žádoucí, je větší pevnost v tlaku ve směru vláken. Tu má dokonce větší než beton. Dřevo je velmi stabilní materiál a ztráta jeho pevnosti je pomalejší než u oceli.

Použití dřeva pro stavbu domu je příznivé ekologicky i ekonomicky. V roce 2019 bylo ze dřeva postaveno již 16 % všech rodinných domů a tento trend i nadále vzrůstá. Pokud se i vy rozhodnete, že budete patřit mezi majitele moderní dřevostavby, měli byste velmi důkladně zvážit materiál, který použijete. Nejlepší volbou je využít konzultaci s odborníky, nebo jim můžete svěřit stavbu celou.

Dřevěný materiál se používá jednak na konstrukční prvky ve stěnách, stropech a krovech, jednak v interiérech - obklady, podlahy, dveře, nábytek a v neposlední řadě může být použit i na fasádu. Dřevo je takzvaně živý materiál, který i po vyschnutí stále mění svůj objem, což je reakcí na aspekty vnějšího prostředí.

Druhy dřeva a jejich vlastnosti

U montovaných dřevostaveb se krom prvků z rostlého, případně lamelového dřeva, objevují i další materiály na dřevěné bázi. Především plošné desky - OSB, dřevotřískové, dřevovláknité. Tyto materiály vykazují velmi dobré pevnostní vlastnosti. Alternativou k běžně realizovaným dřevostavbám s lehkou konstrukcí jsou sruby. I zde se častěji setkáme se stavbou ze stromů jehličnatých.

Čtěte také: Sušené dřevo pro truhlářské projekty

Jehličnaté dřeviny tuzemského původu na stavbě převládají. Nejvíce se používá smrk. Smrk má měkké, poměrně lehké a pryskyřičné dřevo s dlouhými vlákny. Smrkové dřevo je dosti pružné a pevné, zasucha velmi dobře štípatelné. Málo se bortí a sesychá. V interiéru je značně trvanlivé, venku málo odolné. Barva dřeva je žlutohnědá, bez tmavě zbarveného jádra. Používá se prakticky na všechny druhy stavebního řeziva - jako konstrukční dřevo i na stavebnětruhlářské výrobky.

Jedle má dřevo podobných vlastností jako dřevo smrkové. Zpracovatelnost dřeva je o něco horší, pevnost o něco nižší než u smrku. V suchu je jedlové dřevo velmi trvanlivé, méně odolné je v exteriéru. Vysoce trvanlivé je ve vodě. Dřevo je žlutobílé a má málo pryskyřice. Používá se stejně jako smrkové dřevo.

Borovice má dřevo měkké, ale tvrdší než smrk, lehké až středně těžké, křehčí a málo pružné. Má vysoký obsah pryskyřice, proto je velmi trvanlivé i ve vlhku, zejména ve vodě. Pryskyřice však není v dřevní hmotě rozložena rovnoměrně, proto je borovicové dřevo náchylné k jejím výronům. Dřevo je bílé barvy se žlutočerveným jádrem. Kvůli svým horším mechanickým vlastnostem a velké sukovitosti se na výrobu konstrukcí nepoužívá. Jeho zvláštní barva a originální struktura s častými suky je však velice ceněna architekty.

Modřín má středně těžké dřevo, poměrně měkké, i když tvrdší než smrk či borovice. Barva je žíutobflá s červenohnědým jádrem. Má výbornou trvanlivost jak v suchu, tak i ve vlhku a ve vodě. Je vhodný k použití tam, kde jsou vysoké požadavky na bezpečnost a trvanlivost, a také v místech s proměnlivou vlhkostí a teplotou.

Smrk je snadno dostupný, má dobré izolační vlastnosti, nevýhodou je větší změna objemu při vysychání, a tím pádem mohou být do budoucna vidět trhliny. Jedle je tvrdší než smrk, lépe odolává škůdcům, také objem mění při vysychání méně, ale je hůře opracovatelná. Hojně využívaným druhem je modřín. Obsahuje vyšší množství pryskyřice, což přispívá k odolnosti vůči škůdcům.

Čtěte také: BSH řezivo: Co potřebujete vědět

Všechny již zmíněné druhy jsou tou levnější variantou. Pokud se podíváme o cenovou kategorii výše, zde dominuje finská borovice a cedr. Severské dřevo má unikátní vlastnosti. Tím, že v chladných severských oblastech roste velmi pomalu, jeho letokruhy jsou velmi těsné a dřevo má vysokou hustotu a pevnost, která se ještě posiluje u lepených profilů. Cedr se vyznačuje zejména ohromnou pevností.

Buk je z listnatých dřevin u nás nejpoužívanější. Má tvrdé dřevo, těžké a dobře štípatelné. Dřevo je pevné, ale málo pružné, značně sesychá a praská. V exteriéru je málo trvanlivé, zato v suchu a ve vodě je jeho trvanlivost vysoká.

Dub má tvrdé, těžké, velmi pevné a pružné dřevo, dobře štípatelné a vysoce trvanlivé. Má úz­kou běl a široké hnědé jádro. Dělají se z něj jakostní vlysy a náročné stavebnětruhlářské výrobky. Značnou výhodou je jeho stálost ve vodě. Dubovédřevo bylo proto v minulosti hojně používáno na zakládání staveb, ve vodním stavitelství apod. V trvalém vodním uložení dosahuje časem vlastnosti blížící se kameni, ovšem po vystavení vzdušnému prostředí se velice rychle rozpadá.

Ostatní druhy dřevin se ve stavebnictví používají poměrně zřídka a většinou jako dekorační prvky nebo pro speciální účely (např. sauny, žaluzie). Stále častěji se i u nás uplatňují exotické dřeviny, jako jsou abachi, aburn, americká olše, americká třešeň, americký jasan, americký javor, americký ořech, badi, bangirai, bilinga, bon­gosi, cedr, eben, eukalyptus, finská borovice, framire, hemlock, i/omba, itauba, khaya, kasipo, koto.

Třídění a ochrana dřeva

Dřevo vykazuje oproti umělým konstrukčnfm materiálům (např. oceli) poměrně vysokou va­riabilitu vlastností. Na rozdíl od umělých konstrukčních materiálů, jejichž jakost může být při výrobě ovlivněna podle účelu použití, lze u rostlého dřeva zabezpečit požadovanou jakost pouze tříděním. Vizuální třídění dřeva je založeno na kontrole viditelných charakteristik (suků, šířky letokru­hů, odklonu vláken), které ovlivňují mechanické vlastnosti dřeva.

Čtěte také: Řezivo Vranovice – prodej

Jedná se hlavně o vady růstové (suky, trhliny, nepravidelnosti struktury a barvy) a vady způ­sobené cizopasnými organismy (plísně, houby) nebo hmyzem (chodby a výletové otvory), jejichž působením vznikají další potenciální ložiska degradace. Mezi hlavní zástupce škůdců patří tesařík, červotoč, hrbohlav, z hub pak kornatka, koniofora a asi nejobávanější dřevomorka, kterou lze s ohledem na její urputnost označit za královnu.

Kvalitní konstrukční řezivo a hranoly se dnes již nemusí impregnovat či jinak ošetřovat, bývá vysušené, a tudíž nepodléhá plísním a dřevokaznému hmyzu. Samozřejmě zde platí , že nesmí být vystaveno dlouhodobě vlhkosti a vodě , ale toto platí pro všechny ostatní materiály nejenom ze dřeva.

Lehký dřevěný skelet

Lehký dřevěný skelet známý také pod označením two by four nebo letmá montáž už má ve světě dřevostaveb své vyhřáté místečko. Díky své jednoduchosti, flexibilitě a možnostem materiálových kombinací je rozšířen po celém světě a využíván pro dřevostavby různých funkcí.

Nosnou konstrukci lehkého dřevěného skeletu tvoří přesně hraněné řezivo s vlhkostí mezi 8 až 18 procenty. Syrové nevysušené dřevo není vhodné. Pro výrobu může být použito rostlého dřeva nebo lepeného profilu. Výhodou lepeného profilu je vyšší stupeň využití materiálu - z rostlého dřeva jsou vyřezány části s nižší pevností, jako jsou nezarostlé suky, trhliny, nerovné úseky vzniklé růstem stromu. Zbývající homogenní dřevo je nařezáno na kratší lamely a spojeno polyuretanovým lepidlem pomocí zubových spojů.

Z řeziva příslušných délek je pomocí hřebíkových spojů sestaven nosný skelet složený ze subtilních sloupků a vodorovných prvků. Pro celou kostru domu jsou využity dva až tři základní profily řeziva. Tuhost konstrukce zajišťuje šikmé zavětrování a deskové materiály ve stropech a stěnách, nejčastěji ve formě desek na bázi dřeva. Nosný rám je posléze doplněn tepelnou izolací, fasádou a dalšími potřebnými vrstvami.

Dva typy lehkého dřevěného skeletu:

  1. Platform frame - svislé stěnové sloupku jsou řešeny po patrech.

Výhody montáže lehkého dřevěného skeletu přímo na pozemku

  1. Stavba je montována z jednotlivých prvků až na pozemku, což znamená, že není třeba dopravovat velké dílce a využívat během stavby jeřáb. Pro hůře dostupné parcely může jít o jedinou možnost realizace stavby. Doba výstavby je sice tímto způsobem montáže prodloužena, současně je ale tento způsob dostupnější i pro menší regionální firmy (není třeba výrobního závodu). Můžeme tedy snáz najít dodavatele přímo v místě stavby.
  2. Dispozice nepodléhá žádným modulovým rozměrům. Změnit ji nebo polohu otvorů třeba ještě během stavby je v případě lehkého dřevěného skeletu snazší, ovšem je vždy potřeba prověřit statiku daného řešení. Systém je přátelštější i pro stavbu svépomocí, minimálně v určitých fázích realizace.
  3. Technologii lehkého dřevěného skeletu je snadné kombinovat se dalšími systémy, ať už jde o těžký dřevěný skelet, zděné či betonové konstrukce. Dokonce by se dalo říci, že je kombinace s dalšími materiálovými variantami žádoucí.

Konstrukční řezivo

Základní materiál je konstrukční řezivo, které se ve velké míře používá na krovy. Jedná se o řezivo z rostlého dřeva a to z kulatiny pořezem paralelním s kmenem. Toto řezivo musí splňovat základní vlastnosti, které jsou třeba na umístění prvku do konstrukce a to hlavně pevnostní a vlhkostní charakteristiky. Výhoda je nižší pořizovací cena, avšak nevýhoda např. Jako kvalitnější řezivo se používá speciálně vysušené a opracované, což vede k lepší odolnosti.

Další druh řeziva je řezivo KVH (Konstruktionsvollholz), které je tvořeno výběrovým technicky vysušeným řezivem a kde jsou profily nastavované speciálním spojem - zubovitým, pro kvalitní spojení, kdy lze dosáhnou délky až 16 metrů.

Další materiály pro dřevostavby

Dále se můžeme setkat s prvky, které jsou tvořeny složením z několika materiálů. Zástupce tohoto prvku jsou „I“ nosníky.

Jedná se o nosníky z technicky vysušených fošen anebo hranolů, které jsou plošně spojeny ze dvou anebo tří vrstev těchto prvků. Pro vytvoření potřebné délky jsou přířezy nastaveny zubovitým spojem.

Jednotlivé lamely, které jsou vyrobené z pevnostně tříděných prken, se lepí na lamelové dřevo. Délkové nastavení se provádí pomocí zubového spoje. Tento nosný prvek se vyznačuje libovolným požadovaným tvarem a rozměrem, oproti rostlému dřevu se vyznačuje vyšší pevností a tuhostí, díky rovnoměrnému rozdělení suků.

Deskové materiály

Deskový materiál používaný jako konstrukční je možno vybrat mezi velkým množstvím nejen výrobců, ale i samotných produktů:

  • Třískové desky - vyráběny s dřevěných třísek, menších než u OSB desek, přísada je lepidlo a za působení teploty a tlaku vznikají (lisují) desky. Třísky se získávají ze surového dřeva, tyto třísky jsou zbavené kůry. Desky podle způsobu výroby jsou buď plošně lisované anebo výtlačně lisované, dále se liší podle vlastnosti, které nám ovlivní způsob použití, např.
  • Vláknité desky - vyráběny z dřevní hmoty, rozvlákněné na jemná vlákna. Dřevní hmota se získává z odpadu z pilařské výroby. Tyto vlákna se vrství do nekonečného koberce, při působení tepla a tlaku se lisují do konečného výrobku.
  • Překližované desky - vyráběny sklížením lichého počtu krájených nebo loupaných dýh křížem přes sebe.

Ochrana proti požáru

Jak už bylo řečeno, pro zvýšení požární ochrany konstrukce se používá obalový materiál - desky a to především desky sádrokartonové a sádrovláknité. Základní materiál pro tyto desky je sádrovec.

Údržba dřevostavby

Celková údržba dřevěného domu během jeho užívání se od klasické zděné stavby tolik neliší. Je zapotřebí obnovovat vnější nátěr dřevostavby. Záleží na zvoleném nátěru a výrobci, obecně lze říci, že údržba je potřeba každých pět až osm let. Jižní strana bývá samozřejmě náchylnější.

tags: #řezivo #z #rostlého #dřeva #vlastnosti

Oblíbené příspěvky: