Historie a zajímavosti obce Malé Hradisko a okolí

Malé Hradisko je vesnice ležící na Prostějovsku, na svazích Drahanské vrchoviny nad řekou Oklukou. Dějiny území obce Malé Hradisko a jeho nejbližšího okolí sahají hluboko do dávné minulosti.

Keltské oppidum Staré Hradisko

Jen kousek od dnešní obce, na ostrohu nad řekou, najdeme valy někdejšího keltského oppida Staré Hradisko, které bylo osídleno už v 1. století před naším letopočtem. První historicky doložené osídlení v katastru obce je datováno do prvního století před naším letopočtem. Ve čtvrtém století před naší érou pronikly ze západních zemí na území Čech a Moravy početné keltské kmeny. Jedním z nejvýznamnějších starověkých měst na území Čech a Moravy bylo Staré Hradisko.

Svou rozlohou a počtem obyvatel patřilo k mohutným starověkým městským sídlištím. Archeologické nálezy svědčí o kulturní a hospodářské vyspělosti obyvatelstva, které bylo na svou dobu vysoce organizované, disponující dostatečným počtem řemeslníků různých odvětví. Z dílen dovedných a zručných řemeslníků vycházely výrobky pro vlastní potřebu, ale také pro obchod.

Řemesla a obchod

Přirozeně byla velmi rozvinuta výroba keramiky. Přečetné jsou nálezy pracovních nástrojů - kleště, kladiva, dláta, pilníky, srpy, kosy, nože, nůžky, pily na dřevo, ale také řetězy, hřebíky, klíče, kování všeho druhu apod. Velmi rozšířená byla výroba keramiky na hrnčířském kruhu, který Keltové k nám přinesli. Výrobu skla dokládají nálezy hrudek surového skla modré, hnědé a zelené barvy, ale i hotových výrobků, zejména perel a korálků. Významné jsou rovněž nálezy zbytků nádob z foukaného skla. K dalším nálezům patří bronzové a kostěné hřebeny, malá zrcátka, toaletní soupravy s pinzetou.

Staré Hradisko bylo rovněž důležitým obchodním centrem. Regionální rozsah měl obchod s domácím obyvatelstvem, usídleným v hanácké rovině a na Malé Hané, při němž Keltové za své železářské výrobky získávali zemědělské produkty. Velký význam mělo Staré Hradisko jako jedno z center středoevropského obchodu s jantarem, který byl dovážen karavanami od Baltského moře a patrně dodáván i do Říma. O výskytu jantaru v tomto keltském oppidu se vědělo již v 16. století.

Čtěte také: Rodina Prkno: Historie a vývoj

Mincovní právo

O výjimečnosti keltského oppida svědčí skutečnost, že toto mělo mincovní právo - právo razit peníze. Výroba vytvořila předpoklady pro vznik peněžní formy směny zboží. Keltské mince byly napodobeninou řeckých a římských mincí, raženy ze stříbra a hlavně ze zlata (tzv. duhovky). Hospodářský a obchodní význam Starého Hradiska je patrný i z toho, že obydlí měla malé vážky na převažování peněz. Duhovky o ryzosti zlata až 95% a váze 6,5 g byly raženy v třetinkách a osminkách. Na přední straně se nachází pětipaprsková značka, připomínající ruku.

Keltský lid však na Starém Hradisku dlouho nepobyl. Někdy na počátku našeho letopočtu náhle opustil svůj domov a odešel neznámo kam. Archeologické průzkumy naznačují, že oppidum nebylo zničeno požárem či nepřátelským útokem. Po velkém městě zůstaly jen staré valy. Pak byla zdejší krajina až na výjimky pravděpodobně více než tisíc let pustá.

Středověké osídlení a další památky

Až v roce 1358 se ves, tentokrát pod názvem Hradiště, opět objevuje v historických pramenech. Podle záznamu tehdy Bernard z Čech směnil svůj podíl v Malém Hradisku a další statky s Janem z Boskovic za držbu na vesnici Bačkov. Víme, že zde byly už v 15. století dva mlýny, později panská hospoda a také pivovar.

Čertův hrádek

Na katastru obce na druhém břehu Okluky najdeme ještě jednu historickou stavbu - tzv. Čertův hrádek. Patrně byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. století, snad k ochraně cesty přes Drahanskou vrchovinu. Podle některých odborníků mohl být zničen při dobývání nedalekého Ježova hradu markraběcími vojsky roku 1389. V roce 1512 je již zmiňován jako pustý. Dnes zde najdeme jen nepatrné zbytky valu a základy věže. Hrádek je opředen mnoha pověstmi o loupežnickém pokladu či o hraběnce, která zde našla pouze katův špalek s useknutou rukou s prstenem.

Tvrz v Malém Hradisku

Prameny mluví ještě o tvrzi přímo v Malém Hradisku. Měla vzniknout poměrně pozdě, až v 17. či 18. století. Její přesné umístěné není známo, snad měla být nástupnicí někdejšího poplužního dvorce a později měla být přestavěna na pivovar. Problémem Malého Hradiska bylo, že za staletí jeho existence se zde vystřídalo mnoho majitelů. To platilo až do zániku vrchnostenské správy.

Čtěte také: Výběr laminátového bazénu: Co zvážit?

Osada Skřivánkov a Okluky

Na východní straně obce vznikla v roce 1785 parcelací již zmíněného hospodářského dvorce osada Lerchenfeld, česky Skřivánkov. Jméno dostala zdejším obročním Janu Nepomukovi Skřivánkovi. Zajímavé je, že od někdejšího Malého Hradiska osadu oddělovala socha sv. Jana Nepomuckého, která zde v kopii stojí dodnes.

Obyvatelé vesnice se živili zemědělstvím a také prací v okolních lesích. Byla zde však i výrobna potaše, octárna, palírna a další menší provozy. Nejvíce jich zde žilo v roce 1900, kdy je ve sčítání zaznamenáno více než 1100 usedlíků.

Ještě o něco starší je kaple se zvonicí ve Skřivánkově se zvonem z roku 1776. Další zvonici se starým zvonem pak najdeme v další osadě patřící k obci. Nese jméno Okluky a najdeme ji dole v údolí řeky. Osada je známá jako rekreační oblast u zdejší malé nádrže. Kdysi zde stával mlýn a zvon na již zmíněné zvonici nad kaplí Panny Marie Růžencové je opravdu raritní. Pochází už z roku 1757 a ulil jej zvonař Melchior Schwan v Olomouci.

Malé Hradisko je východiskem i na cesty do okolní krásné krajiny. Její část je však součástí vojenského újezdu Březina a tak není běžně přístupná.

Genealogická a historická fotobanka

K dispozici je genealogická a historická fotobanka nabízející fotografie dle zobrazených osob, příjmení začínající na A-M. Řazeno abecedně podle příjmení. Prohledávání je doporučeno textové, s ohledem na různé varianty zápisu (např. počešťování Sch -> Š, W -> V), jazykové varianty jmen (František - Franz) a kolísání mužských/ženských tvarů („Volný“ nevyhledá „Volná“).

Každý záznam obsahuje podmnožinu informací: příjmení, křestní jméno (jména), rok a místo narození, povolání, lokalitu, rodné příjmení, rok úmrtí. Za jednotnou cenu 270 Kč jsou nabízeny fotografie ve formě kvalitní elektronické kopie z originálu nebo (častěji) z dobové tištěné publikace.

Příklady záznamů z fotobanky (A-M):

  • Abrahámová, Marie, narozen/a 23.03.1881, nar. Ratibořice, Znojemsko (kreis Znaim), manžel František Říha
  • Adam, Hynek, narozen/a 1861 Pacov, továrník, Zuffenhausen
  • Adamec, Jan, narozen/a 1855 Nemojany u Lulče, zemědělský rada, zemřel/a 1925
  • Adámek, Bohumil, narozen/a 1848 Hlinsko, spisovatel
  • Adámek, Gustav, narozen/a 1848 Ledeč, velkoobchodník, velkostatkář, zemřel/a 1905
  • Adámek, Karel, narozen/a 1840 Hlinsko, statkář, poslanec
  • Ambros, Emanuel, narozen/a 1885 Kroměříž, hudební spisovatel
  • Ambrož, Adolf, narozen/a 1890 Chotýčany u Č. Budějovic, činovník Sokola, Horní Dvořiště
  • Anderle, Josef, narozen/a 1881 Čáslav, profesor zemědělství
  • Antoš, Václav, narozen/a 1878 Chomutičky, sochař
  • Anýž, Josef, narozen/a 1852 Hořovice, redaktor Národních listů
  • Ardelt, Karel, narozen/a 1861 Písek, ministerský přednosta
  • Auerhan, Jan, narozen/a 1880, prezident statistického úřadu, nar. Leština-Skála
  • Augustin, František, narozen/a 1846 Širákov, profesor meteorologie, zemřel/a 1908
  • Axman, Emil, narozen/a 1887 Rataje u Kroměříže, skladatel
  • Babák, Edvard, narozen/a 1873, profesor fyziologie
  • Babánek, Josef, narozen/a 1863, školní inspektor
  • Bačkora, Štěpán, narozen/a 1813 Malín, spisovatel, zemřel/a 1887
  • Bačkovský, František, narozen/a 1854, knihkupec, Praha
  • Baďura, Antonín, narozen/a 1883 Tlumačov, důstojník

tags: #rodina #mazalova #male #hradisko #informace

Oblíbené příspěvky: