Románské umění: Fasáda a charakteristika slohu v Evropě a českých zemích

Prvním slohem, který se rozšířil v celé latinské části Evropy, byl sloh románský. Vznikl v prvé polovině 10. století a postupně nahradil sloh ottónský. Ten byl pojmenován po císařské dynastii Ottonů, v jejímž okolí vznikl a prosadil se. Ottónští císaři vládli na přelomu 9. a 10. století a spolu s jejich vládou se šířil tento sloh.

Románské umění reprezentují vedle architektury také díla sochařství a malby (především pak nástěnné a knižní). Zatímco ve Francii ho již v polovině 12. století nahradil sloh gotický, ve zbytku Evropy se románský sloh udržel do století třináctého. V každé zemi si pak prošel třemi vývojovými fázemi - ranou, vrcholnou a pozdní. V jednotlivých oblastech Evropy pak získal regionální zabarvení. Někde byl více ovlivněn vkusem vládnoucí dynastie, jinde zas místní stavební, sochařskou či malířskou tradicí. Přesto si všude udržel své charakteristické architektonické prvky.

Charakteristické znaky románské architektury a fasád

Románská architektura vytvořila jednotný charakter stavby s typickými znaky:

• silné kamenné zdivo, často neomítnuté z kvádříků;
• rozložitost (šířkový vývin stavby - gotika šla naopak do výšky);
• aditivnost (ke stavbám se dělaly přístavby);
• malá okna zakončená kulatým obloukem, která mohou být často sdružená a zúžená;
• sloupy s krychlovou hlavicí;
• pilíře či sloupy;
• valená klenba.

Fasáda bývala buď hladká, nebo zdobená kamenosochařskými detaily - ornamenty. Vstup často zdobil portál zakončený valeným obloukem se sochařskou výzdobou. Architekturu členily takzvané lisény - vertikální pruhy zdiva mírně vystupující ze zdi, bez patky a dříku.

Typy staveb

Románské stavby se dělí na:

Čtěte také: Současnost dřevěného užitého umění

• Církevní: kostely, kláštery, katedrály, rotundy, baziliky, baptisteria.
• Světské: hrady, paláce, měšťanské domy, radnice, kamenné mosty.

Románské umění v Evropě

V každé zemi si románský sloh prošel třemi vývojovými fázemi - ranou, vrcholnou a pozdní. V jednotlivých oblastech Evropy pak získal regionální zabarvení.

Itálie

V Itálii se projevily různé regionální vlivy:

• V Benátkách a v jižní Itálii byl patrný vliv Byzance.
• Na Sicílii se mísily prvky románské, arabské a byzantské.
• V Lombardii se stavěly baziliky bez příčné lodi se třemi apsidami a kupolí.
• V Toskánsku je významný dóm v Lucce a soubor staveb v Pise, včetně šikmé věže a baptisteria s gotickou výzdobou.

Florentská protorenesance (12. století)

Florentská protorenesance představovala pokus o renesanci antické architektury, s důrazem na pilíře, pilastry, sloupy, archivolty, mramorovou inkrustaci stěn a harmonii proporcí. Zobrazován byl často Kristus Pantokrator. Významnými stavbami jsou Baptisterium ve Florencii a Kostel St. Miniato al Monte u Florencie.

Francie

Francie byla domovem mnoha stavebních škol (např. Île-de-France, Arles). Mezi významné památky patří:

• Kostel sv. Štěpána v Nevers - první chrámová loď.
• Kostel Saint Madeleine - klášterní kostel, druhé největší opatství.

Románské umění v českých zemích

Na území dnešních Čech toto období reprezentuje hradní areál (falc) s patrovou kaplí v Chebu z konce 12. století a tamní kostel sv. Mikuláše a Alžběty z první poloviny 13. století. Největšími stavbami však byly katedrály, které měly podobu baziliky s několika věžemi a různě řešenými chórovými závěry. Mnohé z nich byly dokončeny až v období gotiky.

Čtěte také: Detaily Vinyl Siding obkladů

Pro Čechy a Moravu jsou typickými stavbami té doby baziliky a rotundy, později vystřídané jednolodními kostely (s panskými tribunami a věžemi). Největší koncentrace těchto památek byla v okolí Prahy, kde některé z nich byly odkryty archeologickými výzkumy, jako kostel Panny Marie na Pražském hradě. Jiné stojí dodnes, například rotunda Nalezení sv. Kříže nebo bazilika sv. Jiří na Pražském hradě. Mimo Prahu pak jde vzpomenout baziliku sv. Prokopa v Třebíči, průčelí baziliky Panny Marie v Teplé nebo rotundu sv. Kateřiny ve Znojmě či ve Starém Plzenci.

Zajímavé příklady staveb pak představuje skupina pozdně románských kostelů severozápadních Čech z první třetiny 13. století, kam patří kostely sv. Jakuba Většího ve Vroutku, kostel sv. Mikuláše v Potvorově a další. Ačkoli oba kostely mají bohatě zdobenou fasádu kamenosochařskými detaily, jiné stavby skupiny, jako kostel sv. Jakuba Většího v Ostrově, disponují pouze zdobeným portálem.

Významné české románské památky

• Juditin most (1170) - postaven Vladislavem II., zachovala se věž na Malé straně a reliéf korunovace knížete.
• Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě.
• Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě - fresky zobrazující trůnící Pannu Marii, Mladu, Přemysla I. a sv. Václava.
• Rotunda sv. Martina na Vyšehradě.
• Rotunda Nalezení sv. Kříže.
• Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci.
• Kostel sv. Prokopa v Třebíči.
• Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku.
• Kostel sv. Mikuláše v Potvorově.

Sochařství a malba

Románské umění zahrnuje také díla sochařství a malby, především pak nástěnné a knižní. Vstup často zdobil portál zakončený valeným obloukem se sochařskou výzdobou. Fasáda bývala buď hladká, nebo zdobená kamenosochařskými detaily - ornamenty.

Fresky a nástěnné malby

Nástěnné malby, neboli fresky, se nanášely na mokré omítky barvami rozpuštěnými ve vodě. Ve výzdobě Kostela sv. Jiří v Praze se objevují arkády, do nichž jsou vtěleny postavy Krista, Panny Marie, sv. Václava a sv. Vojtěcha. V nejstarší výzdobě v Kostele sv. Kateřiny ve Znojmě se nacházejí fresky, které v 17. století zobrazovaly trůnící Pannu Marii, vedle ní Mladu a po stranách Přemysla I. a sv. Václava. Jiné pásy fresek zobrazují výjev z kosmu a povolání Přemysla na trůn, což je v našich dějinách první takový realistický výjev.

Knižní malba

Románské umění se v knižní malbě projevovalo především křesťanskými tématy. Velký důraz byl kladen na iniciály. Mezi významné rukopisy patří:

Čtěte také: Fasády s šedými prkny a šedými okny – inspirativní galerie

• Vyšehradský kodex: Nejstarší korunovační evangelistář, z roku 1006, pořízený Boleslavem II., později i Vratislavem I.
• Pasionál abatyše Kunhuty: Rukopis obsahující kompletní texty evangelií.
• Žaltáře: Obsahující 150 starozákonních žalmů, litanie a výklady Starého zákona, příležitostně i komentáře a výklady Nového zákona.

Krypta a empora

Krypta je podzemní místnost nacházející se v kostele pod oltářem, obvykle v ní jsou uloženy relikvie příslušného světce. Zaujímá i prostor pod křížením lodí. Empora je vyvýšená galerie, jež připomíná tribunu a na jedné straně je otevřena do interiéru stavby.

tags: #románské #umění #fasáda #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce epoxidovými lepidly
• Truhlář online - poptávka
• využití epoxidového písku ve stavebnictví
• odolné střechy z vláknocementu
• Dřevěné zárubně na kovové