Montáž a tmelení sádrokartonových konstrukcí: Kompletní průvodce

Sádrokarton patří mezi nejoblíbenější materiály pro rychlé úpravy interiéru. Umožňuje vytvářet hladké stropy, podhledy i příčky bez mokrých procesů a s minimální hmotností. Jeho přednosti, jako je jednoduchá montáž, moderní vzhled a nízká cena, nahrávají jeho využitelnosti při realizaci podhledů nejen při rekonstrukci podkroví. Montáž sádrokartonu můžete využít k nejrůznějším účelům - vedle stropních podhledů sádrokartonové desky skvěle poslouží k realizaci příček v interiéru či opláštění stěn. Níže uvádíme podrobný návod na montáž sádrokartonových konstrukcí včetně potřebného nářadí a tipů pro kvalitní výsledek.

Pozor si však musíte dát na místo, kam budete sádrokarton montovat - jelikož je vyroben ze směsi lisovaného papíru a sádry, vadí mu velká vlhkost s nízkou teplotou. Není proto vhodné montovat sádrokartonové desky v hrubé stavbě s nestálou teplotou či těsně po vylití podlah.

Druhy sádrokartonových desek

Sádrokartonové desky se vyrábí standardně ve 4 provedeních - bílá, zelená, modrá a červená. Barevné provedení má svůj význam, není to jen otázka vzhledu.

  • Bílá, resp. šedá sádrokartonová deska je určená pro klasické aplikace do obytných místností, pokojů a chodeb.
  • Zelená sádrokartonová deska má zvýšenou odolnost vůči vodě a je tedy vhodná do míst, kde lze zvýšenou vlhkost předpokládat, tedy například do koupelny, sklepních prostor apod.
  • Modrá deska má lepší akustické parametry a je vhodná na konstrukce oddělující prostředí s velkým rozdílem hladiny hluku. Hodí se tedy například pro oddělení místností od sousedního bytu, od chodeb, výtahových šachet atd.
  • Poslední, červená sádrokartonová deska, je protipožární.

Montáž sádrokartonových příček

Sádrokartonovými příčkami lze jednoduchým způsobem rozdělit prostor na jednotlivé místnosti. Příčku vybudujeme rychle bez malty, cihel a dalších klasických stavebních materiálů. Dutinu příčky můžeme využít k vložení elektroinstalací nebo odpadů a nemusíme složitě vysekávat drážky ve zdivu. Po dokončení stavby příčky můžeme prakticky okamžitě provést konečné povrchové úpravy v podobě malování, tapetování nebo obkladů.

Sádrokartonové příčky jsou lehké dělicí stěny, které umožňují rychle členit prostor. Jejich výhodou je nízká hmotnost, suchý proces výstavby a možnost vést uvnitř stěny instalace (elektro, voda apod.). Nosnou konstrukci příčky tvoří spodní a horní UW profil (upevněný k podlaze a stropu) a svislé CW profily (stojiny) zasunuté mezi ně. Šířka profilů (např. 50 mm, 75 mm) se volí podle požadované tloušťky a výšky příčky. Před montáží profilů na podlahu a strop se na ně opět lepí pěnové těsnění pro akustické oddělení.

Čtěte také: Výhody a nevýhody OSB roštu

Postup montáže sádrokartonové příčky

  1. Vytyčení polohy: Na podlaze vyměříme budoucí polohu sádrokartonové příčky. Vyznačíme obrysovou čáru včetně uvedení případných dveřních otvorů pomocí „brnkací šňůry“, laserem nebo profilem. Pomocí vodováhy a pravítka vyznačíme obrysové linie příčky na stěnách a stropech. Z této linie přeneste pomocí olovnice nebo laseru body na strop, aby byla příčka přesně svislá. Na stěnách vyznačte koncové linie příčky.
  2. Montáž UW profilů: Na obvodové profily příčky, kterými jsou vodorovné R-UW profily a svislé R-CW profily, nalepíme samolepicí napojovací těsnění. Na podlahu a strop připevníme vodicí R-UW profily za pomocí plastových natloukacích hmoždinek (v případě betonové podlahy), popř. jinými vhodnými připevňovacími prostředky dle druhu podkladu. Vzájemná rozteč připevnění je max. 800 mm. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu max. 200 mm.
  3. Osazení CW stojin: R-CW profily (stojiny) nasuneme do vodicích R-UW profilů. Spodní konec R-CW profilu opřeme o spodní R-UW profil. Rozteč R-CW profilů volíme dle šířky desek opláštění 625 mm nebo 600 mm. R-CW profil musí být o cca 10 - 15 mm kratší, než je vzdálenost mezi spodním a horním R-UW profilem, aby se nám mimo jiné jednoduše nasazoval. R-CW profily osazujeme otevřením ve směru montáže, abychom začínali s připevněním sádrokartonových desek na stabilnější straně profilů. R-CW profily s R-UW profily nespojujeme, R-CW profily zůstávají v R-UW profilech volně nasunuty.
  4. Zpevnění otvorů: Pokud je v příčce plánován otvor pro dveře, je nutné jej vyztužit. Po stranách dveří použijte zdvojené CW profily těsně vedle sebe (pro vyšší pevnost kotvené k UW i vzájemně sešroubované). V místě nadpraží vsuňte vodorovný UW profil mezi stojny ve výšce horního okraje zárubně a připevněte jej ke stojinám šrouby. Tím vznikne pevný rám pro osazení dveří.
  5. Instalace a izolace: Po opláštění první strany uložíme případná instalační vedení - k vedení elektroinstalací slouží otvory v R-CW profilech. Poté vkládáme tepelnou izolaci z minerálních vláken v celé ploše bez mezer. Minerální izolaci volíme buď v rolích (např. Isover PIANO), nebo v deskách. Izolace zlepší zvukovou neprůzvučnost i tepelnou izolaci příčky. Před samotným opláštěním doporučujeme do dutiny konstrukce použít minerální skelnou izolaci Isover v minimální tloušťce 40 mm.
  6. Opláštění první strany: Provedeme opláštění první strany příčky sádrokartonovými deskami Rigips. Začínáme obkládání první strany příčky deskou plné šíře. Sádrokartonové desky osazujeme na stojato (podélnou hranou ve směru svislých profilů). Desky připevňujeme pouze ke svislým R-CW profilům samořeznými šrouby typu UMN délky 25 mm. Vzdálenost šroubů je max 250 mm. K opláštění používáme pokud možno celé sádrokartonové desky. Využití menších dílů desek je přípustné za podmínky, že výška dílu je min. 400 mm a nejsou použity 2 a více menších dílů v těsném sousedství nad sebou.
  7. Opláštění druhé strany: Opláštění příčky dokončíme připevněním desek z druhé strany. Postup je stejný, pouze opět dbejte na vzájemné posunutí spár vůči protilehlým deskám - žádné místo ve stěně by nemělo mít spáru skrz celou tloušťku. Spodní okraj desek u podlahy nechávejte cca 1 cm nad úrovní podlahy (zamezí vzlínání vlhkosti a přenášení kročejového zvuku; mezera se zakryje lištou nebo vyplní pružným tmelem). Pro zvýšení užitných vlastností příček lze provést jejich dvojité opláštění. Zvýší se rovněž únosnost příčky při zavěšování břemen.
  8. Tmelení a úpravy: Posledním krokem montáže příčky je tmelení, které se provádí ve třech krocích. Všechny spáry mezi deskami na příčce vytmelte sádrokartonářským tmelem a vyztužte vložením pásky. Stejně tak zatmelte zahloubené hlavy vrutů. Po vyschnutí tmelu povrch zbrousíte do hladka, případně doplníte finální stěrku. V rozích napojení příčky ke stávajícím stěnám a stropu použijte akrylový tmel, který překryje dilatační spáry. Poté je možné povrch opatřit malbou nebo například obklady (v případě koupelny používejte zelené impregnované desky).

Stejným způsobem jako je uveden výše postupujeme i v případě rastru volně stojící předstěny ze sádrokartonu. Předstěnu využijete např. při dodatečném odhlučnění interiéru během rekonstrukce bytu. Ideální je zvolit Modré akustické desky v kombinaci s vhodnou minerální izolací.

Montáž sádrokartonových podhledů a stropů

Sádrokartonový podhled patří k nejrozšířenějším podhledům, alespoň co se výstavby rodinných a bytových domů týče. Sádrokartonové podhledy představují snížený strop, který se často využívá k zakrytí technických instalací, zabudování osvětlení nebo vytvoření architektonicky zajímavého stropu. Sádrokartonový podhled na stropě se používá pro vyrovnání nerovností, zakrytí rozvodů nebo zlepšení akustické a tepelné izolace místnosti. Montáž sádrokartonového podhledu se provádí nejen v novostavbách, kde slouží pro zakrytí vedení různých instalací, montáž bodových svítidel apod., ale hojně se používá i při rekonstrukcích starých budov. Sádrokartonový podhled slouží především pro snížení světlé výšky místnosti a vytvoření tepelně-izolační konstrukce, své uplatnění nalezne také při rekonstrukci podkroví a půdních vestavbách. Jedná se o cenově přijatelné řešení, v současnosti jsou sádrokartonové podhledy společně sádrokartonovými příčkami nejrozšířenější konstrukce pro úpravu interiéru.

Montáž sádrokartonu na strop lze rozdělit na 4 základní etapy. Nejprve se zhotoví rastr sádrokartonového stropu, následně v rastru rozmístí elektroinstalace a položí tepelná či akustická izolace a poté se namontují sádrokartonové desky.

Existuje hned několik variant, jak přistupovat k montáži sádrokartonových podhledů na strop. Zvolit můžete podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Nejčastěji přistupujeme k montáži sádrokartonu za účelem snížení světlé výšky místnosti stropu. Pro větší snížení stropu je vhodné montáž sádrokartonu na strop provádět na dvojité křížové podkonstrukci z R-CD profilů.

Oproti montáži stropu popsané výše se u snížených podhledů často používají delší závěsy nebo dvojitá (křížová) konstrukce pro dosažení větší tuhosti při větším odsazení od stropu. Montáž sádrokartonového stropu spočívá ve vytvoření lehké ocelové konstrukce upevněné do stávajícího stropu a obvodových stěn, na niž se připevní sádrokartonové desky. Konstrukci tvoří obvodové UD profily po obvodu místnosti a nosné CD profily rozmístěné napříč stropem. UD profily se ke stěnám kotví pomocí natloukacích hmoždinek a před montáží se na ně nalepí pěnové těsnění pro odhlučnění. CD profily se upevňují ke stropu pomocí přímých závěsů (případně závěsných drátů u snížených podhledů) a vzájemně se fixují pomocí samořezných šroubů LB 3,5×9,5 mm. Sádrokartonové desky se ke konstrukci kotví rychlošrouby TN se zápustnou hlavou.

Čtěte také: Podrobný průvodce konstrukcí roštu v podkroví

Postup montáže podhledu na strop

  1. Vyměření úrovně podhledu: Na stěně vyznačte výškovou polohu budoucího podhledu. Použijte vodováhu, nejlépe laserovou, pro vyrovnání podhledu do roviny. Při výškovém umístění podhledu dbejte na zachování minimální světlé výšky v místnosti. Pro vyrovnání podhledu do roviny vycházejte od podlahy (ideálně od tzv. čisté, po vylití betonu), nekopírujte původní strop. Na stěnách vyznačte požadovanou výšku nového stropu po obvodu místnosti (laserem nebo vodováhou a značkovací šňůrou). Pamatujte na tloušťku sádrokartonové desky, aby výsledná výška byla správná.
  2. Montáž UD profilů: Před ukotvením UD profilu na stěnu nalepte na UD profil ze zadní strany samolepicí pěnové těsnění, které výrazně zlepší akustické vlastnosti sádrokartonového podhledu. Na vyznačenou rysku na obvodových stěnách upevněte UD profily - šroubovákem na sádrokarton je pomocí šroubů FN přivrtejte do plastové natloukací hmoždinky (vzájemná rozteč připevnění je max. 80 cm, přičemž první a poslední připojení smí být od rohu místnosti vzdáleno max. 20 cm).
  3. Instalace závěsů na strop: Na strop místnosti si naznačte polohy závěsů a pomocí hmoždinek nebo trnů do stropu ukotvěte nosné dráty (nebo stavěcí třmeny), na které poté navlečete dvoubodový, nebo čtyřbodový závěs podhledu. Stavěcí třmeny kotvěte v rastru 0,5 x 1,0 m, přičemž 100 cm je rozestup ve směru montáž profilů (tedy těch, které jsou vkládány do UD profilů) a 50 cm v kolmém směru na tyto profily. Do nosného stropu (betonového či jiného) připevněte přímé závěsy podle rozvržení budoucích CD profilů. Závěsy rozmístěte v řadách tak, aby vzdálenost mezi závěsy v řadě byla maximálně 100-120 cm a řady závěsů byly od sebe vzdáleny cca 40 cm (tedy v místech, kde povedou CD profily). Každý přímý závěs upevněte jednou nebo dvěma hmoždinkami do stropu.
  4. Osazení CD profilů: Do přikotvených stěnových profilů UD položte nosné profily CD. Poté ohněte namontovaný stavěcí třmen a profil CD ke třmenu zafixujte pomocí speciálních vrutů. Během montáže nosného rastru sádrokartonového podhledu nezapomínejte na průběžné kontrolování rovinatosti podhledu. Na vodicí UD profily následně rovnoběžně nasuňte kratší CD profily ve vzdálenosti 50 cm od sebe, a to tak, aby se profily navzájem překrývaly alespoň 2 cm, nikdy však nesmí být nasunuty na doraz. Polohu CD profilů zafixujte ohnutím volných konců stavěcích třmenů kolem profilu. Profily poté vyrovnejte do roviny a přišroubujte je samovrtnými šrouby do plechu do UD profilů (4 šrouby na jeden třmen). Přečnívající části třmenů ohněte nebo ustřihněte. R-CD profily nasuneme do R-UD profilů a přišroubujeme je přímým závěsům pomocí dvojice samovrtných šroubů do plechu typu LB. Délku R-CD profilů můžeme nastavit pomocí spojovacích kusů pro tyto profily.
  5. Vložení izolace (volitelně): Vytváříte sádrokartonový podhled s osvětlením? Pak je třeba hotový rastr na sádrokarton vyplnit veškerou potřebnou elektroinstalací pro napojení svítidel. Zateplujete-li místnost, musíte v tuto chvíli také položit tepelnou izolaci z minerální vaty. Případně je třeba rozvést vzduchotechnické potrubí, pokud se s ním počítá. Do prostoru nad sádrokartonový podhled je možné položit minerální izolaci (např. rolovanou skelnou vatu) pro zlepšení zvukové izolace a tepelné izolace stropu. Izolaci vkládejte před montáží desek mezi CD profily, neměla by profilem prohýbat podhled.
  6. Montáž sádrokartonových desek: Následně můžete začít pokládat do rastru sádrokartonové desky - vždy začněte v rohu místnosti, delší hranou kolmo na nosný rastr. Sádrokartonové desky montujte na nosný rastr speciálními rychlošrouby. Desky se začínají montovat vždy v rohu místnosti, a to delší hranou kolmo na nosný rastr. Mezi deskami podhledu a svislými stěnami se nechá spára široká cca 5 mm, která se posléze zatmelí vhodným tmelem. Příčný spoj desek je potřeba situovat na ocelovém profilu. Taktéž je nutné dbát na to, aby nevznikaly křížové spoje desek, tedy aby nevznikl průběžný příčný spoj. Příčná hrana desky vždy musí vyjít na osu profilu, dávejte proto pozor, aby nedošlo ke křížovým spojům - desky se proto pokládají tak, aby byly vždy příčné spáry desek vystřídány minimálně o 1 CD profil (druhá řada se proto většinou začíná sádrokartonovou deskou, která se zkrátí na polovinu). Sádrokartonové desky připojujte k CD profilům samořeznými šrouby TN, a to ve vzdálenostech max. 17 cm. Desky připevňujte pomocí vrutů TN 25 mm do každého profilu - po obvodu desky ve vzdálenosti cca 15 cm od sebe, uprostřed desky max. po 20-25 cm. Hlavy šroubů a spáry mezi sádrokartonovými deskami zatmelíme. Na montáž sádrokartonového podhledu musí být minimálně 2 pracovníci, z nichž jeden desku bude přidržovat a druhý ji bude kotvit do nosného roštu.
  7. Tmelení a dokončení: Sádrokartonový podhled poté zatmelte. Jakmile máte SDK desky kompletně položeny a přišroubovány a podhled stropu je hotový, chybí už jen vzít tmel na sádrokarton a pomocí špachtle zatmelit spoje desek a hlavičky šroubů. Na spoje desek naneste tmel určený výrobcem, který namícháte dle předepsaného návodu s vodou. Tmel naneste pomocí špachtle v jedné vrstvě, do které po mírném zavadnutí tmelu vtlačte sklovláknitou výztužnou pásku, ihned jemně přetáhněte špachtlí a následně další tenkou vrstvou tmelu přetmelte. Spáru mezi podhledem a stěnami vyplňte výrobcem doporučenou páskou a poté zatmelte do roviny obdobným postupem, jako při tmelení podélných spojů desek. Po zaschnutí tmelu můžete provést finální povrchovou úpravu. Jakost tmelení se dělí do 4 skupin Q1 - Q4. V mnoha případech postačí tmelení sádrokartonu jakosti Q2 (na zatmelenou spáru se aplikuje finální tmel na šířku hladítka) nebo jakosti Q3 (tmel na šířku hladítka se jemně přebrousí a poté se celoplošně nanese pastový tmel). Povrch se opět jemně přebrousí brusnou mřížkou a povrch je připravený na malování.

Tmelení sádrokartonových rohů a spár

Dříve se při finalizaci sádrokartonových povrchů používal v koutech výhradně akrylový tmel, na rozích pak hliníkové lišty do tmelu. Takové řešení není z dnešního pohledu zcela optimální - jak z hlediska pracnosti, tak i z hlediska pevnosti a dlouhodobé životnosti. Při realizaci sádrokartonových konstrukcí vznikají místa, která mohou být náchylnější na vznik prasklin (například tepelnou roztažností materiálu nosné konstrukce).

Kvalitní tmelení rohů a spár je klíčové pro dlouhodobou trvanlivost sádrokartonových konstrukcí.

Možnosti tmelení rohů

Pro tmelení vnitřních rohů existují různé přístupy:

  • Sádrokartonové desky na sraz s mezerou 0-2 mm: Na plochu nasedající desky se v pruhu potřebné šířky nanese spárovací tmel. Bezprostředně po uhlazení tmelu je do něho pomocí stěrky „natupo“ vložena výztužná skelná páska. Poté se spára přetmelí.
  • Sádrokartonové desky s odsazením v koutě o 5-10 mm: Tato mezera se protmelí v plné tloušťce opláštění. Poté se do tmelu vloží skelná bandáž a spára se přetmelí. Posledním způsobem je klasické použití akrylového tmelu.
  • Použití pásky Habito® Flex: Tato vysoce pevná a nárazu odolná univerzální páska je složena ze speciálního papíru a vysoce pevného, zkoseného kopolymerového jádra, které zajišťuje trvanlivost, pružnost i pevnost a zabraňuje vzniku prasklin. Desky se namontují na těsný sraz („nasucho“ s mezerou 0-2 mm) nebo s odsazením v koutě o 5-10 mm, které se následně vytmelí. Na plochu obou desek se v pruhu potřebné šířky nanese tmel. Do vrstvy tmelu se vloží páska Habito® Flex, pomocí aplikátoru se vyrovná a domáčkne. Vytlačený tmel se následně srovná, resp. odstraní. Po zaschnutí se pouze kraje pásky přestěrkují a tmel se roztáhne do šířky.
  • Použití pásky AquaBead® Flex PRO: Páska AquaBead® Flex PRO pracuje na principu poštovní známky. Na jedné její straně je už z výroby nanesená vrstva lepidla, která se vodou aktivuje a páska se do koutu přilepí. Vnitřní strana lišty AquaBead® se navlhčí vodou z rozprašovače, čímž se aktivuje lepidlo. Po cca 20 sec. se lišta usadí na roh. Ručně či pomocí aplikátoru se přitlačí k podkladu a vyrovná se její poloha. Po cca 20 min. je připravena k dalšímu tmelení. Po zaschnutí tmelu přetmelíme už jen kraje pásky slabou vrstvou a zahladíme. Toto řešení není vhodné na nerovné podklady.

Pro správnou aplikaci pásek Habito® Flex a AquaBead® Flex PRO doporučuje Rigips používat speciální aplikační válečky, které pásky pomohou dobře přitlačit k podkladu. Pokud aplikátor nemáme k dispozici, můžeme pásku aplikovat (přitlačit) malou špachtlí.

Zpevnění vnějších rohů

Vnější roh (nároží příčky, ostění okna apod.) se doporučuje zpevnit a vyztužit páskou Habito® Flex, která se vloží do vrstvy tmelu, pomocí aplikátoru se vyrovná a domáčkne. Vytlačený tmel se následně srovná, resp. odstraní. Vnější roh je také možné zpevnit osazením ochranného rohového ALU profilu. ALU profil se vloží do vrstvy spárovacího tmelu, vyrovná a pomocí stěrky se vytlačený tmel uhladí. Po zaschnutí první vrstvy tmelu se nároží přestěrkuje a čerstvý tmel se roztáhne do šířky.

Čtěte také: Průvodce montáží OSB

Obě pásky, Habito® Flex a AquaBead® Flex PRO, lze využít pouze v případě, že ještě nemáme hotové omítky.

Potřebné nářadí

K montáži sádrokartonu budeme potřebovat nejen samotný materiál, ale také vhodné nástroje a pomůcky. Níže je uveden přehled základního nářadí, které využijete při stavbě sádrokartonových konstrukcí:

  • Měřicí nástroje: Svinovací metr pro naměření vzdáleností, tužka na vyznačení linií a vodováha nebo laser pro kontrolu vodorovné a svislé roviny.
  • Značkovací šňůra: Takzvaná brnkačka (lajnovací šňůra) s barvou k rychlému vyznačení přímých čar (např. půdorysu příčky) na větší vzdálenosti.
  • Řezací nástroje na sádrokarton: Ostrý odlamovací nůž pro naříznutí kartonu a oříznutí desek, případně ruční pila na sádrokarton (větší otvory a výřezy). Pro kruhové otvory (např. pro bodová světla) lze použít speciální vykružovák.
  • Nástroje na kovové profily: Ruční nůžky na plech k nastříhání ocelových profilů na potřebnou délku. Dále se mohou hodit kleště na profily (tzv. dírkové kleště) k rychlému spojování CD profilů s UD bez šroubů.
  • Šroubovací nástroje: Aku vrtačka/šroubovák s nástavcem (bitem) pro sádrokartonové vruty. Ideální je využít nástavec s dorazem, který zajistí správné zapuštění vrutu do desky. Dále kladivo (pro zatlučení natloukacích hmoždinek) a případně gumová palice pro usazení profilů.
  • Nářadí pro tmelení: Míchací nádoba a míchadlo (může být nástavec do vrtačky) pro přípravu sádrového tmelu. Špachtle různých šířek - úzká cca 8 cm pro nanášení tmelu do spár a širší 20-30 cm pro roztažení a zarovnání tmelu do ztracena. Brusný bloček nebo držák a brusná mřížka (zrno cca 120) pro přebroušení zaschlého tmelu nebo si půjčte u nás elektrickou žirafu.
  • Ochranné pomůcky: Při řezání a broušení sádrokartonu vzniká prach - používejte respirátor a ochranné brýle. Při manipulaci s profily a deskami jsou vhodné pracovní rukavice (ostré hrany plechů).
  • Drobné pomůcky: Prodlužovací kabel k nářadí, smetáček a lopatka na úklid prachu a odřezků, případně štafle nebo pracovní plošina pro práce ve výšce.

Dále se neobejdete bez sádrokartonových profilů pro montáž podhledů (nejčastěji CD a UD profily), stavěcích třmenů, šroubů ke spojování profilů a pro připevnění desek. Potřebujete také pilu na sádrokarton pro nařezání sádrokartonových desek na správný rozměr, pro připevnění šroubovák a k finálnímu dokončení sádrokartonářský tmel na přetmelení spojů a hlaviček šroubů, špachtli pro nanášení tmelu, pásku pro zpevnění zatmelených spojů a smirkový papír nebo brusku na sádrokarton pro přebroušení sádrokartonových desek. A samozřejmostí je metr, tužka a vodováha.

Tipy a doporučení

Na závěr několik užitečných tipů a doporučení, které se při práci se sádrokartonem osvědčily:

  • Aklimatizace materiálu: Sádrokartonové desky skladujte před montáží v místnosti, kde budou instalovány, ideálně alespoň 24 hodin. Zamezíte tak jejich deformaci vlivem rozdílu vlhkosti a teplot.
  • Volba desek dle prostředí: Do koupelen a vlhkých prostor používejte impregnované (zelené) sádrokartonové desky, které lépe odolávají vlhkosti. Pro požárně odolné konstrukce (kotelny, komínové obezdívky) jsou určeny protipožární (červené) desky.
  • Správná délka vrutů: Pro opláštění jednou vrstvou desek 12,5 mm použijte vruty délky 25 mm. V případě dvojitého opláštění (dvě vrstvy desek) zvolte delší vruty (min. 45 mm), aby měl vrut dostatečné zakotvení v profilu.
  • Rozmístění vrutů: Dodržujte doporučené rozteče vrutů - u okrajů desek cca 15 cm, v ploše desky kolem 20-25 cm. Příliš řídké kotvení může způsobit odstávání desky, naopak příliš husté může desku zbytečně oslabit.
  • Vazba spár: Sádrokartonové desky vždy montujte tak, aby spáry byly v jednotlivých řadách posunuté. Nikdy by se neměly křížit čtyři rohy desek v jednom bodě - takové místo je náchylné k prasklině. Posun spár alespoň o jeden profil (40 cm) zajistí pevnější vazbu.
  • Napojení na okolní konstrukce: Obvodové profily (UD, UW) oddělte od stěn a stropu pomocí pěnové pásky - zamezíte přenosu vibrací a zvuku. Napojení hotového podhledu či příčky na stěny a strop vyplňte pružným akrylovým tmelem, který dilatuje a nepraská.
  • Nejčastější chyba - šroubování do UW profilů: U příček se vyvarujte kotvení sádrokartonových desek do vodorovných UW profilů (u podlahy a stropu). Tyto profily slouží jako vedení pro stojiny a mohou se nepatrně pohybovat - vrut v nich by způsobil prasklinu v desce. Desky se kotví jen do svislých CW profilů.
  • Broušení a prach: Při broušení spár vzniká jemný prach, který se snadno šíří. Uzavřete proto dveře do okolních místností a zakryjte nábytek. Po dokončení broušení vysajte nebo opatrně zameťte prach (nikoli vlhkým hadrem, ten by vytvořil šmouhy na povrchu).
  • Finální úpravy: Před malováním sádrokarton vždy penetrujte vhodným penetračním nátěrem - sjednotí savost povrchu a zlepší přilnavost barvy. K upevňování předmětů na hotové konstrukce používejte speciální hmoždinky do sádrokartonu.

tags: #rost #pro #sadrokarton #roh #návod

Oblíbené příspěvky: