PergolyRoubenky a jejich obklady: Kompletní průvodce
Vnější dřevěný obklad: Účel a možnosti
Vnější dřevěný obklad je určen převážně na obklad vnějších stěn vesnických objektů, jako jsou roubenky a poloroubenky. Často slouží k zakrytí stěn, kde náklady na opravu převyšují jejich užitnou hodnotu. Je ideální i pro zakrytí přidané tepelné izolace. Není však výjimkou použít tento obklad i u novostaveb, kde vlastník požaduje vzhled roubenky nebo poloroubenky. Jedná se většinou o chalupy a zemědělské usedlosti. Roubení lze montovat viditelně, poloskrytě nebo skrytě. Uvedené ceny jsou cenami za 1 m2 obkladu včetně per, která standardně dodáváme 50 mm vysoká.
Zvenku může dům vypadat jako tradiční stará roubenka, a ve skutečnosti to může být třeba pasivní dům. Je to vůbec možné? Na první pohled klasická roubená chalupa může být pasivní dům díky velice zdařilému roubenému obkladu, kde laik na první pohled nepozná, že se jedná o masivní trámy. Celkový dojem z vnějšího pohledu bude stále takový, že se díváme na tradiční roubenou chalupu. Často jsou k vidění méně vydařené obklady, kde právě rohový spoj odhalí pravdu. Vidíme to často na dřevěnicích nebo i zděných domech, které se snaží docílit vzhledu roubené chalupy. Často tam vidíme fošny, které imitují trámy a potom je přes roh nějaká lišta nebo jiné řešení. Většinou je ale už zdálky zřejmé i laikovi, že se nejedná o roubenou chalupu.
Plánování roubenky: Od nápadu k realizaci
Ideální roubenka je ta, která je navržená přímo pro vás podle vašich individuálních potřeb. Zároveň vychází z tradice venkovského domu a souzní s krajinou, kterou je obklopena. Při plánování roubenky musíte zodpovědět mnoho otázek, ať už sami nebo ve spolupráci s architektem.
Umístění na pozemku
Pokud je pozemek ve svahu, umísťuje se dům zpravidla delší stranou rovnoběžně s vrstevnicemi. Snahou je plynulé navázání na původní terén, aby z něj dům netrčel. Dále je třeba zohlednit orientaci parcely ke světovým stranám, přístup a budoucí využití pozemku.
Velikost domu
Nové roubenky mají zpravidla přízemí a obytné podkroví. Pokud je pozemek ve svahu, lze uvažovat o vybudování suterénu. Ve městech se můžeme setkat i s vyššími stavbami, které mají přízemí, patro a podkroví. Půdorys má tvar obdélníku s poměrem stran přibližně 1:2. Z důvodů výroby roubené konstrukce se rozměr volí zpravidla na celé metry (například 6x12m). Větší domy mohou mít půdorysný tvar písmene L nebo T nebo mohou být rozděleny do více samostatných budov.
Čtěte také: Více o roubence
Tvar a proporce
Sedlová střecha má sklon 45° nebo blízký této hodnotě (sklon střechy je úhel mezi vodorovnou a střešní rovinou). Okna mají tradiční proporce a členění, ve štítu jsou umístěna symetricky podél osy. Vstupní dveře se umísťují v podélných stěnách, nikoliv do štítu. Komín je blízko u hřebene střechy. Osvětlení podkrovních místností zajišťují okna ve štítech, vikýře, případně střešní okna. Hlavní zásady jsou dobře graficky zpracovány ve starší, ale stále platné brožuře, kterou vydala CHKO Orlické hory.
Roubenka nebo poloroubenka?
Celodřevěná roubenka má vnější stěny pouze z masivního roubení. Oproti tomu poloroubenka má část přízemí, nejčastěji polovinu až třetinu, zděnou. Výhoda první varianty je snadnější a rychlejší výstavba. Ve druhém případě hovoří pro lepší akumulace tepla ve zděné části. Kombinace dřevěného roubení a bílé omítky na fasádě působí malebně. Do zděné části můžete soustředit vlhké provozy jako koupelnu a saunu, které si nemusí úplně rozumět se dřevem.
Dispozice přízemí
Největší část přízemí zabírá hlavní obytná místnost neboli světnice, jejíž součástí bývá kuchyňský kout, jídelní stůl, posezení, kamna a někdy i schodiště do podkroví. Optimální plocha je 30 až 50 m². Další náplň přízemí se odvíjí od celkové velikosti roubenky. Najdeme zde nejčastěji koupelnu, WC, technickou místnost, úložné prostory (šatnu, lyžárnu, kolárnu) a komunikace. V chodbě může být umístěno schodiště do podkroví nebo druhé vstupní dveře (průchod skrz dům). Zejména na horách je nezbytné zádveří. U větších roubenek se najde v přízemí prostor i pro ložnici, pracovnu nebo třeba saunu či wellness. Některé místnosti, například vstup se zádveřím a úložné prostory, lze vymístit z hlavního půdorysu do tzv. přístavku. Ten je zpravidla na podélné straně domu a není potřeba ho vytápět.
Roubená obytná část z ostře hraněných trámů, obílená, se dělí na hlavní světnici a světničku. Je netypická pro Hlinecko tím, že z hlavní světnice jsou do dvora dvě okna (bývá jedno), a že podél světnice není zápraží, zde nazývané "záhrobeň". Ta je až od vstupu do síně, kde je dům směrem dozadu zděný a o šíři zápraží užší. V průčelí jsou tři okenní osy, okna členěná do tvaru písmene T jsou z 1/3 20. století. Bedněný štít - lomenice - je okosený polovalbou. Střední hlavní pole lomenice je svisle bedněné, laťování napojuje na obloučkovou lištu. Uprostřed pole nahoře jsou dvě kratší latě zkříženy. Krajní pole lomenice jsou bedněná a laťovaná ve směru krovů. Dům kryje sedlová střecha s taškovou krytinou. Komín přestavěn a nastaven dvěma eternitovými rourami.
Dispozice podkroví
V podkroví je umístěna klidová zóna - ložnice, druhá koupelna nebo samostatné WC s umyvadlem. Občas není potřeba využít celý půdorys podkroví. Nepotřebnou část lze nechat uzavřenou jako neobytnou půdu nebo naopak prostor zcela otevřít, ponechat bez stropu a umožnit průhled z hlavní obytné místnosti až do krovu.
Čtěte také: Moderní inspirace roubenek s travnatou střechou
Orientace ke světovým stranám
Pokud to okolnosti umožňují, umísťujeme světnici na jižní nebo západní stranu, kde je v průběhu dne a odpoledne nejvíce světla. Na severní stranu je výhodné dát vstup, chodbu, technické a hygienické zázemí. Ložnice jsou v ideálním případě na východě, kam svítí slunce po ránu.
Materiály
Je zřejmé, že hlavní roli bude hrát dřevo, ať už v podobě roubení nebo prkenného obkladu. Na rozdíl od vodorovných trámů se prkna u obkladu většinou kladou na svislo a mohou být překryta tenkými lištami. Ve štítech se prkna dávají i šikmo a zdobí se vyřezáváním. Dřevěné prvky se chrání proti povětrnosti nátěrem lazurou nebo olejem v různých odstínech. Dalším materiálem na fasádě je u poloroubenky omítka, nejčastěji v bílé barvě. Na soklu se uplatňuje obklad, ideálním materiálem je místní kámen. Střešní krytina na roubence je nejčastěji z plechu, tašek, šablon nebo asfaltových šindelů. Barevnost by měla vycházet z přírodních odstínů (tmavě červená, šedá, černá).
Jak si utřídit myšlenky při plánování roubenky
Nebudeme vás nabádat, ať si navrhnete roubenku sami. Od toho máte architekta nebo projektanta. Přesto je výhodné nasbírat inspiraci a udělat si základní představu o tom, jak by mohla vaše ideální roubenka vypadat. Častou chybou je, že klient zasedne k milimetrovému papíru a začne pomocí pravítka kreslit dispozice. To nedělá ani architekt. Když už, tak nejdřív pracuje ve 3D modelu nebo črtá v ruce. Místo stahování free 3D programů doporučujeme listovat odbornými časopisy a dívat se kolem sebe. V ideálním případě navštívit osobně několik roubenek a třeba v nich i přespat (nabídka ubytování v roubenkách je dnes široká). Pokud už chcete něco dávat na papír, využijte populární myšlenkovou mapu. Doprostřed stránky napište „naše roubenka“ a do bublin okolo vše, co vás napadne. Zdatnější mohou bubliny (představující místnosti nebo vybavení) logicky propojovat pomocí šipek.
Nejčastější chyby v návrhu roubenek
- Špatné umístění stavby na pozemku bez celkové koncepce
- Málo úložných prostor
- Nedostatek denního světla v obytných místnostech, potřeba celodenního svícení
Co se nám osvědčilo
Pokud bychom měli zvolit jednu věc, je to jednoznačně přístup z hlavní obytné místnosti ven na terasu. Francouzské okno v roubence není úplně v souladu s tradicemi. Ale pokud je v podélné stěně a skryto před hlavními pohledy, je to zejména v létě věc velmi praktická.
Příklad rekonstrukce roubeného stavení
Roubené selské stavení, jehož jádro pochází již z doby kolem roku 1670, je jedním z mála dochovaných příkladů typické venkovské architektury plzeňského regionu. Zároveň se jedná o poslední památku obce, nadto umístěnou přímo v jejím centru. Po odkoupení obec přistoupila k základním přípravným pracím. Byl vypracován stavebněhistorický průzkum, který pomohl k přesnější dataci objektu a výběru vhodných materiálů. Dům by měl být prezentován ve stavu daném posledními úpravami z doby kolem roku 1900, tedy i s obnovenou doškovou krytinou, vnější chlebovou pecí, původními dveřmi, okny, podlahami, lepenicí na stěnách a stropech. Při postupu obnovy byly zvoleny tradiční řemeslné techniky, veškerý materiál byl ručně otesán a veřejnost měla možnost po celou dobu sledovat postup řemeslných prací. Na konci roku 2020, který byl zásadní pro další směřování obnovy domu, bylo dokončeno zajištění zděných částí stavby a přistoupilo se k tesařským pracím. Příkladně zrekonstruované stavení by se mělo stát novým kulturním centrem obce a poskytnout i prostor pro činnost místních spolků. Roubený interiér bude sloužit jako ukázka dobové kultury bydlení a pro oživení lidových tradic během roku. Záchrana roubenky v Trnové je příkladem akce v hodině dvanácté. Obec přišla s iniciativou záchrany památky bezprostředně ohrožené havarijním stavem, s problematickým umístěním i majetkovými poměry. Obnova by nebyla možná bez starostky Petry Šumlovové, která zásadním způsobem koordinovala práce, komunikovala se zastupiteli a obyvateli, zařizovala žádosti o dotace a zajišťovala smluvní vztahy i prezentaci projektu. Na cenu NPÚ v kategorii IV.
Čtěte také: Role cihlových obkladů v architektuře roubenek
tags: #roubenka #obklad #zaprazi #informace
