Roubenky s travnatou střechou: Historie, tradice a moderní inspirace

Roubenky, symbol české lidové architektury, zažívají v posledních letech renesanci. Ať už se jedná o citlivé rekonstrukce historických staveb nebo o novostavby inspirované tradičními postupy, roubenky představují udržitelné a esteticky přitažlivé bydlení. Zvláštní pozornost si zaslouží roubenky s travnatými či doškovými střechami, které nejenže skvěle zapadají do krajiny, ale nabízejí i výborné izolační vlastnosti a ekologické benefity.

Historie a hodnota roubenek

Lidová architektura je z hlediska památkové ochrany a kulturního dědictví cenným svědectvím o životě našich předků. Stavby mají svůj vnitřní řád a představují řemeslné postupy předávané generacemi od jednoduchých forem až po ty složitější. Roubenky mají u nás dlouholetou tradici a dodnes ve skanzenech obdivujeme roubenky postavené dokonce před 200 lety. Tehdy se nedováželo ze zahraničí žádné exotické dřevo, ani neexistovaly moderní sušárny. Recept na dlouholetost roubenky není v použitém materiálu nebo v sušení, ale jen a pouze v konstrukci roubenky a hlavně ve Vaší péči o stavbu.

Příklad obnovy: Beranův hostinec v Trávníčku

Rekonstrukce Beranova hostince v malebné obci Trávníček na Liberecku získala nejvyšší památkářské ocenění zvané Patrimonium pro futuro. Cílem obnovy bývalé zemědělské usedlosti je uvést ji do podoby na přelomu 19. a 20. století, kdy prožívala období největší prosperity, zdařilých přístaveb a cenných stavebních úprav. Ve stavebně historickém průzkumu architekta Jana Pešty se uvádí, že Beranův hostinec je cenný právě svými stavebními a řezbářskými detaily, roubenými stěnami, záklopy stropů, hliněnými omítkami a specifickými malbami charakteristickými pro tento kraj. Přízemí je zděné z lomového kamene, řezbářsky zdobená konstrukce podstávky i patra je z masivního dřeva. V přízemí se nachází prostorná světnice, síň, komory, černá kuchyně, menší světnička, předsíň, záchod a chlévy, v roubeném patře pak obytné komory, pavlače a dvě podkrovní místnosti. Interiéry zdobí dekorativní dlažba, specifická šablonová výmalba, hliněné a jílové omítky. Střecha asymetrického sklonu s přesahem nad pavlačí a zadní zešikmenou stěnou komor je kryta cementovým taškami. Světnice je zde pečlivě upravena pro provoz hostince, pyšní se novou podlahou, secesními kachlovými kamny, dřevěným obložením stěn s lavicemi pro hosty a bohatou šablonovou výmalbou stěn. Modernizován byl také výčep piva s ručním tlakováním. Dispozice se podle informací místopředsedy spolu Dubáci Petra Pivoňky nezměnily ani o centimetr: „Maximálně věrně replikujeme původní stav a původní technologické postupy."

Revitalizace areálu v Truskavně

Truskavna je obec na okraji CHKO Kokořínsko. Zde se nachází areál památkově chráněného statku, který byl v letech 2003-2010 revitalizován a díky tomu našel i nové využití. Obytné stavení bylo v 80. letech 20. století z pohledu památkové péče těžce poškozeno. Současní majitelé celý areál v roce 2002 odkoupili v havarijním stavu a jejich cílem bylo ho zachránit. Navázali proto kontakt s místními řemeslníky a památkovým ústavem. První fází rekonstrukce byla záchrana nejcennějších částí stavby - pavlače, bohatě zdobeného západního štítu, krovů a střechy. Nenávratně poškozené části pavlače byly nahrazeny novými, ručně vyrobenými, vše ostatní bylo opraveno a konzervováno. Po rozkrytí střechy se musely některé prvky úplně vyměnit. Opravy roubených částí a stavbu nových provedla firma Roubenky Střihavka a opravu střechy a pokládku šindele pak realizoval pan Vostřel z Kamenického Šenova. Po zpracování a přípravě veškeré dokumentace a získání stavebního povolení začala kompletní a náročná revitalizace celého areálu a vzhled Roubenky jako kdyby se posouval proti proudu času. Nejvíce je to vidět ve světnici v přízemí. Vedlejší světnička byla vysvobozena z heraklitového obložení a vznikl zde výčep a jídelna pro hosty penzionu. Ve zděné části přízemí, kde bývala komora a chlévy, byly vybudovány tři pokoje pro hosty. Světnici v patře byla navrácena původní světlá výška a úpravy zde téměř nejsou patrné. Majitelé zde také nechali zbudovat „okénko" s ukázkou původní omítky pokládané na dřevěné kolíky. Došlo také k obnově povalového stropu.

Moderní roubenky a jejich design

Ideální roubenka je ta, která je navržená přímo pro vás podle vašich individuálních potřeb. Zároveň vychází z tradice venkovského domu a souzní s krajinou, kterou je obklopena. Dnes ve skanzenech obdivujeme roubenky postavené dokonce před 200 lety. Nové roubenky mají zpravidla přízemí a obytné podkroví. Pokud je pozemek ve svahu, lze uvažovat o vybudování suterénu. V městech se můžeme setkat i s vyššími stavbami, které mají přízemí, patro a podkroví. Půdorys má tvar obdélníku s poměrem stran přibližně 1:2. Z důvodů výroby roubené konstrukce se rozměr volí zpravidla na celé metry (například 6x12m). Větší domy mohou mít půdorysný tvar písmene L nebo T nebo mohou být rozděleny do více samostatných budov. Celodřevěná roubenka má vnější stěny pouze z masivního roubení. Oproti tomu poloroubenka má část přízemí, nejčastěji polovinu až třetinu, zděnou. Výhoda první varianty je snadnější a rychlejší výstavba. Ve druhém případě hovoří pro lepší akumulace tepla ve zděné části. Kombinace dřevěného roubení a bílé omítky na fasádě působí malebně. Do zděné části můžete soustředit vlhké provozy jako koupelnu a saunu, které si nemusí úplně rozumět se dřevem. Největší část přízemí zabírá hlavní obytná místnost neboli světnice, jejíž součástí bývá kuchyňský kout, jídelní stůl, posezení, kamna a někdy i schodiště do podkroví. Optimální plocha je 30 až 50 m². Další náplň přízemí se odvíjí od celkové velikosti roubenky. Najdeme zde nejčastěji koupelnu, WC, technickou místnost, úložné prostory (šatnu, lyžárnu, kolárnu) a komunikace. V chodbě může být umístěno schodiště do podkroví nebo druhé vstupní dveře (průchod skrz dům). Zejména na horách je nezbytné zádveří. U větších roubenek se najde v přízemí prostor i pro ložnici, pracovnu nebo třeba saunu či wellness. Některé místnosti, například vstup se zádveřím a úložné prostory, lze vymístit z hlavního půdorysu do tzv. přístavku. Ten je zpravidla na podélné straně domu a není potřeba ho vytápět. V podkroví je umístěna klidová zóna - ložnice, druhá koupelna nebo samostatné WC s umyvadlem. Občas není potřeba využít celý půdorys podkroví. Nepotřebnou část lze nechat uzavřenou jako neobytnou půdu nebo naopak prostor zcela otevřít, ponechat bez stropu a umožnit průhled z hlavní obytné místnosti až do krovu.

Čtěte také: Více o roubence

Stavba letního ateliéru s rákosovou střechou od Petra Fuchse

V malebné krajině mezi Malou Skálou a Turnovem, v obci Rakousy, si na místě staré stodoly architekt Petr Fuchs postavil letní ateliér s rákosovou střechou. Dnes stavba funguje jako ateliér, galerie a hospůdka. Nová roubenka s otevřenou konstrukcí sousedí s dílnou s garáží, která vznikla po zastřešení průjezdu a bezprostředně tak navazuje na starou chalupu. Došková střecha vypadá, že je až na vlnu nad lunetovým oknem vystřižena podle pravítka. Do konstrukce jsou zasazena bílá okna, velké dveře jsou spíše vrata. Jejich křídla se otevírají jako náruč a pohostinně zvou návštěvníky dál. Vstupujeme a ocitáme se v rozlehlé a vysoké místnosti s dřevěnou podlahou, rozdělené trámy na tři funkční zóny. Ve středové vstupní části je podlaha vytvořena z dubových špalíků a majitel tady postavil cihlový krb, který využívá také jako černou kuchyni. Z centrálního prostoru se vpravo vchází do galerie s posezením, nalevo je výčep. Architekt Fuchs vypráví, že došková střecha je od nepaměti nejlepší izolací, jakou známe. Střechu nakonec objednal v Maďarsku, odkud mu přivezli kamion rákosu a přímo na místě ji vyrobili. Na střechu je poskytnuta třicetiletá záruka. Roubenky na klíč stavíme převážně ze smrkového dřeva našich lesů. U roubenky je nutné aby umístění jednotlivých spotřebičů bylo určeno před započetím samotné stavby roubenky. Při výrobě roubenky ve firmě se v jednotlivých vrstvách připravují prostupy pro vnitřní rozvody.

Tepelné vlastnosti a životnost roubenek

Vlastnosti dřeva, coby izolačního materiálu, jsou v porovnání s klasickým zdivem srovnatelné, ne-li lepší. Roubená zeď je lehčí, pružnější a kvalitněji udržuje mikroklima v objektu. Tepelný odpor je závislý na tloušťce materiálu a jeho tepelné vodivosti, neboli schopnosti vést teplo z části zahřáté do chladnějších částí. Tepelná vodivost se označuje písmenem lambda a najdeme ji v tabulkách jako konstantní veličinu pro každý materiál. Při znalosti hodnot tepelné vodivosti základních materiálů dojdeme k zajímavým výsledkům. V případě roubených a poloroubených staveb jistě existuje množství vlivů, které mohou neblaze působit na životnost roubenky. Počasí, slunce, plísně i houby a v neposlední řadě škůdci z oblasti hmyzu. V dnešní době máme k dispozici nepřeberné množství možností, jak se před těmito "kamarády" bránit. Životnost roubenky určuje i mimo jiné péče, kterou svému domu věnujete. Což však platí i o stavbách zděných.

Praktické tipy pro plánování roubenky

• Umístění na pozemku: Pokud je pozemek ve svahu, umísťuje se dům zpravidla delší stranou rovnoběžně s vrstevnicemi. Snahou je plynulé navázání na původní terén, aby z něj dům netrčel. Dále je třeba zohlednit orientaci parcely ke světovým stranám, přístup a budoucí využití pozemku.
• Velikost domu: Nové roubenky mají zpravidla přízemí a obytné podkroví. Pokud je pozemek ve svahu, lze uvažovat o vybudování suterénu.
• Tvar a proporce: Sedlová střecha má sklon 45° nebo blízký této hodnotě. Okna mají tradiční proporce a členění, ve štítu jsou umístěna symetricky podél osy. Vstupní dveře se umísťují v podélných stěnách, nikoliv do štítu.
• Orientace ke světovým stranám: Pokud to okolnosti umožňují, umísťujeme světnici na jižní nebo západní stranu, kde je v průběhu dne a odpoledne nejvíce světla. Na severní stranu je výhodné dát vstup, chodbu, technické a hygienické zázemí. Ložnice jsou v ideálním případě na východě, kam svítí slunce po ránu.
• Materiály: Je zřejmé, že hlavní úlohu bude hrát dřevo, ať už v podobě roubení nebo prkenného obkladu. Dřevěné prvky se chrání proti povětrnosti nátěrem lazurou nebo olejem v různých odstínech. Dalším materiálem na fasádě je u poloroubenky omítka, nejčastěji v bílé barvě. Na soklu se uplatňuje obklad, ideálním materiálem je místní kámen. Střešní krytina na roubence je nejčastěji z plechu, tašek, šablon nebo asfaltových šindelů. Barevnost by měla vycházet z přírodních odstínů (tmavě červená, šedá, černá).

Čtěte také: Role cihlových obkladů v architektuře roubenek

Čtěte také: Více o psích kotcích se zelenou střechou

tags: #informace #roubenka #s #travnatou #strechou

Oblíbené příspěvky:

• Použití dřevovláknitých desek Steico
• Ceny stavebních prací a materiálů v ČR
• Vlastnosti a použití tepelně opracovaného dřeva
• Zateplení soklu: praktický návod pro funkční stavbu
• Návod na stavbu betonového plotu