Hromosvod na rodinném domě s rovnou střechou: Komplexní průvodce

Již téměř 250 let se na budovách instalují hromosvody. Hromosvod (bleskosvod) je zařízení sloužící k ochraně objektu a jeho obsahu (včetně osob, popř. zvířat) před účinky blesku, tedy před poškozením tepelnými a mechanickými účinky blesku, tzn. chrání před jejich požárem nebo mechanickým poškozením. Hromosvod vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a svedení výboje do země. Hromosvod vynalezl v polovině 18. století v Evropě Prokop Diviš, který umístil v roce 1754 první hromosvod ve své farní zahradě v Příměticích blízko Znojma. Jejich úkolem je v případě úderu blesku odvést bleskový proud bezpečně do země, aniž by docházelo k požárům nebo jiným škodám. Hromosvod je základním bezpečnostním prvkem každé budovy. Chrání objekt, jeho vybavení i osoby před účinky přímého úderu blesku. Hromosvod tak chrání nejen stavbu samotnou, ale i elektrické spotřebiče a citlivou elektroniku v domě.

V naší atmosféře neustále probíhají elektrostatické výboje, viditelné v podobě blesku mezi mraky nebo mezi mraky a povrchem země. Blesk je elektrický rázový výboj, při němž se vyrovnává náboj jedné polarity s nábojem opačné polarity (mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí). Na počátku dochází v mracích (typický bouřkový mrak, kumulonimbus, má květákový tvar) ke vzniku bouřkových buněk, protože vertikální pohyb vzduchu je dále zesilován dvěma jevy. Stoupající vzduch je ochlazován, až dosáhne teploty nasycení vodních par; dochází k vytvoření kapek a při kondenzaci se vzduch znovu ohřeje, takže znovu začíná stoupat. Přitom dochází ke vzniku a rozdělování elektrických nábojů v kapičkách vody nebo ledu. Kladně nabité částečky jsou zpravidla „lehčí“ než záporné, a to znamená, že se v bouřkovém mraku oddělí oblasti s kladným nábojem nahoře (část jich však zůstává úplně dole) a záporným nábojem uprostřed. Z fyzikálního hlediska je bouřkový mrak obrovský generátor elektrostatické elektřiny, kde každá buňka je schopná produkovat průměrně dva až čtyři blesky za minutu. Počet bouřek je různý v závislosti na mechanismu vzniku. Obecně klesá s rostoucí zeměpisnou šířkou; vysvětlení lze najít ve skutečnosti, že pravděpodobnost bouřky při teplotě 27°C je vyšší než při 25°C. V hornatém terénu je počet bouřek též vyšší než na rovině. Počet ročních bouřkových dnů a počet úderů blesku na čtverečný kilometr se přitom zvyšuje směrem od severu na jih. Každou hodinu udeří na zemi cca 1 milion blesků (denně 25 milionů). Následkem jsou milionové škody na majetku a osobách. Blíží-li se bouřka, neměli bychom se zdržovat venku, ale včas vyhledat chráněná místa. Předzvěstí blížící se bouřky jsou vystupující kupovitá oblačnost, dusno se zvedajícím se větrem, vzdálené hřmění a blýskání. Vzdálenost bouřky od místa pozorování lze snadno odhadnout pomocí rychlosti zvuku, to znamená z časového intervalu mezi zábleskem a následným zahřměním.

Je instalace hromosvodu povinná?

Na tuto otázku odpovídá stavební zákon 183/2006 Sb. a prováděcí vyhláška 268/2009 Sb. § 36. Povinné je provést výpočet rizika dle souboru ČSN EN 62305, který musí být součástí projektu a předkládá se stavebnímu úřadu při kolaudaci stavby. Ochranu před bleskem lze chápat jako souhrn opatření sloužících k ochraně objektu a osob. Návod vám v krátkosti dal p. Hájek: udělat analýzu rizik a podle jejích výsledků rozhodnout, zda a v jakém rozsahu je nutné instalovat ochranu proti blesku a přepětí. Správný výsledek analýzy rizika umožní, že hromosvod není potřeba instalovat a přesto bude vše v souladu s normami a nařízeními. Nicméně, odpovězte si na otázku: chápete hromosvod jako nutné zlo pro úředníky, nebo chápete hromosvod jako ochranné opatření, aby vám nezhorel dům? Pokud to první, návod je výše, na prázdný neobývaný samostatně stojící dům by dokonce mohl být regulérně aplikován. Pokud to druhé, patrně budete hromosvod chtít a to co nejkvalitnější.

Kdo provede výpočet rizika?

ELEKTRO projektant s odpovídající kvalifikací dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. provede výpočet rizika pro stavbu, vyhodnotí, zda je hromosvod nutné nainstalovat, a zároveň určí konkrétní parametry hromosvodu (počet svodů, oddálení jímače od anténního stožáru ve vzdálenosti s, atd.). Potřebný materiál se určí z výkazu výměr stavby, který by měl být součástí projektové dokumentace.

Hromosvod na rodinném domě s rovnou střechou

Způsob instalace se vždy odvíjí od typu střechy a použitého materiálu - jiné řešení je vhodné pro střechu plechovou, jiné pro taškovou či plochou. Umístění svodů (svislých vodičů) se volí podle členitosti objektu tak, aby byla zachována bezpečná vzdálenost od oken, dveří a kovových částí fasády. U rodinných domů obecně platí minimálně jeden svod pro každých 15 m obvodu stavby. Menší rodinný dům, například 9×8 m by měl mít minimálně 3 svody. Tyto je třeba umístit rovnoměrně, ohled se bere také na stavební prvky domu jako dveře, okna, přístavby, pergoly apod.

Čtěte také: Vše o zateplení a skladbě ploché střechy

Problémy s výškou jímačů na plochých střechách

Jako projektant staveb se často setkávám s tím, že na objektech rodinných domů s plochými střechami mi projektant elektrikář navrhne hromosvod s dvou i třímetrovými jímači. Je to jediné možné řešení dle současně platné normy? Ne, není. Lze udělat více malých jímačů (jsem elektrolaik, za pitomosti se omlouvám) nebo je takovéto řešení jediné možné dle norem? Ano, většinou lze udělat více malých jímačů. Nicméně těžko radit na dálku bez znalosti konkrétního tvaru objektu a zařízení na střeše. Co tedy než někoho vyhazovat, zkusit se jej na důvody zeptat a zkusit najít jiné řešení. A jinak ty jímače nemusí vypadat až tak blbě. Kdo umí, ten umí. A kdo se chce dohodnout, jistě najde řešení, které bude rozumným kompromisem jak z hlediska nákladů, tak "vlivu na design objektu".

Princip ochranného prostoru "válivé koule"

Systém válivé koule pomáhá pochopit, o co se projektant snaží, a najít společnou řeč. Velká imaginární koule se nesmí dát přiložit k objektu, pouze k hromosvodu. Kam se žádná koule nedá přiložit, tam je chráněná zóna. V té chráněné zóně musí být vše, i anténa a komín atd. Projektanti prominou zjednodušení. Celá budova se musí schovat do ochranného prostoru systému hromosvodu, takže v rozích budovy určitě nějaké jímače být musí. Ale jak vysoké, to záleží na tom, jak daleko je komín a antény od krajů budovy. Můžete si zkusit kutálet kouli o poloměru 20, 30, 45 nebo 60m, podle třídy LPS, dle které se navrhuje hromosvod. A když tu kouli budete kutálet, tak se nesmí z žádné strany dotknout stavebních částí domu. Pozor na kutálení i po střeše.

Když se dají na rohy objektu, u většího i na hrany mezi, jímače, nemusejí být tak vysoké, pokud je tam komín, výtahová šachta, ani "metrový" jímač nemusí být problém. Největší problém jsou antény, anténní stožáry. Jímací tyče respektive jímací soustava musí být provedena tak, aby anténní stožáry a další prvky byly umístěny v jejím ochranném prostoru. Konkrétní způsob provedení vždy najdete v projektu. Od všech vodivých prvků budovy, jako jsou např. kabelové rozvody, anténní stožáry, apod., je nutné zachovat izolační vzdálenost, která by měla zajistit, že v případě úderu blesku výboj nepřeskočí na tyto prvky a nezpůsobí škody uvnitř objektu. Vzdálenost elektrické izolace (s) je vypočítána projektem, obvykle se pohybuje mezi 400-1 000 mm a pro její zajištění lze s výhodou použít podpěry na tyčích z izolačního materiálu. Výjimkou mohou být kovové prvky, které mohou působit jako náhodné svody.

Zásady a tipy pro správnou montáž

Minimální odborná kvalifikace montéra

Montér hromosvodu musí mít pro vykonávání činnosti platné osvědčení dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Součástí instalace je vždy revizní zpráva, která potvrzuje, že hromosvod odpovídá normám a je plně funkční.

Provedení uzemnění

Dle § 26 vyhlášky č. 146/2024 Sb. bodu 3 se pro uzemnění systému ochrany před bleskem u staveb navrhuje a provádí zpravidla základový zemnič. Každý hromosvod je složen ze tří hlavních částí - jde o jímací zařízení (jímač - např. jímací tyč), svod a uzemnění (to může být provedeno zemnícími tyčemi, deskami, dráty, či pásky, uloženo v zemi, příp. základový zemnič). Základový zemnič je tvořen obvykle páskem 30 / 4 mm z pozinkované nebo nerezové oceli, umísťuje se na dno základové rýhy a podepře se distančními prvky tak, aby byl po betonáži obklopen ze všech stran betonem, a to v tloušťce alespoň 50 mm. Popřípadě lze zemnění doplnit zemnícími tyčemi. V případě, že konstrukce spodní stavby je tvořena z monolitického vodonepropustného betonu, je vhodné vybrat jiné provedení uzemňovací soustavy, například obvodový zemnič ve vzdálenosti zhruba 1 m od chráněné stavby, aby byl zajištěn odpovídající odpor uzemňovací soustavy.

Čtěte také: Řešení pro nízké sklony: Falcované střechy

Antikorozní ochrana prvků uzemnění

Dle souboru ČSN EN 62305 je nutné součásti hromosvodu ošetřit antikorozní ochranou zejména v následujících místech: přechod beton-půda, přechod beton-vzduch, přechod půda-vzduch a spoje uzemňovací soustavy.

Vzdálenost podpěr vodiče hromosvodu

Podpěry vedení hromosvodu se umisťují ve vzdálenosti nejvýše 1 m.

Přehled parametrů pro hromosvody

Čtěte také: Plánování a opravy dvojgaráže

tags: #rovná #střecha #RD #hromosvod

Oblíbené příspěvky:

• luxusní mramor pro váš interiér
• Cementové lepidlo na parozábrany
• Inspirace pro pohovky s dřevěnými nohami
• Realizace kačírku na marmolitu: Co potřebujete vědět
• Zprostředkovatelská smlouva s realitní kanceláří