Sádrokartonové příčky versus YTONG: Srovnání hmotnosti a vlastností

Když je potřeba rozdělit vnitřní prostory domu, jako nejobvyklejší řešení se nabízejí příčky. Mají různé využití a dají se postavit z odlišných materiálů. Jejich výběr se obvykle řídí cenou, náročností, pevností či mírou odhlučnění. Pro investory je důležité znát rozdíly mezi jednotlivými materiály a vybrat to nejlepší řešení pro konkrétní projekt. Mezi nejčastěji porovnávané materiály pro příčky patří sádrokarton (SDK) a pórobetonové tvárnice, jako je YTONG.

Mýty a fakta o zvukové izolaci příček

Jednou z hlavních funkcí mezibytových příček i příček uvnitř bytu je jejich schopnost poskytovat soukromí. Kromě fyzického oddělení od dalších částí stavby to znamená i bránit průniku zvuku z vedlejších místností. Lidé se mylně domnívají, že cihlová příčka zvukově izoluje lépe než sádrokartonová. Důvodem je představa, že co je těžší a hutnější, musí lépe bránit průniku zvuku, respektive hluku. To je ale velký omyl, zvukové vlny pronikají tvrdými a hutnými materiály snadno. Do cesty je jim třeba postavit naopak měkký a pružný materiál, který vlny absorbuje, podobně jako tlumiče na kolech v autě.

Sádrokartonové příčky s minerální izolací: Akustický šampion

Tuto absorpční, tedy zvuk pohlcující vrstvu, v sobě obsahují současné sádrokartonové (SDK) příčky. Tvoří ji vrstva z minerální vaty, která je nehořlavá, výborně tepelně izoluje a navíc efektivně brání průniku zvuku.

OVĚŘENÝ FAKT: Sádrokartonová příčka plněná minerální vatou (SDK) izoluje lépe než cihla.

„Tuhé materiály, jako zmiňovaná cihla, se po dopadu zvukové vlny rozvibrují a podobně jako přenoska gramofonu přenesou hluk do vedlejší místnosti. Proto když například v panelovém domě někdo vrtá do panelu, nelze snadno určit zdroj zvuku, vrtající může být i o několik pater vzdálen. Proto je třeba postavit do cesty zvukovým vlnám pohlcující materiál, například minerální vatu,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi barvami?

Při stejné tloušťce dosahují mezibytové příčky proto často lepších akustických výsledků než některé zděné příčky. „Výsledky měření v profesionální zkušebně prokázaly, že lehké stěny mají lepší akustické vlastnosti než běžně používané akustické stěny z těžkých tvárnic, a to i po zohlednění oslabení s prostupy pro běžnou elektroinstalaci. Navíc SDK stěny jsou užší a šetří místo," vysvětluje Marcela Kubů z Asociace výrobců minerálních izolací.

INFOBOX: Proč sádrokartonové příčky plněné minerální izolací tak účinně brání prostupu zvuku?

Kombinují hutný sádrokarton s lehkou, zvuk pohlcující minerální izolací. Tato kombinace vytváří střídání pevného a měkkého materiálu, což umožňuje efektivně snížit průnik hluku. Navíc jsou sádrokartonové příčky levnější, snadněji se instalují a zabírají méně místa než tradiční zděné příčky či vylehčené zdivo.

V praxi se pro výstavbu mezibytových sádrokartonových příček (SDK) nejčastěji používá zdvojený hliníkový profil, který je opláštěn sádrokartonem, do nějž jsou vloženy dvě vrstvy minerální izolace o celkové tloušťce 12 cm. Příčky uvnitř bytu se běžně zhotovují z jednoduchého profilu (zdvojení není potřeba). Opláštěné jsou z každé strany jednou deskou. Minerální izolace obvykle vyplňuje prostor příčky z 60 %. To znamená, že do příčky tlusté 10 cm se vkládá 6 cm minerální vaty. Za schopností minerální vaty pohlcovat hluk stojí stavební fyzika. Sendvičová kombinace sádrokartonu a minerální vaty účinně brání akustickým vlnám v dalším šíření: když na stěnu vlna dopadne, minerální vata ji díky své struktuře lépe pohltí než například pálená cihla.

Výběr kvalitní izolace pro mezibytovou příčku

Při výběru izolace pro příčky z hlediska akustiky je důležité se zaměřit na zvukovou pohltivost a odpor proti proudění vzduchu. Zvuková pohltivost se měří koeficientem, který ukazuje, kolik zvuku izolace absorbuje. Minerální izolace má nejvyšší třídu pohltivosti A, což znamená vysokou schopnost pohlcování zvuku. Důležitý je také odpor proti proudění vzduchu (AFr), kde hodnoty 5 a vyšší znamenají, že materiál účinně brání průchodu vzduchu a slouží jako dobře fungující tlumič.

Čtěte také: Volba správného kotle: uhlí vs. dřevo

„Při výběru doporučujeme zvolit hodnotu A, určitě se to s ohledem na dlouhou užitnou hodnotu vyplatí,“ radí architektka Marcela Kubů.

YTONG a další zděné příčky: Tradiční řešení

Tradiční variantou jsou zděné příčky oblíbené především pro svou odolnost a dlouhou životnost. Sice se náročněji vytvářejí, patří ale mezi nejkvalitnější a nejpevnější. Zděné příčky se hodí všude tam, kde není nutné brát ohled na zatížení konstrukce, na šetření obytným prostorem či na rychlost výstavby. Základní zděné příčky se stavějí z klasických plných cihel, takže jsou pevné a mají dobré akustické a protipožární vlastnosti. Mezi jejich nedostatky naopak patří vyšší hmotnost a horší tepelněizolační schopnosti.

Rozličné materiály pro zděné příčky

  • Pórobetonové tvárnice (Ytong): Se díky své nízké hmotnosti hodí pro rekonstrukce, snadno se řežou a rychle skládají. Pro vyšší stabilitu se pórobetonové příčky musí pevně ukotvit.
  • Čtvrtcihelné příčky (štorcky): Mohou být levnější a realizačně jednodušší variantou, když je potřeba ke stěně přichytit těžší předměty či konstrukce.
  • Tvárnicové příčky z keramického materiálu: Nabízejí dnes všichni velcí výrobci - Wienerberger, Tondach, Heluz atd. Jde o tvárnice bezmaltově sesazované do zámků P+D. Ložnou spáru lze provádět i na tenkovrstvý tmel. Výhodami těchto příčkových programů jsou rozměry, přesnost zdění a možnosti systémových řešení.
  • Cementové tvárnice: Najdou uplatnění v prostorách, kde se klade důraz na pevnost a odolnost. Při stavbě příček je nutné dbát na statické hledisko, protože tvárnice jsou poměrně těžké. Vyznačují se ovšem výbornou zvukovou izolací a pevností, což se cení například mezi obytnými místnostmi. Postup stavby je obdobný jako u cihlových příček - s důrazem na správné vyzdění a spárování.
  • Vápenopískové bloky (Sendwix): Mají vysokou hustotu, což také znamená lepší akustické vlastnosti. Jsou tedy vhodné do interiérů, kde se klade důraz na hlukovou izolaci.

Srovnání zvukové neprůzvučnosti různých příček

Níže uvedená tabulka poskytuje srovnání zvukové neprůzvučnosti (dB) pro různé typy a tloušťky příček.

Typ příčky Tloušťka Zvuková neprůzvučnost Vhodnost
Standardní cihlová příčka 115 mm 45-48 dB Solidní zvuková izolace pro většinu obytných prostor.
Silnější cihlová příčka 140-150 mm 50-54 dB Místnosti s vyššími nároky na akustiku (ložnice, pracovny).
Příčka z pórobetonu (Ytong) 100 mm 37-40 dB Prostory s nižšími nároky na zvukovou izolaci.
Příčka z pórobetonu (Ytong) 150 mm 42-45 dB Díky větší hmotnosti a tloušťce má lepší zvukovou izolaci.
Příčka z vápenopískových tvárnic 115 mm 50-55 dB Vynikající zvuková izolace pro prostory s vysokými nároky na akustický komfort.
Příčka z betonových tvárnic 150 mm 52-57 dB Silná neprůzvučnost pro oddělení hlučných prostor nebo technických místností.

Lehkost a úspora místa: Sádrokarton vítězí

OVĚŘENÝ FAKT: Sádrokartonové příčky šetří drahocenný obytný prostor.

„Sádrokartonové příčky zajistí potřebný komfort bydlení a zároveň zvýší užitnou plochu. Tím se zvyšuje hodnota novostaveb až o stovky tisíc korun a zároveň se významně snižují náklady na výstavbu, protože cena a instalace sádrokartonových příček je levnější,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.

Čtěte také: WPC vs. WPC kaštan: Klíčové rozdíly

V případě developerů jsou úspory ještě větší. Například při použití sádrokartonových (SDK) příček ve čtyřpodlažním domu o 16 bytech se zvětší obytná plocha až o 27 metrů čtverečních, přepočteno na peníze při ceně 120 000 korun za metr čtvereční jde o zhodnocení stavby o více než 3,24 milionu korun.

Pár centimetrů tloušťky navíc se může zdát málo, ale v ploše bytu, rodinného domu nebo několika pater obytného domu se v důsledku jedná až o desítky metrů čtverečních!

Požární odolnost a spolehlivost

OVĚŘENÝ FAKT: Sádrokarton je stejně spolehlivý jako zděná příčka.

Sádrokarton je na trhu už více než sto let a jako stavební materiál se neustále vylepšuje. Dnes splňuje stejné normy jako cihla nebo pórobeton. Používá se i ve velkých projektech, jako je výstavba mrakodrapů, bytových domů i administrativních budov, protože je spolehlivý, lehký, dobře se s ním pracuje, je cenově dostupný, snadno se přepravuje a zpracovává a zabírá málo místa.

OVĚŘENÝ FAKT: Sádrokartonové příčky jsou nehořlavé.

Sádrokarton sám o sobě má určitou míru požární odolnosti, ale v kombinaci s minerální izolací, která je nehořlavá, se odolnost výrazně zvyšuje. Příčky ze sádrokartonu (SDK) mohou mít v závislosti na konstrukci různou požární odolnost: od 30 až do 120 minut. Jednoduché příčky s opláštěným ze sádrokartonových desek a ocelových profilů mají odolnost 30 až 45 minut.

INFOBOX: Požární odolnost

Požární odolnost je ukazatel, který nám říká, jak dlouho může stavební materiál nebo konstrukce odolávat požáru bez ztráty své stability a funkčnosti. Hodnotí se obvykle v minutách nebo hodinách a je důležitá pro zajištění bezpečnosti budov během požáru. Požární odolnost sádrokartonových příček vyplněných minerální vatou je od 30 až do 120 minut.

Instalační flexibilita a snadná údržba

Sádrokarton navíc umožňuje snadno vést kabely a potrubí v dutinách příček a dále jej upravovat, což opět zjednodušuje výstavbu a pozdější stavební úpravy. Oprava nebo dodatečná instalace rozvodů elektroinstalace či dokonce přemístění příček je mnohem jednodušší než v případě těch zděných. Sádrokarton lze snadno opravit a chybějící či poškozenou vatu doplnit.

„Sádrokartonové příčky v kombinaci s minerální izolací se navíc snadno přepravují a instalují bez takzvaných mokrých procesů, tedy bez aplikace malty. To podstatně zjednodušuje a zlevňuje výstavbu. Sádrokartonovou příčku si navíc doma můžeme nainstalovat svépomocí,“ dodává architektka Marcela Kubů.

Postup rekonstrukce s YTONGem

Po vybourání starého bytového jádra se založí nový půdorys a skelet jádra se vyzdí. Příčky se ukotví montážní pěnou a začistí se rohy a montážní otvory. Následuje vysekání drážek pro nový rozvod elektřiny, vody a odpadů, případně i vzduchotechniky. Zdivo se zpevní perlinkou a provede se celoplošná stěrka stavebním lepidlem. Tam, kde nebude obklad, se natáhne štuková omítka, stěny u vany či sprchového koutu se opatří hydroizolační stěrkou. Následuje pokládka obkladů a dlažby, zazdí se vana či sprchový kout. Zbývá osadit zařizovací předměty a provést dokončovací práce.

Postup rekonstrukce se sádrokartonem

Nejprve se postaví nosná kovová kostra a z jedné strany se sádrokarton zaklopí. Z druhé strany se v budoucí stěně provedou instalační rozvody vody, odpadů a elektroinstalace. Aby stěna dobře tepelně a zvukově izolovala, meziprostor se vyplní minerální vatou. Následně se zaklopí i druhá stěna a spoje desek se přetmelí. Konstrukci je nutné vyztužit v místech, kde bude zavěšené umyvadlo, případně další těžké prvky. Vymalují se plochy, které nebudete chtít obkládat, zbylé plochy se napenetrují. Obklady a dlažba se lepí pomocí flexibilního lepidla. Stěny kolem vany nebo sprchového koutu je třeba opatřit hydroizolační stěrkou.

Dvojité příčky a napojení na stávající zdivo

Když je potřeba zajistit vyšší tepelnou a zvukovou izolaci, dá se spolehnout na dvojitou příčku tvořenou dvěma vyzděnými částmi s mezerou, která se vyplní tepelnou nebo zvukovou izolací. Někteří výrobci již nabízejí i cihly s vloženou izolací, čímž požadavky na zvukovou či tepelnou izolaci řeší kompaktně a s úsporou místa.

Při napojování příčkové stěny k nosné je třeba každou cihlu opatřit maltou i z boku a důkladně přitlačit ke stěně. Každá druhá napojovací cihla musí být přikotvena k nosné stěně dle instrukcí výrobce daného systému. Vnitřní nosné příčky se dají napojit pomocí nerezových plátových kotev. U nenosných příček se zpravidla používají různé ploché stěnové spony. Ohnuté do pravého úhlu se vodorovnou částí vmáčknou do malty v ložné spáře a svislou částí se přišroubují vrutem a hmoždinkou k nosné stěně. Ukotvení stěnových spon lze aplikovat už při zdění nosného zdiva a vkládat je do míst budoucího napojení příčky.

Stabilita a bezpečnost dodatečných příček závisí také na správném způsobu napojení na okolní konstrukce. Mezi hlavní techniky patří kotvení příčky do stěn a stropu pomocí kovových profilů nebo speciálních kotvicích pásků, které zajišťují pevné uchycení a zabraňují vzniku prasklin. Některé systémy umožňují i pružné napojení, aby se eliminovalo riziko poškození příčky při pohybu stavby. Způsob napojení je vhodné konzultovat s odborníkem, zejména u těžších materiálů, jako jsou cihly nebo pórobeton, vyžadujících robustnější konstrukční řešení.

tags: #rozdil #v #hmotnosti #sadrokarton #ytong #pricka

Oblíbené příspěvky: