Sádrokarton přímo na krokve: Kompletní průvodce montáží v podkroví

Sádrokarton se stal nepostradatelným materiálem v moderní výstavbě, zejména v podkroví, kde se snoubí několik konstrukcí a materiálů. Jeho všestrannost a vynikající vlastnosti z něj činí ideální volbu pro rychlé a efektivní dokončení interiérů.

Vlastnosti a použití sádrokartonu

Sádrokarton se vyznačuje mnoha zajímavými a nadmíru užitečnými vlastnostmi, jejichž kombinaci nelze u jiných materiálů docílit. Je pevný, odolný, lehký, takže nezatěžuje konstrukci, snadno opravitelný a vyniká také dlouhou životností. Předností sádrokartonu jsou bezesporu i jeho výborné zvukově a tepelně izolační vlastnosti. Je použitelný v interiéru i exteriéru, do suchých i vlhkých prostor. Má velmi dobré protipožární vlastnosti. Sádra je ekologicky dokonalý a biologicky zcela nezávadný stavební materiál. Hodnota pH (stupeň kyselosti) je podobná lidské pokožce. Proto je pro nás sádra velice příjemná, přitom zlepšuje zvukovou izolaci prostoru, reguluje vlhkost vzduchu v uzavřeném prostoru a její nehořlavost přispívá k požární ochraně.

Sádrokarton je vyráběn ve formě panelů z lisované sádrové hmoty, která se vkládá mezi dva silné papírové kartony. Panely se poté suší. Některé typy sádrokartonu se vyplňují silikonem. Sádrokartonové desky se vyrábí pro běžné použití, impregnované (do prostor s větší vlhkostí, u půdních bytů v koupelnách) a protipožární. Tyto tři základní typy sádrokartonů v praxi rozpoznáme podle barvy kartonu na povrchu desek. Běžný sádrokarton je bílý (šedý), vodě odolný je zelený a protipožární růžový.

Běžné sádrokartonové desky jsou logicky nejlevnější, nejdražší jsou zase ty se zvýšenou požární odolností, které nám stavební úřad nakáže například u řadových domů. Zelené (vodě odolné) desky pak využijeme především v koupelnách, případně stěně kuchyně, ke které bude ukotvena kuchyňská linka. Další typy desek jsou určeny pro podhledy a podlahy (ty obsahují příměs celulózy, kterou se dosahuje vyšší pevnosti a tvrdosti).

Konstrukce rastru v podkroví

Postavit si předstěnu ze sádrokartonu není až tak složité, pokud se jedná o rovné stěny. Ale jak to udělat, když chcete stejnou předstěnu použít v podkroví - pod střechou a do šikminy? Neobejde se bez něj prakticky žádná podkrovní stavba. Podkonstrukce je tvořena ocelovými tenkostěnnými R-CD a R-UD profily nebo dřevěnými latěmi. Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm. V případě rastrů na stěny i strop je ideální opatřit konstrukci profilů zvukotěsnou páskou, která se označuje jako samolepicí napojovací těsnění. Na zadní stranu obvodových UD profilů nalepíme napojovací těsnění neboli akustickou pásku.

Čtěte také: Srovnání sádrokartonu a OSB desek

Při montáži rastru pod střechu v budoucí podkrovní místnosti začneme tím, že rastem osadíme nejprve šikminu. Potom připravíme předstěnu po obvodu místnosti či prostoru. Abychom "trefili" správný úhel a docílili stejného odskočení od stěn i šikminy, je potřeba vše nejprve vyměřit. Začneme u krajní krokve a posledního trámu v nadezdívce. Od trámu si vodorovně odměříme požadovanou délku (v tomto konkrétním případě jsme pracovali se 40 cm) a kolmo na tuto délku přiložíme úhelník ke krokvi. Na trám zakreslíme značku. V tomto místě nainstalujeme krokvový závěs. Tu samou operaci provedeme na poslední krokvi na opačné straně. Opět připevníme krokvový závěs. Mezi oba závěsy pak natáhneme provázek, tím pádem máme zcela jasně a přesně vyznačeny potřebné rozměry. Můžeme začít upevňovat další závěsy.

Krokvový závěs

Krokvový závěs slouží k uchycení CD profilů na krokve a je vyroben z pozinkovaného plechu. Ukotvuje se pomocí vrutů. Střed závěsu je opatřen výstupkem (zobáčkem), který slouží jako vodítko k určení přesného středu závěsu. Tyto závěsy se jednoduše "nacvaknou" do CD profilů. Uchycení rastru do krokvových závěsů je jednoduché. V případě stavby rastru v šikmině nainstalujeme závěsy ve dvou rovinách a na ně usadíme CD profily. Jakmile jsou závěsy pevně zafixovány v trámech, nelze již s profily hnout a můžeme vytvářet rastr.

Rozteč montážních R-CD profilů, popř. dřevěných latí je maximálně 500 mm, rozteč závěsů/krokví je max. Při použití přímých závěsů na šikminách a předstěnách je nutno dodržet vzdálenost rubu opláštění od nosného prvku (krokve, latě) max. 40 mm, u stavěcího třmenu max. R-CD profily se připevní ke krokvím a ke stropní konstrukci pomocí krokvových závěsů (event. pomocí stavěcích třmenů nebo přímých závěsů). Maximální délka vyložení krokvového závěsu délky 125 mm je 75 mm, závěsu délky 150 mm je 100 mm, závěsu délky 170 mm je 120 mm. Stavěcí třmeny přišroubujeme ke spodnímu líci krokvového nástavce pomocí 2 ks šroubů do plechu 421/ 4,2 x 13 (typ LB) na jeden závěs. Montáž primárního (vrchního) roštu R-CD se provede pomocí krovových závěsů přišroubovaných ke krokvi ve vzájemné rozteči max. Max. délka stavěcího třmenu je 65 mm.

UD profily na stěnu připevníme pomocí natloukacích hmoždinek, nebo si můžeme půjčit profi hřebíkovač. Při použití hmoždinek umístíme první hmoždinku maximálně 20 cm od kraje profilu. Následně dodržujeme rozteč hmoždinek po maximálně 80 cm. Pokud se stane, že profil ve zdivu dostatečně nedrží, našroubujeme v místě natloukací hmoždinky šroub s označením TN, který budeme později používat pro montáž sádrokartonových desek. Nosné CD profily, které budou umístěny rovnoběžně s kleštinami, ke kterým je budeme kotvit pomocí pružinových neboli pérových závěsů, rozmístíme maximálně po 90 cm ve směru profilu a 100 cm ve směru kolmo na nosný CD profil. Vzdálenost kolmo na nosný profil je v případě podkroví dána pozicemi kleštin. Podle vzdálenosti nosného CD profilu od kleštin jsme objednali odpovídající délku drátů s okem pro pružinový závěs. Oko drátu ohneme pod úhlem 90° a už nyní na dráty nasadíme pružinové závěsy.

K upevnění pružinových závěsů ke kleštinám používáme vruty s plochou hlavou typu FN. Správně bychom měli na folii v místě závěsu nalepit butylkaučukovou pásku DEKTAPE SP1, abychom zabránili pronikání vzduchu nad parotěsnou folii. My jsme ale na pásku bohužel zapomněli. A proto jsme později každý vrut přelepili páskou DEKTAPE REFLEX.

Čtěte také: Jak usnadnit stavbu se zvedákem?

Umístění nosných CD profilů

Nosné CD profily jsou v křížovém roštu umístěny nahoře. U obvodové stěny je pokládáme na UD profily, nikoliv do profilů. Do nosných CD profilů je nutné zaklesnout pérové závěsy, což nejde vždy úplně snadno. Chvilku trvá, než člověk najde ten správný grif. Konkrétní vzdáleností nosných CD profilů od podlahy, resp. krovu se nyní není nutné zabývat. Vyrovnání konstrukce provedeme za malý okamžik. Na nosné CD profily nyní připevníme CD profily montážní. Montážní CD profily vsuneme u stěny do obvodového UD profilu a pomocí křížových spojek upevníme k profilu nosnému. Pozice montážních CD profilů jsme si předem vyznačili na zdi pod UD profilem. V případě, že vzhledem k délce místnosti budeme muset CD profily napojovat spojkami CD profilů, střídáme napojení vždy tak, abychom nikdy neměli dva spoje montážních CD profilů vedle sebe.

Vytvoření rastru okolo střešního okna

V šikmině se velmi často setkáme s vikýřem či střešními okny. Zde je potřeba rastr upravit. CD profil, který nám podélně prochází přes okno, je potřeba odříznout. Nejprve zajistíme boční strany u okna. CD profil bude potřeba odříznout. Abychom nemuseli složitě vyměřovat, nařízneme jej třeba uprostřed. Potom si připravíme z každé strany UD profily, které budou kopírovat hranu oken. UD profily jsou měkčí než profily CD, lépe se s nimi bude pracovat. Na jedné straně UD profilu si uděláme nástřih a vytvoříme jakousi hokejku, tedy profil zalomíme do pravého úhlu. Takto upravený profil nasadíme na vodorovně jdoucí CD profily okolo okna. Odříznutý CD profil potom nasadíme do UD profilu a upevníme spojem. Další CD profily pak již lehce nasuneme do UD profilu. Aby nám šly CD profily zasouvat lehce, postačí jejich ostré okraje lehce zastřihnout a "srazit" ostré rohy.

Izolace a parozábrana

Jako vnitřní izolaci do rastrů používáme nejčastěji minerální vatu. Ta má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma. Mezi krokve se vloží tepelně izolační vrstva z minerální izolace o šířce přibližně o 10-20 mm větší, než je světlá vzdálenost krokví. V případě, že tepelná izolace mezi krokvemi sama nedrží, lze ji zajistit po dobu montáže vázacím drátem. Pokud výška profilu krokví nestačí pro tloušťku tepelné izolace, lze ji zvýšit pomocí krokvového nástavce, krokvovým závěsem popř. předsazenými latěmi. Jednotlivé díly a přířezy minerálních desek nebo rolí se vkládají vždy beze spár a v těsné návaznosti na jednotlivé prvky v konstrukci. Kombinace různých typů vláken (skelné a čedičové vlákno) se nevylučuje. Nejprve se pak vkládá lehčí skelná izolace a pod ní následně těžší izolace kamenná. Do dutiny v úrovni stavěcích třmenů před parozábranou můžeme vložit dodatečnou vrstvu minerální izolace. Její tloušťka však může být max. Do vzniklé dutiny je možno vložit dodatečnou vrstvu tepelné izolace - v tl. max. Následně se vloží minerální izolace mezi krokve.

Parozábrana se použije v případech, kdy je konstrukce součástí obvodového pláště budovy a ve skladbě konstrukce je vrstva tepelné izolace (podkroví, předsazené stěny - konstrukce na rozhraní interiér-exteriér). Aplikací parozábrany se předchází vnikání interiérové vzdušné vlhkosti do konstrukce a její případné kondenzaci. Parozábrana zároveň plní funkci vzduchotěsnící tj. zamezuje výměně vzduchu mezi interiérem a exteriérem. Fólie by tak ztratila smysl. Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů. Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci. Samolepicí stranu nalepujeme výhradně na kovový rastr. Pokud instalujeme parotěs mezi krokvemi, lze jej lehce naříznout. Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty. Otvory po sponkovačce v pásech přelepit k tomu určenou lepicí páskou nebo použít řešení bez sponek. Pro kvalitní fungování reflexe termoreflexní parozábrany je třeba zachovat min. 20mm vzduchovou mezeru, která nesmí být vyplněna tepelnou izolací. Pro vytvoření vzduchové mezery min. Parozábrana se na dřevěné latě nebo na krokve připevní sponkovačkou.

Montáž sádrokartonových desek

Před opláštěním roštů sádrokartonovými deskami bylo nutné zkontrolovat jeho rovinnost. K tomu jsme využili držák laseru na UD profil a konstrukci vyrovnali posunutím pérových závěsů. Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu. Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny. Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy.

Čtěte také: Stěny a podhledy ze sádrokartonu: Kompletní postup

Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru. Desky ukotvíme na vruty. Rozteč mezi vruty by měla být cca 20 - 25 cm. Montáž předem připravených pruhů sádrokartonu RF (DF) šíře min. 100 mm přišroubovat na R-CD profily pomocí šroubů TN25 v rozteči max. Montáž finálního opláštění pomocí šroubů TN25 ve vzájemné rozteči max. Sádrokartonové desky se osazují zásadně podélnou hranou kolmo ke směru montážních profilů, popř. montážních latí. Při opláštění je nutno zachovávat zásadu převazování příčných spár alespoň o jednu vzdálenost mezi profily či latěmi (spáry desek nesmí tvořit kříž). Upevnění sádrokartonových desek se provádí samořeznými šrouby typu TN délky 25-55 mm. Vzdálenost šroubů na stropech a šikmých částech opláštění je max. Sádrokartonové desky k podkonstrukci připevňujeme samořeznými šrouby TN délky 25-55 mm (podle nosné konstrukce a tloušťky opláštění) s maximální roztečí 17 cm. Při opláštění je nutno zachovávat zásadu převazování spár alespoň o jednu vzdálenost mezi profily - spáry nesmí tvořit kříž. Desky se montují zásadně délkou kolmo na směr montáže profilů.

Při kotvení desek v podhledu a v šikminách je důležité umisťovat šrouby maximálně po 17 cm. Od hrany desky musí být šroub minimálně 10 mm, reps. 15 mm, pokud se jedná o řezanou hranu. Při styku dvou desek můžeme šrouby umisťovat vedle sebe nebo s drobným přesahem. U sádrokartonové desky, která bude umístěna u stěny, odstraníme sníženou hranu PRO. K odříznutí hrany si můžeme s výhodou pomoci CD profilem. Při zaklápění podkroví sádrokartonem bylo třeba protáhnout deskami přívod elektřiny ke světlům a současně nainstalovat vyústění rekuperace.

Tmelení

Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj. Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit. Používáme základní pevnostní tmel, který zabrání popraskání v místech spojů. Tmel namícháme podle pokynů výrobce. Použijeme zednické rovné hladítko, na které naneseme trochu tmelu. Jednoduchými tahy natahujeme tmel do spojů mezi deskami. Při zasychání základního tmelu nezbytně dojde k menšímu propadu tmelu, ale to není žádná závada. Po přebroušení spoje se bude nanášet druhá vrstva. Po úplném zaschnutí a lehkém přebroušení finální vrstvy tmelu pak již můžeme podnikat další povrchové úpravy - sádrokarton lze natírat, tapetovat i obkládat. Spáry mezi sádrokartonovými deskami a hlavy šroubů se zatmelí. Sádrokartonářským tmelem zahladíme spáry a malé otvory se šrouby. Počkáme, až tmel zavadne a pak na spáry dáme výztužnou skelnou pásku. Po zaschnutí přistoupíme k úpravě koutů například pomocí systémové pásky, kterou zatmelíme. Po dalším zaschnutí přistoupíme ke konečnému zatmelení spár, aplikovaném ve větším rozsahu. Spárové oblasti vyztužíme skelnou páskou. Tmel u stropu a podlahy je nutné zatlačit do mezery tak, aby ji celou zaplnil. Po zaschnutí první vrstvy tmelu se pustíme do další vrstvy, abychom docílili ještě kvalitnějšího povrchu.

Elektrické rozvody a instalace

Není potřeba složitého vysekávání do betonu nebo cihlových zdí, kabeláž se jednoduše protáhne za rastrem a rozvede všude tam, kde je potřeba. V místech, kde se budou do sádrokartonu později instalovat zásuvky a vypínače, vyvedeme konce kabelů ven. Pokud protahujeme větší množství kabelů jedním směrem, můžeme je soustředit do tzv. husího krku, tedy do plastového ohebného potrubí, kde zůstanou všechny pohromadě. V případě problému s elektřinou pak nebudeme muset v minerální izolaci za rastrem hledat, kam jsme kabel vlastně položili a který konkrétně vede k jakému spotřebiči nebo do zásuvky. Dutiny mezi sádrokartonovými deskami (ale i jinými obklady stěn příček) se vyplňují izolací a jsou v nich umístěny rozvody vody, odpadu a elektřiny. Do otvorů v deskách se připojí napojení na kuchyňskou linku a elektrické přístrojové krabice. Pro připevnění umyvadel a WC se montují standardizované nosiče.

Kabeláže, vedení, TV antény apod. V místech, kde potřebujeme větší nosnost, používáme ekopanel. Je vyroben na bázi přírodních vláken a stébel. Jeho výhodou je suchá montáž, nízká pracnost a vysoká rychlost zdění. K montáži se používá běžného spojovacího materiálu. Ekopanel má nadprůměrné tepelně a akusticko-izolační vlastnosti.

Příčky v podkroví

Půdní vestavbu ale nemůžeme realizovat v každém objektu. Je nutné posoudit míru úprav střechy, zpevnit podlahu a zjistit, zda charakter nemovitosti dovolí zavést vodu, elektřinu a jaké úpravy s tím budou spojeny. Důležitý je i pohodlný přístup do těchto prostor. Příčka je nenosná stavební konstrukce. Její pomocí oddělujeme dva nezávislé typologické celky (například obývací pokoj a ložnici). Příčky samozřejmě musí splňovat parametry dané normami. Mezi hlavní požadavky na příčku patří co nejmenší zvuková průzvučnost, tepelný odpor, únosnost vůči stálému a nahodilému zatížení, požární odolnost, zdravotní nezávadnost a estetická hodnota. Příčky v půdních vestavbách jsou variabilní. Dají se poměrně lehce odmontovat a přemístit. Vyrábí se i speciální přestavitelné příčky, které jsou k tomuto účelu určeny. Konstrukce je z hliníkových profilů, výplně ze sádrokartonových nebo dřevotřískových desek. Namísto deskových výplní lze použít i jednoduché nebo dvojité prosklení včetně meziskelních žaluzií.

Před umístěním samotných příček je nutné, aby byla místa pod nimi vyztužená. Často stačí do betonové části podlahy v místech, kde bude příčka, vložit dodatečnou ocelovou výztuž. Ideální je, když jsou příčky umísťovány nad nosné dřevěné, nebo ocelové vazníky. Podlahové profily typu UV s podlepeným pěnovým těsněním připevníme k podlaze vruty. Podlahové pěnové těsnění zmírňuje přenos hluku konstrukcemi. Na takto vzniklou spáru umístíme vertikální CV profil s pěnovým těsněním. CV profily připevňujeme ke stěnám hmoždinkami, nebo jiným vhodným spojovacím materiálem ve stejných roztečích jako u podlahy. CV profily nasadíme do profilů UV. CV profily by měly být cca o 15 mm kratší, než je světlá výška místnosti. To nám zajistí, že při eventuálním průhybu stropu nedojde k destrukci příčky. CV a UV profily k sobě nespojujeme. Vzdálenost použitých stojin je poloviční, než je menší šířka sádrokartonu. U desky, která přiléhá ke stěně, se doporučuje odříznout zploštělou hranu, aby bylo tmelení u stěny jednodušší. Po opláštění jedné strany příčky nesmíme zapomenout vložit do příčky případné skryté instalace, poté příčku vyplníme izolací - zpravidla minerální vatou. Až budeme přikládat druhou stranu příčky, je potřeba aby nevycházely spáry proti sobě. Při ukládání desek dbáme na to, aby u podlahy zůstala cca 1 cm vysoká spára a aby vertikální spára mezi deskami vycházela na osu stojiny. Vnitřní kouty vyztužíme systémovou páskou, která zabrání vzniku trhlin v koutě.

Doporučené typy sádrokartonových desek pro podkroví

V případě vyšších mechanických nároků je vhodné k opláštění použít sádrokartonové desky RigiStabil (DFRIEH2) nebo sádrovláknité desky Rigidur. Desky RigiStabil se připevňují k podkonstrukci speciálními šrouby RigiStabil (TUN), desky Rigidur šrouby Rigidur, desky Habito® H šrouby Habito (UMN). Desky Rigidur se v podkroví montují buď technologií tmelené spáry za použití sádrového tmelu MAX s výstužnou páskou nebo technologií lepené spáry (šířka spáry max. 1 mm) za použití lepidla na spáry Rigidur v kartuši. Šrouby nebo sponky se přetmelí spárovacím tmelem.

Hezké prostředí můžeme vytvořit pokud použijeme jako materiál dřevo. Původní trámy očistíme od hrubých nečistot, zabrousíme a naimpregnujeme (přiznané trámy). Na rovné i šikmé plochy stěn a podlahu můžeme použít palubky. Těmito úpravami získáme velice pěkné a útulné prostředí v půdním bytě. Příjemná je i kombinace sádrokartonu (bílá i jiná barva po povrchové úpravě) s dřevěnými prvky (trámy, palubkami).

Tabulka: Rozteče profilů a šroubů při montáži sádrokartonu

tags: #sadrokarton #přímo #na #krokve #informace

Oblíbené příspěvky:

• Pracovní desky: kámen i moderní materiály
• Vše o sádrokartonu Rigips
• Praktické zkušenosti s ochranou proti zvěři
• Metody rozpočtování staveb
• Bezpečnostní listy spotřebičů