Sanace zdiva: Polyuretanová pryskyřice nebo silan?

Sanace je obecně pojem pro vylepšení stávajícího nepříznivého stavu jakékoli stavební konstrukce. Jestliže je ale řeč o sanaci zdiva, pak se s největší pravděpodobností bavíme o zdivu postiženému nadměrnou vlhkostí.

Proč je vlhké zdivo problém?

Vlhké zdivo se může stát velmi rychle nepříjemným problémem, a to v mnoha ohledech. Neustálým působením vlhkosti dochází k výskytu plísní, postupnému a nevratnému porušení dřevěných konstrukcí a celkové destrukci stavby. U historických budov dochází k degradaci a rozpadu zdiva a jeho narušení z hlediska statiky. Vlhké zdi s sebou přináší také snížení tepelně izolačních schopností stěn, nebo nevratné chemické změny ve zdivu.

Na zdech se objevují tmavé flíčky. Ty postupem času spolu s šířící se vlhkostí vytvoří obrovské nevzhledné mapy. V další fázi dochází k odlupování omítky a tvoření plísní, pro které tvoří navlhlé zdivo ideální podmínky pro život.

Určení typu vlhkosti - klíč k úspěšné sanaci

Úplně nejdůležitějším kritériem pro výběr správného způsobu sanace zdiva a dosažení nápravy stávajícího stavu zdiva je určení typu vlhkosti. To vlastně znamená určení její příčiny. Vlhkost ve stavebních konstrukcích může mít více původů.

Příčiny vlhkosti ve zdivu:

  • Atmosférická voda: Voda, která v důsledku ochlazení stavební konstrukce začne kvůli nedostatečné izolaci kondenzovat na zdech (hlavně rohy místností, místa překladů atd.).
  • Podpovrchová voda (vzlínající vlhkost): Nejčastější původce nadměrné vlhkosti ve zdech je podpovrchová voda, která při nedostatečném zaizolování základů a spodní stavby domu postupně vzlíná zdivem. Tímto typem vlhkosti bývají postiženy hlavně starší zděné domy, které ve většině případů nemají vyřešenou hydroizolaci anebo je provedena špatně. Poškozenou hydroizolací základů vzlíná voda do zdiva, kde vlivem mrazu způsobuje narušení soudržnosti omítky a její následné opadávání.
  • Zatékání: Další z obvyklých příčin je prosté zatékání v důsledku poruchy na střeše nebo špatně provedené dešťové svody. Tím dochází ke stékání dešťové vody po fasádě domu. Příčinou může být porušená hydroizolace střechy, špatná střešní krytina a špatné spády konstrukcí.
  • Provozní porucha: Nárazovým činitelem, který způsobí zvlhnutí zdí, může být také provozní porucha. Typickým příkladem může být prasklé vnitřní vodovodní potrubí nebo porucha na pračce, sušičce či myčce.

Metody sanace zdiva

Sanace zdiva může být provedená nepřímou či přímou metodou. V případě, že si nejste jisti, o jaký typ vlhkosti se ve vašem případě jedná, a co je její příčinou, tak se do sanace zdiva bez konzultace se specialistou určitě nepouštějte. Může se stát, že nesprávnou volbou sanační metody celý stav ještě zhoršíte.

Čtěte také: Jak se zbavit plísní ve sklepě

Nepřímé sanační metody

V případě nepřímých metod nedochází k přímému zásahu do stavební konstrukce. Celý problém se řeší úpravou vnitřního prostředí či vnějších hydrogeologických a terénních podmínek. Mezi nepřímé sanační metody tedy řadíme především uložení drenážního systému, který odvede nadbytečnou spodní vodu do objektu, uložení hydroizolace nebo také pouhé větrání a vysoušení interiéru. Tyto nepřímé sanační metody jsou považovány také za preventivní zásahy.

Přímé sanační metody

Tyto metody řeší problém přímým zásahem nebo úpravou postižené části zděné konstrukce. Přímé sanační metody můžeme podle způsobu zásahu rozdělit na mechanické, chemické a elektro-fyzikální.

1. Mechanické metody

  • Podřezání zdiva

    Jedná se o nejběžnější z mechanických metod, která obnáší podřezání postižené části zdiva speciální řetězovou pilou. Metoda se dá použít u všech zdících materiálů. Jen pro beton či kamenné zdivo se na řezání používají diamantová lana namísto řetězové pily. Dalším krokem je zaplnění spáry cementovou zálivkou, které se provádí pod tlakem, aby se směs dostala opravdu všude.

    Z hlediska efektivnosti se jedná o velice účinnou sanační metodu, která je ale poměrně náročná na provádění. Přináší s sebou rovněž spoustu hluku a prachu z řezání. Existuje mnoho případů, kdy nemovitost „uhne“ nebo se „urve“ roh právě při podřezávání či neodborném odkopávání.

2. Chemické metody (Injektáž zdiva)

Injektáž zdiva je stavební technologie spadající do chemických sanací, která se používá k řešení problémům se vzlínající vlhkostí nebo k utěsnění zdiva proti vodě. Efektem této sanace je to, že se vyruší fyzikální efekty a zamezí se kapilárním jevům. Většina látek, které používáme nejsou volně dostupné a vyžadují speciální vybavení. Tento způsob již patří mezi sanační metody chemické. Principem je plnění předem vyvrtaných otvorů ve zdivu speciální injektážní směsí, která je obvykle na bázi silikátu nebo silikonu.

Čtěte také: Konstrukce a sanace betonu

Tato metoda sanace spočívá v provádění otvorů do zdiva (obvykle 12-18mm vrtákem), kde se zhotoví vrty ve vodorovné řadě, nebo v ploše podle zvolené technologie a materiálu. Následně se zvolený materiál aplikuje do stěny, kde se vytváří bariéra proti vzlínající vlhkosti nebo utěsnění průsaků. Pro cihelné objekty se většinou používají tixotropní materiály.

Chemické sanace se neustále posouvají zejména po stránce materiálů a technologií. Pokud je Vaše zkušenost starší deseti let, tak vězte, že co Vám nefungovalo před lety, neznamená že to dnes je úplně stejné. Pokud tuto technologii budeme srovnávat s mechanickou sanací - typicky podřezávání. Vždy půjde o šetrnější metodu a menší zásah do statiky nemovitosti. Můžete se setkat s názorem, že není vhodná pro starší budovy právě s ohledem na množství vrtů, ale jde o holý nesmysl. Ve starších budovách, kde došlo k degradaci zdiva vlivem dlouhodobé vlhkosti, nebo v případě výskytu vzlínající vlhkosti ve stěnách a základech se naopak hodí správnou volbou materiálů a to z důvodů zpevnění zdí.

Sanace chemickými látkami je vskutku reálná možnost odstranění problémů se vzlínající vlhkostí, nebo průsaky vody do nemovitosti. Tento proces nevyžaduje složité zásahy do struktury budovy. Obvyklá sanace trvá jeden, nebo dva dny pro běžné rodiné domy. U menších lokálních akcí se tento zásah počítá na jednotky hodin. Při správné aplikaci může ochrana vydržet po mnoho let. Proto poskytujeme záruky na funkčnost materiálu i 50 let.

Existuje několik druhů injektáží, na které běžně při chemické sanaci lze narazit:

  • Liniová (horizontální) sanace:

    Běžná liniová - vodorovná sanace krémem, nebo polyuretany se provádí vrty (cca 2/3 šířky zdiva) ve vodorovné rovině s různým rozestupem vrtů, obvykle 10 - 20 cm. Následné vyčištění ofukem, vrtákem či kartáčem zajistí přípravu pro injektovanou látku nízkotlakým / vysokotlakým speciálním čerpadlem navrženým pro sanační firmy.

    Čtěte také: Jak na sanaci fasády?

  • Víceřadá injektáž:

    Provádí se technologicky shodně s vodorovnou sanací.

  • Plošná sanace:

    Provádí se šachovnicovým navrtáváním podle technologického plánu sanačního prostředku. Zde je už hodně vrtání a tento typ sanace se provádí všude tam, kde jsme pod úrovní terénu tak, aby se vytvořila ucelená bariéra v celé výšce stěny pod terénem. Nejlepší technologie, avšak bezkonkurenčně nejdražší. Není nic neobvyklého, že cena začíná na 15 000 - 20 000 za metr plochy. Proto běžná sanace části domů vychází na nemalé peníze. Principem je vždy, že se nemovitost provrtá kompletně a mezi stěnu nemovitosti a terén se nainjektuje speciální gelová složka která adekvátní reakcí vytvoří dodatečnou mechanickou bariéru.

  • Injektáž rohů:

    Spočívá v tom, že se musí provést vějířové navrtávání. Tímto postupem se zajistí provázání obou stěn tak, aby se sanační materiál dostal přesně podle potřeby a ve správném množství na konce obou stěn.

Kroky injektáže zdiva:
  1. Vrtání otvorů: Do zdiva se vyvrtají malé otvory, což se obvykle provádí v řadě po celé délce postižené stěny. Samozřejmě záleží na typu sanace, podle toho se volí technologický plán vrtů.
  2. Aplikace materiálu: Následně se zvolený materiál aplikuje do stěny.
  3. Čas na technologickou přestávku: Materiál po aplikaci vyžaduje určitý čas, aby se mohl vstřebat do zdiva, každý materiál to má jinak. Někdy je doporučováno do úplného vstřebání nechat stěnu cca 3 týdny bez dalších procesů.
Typy injektážních směsí:

  • Krémová injektáž

    Nejuniverzálnějším druhem injektáže je nejspíše krémová injektáž zdiva. Materiál, který běžně používáme, je silan/siloxanový injektážní krém na čistě vodní bázi určený pro sanaci vlhkého zdiva a základů. Tento krém vytváří dodatečnou bariéru horizontální izolace proti kapilárně vzlínající vlhkosti. Kombinuje výhody silikonových mikroemulzí a krémové konzistence. Vždy při prohlídce nemovitosti posuzujeme, zda je vlhkost ve zdivu dostatečná. Musí být zajištěný transport krému v kapilárním systému zdiva.

    Jedním z účinných postupů k sanaci vlhkého zdiva je injektáž vlhkého zdiva silanovou emulzí SikaMur®-InjectoCream-100, kterou zvládne každý. Tento materiál se vyznačuje velmi vysokým podílem aktivních částic a dokonalou schopností propenetrovat do ložné spáry ve zdivu, kde vytvoří neprostupnou bariéru. Tím je umožněno zdivu nad rovinou aplikace dokonale vyschnout a navrátit pohodlí domova.

    Vhodné typy zdiva pro aplikaci SikaMur®-InjectoCream-100:

    • zdivo z cihel plných či dutinových
    • kamenné i smíšené zdivo
    • duté nebo sutí plněné zdivo

    Celá aplikace je velmi jednoduchá a vystačíte si s běžně dostupným nářadím. Postup je možné shrnout do následujících kroků:

    1. K určení spotřeby emulze potřebujete znát tloušťku zasaženého zdiva a délku stěny, kde budete izolaci aplikovat. Pomocí jednoduché tabulky nebo výpočtem ze vzorce určíte potřebné množství materiálu.
    2. Příprava místa aplikace spočívá v určení spáry ve zdivu, do které budeme emulzi aplikovat. Doporučujeme odstranit vlhkou a zasolenou omítku v celé zasažené ploše s přesahem rovnajícím se dvěma tloušťkám zdiva.
    3. Do spáry ve zdivu vyvrtejte vodorovným směrem otvory o průměru 12 mm v osové vzdálenosti do 120 mm. Hloubka otvoru musí být o cca 30 mm kratší než je tloušťka zdiva. Vyvrtané otvory vyčistěte pomocí pumpičky či stlačeného vzduchu.
    4. Vložte 300 ml kartuši nebo 600 ml monoporci do aplikační pistole, balení otevřete a našroubujte koncovku s aplikačním nástavcem s trubičkou.
    5. Aplikační trubičku vsuňte až na dno otvoru a důkladně jej vyplňte cca 10 mm pod okraj otvoru. Takto vyplňujte jeden otvor za druhým.

    Toto je celý postup aplikace silanové emulze SikaMur®-InjectoCream-100, není třeba injektážní čerpadlo, opakovaná injektáž, čekání na vstřebání materiálu, zmrazování náplní, ani náročné podřezávání stavby.

    Opatření po aplikaci: Následně doporučujeme opatřit ošetřené zdivo novou sanační omítkou SikaMur® a vyčkat až ze zdiva nad aplikací vlhkost zmizí. Rychlost vysychání je závislá na několika faktorech (roční období, teplota, větrání, typ zdiva apod.) obecně se však dá říci, že za 1 měsíc vyschne 25 mm tloušťky zdiva. Uvnitř budovy je vhodné ošetřit oblast pod rovinou vyplněné spáry pomocí vodonepropustné stěrky na cementové bázi, např. SikaTop® Seal-107. Z vnější strany je vhodné sanační omítku ošetřit hydrofobním přípravkem, který umožní odpařování vlhkosti a zabrání dalšímu vlhnutí zdiva, např. Sikagard®-703 W.

  • Injektáž akrylátovými gely

    Pokud není krémová injektáž vhodná pro daný typ vlhkosti nebo zdiva, tak lze využít také injektáž akrylátovými gely. Musíte ale počítat s tím, že v tomto případě dojde k navýšení nákladů. Všechny druhy injektážních směsí fungují na stejném principu, kdy po aplikaci do konstrukce zaplní kapiláry, kterými vzlíná nebo proudí voda.

  • Polyuretanová injektáž

    Produkty v této kategorii jsou většinou jedno nebo vícesložkové pryskyřice. Tato flexibilní hydrofobní hmota pro zastavení průsaků vody v pohyblivých trhlinách, spárách v betonu a zděných konstrukcí se ukázala jako velmi vhodnou metodou sanace pro několik druhů problému. Hmota se dá různě nastavit pro rychlost reakce a vytváří tak polyuretan s uzavřenou strukturou buněk. Některé PU jsou vytvořeny pro přímé zastavení, jiné pro dlouhodobé tím, že vytváří chemicky odolnou bariéru.

    Polyuretanová injektáž je vysoce spolehlivá metoda v oblasti sanace vlhkého zdiva pro zamezení lokálních průsaků a natékání tlakové vody skrz stavební dílec do podzemních prostor objektů. Injektážní hmota po své ukončené chemické reakci, po zatuhnutí, nepodléhá rozkladu (korozi) ani v trvale vlhkém prostředí. Nejčastěji to bývají průsaky trhlinami v železobetonových konstrukcích podzemních podlaží, jako jsou podzemní garáže, tunely, podzemní chodby nebo hlouběji vystavěné prostory budov.

    Tlakové injektáže polyuretanovou pryskyřicí se používají pro izolování zdiva protivzlínající a tlakové vodě. Hydroizolační funkce se dosáhne polymerací injektážního polyuretanu s vodou obsaženou ve vlhkém zdivu, při které dochází k několikanásobnému rozpínání - zvětšování objemu polyuretanu a tím k utěsnění zdiva. Tlaková injektáž se provádí pomocí tlakového čerpadla a pakrů osazených do injektážních vrtů ø 12 - 14 mm v osové vzdálenosti 100 - 150 mm od sebe, v závislosti na vlhkosti, materiálovém složení a vazbě zdiva. Tlak injektování je odvislý od masivu, do kterého injektáž provádíme. U zdiva používáme tlaky cca do 3,5 - 5 MPa podle stavu zdiva a pojiva.

    Polyuretanová injektáž se vždy provádí tlakovým čerpadlem přes injektory (pakry se zpětnými ventily) z důvodu udržení nabývajícího tlaku vznikajícího ve zdivu (airbag efektu). „Airbag“ efekt, tak specifický pro tuto polyuretanovou injektáž, je však jedinečně výhodný ve výše uvedených a podobných případech, jako jsou netěsnosti spár mezi podlahou a svislou konstrukcí, zejména u panelových domů v suterénních prostorách u tzv. stavebních spár.

    Polyuretanová injektáž se provádí v horizontálním, ale i vertikálním provedení, v různých náklonech vrtů k svislé rovině stavebního dílce, dále v šachovnicovém navrtání, v tzv. ploše.

    Polyuretanová injektáž není v žádném případě vhodná pro zatěsnění dilatačních spár. Je třeba si uvědomit, že vlhkost vzlíná všemi póry a jemnými kapilárami, které jsou tenčí než lidský vlas. Je tedy reálné, aby se polyuretanová hmota, která začíná nabývat na objemu ve velmi krátkém čase a už v primární viskozitě, tj. ve své značné hustotě, měnící se do porézní pěny, se mohla vtlačit do kapilárního systému zdiva? Polyuretanové injektáže pro zamezení vlhkosti se prováděly již na začátku 90. let a to velmi masivně. Po několika měsících se sanovaný objekt dokončoval a bylo rozhodnuto, že se přivede nové vodovodní potrubí. Potrubí se přivádělo v místě, kde se provedla polyuretanová injektáž, a tak se musely vysekat drážky. Tím je nepochopitelné, že je ještě občas registrována v nabídkách firem pro účely, pro které není naprosto vhodná, tj. pro zamezení vzlínající vlhkosti. Naštěstí po dlouhodobé osvětě, kterou jsem zahájil před více jak 10 lety, těchto aplikací proti vzlínající vlhkosti rapidně ubylo.

3. Elektro-fyzikální metody

  • Elektroosmóza

    Jde o elektro-fyzikální metodu, která se už dlouhé desítky let vyvíjí a postupně si získává lepší a lepší pozici mezi sanačními metodami. Fungování je založeno na přirozeném osmotickém jevu, kdy voda v kapilárách, v případě vytvoření elektrického pole, proudí od kladného náboje k zápornému. Opět je na výběr z více možností, které se liší v závislosti na původu vlhkosti a materiálu konstrukce. Oproti ostatním sanačním metodám je tento způsob jistě časově náročnější, protože k vysoušení dochází postupně a úplné vysušení zdiva může nastat klidně až po několika letech. Je ale třeba zmínit, že na rozdíl od chemické injektáže zdiva a podřezávání, je elektroosmóza naprosto nedestruktivní a není třeba dělat jakékoli stavební zásahy.

4. Sanační omítky

Sanační omítky by se měly používat spíše jako dodatečné opatření spolu s jinou metodou sanace zdiva. Samy o sobě totiž nijak neřeší příčinu vlhnutí zdí. Jedná se pouze o povrchovou úpravu speciální omítkovou směsí, která má vysokou pórovitost a paropropustnost, tudíž je zajištěno odvádění vlhkosti ze zdí. Díky jejich složení jimi nevzlíná voda a tím pádem nedochází k výkvětům, které jsou způsobeny srážením solí vyskytujících se ve vodě. Jejich příprava je velmi snadná. Sanační omítku lze doplnit také hydrofobním nátěrem nebo postřikem. Hydrofobní nátěr sanační omítku neuzavře, ale zároveň zabrání pronikání dešťové vody do omítky. Další výhodou je zabránění pronikání močoviny od psů značkující fasády.

5. Hydroizolační nátěry

Hydroizolační nátěry jsou tekuté hydroizolace zabraňující nežádoucímu průniku vody, nebo jiných látek, které mohou narušit normální stav stěny. Cílem těchto nátěrů je vždy souvislá, neprodyšná vrstva, která je tvořená různými chemickými voděodolnými materiály. Zabraňuje tak pronikání jakékoliv vody (vzlínající vlhkost, povrchová, stékající, tlakovou) do konstrukcí či interiéru.

Důležitost odborné konzultace

Každá sanace zdiva má své přednosti, ale také úskalí. Proto vždy technik musí vymyslet metody sanace takové, aby nedošlo k poškození nemovitosti. Při prohlídce se obecně odhadne stav zdiva a nemovitosti, proto se zvolí materiál podle aktuálních problémů. V případech, kdy je zdivo staré, velmi narušené, tak se vždy volí materiály pro stabilizaci zdiva a jeho výsledné zpevnění. Pokud by takové zdivo bylo zanecháno osudu, jde o zásadní narušení statiky a snížení životnosti stavby.

Je taktéž rozdílné, zda se do sanace pustí firma, nebo kutil. Proto se do sanace zdiva bez konzultace se specialistou určitě nepouštějte.

tags: #sanace #zdiva #polyuretanovou #pryskyrici #nebo #silanem

Oblíbené příspěvky: