Co je sanační omítka a kdy se používá?

Vlhké mapy na stěnách, solné výkvěty, plísně. Na pomyslném žebříčku toho, co doma opravdu vidět nechcete, se budou tyto projevy vlhkosti zdiva určitě pohybovat na medailových pozicích. Důvody jsou jasné - zhoršují kvalitu bydlení, mohou způsobit zdravotní problémy, snižují cenu domu a jejich skutečná příčina může v dlouhodobém výhledu ovlivnit statiku. Vlhkost je soupeřem, který dokáže domy i jejich obyvatele pořádně potrápit.

Především při opravách starších domů se často vyskytují problémy s fasádami způsobené vlhkostí. Jde o nedostatky, které nejen zhoršují vzhled budovy, ale také ji pomalu ničí. Řešení je komplexní proces, nenahraditelnou roli v něm hrají sanační omítky.

Co je sanační omítka?

Sanační omítka je speciální omítková směs s vysokou pórovitostí a propustností pro vodní páru. Jedná se o speciální druh omítky, který je přímo určen pro aplikování na konstrukce se zvýšenou vlhkostí. Tato omítka je jedním z kroků při aplikaci sanačního systému, který je navržen pro opravy staveb zasažených vlhkostí. U novostaveb se zase postará o vysokou prodyšnost.

Sanační omítky jsou materiály, které jsou vyráběny ze suché maltové směsi. Ve stavební praxi se začaly sanační omítky objevovat poprvé v osmdesátých letech minulého století. Postupem času docházelo k výraznému pokroku v oboru stavební chemie a v oboru sanací vlhkého zdiva. Postupným testováním v laboratořích i na stavbách se vytvářel obecný konsensus o pojmu sanační omítky.

V průběhu let došlo k masivnímu rozvoji sanačních omítkových systémů, kdy výběrem vhodných pojiv, přísad a příměsí došlo ke značnému navýšení celkového objemu pórů, které jsou obsaženy ve vnitřní struktuře sanační omítky. Celkový objem pórů narostl, ale došlo zároveň ke zúžení průměru těchto pórů, takže jimi nedokáže proniknout molekula vody v kapalném skupenství, ale pouze ve formě vodní páry. Póry sanační omítky jsou několikrát větší než póry klasické omítky, což zaručuje dostatečnou prodyšnost materiálu.

Čtěte také: jak na sanační práce

Díky porézní struktuře propustí sanační omítky vodní páry a navíc vzdorují zasolení. Laicky řečeno, pracují jako funkční prádlo pro sport. Díky struktuře sanační omítky je vlhkosti umožněno se přirozeně odpařovat a na povrchu omítky tak nevznikají nevzhledné mapy. Omítka propouští vodu, proto se v ní dále nehromadí, voda může v podobě páry unikat. Je hydrofobní a nenasákavá, proto se již klient nemusí bát, že by mu opět natáhla vlhkost např. od země.

Sanační omítka je zároveň velmi odolná: nasakuje méně vody zvenčí a některé druhy ji i odpuzují. Speciální protiplísňové sanační omítky jsou navíc vyrobeny tak, aby proti nim neměly šanci ani spory. Sanační omítka je vytvořena tak, aby zajistila nejen esteticky kvalitní vzhled, ale také ochranu povrchu a zlepšení pevnosti omítky. Vzhledem k množství produktů s různými vlastnostmi dnes seženete sanační omítku pro interiér i pro exteriér.

Srovnání sanační a běžné omítky

Kdy se sanační omítka používá a kdy ne?

Příčiny vlhkosti zdiva

Příčin, proč je zdivo zasaženo vlhkostí, je několik. Především jde o nefunkční nebo zcela chybějící hydroizolaci, nedostatečný odvod dešťových vod nebo svahování pozemku směrem k domu. Může jít také o kombinaci několika vad. Výsledek je ale vždy jeden - voda, obsahující navíc agresivní soli, proniká do zdiva, vzlíná k povrchu, kde se odpařuje. Rozpuštěné soli ve standardní omítce krystalizují, ucpávají póry, vytvářejí solné výkvěty. Časem dochází i k odpadávání materiálu, zvláště v exteriéru, kde degradaci urychluje mráz.

Nejčastější příčinou je kapilární vlhkost, která se do zdí dostává vzlínáním z oblasti základů a v místech, kde je zeď v kontaktu s mokrou zeminou. Proto vlhkost přichází od země a trpí jí nejčastěji sklepy, suterény a přízemí. Dále se vlhkost ve zdivu může projevovat kvůli:

• Kondenzaci: Vodní pára z interiéru kondenzuje na studených površích - v rozích místností, na tepelných mostech, nebo za nábytkem. Řešení zahrnuje zateplení, větrání a odstranění tepelných mostů.
• Zatékání z exteriéru: Voda zatéká přes poškozenou fasádu, střechu nebo okna. Řešení je oprava vnějšího pláště budovy (střecha, fasáda, svody).

Funkce a omezení sanační omítky

Sanační omítky jsou z pohledu již dokončené sanace a izolace vlhkého zdiva vždy tak říkajíc „první na ráně“. Sanační omítka se používá jako sanační opatření při zvýšené vlhkosti zdiva. Vlhkost může způsobit nevratné poškození omítky, její opad, vznik plísně, vlhkých map a podobně. Přestože se jmenuje „sanační", sama o sobě zdivo nevysušuje a zdroj vlhkosti nezastavuje.

Čtěte také: Interiérové nátěry Caparol

Sanační omítka neodstraňuje příčinu vlhkosti. Klíčové pravidlo zní: Sanační omítka bez odstranění příčiny vlhkosti = dočasné řešení. Velice častou chybou, jak se občas laická veřejnost chybně domnívá, je, že sanační omítka je konečným řešením vlhkých zdí.

Pokud nezabráníme vlhkosti do zdiva dále pronikat a nevyřešíme příčiny vlhnutí zdiva, pak dojde po čase (často po velmi krátké době, většinou pak v horizontu do tří let) k poškození sanačních omítek a postupně ke ztrátě jejich funkce. Důvodem je nadměrná vlhkost zdiva a hromadění solí v omítce. Postupně se sanační omítky zanesou a přestanou plnit svou funkci. Sanační omítka tedy neodstraňuje příčinu vlhkosti konstrukce.

Tyto omítky jsou aplikovány především proto, aby umožnily vysušení vlhkého zdiva po provedení hydroizolačních prací (například po podřezání zdiva). Není tedy možné počítat s tím, že pokud se sanační omítka nanese na vlhkou zeď, je po problému.

Proto musíme ve většině případů provést i izolaci zdiva proti pronikání vlhkosti z podzákladí, případně z boků od přilehlé zeminy. Tyto technologie řeší příčiny nadměrné vlhkosti zdiva. Sanační omítky jsou pak aplikovány pro sanaci následků nadměrné vlhkosti zdiva. Zbytkové vlhkosti ve zdivu je pak přes sanační omítku umožněno volně vydýchat do prostoru a soli obsažené ve zdivu se uloží v sanačních omítkách. Další soli již do zdiva nepronikají, protože jsme provedli izolace.

Pokud je proveden takovýto komplexní zásah, pak můžeme počítat s velmi dlouhou životností sanačních omítek i u velmi vlhkého zdiva, které bude postupně vysychat a pak zůstane dlouhodobě v suchém stavu. I přes to existují možnosti aplikace pouze sanačních omítek, bez dalšího zásahu. Jedná se o objekty s jen mírně zvýšenou vlhkostí nad normou udávanou hodnotu a s minimálním obsahem stavebně škodlivých solí.

Čtěte také: O sanačních omítkách Cemix

Diagnostika a komplexní řešení

Prvním krokem by vždy mělo být odstranění příčiny a zdroje vlhkosti. I toto lze v dnešní době diagnostikovat svépomocí, anebo odbornou firmou. Vlhkostní průzkum vám poskytne základní informace o vlhkosti objektu a o míře zasolení zdiva. Zároveň slouží jako podklad pro naplánování důsledného sanačního návrhu, který řeší nejen následky, ale hlavně příčiny nadměrné vlhkosti zdiva.

Ochránit spodní část stavby lze například injektáží zdiva. Dalším řešením jsou také rozsáhlejší stavební úpravy, např. podřezání a vložení hydroizolace nebo odvedení povrchové vody pryč od budovy. Zcela nejúčinnější metody jsou metody přímé, například podřezání zdiva řetězovou či lanovou pilou.

Ruční podřezání zdiva je velmi pracné a zdlouhavé, nicméně s použitím motorové pily je práce rychlejší a jednodušší. Lanovou pilou lze řezat prakticky jakýkoli materiál od klasické cihly až po kámen. Nevýhodou této metody je nemožnost podřezání stěn v těžko přístupných místech. V tomto případě je třeba zdivo podsekat ručně, nebo použít sofistikovanou metodu chemické injektáže.

Sanační omítky v kombinaci s přímými sanačními metodami proti příčinám vzniku vlhkostních poruch jsou velmi účinné a zajistí vaší nemovitosti na velmi dlouhou dobu komfortní stav.

Postup aplikace sanační omítky

Kompletní sanační systém funguje pouze při dodržení správného postupu. Aplikace sanačního systému je snadná, pro stoprocentní funkčnost je však potřeba pečlivě dodržovat pokyny výrobce.

1. Příprava podkladu

1. Příprava podkladu je důkladná. Nestačí totiž řešit jen poškozená místa, stará omítka musí dolů v souvislé ploše.
2. Původní poškozenou omítku je potřeba odstranit (nejenom na vlhkém místě, ale ještě zhruba metr okolo zasaženého místa). Původní již zdegradovanou a většinou i zasolenou omítku je vždy nutné odstranit nad hranici viditelných škod aspoň 40 cm až 50 cm, nebo minimálně jeden metr nad viditelnou hranici zavlhnutí.
3. Následně se odstraní rozrušené části a spáry ve zdivu vyškrábou do hloubky přibližně dvaceti milimetrů.
4. Po dozdění poškozených částí a vyplnění hrubých nerovností ve zdivu se celá plocha zbaví prachu a úlomků, například průmyslovým vysavačem nebo naopak stlačeným vzduchem.
5. Pokud je v místě vedena elektroinstalace, nesmí být kotvena sádrou.
6. POZOR: Odstraněnou omítku a případnou suť ze stavby odvážejte, v žádném případě ji nepoužívejte na zásypy. Suť z odstraněné omítky je praktické ihned odstranit z pracovního prostoru, a tak si uvolnit místo u zdiva pro další postup prací.
7. Na očištěnou stěnu je vhodné nanést penetraci, která zajistí dokonalou soudržnost omítky s podkladem. Penetrace podkladu se nechá vyschnout alespoň po dobu jednoho dne.

2. Vytvoření chemické bariéry (pokud je potřeba)

Abyste zastavili vzlínající vlhkost, vsaďte na injektáž. Vytvoří hydroizolační membránu přímo uvnitř zdi a zabrání tak průchodu vlhkosti do konstrukce. Pomůže například MAPESTOP. Aplikace chemické bariéry je klíčová pro zastavení vzlínající vlhkosti.

3. Vyschnutí zdiva

Čas závisí na množství vlhkosti, vždy ale nechte zdi pořádně proschnout.

4. Aplikace sanačního podhozu/postřiku

Dalším krokem je postřik, který vytvoří kontaktní vrstvu mezi zdivem a vlastní jádrovou omítkou. Tento volitelný krok pomůže s ochranou zdiva a zároveň ho zpevní.

Připravuje se ze sanační omítky OS-401. Lze ho vytvořit i z AquaSan Porosity®, postup je vždy stejný jako při míchání jádra, pouze přidáme větší podíl vody. Postřik by měl být prováděn síťovitě cca z 50 - 70 % plochy omítaného zdiva. Podhoz zlepšuje přilnavost další vrstvy k podkladu zdiva. Při nízkých otáčkách míchačky se zpracovává 10 minut. Naředění na potřebnou konzistenci se provádí až v poslední minutě. Nanáší se na dobře zvlhčené zdivo. Maximální tloušťka vrstvy je 5 milimetrů a nesmí vyplnit spáry. Takto vzniklý můstek necháme zrát. Podstřik nanášejte v cca 3mm vrstvě.

5. Aplikace jádrové sanační omítky

V případech, kdy má zdivo velké nerovnosti, nebo obsahuje vysoký stupeň solných výkvětů, můžeme použít podkladní sanační omítku, která slouží jako akumulační vrstva pro jímání solí. Základem je jádrová sanační odvlhčovací omítka OS-401 se zrnitostí 4 milimetry.

Ta se připravuje opět při co nejnižších otáčkách, a to po dobu 12 až 15 minut, dokud není dosaženo smetanové konzistence. Je nezbytné dodržovat nejen dobu zpracování, ale také poměr vody, který je uveden na obalu. Sanační omítka jádrová se nanáší v tloušťce 20 až 30 milimetrů, optimální vrstva je 25 mm. Hlavní vrstvou sanační omítky je jádrová vrstva, která se omítá ručně, ale i strojově v tloušťce vrstvy minimálně 20 mm. V případě nutnosti provedení tloušťky od 30 do 40 mm provádějte nanášení ve dvou vrstvách. Nerovnosti můžeme také vyrovnat přidáním úlomků cihel a kamene.

POZOR: Omítka se stahuje latí od spodu směrem nahoru. Povrch se nesmí hladit či filcovat, jinak hrozí uzavření pórů.

6. Aplikace jemné sanační omítky (štuku)

Jemná omítka OS-402, která má velikost zrna 0,7 milimetru, je určena pro povrchovou úpravu omítky jádrové. Složení a vlastnosti mají shodné. Jemná sanační omítka OS-402 se může nanášet až po vyschnutí jádrové složky - jeden den na každý milimetr vrstvy. I zde mícháme pomalu, dodržujeme maximální dobu do 15 minut. Doporučená tloušťka, aplikovaná na zvlhčený podklad, činí dva až tři milimetry. Nanáší se hladítkem. Volitelná aplikace sanačního štuku v tloušťce cca 1-2 mm vytvoří hladký povrch.

7. Finální nátěr

Jako konečnou úpravu lze zvolit vápennou, silikátovou nebo silikonovou barvu. I pro aplikaci barvy platí jasná pravidla - nanáší se až na dokonale vyschlou omítku, tedy nejdříve po 14 dnech.

Nepřípustné je použití disperzních nebo akrylátových nátěrů, jinak se celá sanační vrstva uzavře. Na finální štukovou vrstvu sanační omítky je nutné pro celkovou kompatibilitu a funkčnost systému provést i výmalbu barvou, která je určená pro sanační omítky. Tyto nátěrové systémy by měly být na bázi silikonu či silikátu, popřípadě nátěry na vápenné bázi, ty ale nemají až tak dlouhou životnost jako nátěry předešlé. Platí pravidlo, které se ověřilo i v praxi, že vnitřní nebo venkovní nátěry by měly mít stejnou paropropustnost jako sanační omítka. Nevhodné jsou pak naopak parotěsné disperzní barvy. Ty mohou celkově znehodnotit sanační omítku a uzavřít její pórovitost.

Sanační omítky jsou méně odolné vůči vlhkosti a vodě z vnější strany. Pokud tedy bude na sanační omítku odstřikovat voda, např. z ulice, může dojít k velice rychlému zasolení a tím i ke ztrátě funkčnosti celého omítkového systému. Proto je dobré pro ochranu použít do výšky 30 cm soklovou omítku anebo jinou ochrannou bariéru. V případech, kdy máme sanační omítku v přímém styku s terénem, tak ji takzvaně oddělíme od terénu, což lze udělat několika způsoby.

Důležité vlastnosti a certifikace

Sanační omítky musí splňovat celou řadu vlastností. V prvé řadě musí být dostatečně odolné proti působení stavebně škodlivých solí, obsažených ve vlhkém zdivu. Dále musejí být dobře paropropustné, tedy nesmějí vlhkost uzavírat ve zdivu, ale účinně ji odvádět ve formě vodní páry do prostoru. Často musejí mít schopnost odvádět i ze svého povrchu kondenzovanou vlhkost, aby se na nich netvořily plísně. Stále rostoucí požadavky na komfort bydlení požadují po omítkách, aby dále splňovaly lepší tepelně izolační vlastnosti.

Při výběru kvalitní sanační omítky hledejte na obalu logo WTA s ochranným symbolem ®. Důležité parametry pro výběr jsou:

• Tepelná vodivost (λ): Čím nižší, tím lepší izolace (např. λ = 0,081 u ThermoSAN vs. 0,2+ u běžných).
• Hmotnost: Lehčí = snazší práce (např. 7 kg/m² vs. 20+ kg u konkurence).
• Propustnost par (µ): µ < 10 je ideální. Zdivo musí „dýchat".
• Pórovitost: Minimální 40 % objemu (např. 60-70 % u ThermoSAN).

Kvalitní sanace vyžaduje kompletní systém - sanační omítka + štuková vrstva + vhodný nátěr. Princip přísady AquaSan Porosity® pro namíchání omítky na vlhké zdivo spočívá v množství vzniklých vzduchových pórů, které se vytvoří po rozmíchání ve vodě, cementu CEM I a písku. Vzniklé póry dokáží ze zdiva velice dobře odvádět vodní páry, díky čemuž má zdivo ideální podmínky pro snadné vysychání.

AquaSan Porosity® se tedy liší od běžně dostupných omítek hned v několika faktorech, a to především v již zmíněné vysoké pórovitosti a prodyšnosti, která je zásadní pro odvod vlhkosti ze zdiva, ale také namíchaná omítka je značně odlehčena. Omítka AquaSan Porosity® má skvělou vlastnost, že zabraňuje vodou rozpustným solím vytvářet na svém povrchu nevzhledné mapy, které jsou tvořeny ionty solí, jako např. chloridů, síranů a dusičnanů. Díky otevřené pórovitosti se v podstatě nestihnou dostat na povrch, kde by po nějakém čase začaly krystalizovat.

Životnost a náklady

Životnost sanační omítky může být v měsících, ale i v rocích, v závislosti na stupni zasolení zdiva a procentuální vlhkosti. Proto nikdy nelze přesně určit, jak dlouho vydrží sanační omítka bez solných výkvětů a koroze.

Sanaci zdiva můžete zadat firmě, nebo materiál koupit a provést svépomocí. Rozdíl v ceně je zásadní - práce sanační firmy tvoří většinu nákladů. Nešetřete na materiálu. Kvalitní sanační omítka s certifikací WTA vyjde dráž, ale problém vyřeší na desítky let.

tags: #co #je #sanační #omítka #a #kdy

Oblíbené příspěvky:

• Vše o systémech pro zadržování dešťové vody
• Superb 2: Chromové lišty kolem předního okna
• chrániče zadních dveří Mercedes-Benz Sprinter a VW Crafter
• Vše o OSB deskách pro podhledy
• Tradiční krytiny pro střechy ve Velimi