Sádrokartonové předstěny a obklady: Vše, co potřebujete vědět o montáži a použití

Předstěny a obklady stěn ze sádrokartonových desek Rigips jsou konstrukce, kterými můžeme esteticky vylepšit stávající povrchy stěn a příček, ale také zlepšit jejich akustické vlastnosti. Hladký povrch lehce splyne s interiérem a dodá místnosti moderní nádech. Mimo jiné vynikají předstěny snadnou montáží a celkově manipulací s materiálem (nízká hmotnost).

Co definuje předsazenou sádrokartonovou stěnu?

V první řadě je důležité ujasnit si, co vlastně taková předsazená sádrokartonová stěna definuje. Jde o konstrukci montovanou pouze z jedné strany interiéru ke stávající svislé stěně. Důvodů volby realizace předstěny může být hned několik. Konstrukce splňuje jak technické, tak i estetické požadavky.

Typy sádrokartonových předstěn

Zpravidla se nám nabízí tři typy sádrokartonových předstěn: suchá omítka, spřažená předsazená stěna ze sádrokartonu a volně stojící SDK předstěna. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

  • Suchá omítka: Za pojmem suché omítky se skrývá sádrokartonová deska, nalepená na stávající stěnu. Tímto krokem řeší většina kutilů pouze estetickou stránku věci.
  • Spřažená předsazená stěna ze sádrokartonu: Jde o tzv. spřáhnutí se stávající stěnou (SDK se kotví do ocelových profilů na stěně). Jedná se o něco pevnější konstrukci.
  • Volně stojící SDK předstěna: Tento typ předstěny je na stávající stěně nezávislý. Postup montáže volně stojících předstěn je prakticky shodný s montáží příčky.

Technické výhody sádrokartonových předstěn

Mezi technické výhody řadíme dobré akustické vlastnosti. Akustická předsazená stěna ze sádrokartonu je vhodná pro eliminování hluku z vedlejší místnosti. Modrou barvou jsou standardně označovány akustické desky. Vytvořený meziprostor mezi sádrokartonovým obložením a stěnou můžeme využít např. pro vedení instalací. Díky jejich malé tloušťce (cca 60 mm) vám neuberou z užitkového prostoru vaší domácnosti.

Materiál a izolace

Vytvořený meziprostor mezi sádrokartonovým obložením a stěnou můžeme využít také pro vložení tepelné izolace. Jaký materiál se tedy používá k zateplení předstěn? Výběr je opět veliký, tak jak se v oné škále izolací zorientovat? Důležité je si opět ujasnit, k čemu nám bude předstěna sloužit. Primárními důvody může být buď akustika, požární bezpečnost, únik tepla nebo jiné. Také musíme zvažovat únosnost materiálu a nároky, které na něj budou kladeny. V případě vysokých požadavků na akustiku lze použít kombinaci minerální vaty a elastifikovaného polystyrenu. TIP: Pro zlepšení vzduchové neprůzvučnosti doporučujeme Modré akustické desky 12,5 mm.

Čtěte také: Masivní TV stolky

Tepelná izolace pro zateplení příček a předstěn se prodává v rolích potřebné šířky, takže není vždy nutné izolaci krátit na potřebnou míru. Mezi R-CD profily vložíme tepelnou izolaci z minerálních vláken. Vrstva tepelné izolace probíhá buď ve střešní rovině až k pozednici (boční předstěna má pouze estetickou funkci), nebo ze střešní roviny na boční předstěnu a zakrytou část podlahy.

Postup montáže volně stojící sádrokartonové předstěny

Montáž je velice snadná, skládá se pouze ze čtyř základních kroků.

1. Vyměření a připevnění profilů

Rozmyslete si, kde přesně bude vaše budoucí předsazená stěna ze sádrokartonu stát. Vyměříme si polohu svislé předstěny a následně připevníme do podlahy obvodový R-UD profil, který si předem podlepíme napojovacím pěnovým těsněním. R-UD profily podlepíme napojovacím pěnovým těsněním a připevníme k navazujícím konstrukcím. Do zdiva je kotvíme pomocí plastových natloukacích hmoždinek v rozteči max. 80 cm.

UW profily přikotvěte na podlahu a stropní konstrukci pomocí natloukacích hmoždinek (CW profily slouží pro kotvení ke stěně). Hmoždinky připevněte v maximální vzdálenosti od rohu 20 cm. Mezi sebou by měly mít rozteč 80 cm (max).

2. Osazení CW profilů (sloupků)

R-CW profily (sloupky) nasuneme do vodicích R-UW profilů. Spodní konec R-CW profilu opřeme o spodní R-UW profil. Rozteč R-CW profilů volíme dle rozměru desek opláštění (polovina šířky desky), maximálně však 625 (600) mm. R-CW profil musí být o cca 10 - 15 mm kratší, než je vzdálenost mezi spodním a horním R-UW profilem. R-CW profily osazujeme otevřením ve směru montáže, abychom začínali s připevněním desek na stabilnější straně stojiny.

Čtěte také: Návod na výběr televizního stolku z masivu

Nyní vsuňte další CW profily mezi UW profily, aby vznikly tzv. vnitřní sloupky. Mezera mezi jednotlivými profily by měla být závislá na šířce sádrokartonové desky (600 nebo 625 mm). CW profily a UW profily nespojujte, svislé „sloupky“ zůstanou mezi UW profily pouze nasunuty (spojí se posléze montáží desek). Stejně tak umístěte profily otevřenou části ve směru montáže.

3. Vedení instalací a izolace

Nejprve umístěte vedení elektroinstalací, následovat bude samotná izolace z minerálních vláken.

4. Opláštění a finální úpravy

Začněte ukládáním sádrokartonových desek od stěny. Opláštění svislých předstěn provádíme až po opláštění šikmých částí podkroví. Sádrokartonové desky připevníme na R-CD profily samořeznými šrouby typu TN délky 25 mm. Desky se kotví pouze k CW profilům, přičemž vzdálenost mezi šrouby by měl být max. 20 cm v osové vzdálenosti. V okamžiku styku dvou desek umístěte šrouby 1 cm od kraje desky. Hlavy šroubů a spáry mezi sádrokartonovými deskami následně zatmelíme. Posledním krokem je tmelení a broušení sádrokartonových desek.

Specifické situace a dotazy uživatelů

Sádrokartonová předstěna pro vlhkou zeď

Uživatel se chystá udělat sádrokartonovou předstěnu jen do výšky 80 cm (těsně pod oknem) a od stěny potřebuje mít vzdálenost cca 15 cm. Stěna má částečně odkrytou omítku (50-70 cm), aby mohla dýchat kvůli vlhkosti. Příčinu vlhkosti nelze vzhledem k rozpočtu odstranit, barák je starý, bude fungovat jen jako "chata" na občasné přespání, zeď postavená kombinací vepřáků a cihel.

Použití impregnovaných desek u vlhké zdi

Má smysl kvůli vysoké pravděpodobnosti konstantní vlhkosti použít impregnované desky, nebo to nemá u vlhké zdi žádnou přidanou hodnotu? Počítá se s tím, že desky bude nutné po pár letech měnit tak nebo tak. Otázka je, jestli se investice do impregnovaných vyplatí a úměrně se tím prodlouží interval výměny. Impregnované desky jsou navrženy tak, aby lépe odolávaly vlhkosti, a proto jejich použití u vlhké zdi může prodloužit jejich životnost ve srovnání s běžnými sádrokartonovými deskami. I když se budou muset desky po pár letech měnit, impregnované desky by mohly prodloužit interval výměny a tím snížit frekvenci prací.

Čtěte také: Design a rozměry smrkového televizního stolku

Konstrukce "elka" a profily

Jak se dělá "elko", které je zamýšleno, a z jakých profilů? Podklad jsou dřevěná prkna, která nechce uživatel měnit ani řezat, takže spodní profily bude muset upevnit do nich a je potřeba počítat s nějakým prohýbáním. Pro konstrukci "elka" se obvykle používají CW a UW profily. UW profily se upevní na podlahu a strop (v tomto případě na dřevěná prkna) a CW profily se vkládají mezi ně jako svislé sloupky. Pro vytvoření "pultíku" lze použít další UW profily jako vodorovné nosníky a CW profily pro svislou část. Důležité je zajistit dostatečnou pevnost konstrukce, zejména s ohledem na možné prohýbání dřevěných prken. Může být vhodné použít dodatečné výztuhy nebo zkrátit rozteče profilů.

Montáž televizního držáku na sádrokartonovou zeď

Nástěnný držák pro televizi na zdi je obzvlášť užitečný a praktický. Jeho využitím můžete ušetřit prostor, dodat místnosti elegantní vzhled a snadno nastavit televizi na optimální úroveň pro sledování. Upevnění televize na sádrokartonovou zeď je trochu náročnější, neboť existuje riziko, že by se mohla vytrhnout, spadnout na podlahu a možná i poškodit. Vždy dodržujte pokyny uvedené v návodu k zakoupenému držáku televize, protože každý držák od různých výrobců může mít své vlastní specifikace.

Výběr kotevního materiálu (hmoždinek)

Šrouby a kotevní materiál (hmoždinky) potřebné k instalaci jsou často zahrnuty v balení. Ty ale nedoporučujeme používat, přestože se tváří jako univerzální. Montáž do všech materiálů vyžaduje individuální přístup. Plastové hmoždinky jsou obvykle vhodné pro lehčí televize a menší zatížení. Jsou cenově dostupné a snadno se používají. Naopak ocelové hmoždinky jsou obvykle pevnější a odolnější, což je výhodné pro těžší televize nebo instalace venku. Ocelová hmoždinka je lepší volbou z hlediska bezpečnosti.

Srovnání nosnosti hmoždinek

Typ hmoždinky Nosnost v tahu (přibližně)
Plastová hmoždinka 9 kg
Ocelová hmoždinka 10 kg

Postup montáže držáku

  1. Označení otvorů: Nejprve přiložte nosný díl držáku ke zdi a označte si otvory pro šrouby (hmoždinky) pomocí tužky. Doporučujeme pořídit i hloubkový značkovač, který využijete při všech montážích.
  2. Vyhledání profilů: Použijte magnet pro zjištění polohy ocelového profilu, abyste se vyhnuli případnému nechtěnému zásahu.
  3. Upevnění držáku: Většina držáků se obvykle skládá ze dvou částí - první část se připevňuje na zeď a druhá část se montuje na zadní stranu televize. Stavěcí třmen připevníme do nadezdívky vhodným kotvícím prvkem (např. natloukacími hmoždinkami). Stavěcí třmeny rozmístíme ve vodorovné rozteči max. 625 mm (polovina šířky desky). Svislá vzdálenost stavěcích třmenů od podlahy může být max. 100 cm.
  4. Připevnění televize: Poté se televize zavěsí na zeď pomocí první části držáku a pevně se zajistí.
  5. Kontrola: Zkontrolujte, zda vše funguje správně, a vyzkoušejte všechny možné polohy, které držák umožňuje.

tags: #sdk #televizni #predstena #informace #návod

Oblíbené příspěvky: