Kompletní průvodce instalací dřevěných obkladů SECA: Tipy a triky pro perfektní výsledek

Dřevo je nadčasový materiál, který si své místo nachází jak v interiéru, tak i v exteriéru. Díky své přirozené kráse a jedinečným vlastnostem je vhodné pro obložení stěn, stropů i fasád. Správně zvolená dřevina, kvalitní ošetření a následná montáž zajistí obkladovým palubkám dlouhou životnost.

Výběr dřeviny a materiálů

Výběr dřeviny zcela zásadně ovlivňuje trvanlivost obkladu. Zjednodušeně platí, že čím je dřevina tvrdší, tím delší je její trvanlivost a odolnost vůči plísním, škůdcům apod. Mezi dřeviny vhodné k výrobě palubek patří smrk, který je ideální do interiéru. Trvanlivější palubky se obvykle vyrábějí z modřínu nebo z tepelně upravených dřev borovice či jasanu. Velmi zajímavé a oblíbené jsou také obklady ze dřeva červeného cedru nebo dřeviny meranti.

  • Smrk: V Evropě nejvíce používaná dřevina se na fasády, a hlavně štíty používá již stovky let. Životnost na fasádě bez nátěru je kolem 50 let, proto se již několik století vždy povrchově upravuje.
  • Modřín: Nepatrně tvrdší než-li smrk, ale celkově hodně smolnatá dřevina. Životnost na fasádě je zhruba 60 let. Pro svoji medově žlutohnědou barvu, vysokou odolnost a životnost (nad 100 let) a příznivou cenu patří sibiřský modřín, hned po levném smrku, mezi nejvyhledávanější dřeviny na fasády. Pro svoji hustotu (cca 750 kg/m3) a tvrdost (3,0 Brinnela) je sibiřský modřín vhodný i na podlahy do exteriéru i interiéru.
  • Thermo dřeviny: Pro úpravu na thermo dřeviny se používají běžné dřeviny (smrk, borovice, jasan, buk), které se tepelně upravují, aby se zlepšily některé jejich vlastnosti, a to především stálost a životnost. Thermo dřeviny není potřeba povrchově upravovat, a pro svoji stálost se hodí i do vlhčího a nestálého prostředí jako jsou terasy, bazény, jezírka apd.
  • Exotické dřeviny: Jedná se především o dřeviny z jižní Ameriky (Massaranduba, Jatoba, Ipe (Lapacho), Garapa, Tatajuba, Quaruba Tinga, Louro Tomaquaré, Tigerwood), severní Ameriky (Cedr), jihovýchodní Asie (Teak, Eben, Bangkirai, Kapur, Kempas, Meranti, Merbau, Kokos, Bambus) a Afriky (Teak, Abachi, Dusie, Wenge, Iroko, Mahagon).

K obložení stěn, stropů i podbití doporučujeme například smrkové palubky klasik SECA A/B. Jsou bez povrchové úpravy a jejich vzhled je tedy možné libovolně upravit. Díky tomu jsou vhodné do moderních i tradičních interiérů.

Tloušťka a profil palubek

  • Palubky i podlahovky se účtují v šířce s perem, tzv. krycí šířka je o něco menší, zpravidla o 8 mm.
  • Doporučovaná tloušťka palubek pro strop a stěnu je 12-19 mm. Na vnitřní použití jsou vhodné palubky o tloušťce 12-15 mm nebo více, na vnější použití pak nejméně 15 mm, ideálně však 19 mm. Použití palubek o tloušťce 12 mm na venkovní obklady je zcela nevhodné.
  • Volba profilu záleží na vkusu a způsobu pokládky. Některé profily se např. hodí pouze na vodorovné použití do interiéru a na fasádu. Na obklady stěn jsou výhodné profily s tzv. ustoupeným perem (např. F - Tatran, E - Softline).

Příprava před montáží

Palubky i podlahovky jsou před opracováním uměle vysušeny (palubky na 12 %, podlahovky na 9 %, tolerance je ±2 %, resp. dle normy). Je naprosto nezbytné, abyste se před pokládkou přesvědčili měřením, jakou vlhkost aktuálně dílce mají. Výrobce garantuje dodržení vlhkosti u jednotlivých výrobků v době dodání, přičemž vlhkost výrobků z rostlého dřeva se může změnit v průběhu distribuce a skladování.

Aklimatizace dřeva

Palubky musí být pokládány s vlhkostí, která odpovídá tzv. rovnovážné vlhkosti prostředí, ve kterém budou pokládány, resp. používány. Proces dosažení správné vlhkosti (pokud ji dílce již nemají v okamžiku dodání na stavbu), nazývaný „aklimatizace“ je klíčový pro následnou tvorbu a velikost spár mezi jednotlivými dílci. Pro správnou aklimatizaci je dílce nutno rozbalit a proložit. Aklimatizace není samoúčelná a platí pravidlo „Čím déle, tím lépe“. Správný způsob a délku a také smysluplnost takové aklimatizace, zejména u podlah, by měl určit odborník s ohledem na roční dobu, vlhkost a proudění vzduchu, druh topení, druh stavby, její momentální stav, topnou sezónu apod. Dobrou pomůckou při správném rozhodování může být vlhkost jiných dřevěných konstrukcí nebo předmětů, které se ve stavbě (místnosti) již delší dobu nacházejí.

Čtěte také: Smrkové palubky SECA: využití

Některé druhy obložení jsou vysušeny na vzduchu nebo v sušárně na obsah vlhkosti cca 19%. Tyto výrobky je třeba nechat aklimatizovat na podmínky okolního prostředí tak, že jednotlivé díly obložení narovnáme svisle na proklady umístěné v pravidelných vzdálenostech v suchém skladovacím prostředí po dobu 7-10 dnů. Obložení z nevyzrálého nebo mokrého dřeva, které nebylo před dodávkou vysušeno vyžaduje delší čas pro aklimatizaci než obložení z vyzrálého dřeva. Jednotlivé díly oddělte svisle umístěnými proklady takovým způsobem, aby byly vždy dva díly vedle sebe a po dobu nejméně 30 dnů je uložte do dobře větraného suchého prostředí, ve vlhkých podmínkách i déle.

Dokud není dřevo namontováno, potřebuje ochranu před působením přímého slunečního záření, nasáknutím vodou, nečistotami a dalšími vlivy. Obložení uskladněte ve vodorovné poloze nad zemí za použití prokladů a ochrany před vlhkostí, aby nedocházelo k absorpci vlhkosti od spodu. Přikryjte ho krytem nepropouštějícím vodu, který zdvihnete uprostřed tak, aby se na krytu nevytvářely kaluže vody. Neutěsňujte zcela, neboť je třeba, aby mohl vzduch dobře cirkulovat. Ideální je obložení před použitím uskladnit v uzavřené budově, například v garáži.

Nářadí a pomůcky

Metr, tužku, vodováhu, pracovní rukavice a ruční nebo elektrickou pilu, případně kosořez pro řezy 45 a 90 stupňů.

Příprava podkladu a roštu

Obkladové palubky se obvykle montují na podkladní rošt z dřevěných latí. Nikdy nemontujte palubky přímo na stěnu. Rošt by měl být z egalizovaných latí s vlhkostí odpovídající přibližně vlhkosti obložení. Latě by měli mít vlhkost maximálně do 17 %, v ideálním případě stejnou jako obkladové palubky. Rošt má umožňovat odvětrání. Pokud jsou nosné latě montovány vodorovně, je nutno je položit přerušovaně nebo použít tzv. kontralatě, aby vzduch mohl proudit směrem nahoru.

Na místo instalace (stěna, strop) připevníme latě odpovídajícího rozměru. Dle pravidla, že hřebíky nebo vruty mají být 3× delší než kotvený materiál, by měly mít latě rozměry minimálně 20 × 30 mm. Latě kotvíme vždy v pravém úhlu k zamýšlenému směru palubek. Rošt musí být sestaven minimálně ze dvou rovnoběžných latí, umístěných ve vzdálenosti přiměřené tloušťce palubek a zatížení. Krajové latě dávejte vždy až na kraj obložení. Latě kotvíme zpravidla na hmoždinky, vruty nebo hřebíky v závislosti na podkladu (stěně nebo stropu). Při kotvení je většinou třeba rošt vyrovnat.

Čtěte také: Dřevěné palubky od SECA Borohrádek

Montáž palubek

Montáž dřevěných palubek je snadná a zvládne ji každý šikovnější kutil. Palubky s perem a drážkou zajišťují spojení jednotlivých prvků, což přispívá k jednolitému vzhledu obkladu. Při instalaci je nutné dbát na rovnoměrné rozložení palubek a spár, s ohledem na přirozenou dilataci dřeva.

Způsoby kotvení

  • Skrytá montáž: Kotvení šikmo skrz pero. Pro kotvení se standardně používají vruty nebo kolářské hřebíky, případně nastřelovací hřebíčky o délce min. 45 mm a více. U sibiřského modřínu se doporučuje použití vrutů. Speciální montážní příchytky se připevní na profil zezadu dvěma vruty a spárou mezi profily se ukotví na rošt.
  • Viditelná montáž: Palubky lze dle jejich šíře ukotvit jedním nebo dvěma vruty z nekorodující (nejlépe pevnostní) oceli. Pro montáž palubek jsou též vhodné speciální montážní plíšky.

Při vodorovném kladení dřevěných obkladů má pero směřovat nahoru, zabráníte tak zanesení drážky nečistotami a případnému slepení palubek lakem. Obložení je třeba připevnit ke každému sloupku nebo podkladu pomocí hřebíků nebo vrutů umístěných maximálně 60 cm od středu. Umístění spojovacího materiálu závisí na druhu a šíři obložení. Zásadou je upevnit obložení bezpečně bez znemožnění pohybu způsobeného změnou obsahu vlhkosti ve vzduchu.

Lepené obklady

Lepidlo, pokud nejde o samolepicí obklady, je klíčové pro úspěšnou instalaci. K lepení dřevěných obkladů se používají trvale pružná komponentní (polyvinylacetátová) parketářská lepidla (například osvědčená lepidla BONA R855 nebo WAKOL MS 262). Dají se koupit v balení v tubulárním PVC vaku či v kbelíku (nebo v kartuši pro bodové lepení). Pro balení ve vaku je nutné mít čistou prázdnou nádobu (plastový 2,5l kbelík) pro práci s lepidlem. Pro bodové lepení je nutná ještě pistole na kartuše. U lepidla při nákupu sledujte údaj o spotřebě lepidla na m2.

Dřevěné obklady je možno aplikovat na beton a pórobeton, cihly, omítky, sádrokarton, dřevotřískové či dřevěné desky. Podklad musí být trvale suchý, rovný, pevný, bez trhlin, špíny a jiných látek znemožňujících lepení. Na příliš porézní a nasákavý podklad je vhodné použít polyuretanovou penetraci (WAKOL PU 280 nebo WAKOL PU 235). Nanáší se štětcem nebo válečkem.

Postup lepení

  1. Před instalací obložení vyměřte a za pomoci vodováhy narýsujte tužkou rovinu, odkud kam má být obklad položen.
  2. Připravte si lepidlo do připravené čisté nádoby - kbelíku. Při manipulaci s lepidlem dodržujte instrukce výrobce.
  3. Pomocí špachtle přeneste malé množství lepidla na zubatou stěrku - tou pak naneste lepidlo rovnoměrně na zeď.
  4. Začněte obkládat v pravém horním rohu - umístěte první kus obložení na narýsovanou osu a zatlačte do lepidla. Pak těsně vedle prvního přilepte další kus obkladu, pak další a další.
  5. U posledního dílku změřte přesně volný prostor, zkraťte poslední dílek na správnou délku a přilepte jej na konec řádku.
  6. Zkontrolujte pomocí vodováhy, zda je první řádek rovný.

Pokud se mezi jednotlivými díly obkladu objeví zbytky lepidla, které se při lepení vytlačilo ven, opatrně je odstraňte pomocí lámacího nože. Zejména u lepení menších dílků lze použít i tzv. bodové lepení, u kterého se lepidlo nanáší na jednotlivé díly obložení v několika bodech - zpravidla pomocí lepidla v kartuši a výtlačné pistole.

Čtěte také: postupy pro trvanlivost dubových prken

Samolepicí obklady

Použitím samolepicích obkladů ušetříte při instalaci čas i námahu díky vynechání aplikace lepidla. Jednotlivé díly dřevěných obkladů nalepíte čistě a spolehlivě. Před instalací dřevěných samolepicích obkladů naneste na obkládanou plochu penetrační nátěr, který snižuje nasákavost podkladu. Jednotlivé obklady jsou opatřeny samolepicí vrstvou. Stačí odstranit ochrannou fólii a obklad nalepit pomocí samolepicí podkladové vrstvy.

Dilatační spáry

Pokud obkládáte celou stěnu, nechte po celém obvodu 1-2 cm široké dilatační spáry. Dřevo se vlivem vlhkosti vzduchu rozpíná a smršťuje, proto dřevěný obklad potřebuje prostor, aby se vlivem případného nadměrného vlhka mohl roztáhnout do stran. Dilatační spáry můžete schovat použitím dřevěných soklových lišt. Nejlepší je lišty přichytit do protilehlé zdi, protože pokud bude obklad pracovat, lišty by se mohly vytrhat. Dilatační spáry musí být na všech stranách, nestačí pouze na jedné.

Povrchová úprava

K úpravě palubek použijte tenkou vrstvou lazury či laku, které vytvářejí souvislý, nepropustný film. Vhodné je i natřít zadní stranu základním nátěrem. Povrchovou úpravu vždy provádějte před montáží. Minimálně jednou ji naneste i z rubové strany profilu. Pokud nátěr neobsahuje přípravky proti plísním, houbám a dřevokaznému hmyzu, doporučujeme napustit palubky takovýmto přípravkem před nanášením vlastního nátěru.

V případě vnějších obkladů (fasád) by povrchová úprava měla obsahovat ochranné prostředky proti plísním, houbám a hmyzu. U vnitřních obkladů jsou naproti tomu tyto přísady zbytečné a mohou být i škodlivé. Laky na podlahy by se měly používat vysoce elastické, výslovně určené pro ochranu a úpravu podlah z měkkého dřeva. Lak nesmí jednotlivá prkna slepit - někteří výrobci proto dodávají základní nátěr, který zateče do spár, aniž by je zalepil, a tak vytvoří tzv. „těsnicí film“. Pamatujte, že smrkové podlahy jsou měkké, sebetvrdší povrchová úprava je neochrání před případným hrubším poškozením. Použití tvrdých laků (např. tzv. „tvrdých olejů“) se nedoporučuje.

Montáž dřevěné fasády

Montáž dřevěné fasády je pro truhláře, tesaře, nebo i zručného kutila vcelku jednoduchá věc. Dřevěná fasáda je vystavena množství různých vnějších vlivů. Je zde ale ono „téměř zaručený“. V tomto rádci najdete základní tipy, návody a zásady pro práci s dřevěnými palubkami a podlahovkami.

Příprava fasádního roštu

Nejprve je třeba připravit podkladový rošt z latí. Rošt musí být vytvořen tak, aby za fasádou mohl proudit vzduch směrem nahoru a aby mohl nahoře unikat. Rozteč roštu musí být přiměřená tloušťce fasádního profilu, a třeba zohlednit, zdali jde o profil s perem a drážkou nebo bez nich. Hranoly by také měly být dostatečně vysušené a perfektně rovné. Dbejte na to, aby byla spodní konstrukce rovná.

Na vnější straně obložení pomáhá fólie zabránit dešti a sněhu v pronikání zdmi, avšak umožňuje unikání výparů. Doporučuje se stavba zdí s izolací proti dešti (viz schéma a související část dále v tomto textu), obzvláště při montáži k tuhé pěnové desce. Správná stavba zdí zahrnuje i použití stavební fólie (jako je například fólie DuPont Tyvek Drainwrap) nebo stavebního papíru, který propouští plyn a izolační vrstvy proti výparům.

Zakončení rohů fasády

Pro obkládání vnějších rohů se používají dvě metody. Jejich výběr závisí hlavně na požadovaném vzhledu, ale také na zkušenostech a dovednostech stavebníka.

  • Rohy s pokosem (přiznaný): Nabízejí profesionální úpravu. Používají se nejčastěji pro vodorovně pokládané obložení. Rohy s pokosem vyžadují kvalitní tesařské dovednosti. Všechny díly musí do sebe těsně zapadat po celé hloubce pokosu. Palubky nebo fasádní profily se zaříznou k sobě pod úhlem 45 stupňů, ale nedorazí se k sobě, nechá se mezi nimi rovnoměrná mezera cca 3-5 mm, aby po dešti čelní konce rychle uschly.
  • Rohová prkna (překrývaný): Jsou oblíbenou a snadnější alternativou rohů s pokosem. Tloušťka rohového prkna bude záviset na tloušťce obložení. Nejběžnější tloušťky se pohybují v rozsahu 1,9 až 3,1 cm. Rohová prkna se pokládají na opláštění tak, že obložení je těsně přisazeno k úzkému okraji prken. Rohová prkna a konce obložení se přibíjejí hřebíky k rohovým sloupkům, které zajišťují dřevo jako spoj bez požadavků na údržbu. Všechny rohy se zalištují buď masivní rohovou lištou, nebo dvěma k sobě kolmo slepenými prkénky, tvořícími masivní rohovou lištu.
  • Segmentový: Používá se nejčastěji při tzv. segmentové fasádě, kdy se palubky nebo profily nenastavují, ale jsou rozděleny svisle vyčnívajícími hranolky, mezi které se zařezávají.

Jestliže připevňujete obložení v rozích pomocí latě, seřízněte okraje pod úhlem 45 stupňů a vytvořte tak spoj s přesahem. Toto je důležité obzvláště v případě, že obložení pokládáte svisle.

Oplechování a utěsnění

Před montáží obložení se ujistěte, že došlo k montáži oplechování, které zabraňuje pronikání vlhkosti do zdiva a prostoru střechy. Oplechování odvádí proudy vody směrem od budovy do stanovených drenážních kanálů. Vodorovné oplechování pokládejte tak, aby přesahovalo v místech všech zásahů do zdí (tj. okolo všech oken a dveří) a na všech místech změny materiálu nebo změny směru jeho pokládání (např. lišty, prvky proti vodě nebo zabudování jakéhokoliv alternativního materiálu).

K utěsnění mezer okolo oken, dveří, rohů a dalších venkovních spojů vystavených působení vody použijte vysoce účinný těsnicí materiál na bázi pryskyřičného latexu, pryskyřice, pryskyřičného silikonu, polyuretanu, polysulfidu nebo termopolymerové gumy. Čistý silikon a čisté těsnicí materiály nejsou pro dřevěné fasádní obložení vhodné a nedoporučují se. Tento způsob utěsnění nepředstavuje trvalé řešení a vyžaduje pravidelnou údržbu.

Pamatujte, dřevo je živý materiál a mnohdy má svou hlavu, proto si v případě jakýchkoliv nejasností nechte raději poradit od zkušenějších a vždy pracujte s doporučeným vybavením. Experimentování se v tomto případě nevyplatí, a to doslova. Ověřené postupy a kvalitní materiál zajistí krásný vzhled vaší nové dřevěné fasády a její dlouhou životnost.

tags: #seca #drevene #obklady #instalace #návod

Oblíbené příspěvky: