Jak správně sušit dubové palubky pro maximální trvanlivost

Sušení dřeva je zásadní proces, který ovlivňuje celkovou kvalitu a trvanlivost konečného produktu. Správně vysušené dřevo zajišťuje, že u nás koupíte zboží s dlouhou životností a nebudete s ním mít práci navíc. Rovněž snižuje riziko tzv. rozsušení a praskání profilů po montáži. Dřevo je hygroskopický materiál, což znamená, že mění svoji vlhkost podle teploty, vlhkosti a tlaku vzduchu ve svém okolí. Při správném sušení dřeva je cílem, aby se jeho vlhkost co nejvíce přiblížila rovnovážné vlhkosti prostředí, ve kterém bude následně uloženo - to také napomáhá jeho tvarové stálosti, nekroutí se, nepraská a drží stále stejné vlastnosti. Sušením nejenže dosáhneme stavu, kdy už lze dřevo využít k finálnímu účelu, ale zároveň je chráníme před hnilobou, plísní a hmyzem.

Struktura dřeva, obsah vody a smršťování

Svou strukturou tvoří převážně podlouhlé buňky ve dřevě síť, která je výborně propustná pro kapaliny i plyny ve směru podél vláken, výrazně méně však napříč vlákny, tedy kolmo k buňkám. Voda tedy dřevem snadno proudí, stejně tak se zde však velmi dobře zadržuje - v dutinách buněk, v mezibuněčném prostoru i v buněčných stěnách. Obsah vody je však ve dřevě omezený. Maximální relativní sytost (vlhkost) stěn buňky je 25 až 35 %, maximální obsah volné vody ve dřevě je pak podle druhu dřeviny 60 až 250 % v poměru k celkovému objemu buněk. Samozřejmě vždy dosahuje vysoké vlhkosti dřevo rostoucí či čerstvě pořezané, obzvláště pak na jaře, kdy dřeviny vodu doslova „sají.“ Poměr vody ovlivňuje i klima dané lokality a vzrůst dřeviny.

Dřevo mění obsah vlhkosti závisle na změnách svého životního prostředí - je hydrofobní. Dřevo dokáže nabírat vodu (vlhkost) dokonce i z pouhé vzdušné vlhkosti. Pokud je skladujeme v klidu, sníží se za určitý čas obsah vody až na hodnotu takzvané „stabilní vlhkosti.“ Je nutné dřevo nejen dostatečně vysušit, ale počítat i s vlhkostí v místě jeho použití. Trvalá vlhkost dřeva má dokonce přímý vztah k teplotě - čím je vyšší, tím nižší je právě trvalá vlhkost materiálu. A s vlhkostí se mění i objem dřeva a tedy i rozměry a právě tento fakt nám může působit potíže. Hovoříme o takzvané „kontrakci,“ ke které dochází při snižování množství vázané vody ve dřevě. Smršťování (kontrakce) je závislé na struktuře konkrétního dřeva a tedy druhu dřeviny, ale i rozsahu změny vlhkosti. V tangenciálním směru se přitom dřevo smrští 1,5 až 2x více než ve směru radiálním (v podélném směru je tedy smršťování zanedbatelné). Při maximálním (úplném smrštění), kdy se obsah vody ve dřevě blíží 0, dosáhne úbytek dřeva v tangenciálním směru 6 až 10 % a v radiálním směru (podélně) 3 až 5 %, celkem pak 12 až 15 % a to je poměrně dost! Proto je dřevo nutné sušit ještě před jeho finálním zpracováním.

Vlhkost dřeva je přítomnost vody ve dřevě, která se označuje jako tzv. relativní vlhkost dřeva. Nasákavost dřeva je schopnost dřeva v důsledku pórovité struktury nasávat vodu ve formě kapaliny. Množství přijaté vody závisí především na objemu pórů ve dřevě, který je nepřímo úměrný hustotě dřeva. Všechny póry nebývají zpravidla zaplněny vodou díky přítomnosti pryskyřice nebo ucpání vodivých cest thylami. Se zvyšující se hustotou dřeva se nasákavost dřeva snižuje. Zvýšením teploty se nasákavost dřeva urychluje.

Typy vody ve dřevě:

  • Voda volná, kapilární: Vyplňuje v dřevě buněčné lumeny a mezibuněčné prostory. Pro mechanické vlastnosti dřeva má menší význam než voda vázaná. Je v kapalném stavu a snadno ze dřeva uniká.
  • Voda vázaná, hygroskopická: Nachází se v buněčných stěnách (do dřeva se dostane z vlhkého vzduchu). Je v plynném stavu (vodní pára), uložená v mezerách mezi mikrofibrilami (řetězci vytvořenými svazky makromolekul celulózy), které tvoří základ buněčné stěny. Dřevo sesychá.
  • Voda chemicky vázaná: Je součástí molekul celulózy, tedy chemické stavby dřeva. Fyzikálním pochodem - sušením ji ze dřeva nelze odstranit, odstraní se pouze při chemickém rozkladu dřeva, např. při spalování. Ze sušiny dřeva představuje chemicky vázaná voda maximálně 2 %.

Metody sušení dřeva

Dřevo sušíme přirozeně (přirozené postupné proschnutí) či uměle v sušárnách. Jelikož je sušení kulatiny obtížné a zdlouhavé, navíc dřevo často praská od středu, musíme dřevo co nejrychleji dopravit na pilu a nařezat.

Čtěte také: Smrkové palubky SECA: využití

1. Přirozené sušení dřeva

Nejjednodušší a nejlevnější způsob je vysušit řezivo přirozenou cestou. Výhodou přirozeného sušení dřeva jsou - v porovnání s ostatními způsoby sušení - malé počáteční náklady. V případě sušení dřeva přirozeným způsobem se také často můžeme setkat s pojmem „vzduchosuché řezivo“. Znamená to, že vlhkost řeziva je okolo zmíněných 20 % vlhkosti a nebylo sušeno uměle v sušárně. Dřevo se nesuší teplem, ale vzdušným prouděním - proto bychom měli vybrat prostory s dobrým prouděním vzduchu. Nevýhodou přirozeného sušení je riziko zamodrání nebo plísněmi a hnilobami.

Jak postavit hráň pro přirozené sušení:

  • Místo: Hráň stavějte buď pod pevným přístřeškem, nebo ji opatřete mobilní stříškou. Místo pro uložení a sušení dřeva by mělo být dobře větrané (předejdeme tak možnému vzniku plísní) a zároveň situované v nepříliš teplém prostředí, ne na celodenním přímém slunci (vlivem vysoké teploty by dřevo vysychalo příliš rychle a mohlo by hodně popraskat). Pokud skladujeme a sušíme dřevo pod převislou střechou u zdi domu, měli bychom zvolit nejlépe západní či jižní stranu budovy.
  • Podložení: Spodní vrstva sušeného dřeva musí být alespoň 20-30 cm nad zemí a měla by být naprosto vodorovná. Doporučuje se použít palety pro dobrý přístup vzduchu.
  • Skládání vrstev: Řezivo do jednotlivých vrstev skládejte s mezerami 25 mm a jednotlivé vrstvy oddělujte proklady výšky 24 mm. Vlhkost prokladů by měla být okolo 20 %. Proklady umisťujeme nejméně půl metru od sebe. Dřevo nesmí být přímo na sobě.
  • Vzdálenost prokladů: Závisí na tloušťce řeziva. Pro prkna jehličnanů tloušťky 25 mm se doporučuje vzdálenost 1200 mm, pro listnáče vzdálenost poloviční.
  • Stejnorodost dřeva: Do jednotlivých vrstev hráně skládejte vždy řezivo ze stejného dřeva, stejné tloušťky a pokud možno stejné počáteční vlhkosti. Pokud máte více průřezů řeziva, které potřebujete vysušit, použijte hranoly cca 100/120, které poslouží pro oddělení jednotlivých sekcí.
  • Orientace desek: Abyste zamezili rozdílnému sesychání radiální a tangenciální části v rámci jednotlivých desek, pokládejte je záměrně nahoru pravou stranou. Spodní strana desky je totiž vždy vlhčí, čímž se potom mohou částečně eliminovat napětí vznikající rozdílným sesycháním obou částí desky.
  • Rozměry hráně: Hráň stavějte do výšky, která odpovídá maximálně trojnásobku její šířky, přičemž není vhodné stavět hráně širší než 2 m. U hrání širších jak 170 cm vytvořte ve středu hráně široký svislý komín (cca 80-100 cm). Výška hráně při ručním ukládání se doporučuje maximálně do 4 m, maximálně do 6 m.
  • Zakrytí: Po uložení všech vrstev je třeba hráň (pokud již není skládána přímo pod přístřešek) pořádně zakrýt a zabezpečit proti nepřízni počasí. Přes letní období je však lepší nechat dřevo odkryté a nikdy jej nezakrývat po stranách.
  • Proudění vzduchu: Proudění vzduchu při přirozeném sušení probíhá ve dvou hlavních směrech - vodorovném a svislém. Pohyb vzduchu ve vodorovném směru je vyvolán větrem. Pohyb ve svislém směru je dán denní dobou, odevzdáním části tepla mokrému dřevu a příjmem vlhkosti odpařované z povrchu dřeva. Přes den se tak vzduch stává těžší a klesá směrem dolů, po část noci má vzduch tendenci pohybovat se naopak. Optimální rychlost proudění vzduchu je do 3,5 m/s.
  • Ochrana: Vhodný je také preventivní postřik sušeného dřeva před dřevokazným hmyzem, případně dřevo natřeme prostředkem proti škůdcům (třeba Lignofix) a čela trámů a trámků je vhodné natřít barvou.

Doba sušení:

Doba sušení závisí jednak na druhu dřeviny, její konečné požadované vlhkosti a rozměrech řeziva, zejména jeho tloušťce, ale také na počasí. Rychlost a kvalitu sušení ovlivňuje také konstrukce hráně (její šířka a výška), mezera mezi boky řeziva, rozměry prokladových latěk či výška podstavců pod hrání, které mají vliv na proudění vzduchu hrání. Obecně lze říci, že vzduchosuchého řeziva (vlhkosti okolo 20 %) dosáhnete cca za 2-6 měsíců. U dubu, který není suchý, je riziko pro ocelové kotle a tvorba dehtových nánosů v komíně. Čerstvě vytěžený dub by se měl nechat venku, nezakrytý, raději 2 roky. Naštípaný vydrží déle, v kůře časem běl práchniví za přispění hmyzu. Bez kůry vydrží kulatina neuvěřitelně dlouho ve výborném palivovém stavu, ale ne v listí a ve styku se zemí, na to je při uskladnění třeba pamatovat a použít vhodnou podložku. Dřevo z rychlosušáren se po instalaci do domu zákazníka po půl roce projevuje rozměrovými změnami.

Specifické požadavky na sušení dubu:

Dub se suší pomalu, hráně se zatěžují a zakrývají. Doporučuje se hráň zastřešit. Dub má sklon k praskání i k zborcení. Nesušené a nehoblované hranoly přímo z pily jsou nejlevnější. Dříve se polena buď rozpůlila, nebo štípla na 1/4 a narovnala kůrou dolů a po 1-2 letech se to přerovnalo obráceně. Je důležité, aby se vyplavily třísloviny. Čerstvě vytěžený dub nechte na venku, nezakrytý, raději 2 roky. Poté ho zakryjte stříškou na další rok a teprve poté použijte na topení. Polena skládejte kůrou dolů. V létě je třeba urychleně uložit řezivo borovice a buku. Mokré borové řezivo je v teplém prostředí náchylné na zamodrání, bukové na zapaření. Jasan také dlouho vydrží, ale není u nás tak rozšířený, buk, habr jsou vynikající také, ale jsou podstatně náchylnější k práchnivění, tyto štípat v každém případě a na slunné místo, nejlépe zakrýt na delší dobu skladování.

2. Umělé sušení dřeva v sušárnách

Výrobci staveb, nábytku a jiných výrobků ze dřeva nemohou dva roky čekat. Dřevo se proto profesionálně suší v tzv. sušárnách. Umělé sušení je metoda, která se použije k tomu, aby sušení daného materiálu probíhalo v požadované míře a rozsahu. Jedná se o vysoušení dřeva v zařízeních odlišné konstrukce a principu.

Typy sušáren:

  • Horkovzdušná sušárna: Nejlevnější na pořízení i na provoz. Například dubové fošny o 5 cm se suší pouhých 8 týdnů a 4 mm dýha jen tři dny. I zde však musí být intenzita sušení pozvolná, aby dřevo nepopraskalo.
  • Kondenzační sušička na dřevo: Šetrnější ke dřevu. Po dosažení optimální teploty dle typu dřeva začne odebírat vlhkost a odvádět vodu. Při stálé teplotě okolo 40-50 stupňů Celsia většinou čtyři až osm dní. Po dosažení hodnoty zbytkové vlhkosti sušičku otevřeme a necháme dřevo vychladnout a stabilizovat.
  • Vakuová sušárna: Podtlak je ke dřevu šetrnější a suší až o 10-20 % rychleji než horkovzdušný typ.
  • Mikrovlnná sušárna: Nejdražší, ale zároveň nejrychlejší sušení. Kvalitní dřevo vysušíte za pár hodin bez rizika prasknutí či pokroucení.

Požadovaná vlhkost dřeva:

  • Interiér: méně než 8 %
  • Exteriér: kolem 14-15 %

Existují však situace, ve kterých je mokré dřevo naopak výhodou - například pro vazby, protože jak dřevo postupně zasychá, zakrucuje se do sebe a zpevňuje se.

Čtěte také: Dřevěné palubky od SECA Borohrádek

Dřevěné podlahy a jejich údržba

Masivní podlahy FeelWood jsou dodávány zpravidla s hotovou povrchovou úpravou - např. ošetřené přírodním olejem. Na stavbách a při pokládce může samozřejmě dojít ke znečištění. Dřevěné podlahy ošetřené olejem musí být pravidelně udržovány - obvykle jednou ročně v obytných zónách a vícekrát u silně zatěžovaných dřevěných podlah v průmyslových objektech.

Péče o podlahy FeelWood:

  1. Nepatrné množství ošetřujícího oleje FeelWood nanést na podlahu a rozetřít mopem.
  2. Směsí přírodního mýdla pro dřevěné podlahy FeelWood a teplé vody (na 5 litrů se dávkuje cca 50 ml mýdla). V tomto roztoku namočeným a vyždímaným hadrem podlahu dobře setřete. U větších nebo velmi znečištěných ploch se používá druhý kbelík s čistou vodou k vymáchání hadru, než na podlahu opět nanesete mýdlový roztok jako ochranu.
  3. Ošetřující olej FeelWood:
    • Bez leštícího stroje: Nakapat na ošetřovanou plochu nebo ho nastříkat pomocí rozprašovače. Potom rovnoměrně rozetřít mopem ve směru palubek. Nechat uschnout bez leštění.
    • S leštícím strojem: Nalít do rozprašovače. Poté olej nastříkat na podlahu a leštícím strojem s bílým leštítkem bez šmouh rozetřít.

Důležité upozornění: Zabraňte stále působícímu vlhku, například u květináčů. Chraňte povrch před poškrábáním např. použitím filcových kluzáků pod židlemi a nábytkem. Nepoužívejte na povrchy ošetřené olejem žádné prostředky obsahující rozpouštědla tuku (např. jádrové mýdlo). Pro lakované podlahy lze použít ošetřující prostředky běžně dostupné v domácnosti nebo u specializovaných prodejců. Nepoužívejte žádné silné alkalické čisticí prostředky nebo kyseliny, ty mohou dřevo nevratně odbarvit. Suché čištění podlahy by mělo být prováděno výkonným vysavačem.

Ošetřující olej FeelWood je přírodní olej a obsahuje přírodní a modifikované rostlinné oleje a pryskyřice. Obsahuje matující prostředky, nearomatické izoalifáty a suché látky bez příměsi olova a kobaltu. Mýdlo na dřevěnou podlahu je nezbytnou součástí pro úklid a ideální pro čištění a péči o všechny dřevěné povrchy ošetřené olejem, voskem nebo mýdlem. Vyrábí se z přírodních rostlinných olejů bez přísad aromatických látek či ředidel. Díky receptuře je čistící a hydratační zároveň a zajišťuje tak šetrné mezičištění. Intenzivní čistič se používá na silně znečištěné povrchy, zaschlé skvrny, které nejdou odstranit pomocí mýdla na dřevěné podlahy. Hrubé a jemné rohože před silně zatěžovanými vstupními prostory zabraňují tomu, aby špína a vlhkost neodíraly povrch. Toto je velmi důležité opatření zejména u povrchů ošetřených barvou, aby se zabránilo vyšlapání „cestiček“. Křesla, stolky, věšáky na oblečení atd. by měly být opatřeny kluznými podložkami (plstěné nebo teflonové kluzáky). Podlahy FeelWood jsou z masivního dřeva - čím více dbáte na údržbu, tím lepší je výsledek. Ani odstranění fleků obroušením není problém, pokud tuto plochu následně natřete olejem.

Čtěte také: Obnova Notre-Dame a dubové trámy

tags: #jak #sušit #dubové #palubky

Oblíbené příspěvky: