PergolySedmá Dětská Nemoc: Syndrom Ruka-Noha-Ústa a Doba Izolace
Sedmá dětská nemoc, známá také jako syndrom ruka-noha-ústa, je časté nakažlivé onemocnění. Postihuje především kojence a děti mladší 5 let, ale výjimečně však i dospívající či dospělé jedince. Většinou se nejedná o závažné onemocnění a průběh bývá bez komplikací. Sedmá dětská nemoc je vysoce nakažlivé virové onemocnění. Název se celkem vžil a běžně se používá.
Původce a přenos onemocnění
Toto onemocnění se vyskytuje většinou v letních měsících, případně na podzim, a to zejména mezi kojenci a dětmi předškolního věku. Způsobují ho viry zvané enteroviry, zejména pak Coxsackie A16. Jde o velmi infekční onemocnění, které se přenáší kapénkově nebo orofekálně, tzn. kontaktem se stolicí, slinami či hleny nemocného. K přenosu může dojít také přímým kontaktem s vyrážkou postiženého, případně nepřímo, skrze kontaminované předměty. Nakažlivost tohoto onemocnění je vysoká, takže pokud se objevilo ve školce, máte docela slušnou šanci, že si ho dítě přinese domů. Kvůli vysoké nakažlivosti bývají často společně nemocní například sourozenci, případně jejich rodiče. Děti si sedmou nemoc většinou přinesou ze školky, kroužků, koupaliště nebo třeba z veřejných záchodků.
Inkubační doba a nakažlivost
Inkubační doba je do týdne, přesněji 3 až 6 dní. Nemocné dítě je obvykle nejnakažlivější v 1. týdnu nemoci, kdy se objeví první puchýřky. Dítě je nejvíce infekční v době obtíží a do kolektivu tedy může až když odezní všechny známky onemocnění včetně puchýřů. Infekci však může šířit i několik dní až týdnů po odeznění příznaků. Enteroviry, které tuto nemoc způsobují, zůstávají ještě asi měsíc po prodělaném onemocnění ve stolici. Přítomnost viru ve stolici se ale nepovažuje za důvod, proč bránit dítěti nástupu do kolektivu, pokud je již jinak zcela bez obtíží.
Příznaky sedmé dětské nemoci
Onemocnění začíná zvýšenou teplotou a bolestí v krku. Příznaky též mohou zkraje připomínat běžné nachlazení. Tyto symptomy se dostavují zhruba 3-5 dní po nakažení. Objevit se může i horečka trvající cca 2 dny, někdy je to pouze mírně zvýšená teplota. Přidružit se může též zduření lymfatických uzlin, nechutenství, bolest břicha, nevolnost či průjem. Oproti klasické viróze se však následně přidá zarudlá vyrážka na dlaních, ploskách chodidel a v okolí úst, někdy také v oblasti třísel, hýždí a paží. Mezi typický příznak sedmé nemoci patří též puchýřky na sliznici dutiny ústní a na jazyku, celkově označované jako herpangina. Často jsou afty na jazyku, patře i dásních. Někdy jsou puchýřky i kolem pusy. Puchýřky se mění v bolestivé vřídky podobné aftům, což může způsobovat odmítání stravy a tekutin. Puchýřky na rukou i nohou a afty v ústech jsou důvodem, proč této nemoci říkáme nemoc ruka noha ústa. Puchýřky se také mohou šířit na končetiny či oblast genitálu. Někdy se po puchýřích může kůže na rukou a nohou olupovat. V raritních případech ovšem může dojít například k odloučení nehtů horních i dolních končetin, či se dětem přechodně zhoršila kvalita nehtu, případně k pozůstatkům ve formě drobných jizev. Ale nebojte, pokud se tak stane, je to pouze přechodné a vše zase naroste, jak má. Sedmá nemoc obvykle trvá 7-10 dní. Takový stav se může protáhnout až na 10 dní, ovšem jedná se o příznaky přechodné, které cca po týdnu samovolně mizí.
Jak odlišit sedmou nemoc od planých neštovic?
Dětské nemoci projevující se vyrážkou nemusí být jednoduché rozeznat. U sedmé nemoci často rodiče zvažují záměnu s planými neštovicemi. Obě onemocnění se projevují vyrážkou a puchýřky na kůži. Sedmá nemoc může být ve svém úvodu u dětí zaměňována za spálu, pásový opar, impetigo nebo plané neštovice. Diagnóza je založena na typickém průběhu a lokalizaci vyrážky. Zatímco u planých neštovic najdete vyrážku prakticky kdekoliv po těle, u sedmé nemoci se soustřeďuje zpravidla na dlaních a ploskách nohou. Pro plané neštovice je typické to, že se puchýřky vysévají postupně ve vlnách a na těle tak najdete více stadií - někde pouze červený flíček, někde puchýřek, někde již je krusta. Právě tento příznak takzvané hvězdné oblohy je typický pro plané neštovice a pomáhá nám je jasně odlišit od jiných onemocnění. Při nemoci ruka noha ústa tato různá stádia nenajdete a budou všude buď jen puchýřky, nebo pak již hojící se puchýřky, ale vše bude ve stejném stadiu. Diagnózu s větší jistotou stanoví praktický lékař.
Čtěte také: Izolace a veřejné zdraví
Léčba a zmírnění příznaků
Pro sedmou nemoc neexistuje specifický lék, léčba spočívá v tlumení příznaků. Konkrétní léčba na syndrom ruka-noha-ústa neexistuje, dítěti můžeme ovšem ulevit například léky na snížení horečky či léčivými přípravky na afty. Srážíme teplotu a snažíme se dítěti ulevit stran aftů a puchýřků. Dítěti můžete podat léky na bolest a snížení horečky - paracetamol (např. Paralen) či ibuprofen (např. Nurofen) nebo čípky. Důležitý je též klidový režim a dostatečný příjem tekutin. Pokud má dítě afty, určitě nepodávejte nápoje a jídlo teplé, vše dávejte pěkně chlazené až ledové, stravu volte jemnou a mixovanou. Pokud se dítěti špatně polyká, podávejte mu měkká a vlažnější jídla, jako jsou rozmixované polévky, kaše či jogurty. V lékárně lze koupit některé gely a spreje na afty. Některé jsou určeny k rychlejšímu hojení a mají protizánětlivé a antimikrobiální účinky, například Neocid gel a sprej. Dále existují i gely, které mají v sobě i složku, která zmírňuje bolest, ale ty se nedají použít u nejmenších dětí, například gel Kamistad, který lze užít až od 12 let věku. Existují také gely, které vytvoří na aftu ochranný film a aft tak méně bolí. Takové gely můžete použít i u malých dětí, příkladem je Aloclair gel plus. Pokud už dítě zvládne kloktat, můžete zkusit například výplachy heřmánkem či šalvějí, případně volit přípravky s léčivou látkou benzydamin. Puchýře často provází svědění, takže se užívají antihistaminika. Po nich můžete sáhnout v případě, pokud si vaše dítě puchýřky škrábe, například formou Fenistil kapek. Na vyrážku při sedmé nemoci fungují dobře antihistaminika. V době, kdy se puchýře vysévaly, je možné pociťovat úlevu, pokud se na chvíli ruce i nohy ponoří do studené až ledové vody. U většiny dětí se ale puchýřky naštěstí hojí dobře a nic dávat nemusíte.
Možné komplikace
Ve většině případů sedmá nemoc probíhá bez komplikací, ty se objevují velice výjimečně. Možnou komplikací sedmé nemoci je dehydratace, ke které dochází, pokud dítě kvůli bolestivým aftám a ztíženému polykání nepřijímá dostatek tekutin. Jediné, proč je někdy nutné vyhledat lékařskou pomoc, je v případě, že dítě nepije a nejí a nedaří se zvládat dostatečné zavodnění dítěte. Komplikace se vyskytují vzácněji, zpravidla jde o neurologické záležitosti jako meningitida, encefalitida či parézy.
Sedmá nemoc u dospělých a v těhotenství
Jedná se o typicky dětské onemocnění, ale může ho dostat i dospělý člověk, dospívající a dospělí. Příznaky sedmé nemoci u dospělých jsou stejné jako u dětí. Průběh nemoci u starších osob bývá stejný jako u dětí, také příznaky během několika dní samovolně mizí. Může se však stát, že se symptomy projeví intenzivněji, přičemž dospělí je snášejí s většími obtížemi než děti. Proto není radno tuto nemoc podceňovat ani u dospělých a ohledně léčby se vždy raději obrátit na lékaře. V případě sedmé nemoci během těhotenství je třeba větší obezřetnosti. Během 1. trimestru totiž může nemoc poškodit plod či dokonce vyvolat spontánní potrat. Onemocní-li těhotná nedlouho před porodem, existuje velká pravděpodobnost přenosu onemocnění na dítě.
Imunita a prevence
Očkování proti sedmé nemoci neexistuje. Jelikož si v případě sedmé nemoci lidské tělo umí vytvářet protilátky jen proti kmenu, který nemoc vyvolal, může se vracet i několikkrát za život. Nejčastěji se tak děje u pacientů s oslabenou imunitou. Nejúčinnější prevencí je tudíž přísná hygiena rukou a poctivé omývání kontaminovaných předmětů. K zabránění dalšímu šíření je dobré dodržovat důkladnou hygienu rukou zvláště po toaletě. Dbejte proto zvýšené opatrnosti při přebalování či utírání zadečku.
Čtěte také: Proč třídit odpad?
Čtěte také: kompletní vybavení interiéru v SIKO Černý Most
tags: #sedma #nemoc #doba #izolace
