Sedlová střecha: Rozměry, sklon a volba krytiny

Nejstarším a nejdůležitějším úkolem sklonitých střešních konstrukcí je chránit objekty před nežádoucími vlivy klimatu - před srážkami, větrem, případně přímým slunečním zářením.

Základní terminologie střechy

Nejvyšší vodorovný okraj střešního pláště se nazývá hřeben. Tvoří průsečnici střešních ploch, od které střešní plochy sestupují. Nejnižší vodorovný okraj těchto ploch se pak nazývá okap. Okraj střechy, kde již voda nestéká mimo střešní plochy, se nazývá štít.

Charakteristika sedlové střechy

Sedlová střecha sestává ze dvou střešních rovin ohraničených dvěma okapy a dvěma štíty. Průnik střešních rovin tvoří hřeben. Sedlové střechy jsou nejvíc rozšířené, zejména pak v řadové zástavbě. Historicky nejrozšířenějším druhem střechy na českém území je sedlová střecha, a to jak u samostatně stojících rodinných domů, tak i domů v řadové zástavbě. Je častou střešní konstrukcí u chalup a domů ve vysokohorských oblastech. Sedlová střecha se navrhuje v místech, kde lépe koresponduje s návrhem domu nebo se požaduje konstrukce samostatně stojící. V případě průniku dvou sedlových střech se stejnou výškou hřebene vzniká střecha křížová nebo polokřížová.

Srovnání s jinými typy střech

• Pultová střecha: Pultová střecha sestává z jedné střešní roviny, která je ohraničena okapem a hřebenem. Po stranách pak bočními štíty a štítem hřebenovým. Nejčastěji se používají u objektů, které se stavějí při hranici pozemku, často též pro zastřešení přístavků a jednoduchých staveb. Pultová střecha je oproti sedlové konstrukčně jednoduchá a relativně nenákladná. Chybí jí podkrovní část. Používá se například k zastřešení garáže či pergoly.

• Valbová střecha: Valbovou se rozumí nahrazení boční štítové stěny. Jsou vytvořeny úpravou střech sedlových, mansardových případně pultových nebo stanových. Častěji jsou k vidění takzvané polovalbové střechy s polovalbou u hřebene. Valbové střechy se zpravidla dělají u podlouhlých staveb, samostatně stojících objektů.

  Čtěte také: Výhody valbové střechy

• Stanová střecha: Stanové střechy se skládají ze střešních rovin, které se sbíhají ve vrcholu (mají jehlanovitý tvar), ze všech svých stran mají okap. Stanové střechy se nejčastěji používají u samostatně stojících objektů. Strmým a převýšeným stanovým střechám říkáme věže.

Konstrukce krovu sedlové střechy

Krov přenáší zatížení do obvodových zdí. Krokve utváří střešní rovinu. Jsou uloženy na pozednici a vaznicích. Přesah chrání obvodové zdi od povětrnostních podmínek.

• Pozednice: Trámy položené na obvodových zdech, do kterých se uchytí krokve.

• Vazné trámy: Trámy spojující protilehlé pozednice krovu. Ne vždy jsou však použity, na nových stavbách se tuhost krovu řeší upnutím pozednice do pozedního věnce.

• Krokve: Trámy vytvářející sklon sedlové střechy.

  Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

• Kleštiny: Vodorovný dřevěný prvek spojující dvě protilehlé krokve.

• Sloupky: Dřevěné trámky podepírající středovou, případně vrcholovou vaznici.

Sklon sedlové střechy a jeho význam

Sklon střechy je důležitým parametrem, který ovlivňuje její funkční vlastnosti, náročnost provedení střešní konstrukce a také výběr krytiny. Pokud byste si vybrali krytinu bez ohledu na sklon střechy, téměř jistě se dříve či později projeví první problémy. V případě, že si necháte novou střechu navrhnout odborníkem, jeho pozornost se určitě bude soustředit i na sklon střechy. Ten totiž ovlivňuje prakticky vše, co se vaší střechy týká - od životnosti až po užitné vlastnosti. K rozhodnutí, jaký sklon střechy si vyberete, byste měli dospět po zralé úvaze a zvážení všech dostupných možností.

Kritéria pro volbu úhlu sklonu střechy

Jeden ideální sklon střechy neexistuje, protože je vždy nutné zohlednit i další faktory.

1. Klimatické faktory: Nejdůležitějším kritériem při volbě úhlu sklonu střechy jsou klimatické faktory. Pokud v okolí často dochází k přívalovým dešťům či intenzivnímu sněžení, má to mít vliv na stavbu. V tomto případě musí být úhel sklonu větší, aby voda, jejímž zdrojem jsou intenzivní deště, volně stékala ze střechy. Střecha s malým úhlem sklonu by rovněž nevydržela intenzivní sněžení, protože sníh na jejím povrchu by způsobil příliš velké zatížení. Právě proto v horských oblastech mají střechy větší sklon. Řešení s velkým sklonem je odolnější proti atmosférickým podmínkám (přívalovým dešťům a intenzivnímu sněžení) a těsnější. Tak tomu je v případě úhlu sklonu většího než 60 stupňů, nicméně střechy s takovým sklonem se staví hlavně v oblastech, kde jsou atmosférické podmínky velmi těžké.

   Čtěte také: Více o dřevěných konstrukcích střech

2. Technologická řešení a druh krytiny: Při volbě úhlu sklonu střechy zohledněte typ střešní krytiny a způsob její montáže. Příliš velký úhel způsobuje riziko poškození materiálu z důvodu podtlaku, který vzniká na závětrné straně střechy. Navíc je v tomto případě montáž krytiny obtížná a často je spojena s nutností použít dodatečné spony. Při velkém sklonu se v podstatě vylučuje použití keramických či betonových krytin a ostatních typů krytin s velkou hmotností. Proto se při volbě materiálu krytiny vždy řiďte pokyny výrobce.

3. Konstrukce budovy: Když stavíte dům, architekt zhotovuje podrobný návrh budovy. Tehdy se rovněž řeší úhel sklonu střechy. Stojí za to prodiskutovat tuto otázku s odborníkem a zohlednit následky volby konkrétního řešení. Pamatujte si, aby byly všechny podrobnosti ustanoveny před získáním povolení ke stavbě domu, protože změna úhlu sklonu v pozdějších fázích způsobí, že budete muset předložit návrh ještě jednou. V případě úpravy stávající budovy je postup mnohem složitější. Pokud hodláte provést rekonstrukci, v jejímž rámci bude provedena změna úhlu sklonu střechy, bude nutné provést velmi přesný výpočet. Jedná se především o zajištění bezpečnosti. Taková úprava je totiž spojena s rizikem poškození celé konstrukce budovy, zejména krovu. Obvykle je nutné upravit délku jednotlivých prvků krovu. Úprava bude dále zahrnovat mj. zatížení základů a štítových zdí. V tomto případě je nutné získat povolení ke stavbě.

Ideální sklon pro české podmínky

Úhel sklonu střechy by měl být přizpůsoben atmosférickým podmínkám v daném místě. Střechy rodinných domů v České republice mají nejčastěji úhel sklonu 30 až 45 stupňů. Je to vhodné řešení vzhledem k dobrému přizpůsobení střechy českým klimatickým podmínkám. Dešťová voda a sníh se nehromadí na povrchu budovy, konstrukce tak není vystavena nadměrnému zatížení. Střechy s takovým sklonem mají zároveň atraktivní vzhled, ladí totiž s klasickou i moderní zástavbou. Další bezpochybnou výhodou je v tomto případě snadná úprava podkroví na obytný prostor. Sklon sedlové střechy s možností realizace podkroví je 35°. Sedlové střechy nabízejí velkou svobodu volby krytiny. Mohou se do nich umístit střešní okna pro prosvětlení podkrovního prostoru.

Přitom úhel 30 stupňů má vyvýšení 58 cm na úseku jednoho metru a úhel 45 stupňů vyvýšení 100 cm. Strmé střechy, tedy o úhlu 60 stupňů, se vyznačují vyvýšením až 173 cm.

Výpočet sklonu střechy

Odborníci vypočítávají sklon střechy různými metodami.

1. Metoda vyvýšení na metr: Nejprve se označí vodorovný úsek na štítové zdi o délce jednoho metru. Následně se ustanoví vzdálenost mezi každým koncem úseku a střešní plochou. Rozdíl mezi dosaženými výsledky označuje vyvýšení střechy na úseku jednoho metru. Nakonec se ustanoví hodnota úhlu sklonu na základě informací dostupných na stránkách o pokrývačství či stavebnictví. Například - hodnota vyvýšení 40 cm označuje úhel 22 stupňů a 25 cm - 14 stupňů.

2. Goniometrická funkce tangens: Vypočítat si sklon střechy ve stupních není úplně jednoduchá záležitost. Prvním krokem bude měření, protože potřebujete znát dva důležité údaje - výšku střechy a půdorysnou vzdálenost mezi hřebenem a okapem. Jelikož ale spíše budete potřebovat vyjádření ve stupních, bude nutné využít goniometrickou funkci tangens - tedy poměr délky protilehlé odvěsny a délky přilehlé odvěsny pravoúhlého trojúhelníku. V tomto případě budou obě hodnoty ve stejných jednotkách (například cm).

Volba střešní krytiny a sklon střechy

V souvislosti s výběrem krytiny a sklonem střechy se můžete setkat s výrazy jako „bezpečný sklon střechy“ a „minimální sklon střechy“. Doporučené minimální sklony skládaných krytin, tzv. bezpečné sklony, které zajišťují funkčnost krytiny bez dalších doplňkových hydroizolačních opatření jsou uvedeny v ČSN 73 1901. Je nutné vždy dodržovat pokyny výrobce krytin. Toto umožní eliminovat problémy při montáži a zajistí bezpečnost při užívání budovy.

Přehled vhodných krytin pro různé sklony

Níže uvedená tabulka shrnuje vhodné střešní krytiny pro různé rozsahy úhlů sklonu:

Při výběru je vždy nutné brát v úvahu výrobcem udávaný minimální sklon střechy. Přesné hodnoty minimálních a doporučených sklonů vždy doporučujeme zjistit od konkrétního výrobce krytiny. Sklon sedlové střechy může být i nižší (dle typu střešní krytiny). Pokud však chcete využít podkroví k bydlení, musíte počítat s vyšší podezdívkou. Čím větší je úhel sklonu, tím vyšší jsou náklady na stavbu, což vyplývá z nutnosti používat dodatečné zajištění krytiny.

Zateplení a odvod vody sedlové střechy

Požadavky na zhodnocení a využití každé části objektu, tak aby i v nich byla určitá tepelná pohoda, vedly k podstatným změnám. Dříve nezateplené půdní prostory jdou do pozadí a stávají se součástí historie.

Mezikrokevní a podkrokevní tepelná izolace je izolace uložená mezi krokvemi a pod krokvemi z důvodu eliminace tepelných mostů. Pro zateplení sedlové střechy se používá zpravidla vata v rolích, případně vata v deskách, nebo PUR panely (nadkrokevní izolace). Parotěsná fólie je velmi důležitá, protože brání průniku vlhkosti a par z interiéru budovy do vnitřních částí tepelné izolace, kde by mohla zkondenzovat. Parotěsná fólie se montuje buď mezi podkrokevní a mezikrokevní tepelnou izolaci (z důvodu předejití poškození fólie při kotvení zařízení do střešní roviny), nebo na celoplošné bednění pod nadkrokevní izolaci.

Při navrhování a realizaci střechy je důležité nejen správně zvolit sklon, ale také zajistit účinný odvod vody, aby se zabránilo zatékání a poškození střešní konstrukce. Řešení odvodu vody se týká nejen spádování střechy, ale i použití kvalitních těsnicích prvků, které zajistí vodotěsnost spojů - zejména při nízkých sklonech nebo kritických místech, jako jsou spoje plechů či prostupy přes střešní plášť. Expanzní páska pro falcovanou krytinu se používá pro trvalé utěsnění stojatého falce při nízkých sklonech střech, aby se dosáhlo vodotěsného spoje, a je vhodná i pro překlady trapézových plechů při nízkých spádech. SIKA Multiseal, samolepicí těsnicí páska z hliníkové fólie zesílené polyesterovým filmem s vrstvou na bázi bitumenu, slouží k vytváření vodotěsných spojů při prostupech přes střešní krytinu, utěsňování trhlin a spár či přelepení netěsných spojů.

tags: #seelova #strecha #rozmery #sklon

Oblíbené příspěvky:

• Výběr komody z masivu pro dětský pokoj
• Výhody a využití mosazných střech
• bezpečnost a trvanlivost obrubníků
• Výhody dřevěného hřebenu
• Bezpečné upevnění nákladu