Silikonová omítka: Kompletní průvodce aplikací a vlastnostmi pro trvanlivou fasádu

Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění. Správné omítnutí fasády je klíčové nejen pro estetiku, ale i pro ochranu stavby před nepříznivými vlivy počasí. Vnější omítka slouží jako první obranná linie mezi stěnami domu a vnějším prostředím.

Typy fasádních omítek a jejich vlastnosti

Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů. Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité.

Minerální omítky

• Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.).
• Jde o suché směsi, a tak se musí před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou.
• Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní.
• Jejich nevýhodou je náročnost aplikace.
• Protože nejsou minerální omítky probarvené, pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou.

Pastovité omítky

Dalším typem omítek jsou tzv. pastovité, které se v současné době uplatňují mnohem častěji než minerální. Jde o tenkovrstvé designové omítky, které jsou ideální pro použití na různé systémy zateplení. Na rozdíl od minerálních jsou probarvené a naředěné. Díky pastovité konzistenci se přímo nanáší na podkladovou vrstvu, a tak je nanášení pastovité omítky rychlé a snadné. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na silikátové, silikonové a akrylátové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění.

Silikátové omítky

• Pojivem těchto omítek je silikát, tedy vodní sklo.
• Nejvíc paropropustné jsou omítky silikátové.
• Vzhledem ke zmíněné vysoké paropropustnosti se hodí pro použití na všechny typy zateplovacích systémů.
• Protože je použité pojivo zásadité, odolává vůči vzniku plísní a mechů.
• Na druhé straně je možné silikátové omítky aplikovat jen při dobrých klimatických podmínkách. Ideální je teplota kolem 20 °C a vlhkost 50 %.

Silikonové omítky

Vzhledem k vynikajícím vlastnostem patří silikonové omítky k nejlepším materiálům využívaným pro omítání fasád. Silikonová omítka se řadí mezi jedny z nejkvalitnějších materiálů pro omítání vnitřních, ale i vnějších stěn. Má výborné vlastnosti, které z ní činí téměř bezkonkurenční výrobek. Silikonová omítka už svým názvem napovídá o svých vlastnostech - je pružná, vodoodpudivá a odolná.

• Nízká nasákavost: Udržuje stěnu suchou. Zabraňuje růstu řas.
• Vysoká elasticita: Snižuje tvorbu trhlin pro dlouhodobě krásnou fasádu. Vhodné zejména pro ETICS s vysokou tepelnou roztažností. Pro EPS a MW izolanty.
• Zabraňuje vzniku plísní: Obsahuje dlouhodobě aktivní zakapslované přísady.
• Vysoká stálobarevnost: Na silikonové bázi s anorganickými pigmenty s vysokou UV stabilitou.
• Snadno se nanáší a strukturuje, umožňuje dosáhnout rovnoměrného, estetického povrchu.
• Dobrá paropropustnost, odolnost vůči řasám a plísním, odolnost vůči povětrnostním podmínkám s velmi dlouhou životností.
• Vysoká odolnost vůči povětrnostním podmínkám, výborná prodyšnost, samočisticí efekt, flexibilita, vysoká odolnost vůči řasám, plísním a mechům.

Silikonové omítky se vyznačují dobrou pružností, odolností vůči vodě i špíně, stejně tak i jednoduchou aplikací a mnohaletou životností. Silikonové omítky také odolávají vůči UV záření, jsou chemicky stabilní a odolné proti vzniku plísní. Silikonová omítka je vhodná pro venkovní i vnitřní užití. Lze ji využít i na veškeré zateplovací systémy. K dispozici jsou univerzální směsi se širokými možnostmi použití, ale i směsi se speciálními vlastnostmi, jako například s různou velikostí zrn ve směsi pro možnost vytváření zajímavých dekorativních textur.

Čtěte také: Aplikace JUBIZOL Silikonové Omítky

Akrylátové omítky

• Na druhé straně jsou omítky akrylátové, které jsou cenově nejdostupnější.
• Jde o probarvený typ pastovitých omítek, které lze bez problémů namíchat i do velmi sytých a plných odstínů.
• Akrylátové omítky jsou mechanicky odolné a snesou i častý kontakt s vodou.
• Řada výrobců přidává do akrylátových omítek speciální fungicidní přísady, a tak se ani u nich mechy a plísně často neobjevují.
• Hlavní nevýhodou akrylátových omítek je zmíněná nízká paropropustnost. Proto se doporučují jen na fasády s dobrými izolačními vlastnostmi.

Shrnutí vlastností omítek

Postup aplikace silikonové omítky

Základem úspěšné realizace fasádní omítky je správná volba materiálu a dodržení doporučovaného technologického postupu. Jak již bylo řečeno, konečný vzhled fasády může působit homogenně přesto, že při detailnějším průzkumu jsou patrné nepravidelnosti v točení. Důkladná příprava, vhodný výběr materiálu a preciznost při aplikaci zajistí, že vaše fasáda bude estetická a odolná vůči vlivům počasí na dlouhé roky.

1. Příprava podkladu

Před samotným nanášením omítky je nutné si řádně připravit podklad. Správně připravený podklad zajistí lepší přilnavost omítky, zabrání praskání a prodlouží její životnost. Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Musí být dostatečně drsný, suchý a rovnoměrně nasákavý. Povrch nesmí být zmrzlý, nebo vodoodpudivý.

• V prvním kroku vyčistěte podklad, zarovnejte nerovnosti a opravte případné praskliny. Zaprášenou fasádu můžete nasucho omést, při silnějším znečištění pak vyčistit pomocí vysokotlakého čističe.
• Podklad je nutné před aplikací omítky ošetřit penetrací Cemix 2610.
• V závislosti na nasákavosti podkladu a klimatických podmínkách je potřeba na silně savé podklady použít hloubkovou penetraci Cemix 2614 a následně penetraci pod pastovité omítky Cemix 2610.
• Podklady s vyšší nasákavostí se penetrují 2x (1. nátěr penetrací ředěnou 1:1 s vodou, 2. nátěr neředěnou penetrací).
• Hladké podklady zdrsnit nebo použít kontaktní můstek Cemix 8040.
• V případě nestandardních podkladů upravit vhodnou metodou pro dosažení požadovaných vlastností.
• Nerovnosti podkladu vyrovnat vhodnými materiály Cemix a nechat vyschnou a vyzrát.
• Použijte speciální penetrační nátěr, který zlepší adhezi omítky ke stěně. Před nanášením omítky musí být povrch čistý (bez prachu, špíny) a dostatečně vysušený.
• Penetaci nanášejte malířským válečkem s dlouhým vlasem. V rozích a detailech (např. kolem oken a dveří) použijte štětec.
• Doba schnutí penetrace je 6-24 hodin dle počasí.
• Při práci ve výškách je důležité mít stabilní lešení, které umožní bezpečný a pohodlný přístup k celé fasádě.

2. Příprava omítkové směsi

• Silikonové omítky jsou připraveny k okamžitému použití - stačí je jen důkladně promíchat.
• Omítku před použitím důkladně promíchejte za pomoci pomaluběžného míchadla s vhodným nástavcem.
• Konzistenci omítky můžete upravit v závislosti na aplikačních podmínkách a sytosti odstínu přidáním max. 1 % vody. Nikdy neřeďte více než je doporučeno výrobcem.
• Hotové směsi silikonových omítek jsou obvykle vhodné jak pro strojní, tak i pro ruční zpracování.
• Na trhu je několik výrobců, při přípravě omítky je nutno vždy postupovat v souladu s doporučením toho konkrétního výrobce.
• Velmi podstatným východiskem dobrého díla je rovnoměrné počáteční rozmíchání omítkové směsy s vodou či omítky samotné. Pokud dojde k sedimentaci křemenných kamínků již v nádobě či v zásobníku, je velmi náročné docílit rovnoměrné struktury omítky a je třeba zrno dodávat do tzv. hladkých míst.

3. Nanášení omítky

Omítka je to první, čeho si všimneme, a její správná aplikace je klíčová pro celkový vzhled a odolnost domu. Silikonová omítka se nanáší na stěnu v tenké vrstvě, na suchý, soudržný podklad, zbavený všech nečistot. Nikdy se nesmí nanášet na vlhký nebo mokrý podklad nebo na podklad obsahující vápenný hydrát. Rovněž nanášení a následné vysychání omítek nesmí probíhat při nepříznivém počasí, jako je mráz, déšť, vítr, slunce. Už jenom splnění těchto podmínek představuje poměrně náročné požadavky na aplikaci silikonových omítek.

• Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad.
• Omítku aplikujte na plochu nerezovým hladítkem nebo jiným vhodným nástrojem. Hrubé natažení omítky provádějte s využitím ocelového hladítka. Pro natažení základní vrstvy se vždy používá hladítko nerezové.
• Nanesenou omítku zarovnejte stržením přebytečné vrstvy a důkladně vyhlaďte.
• Ihned po nanesení omítky se uhladí na tloušťku zrna.
• Aby finální omítky vypadala působivě, musí se natahovat v celé ploše na jeden zátah. Proto by se na zhotovení omítky mělo podílet více pracovníků, aby bylo napojení rychlé a zdařilé. Pokud by k napojování docházelo až po přeschnutí omítky, byly by spoje viditelné.
• Při strojním nanášení se omítka nanese pistolí v rovnoměrné vrstvě bez dalších úprav.

4. Strukturování omítky

Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Podle vyžadované struktury musíte pořídit vhodný typ omítky a provést správný postup finální úpravy. Povrchové úpravy tenkovrstvých omítek se nejčastěji vyskytují jako rýhované, škrábané (roztírané) a vyhlazené struktury s velikostí zrn 1 až 4 mm. Výsledná struktura omítek je do značné míry ovlivněna také materiálovou bází omítkových směsí či předem připravených omítek samotných. Použijte plastové hladítko k dosažení finální struktury. Předtím nechte omítku mírně proschnout a požadovaný tvar (např. rýhovaný, škrábaný) vytvořte.

• Zatíraná (škrábaná) struktura: Ihned po nanesení omítky použijte plastové hladítko a krouživými pohyby omítku zatřete. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující.
• Rýhovaná struktura: Následně strukturujte za občasného čištění hladítka krouživými pohyby u zatírané struktury. Tahy směrem dle požadovaných rýh u rýhované struktury. Nechte krátce zaschnout a rýhy vytvořte buď krouživými, nebo rovnými pohyby plastového, případně polystyrénového hladítka. Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu; zrnité částečky (tzv. rýhovače) se tahem hladítka pohybují a vytvářejí tak charakteristické rýhy.
• Vyhlazená struktura: Pro hladký povrch musíte nejprve nanést omítku a až po 48 hodinách ji dokončit aplikací vyhlazovací omítky se zrny o velikosti do 0,5 mm. Vyhlazené struktury se docílí dvěma kroky. První krok je shodný s postupem při škrábané struktuře s použitím zrna 1 mm. Ve druhém kroku (min. 48 hodin po prvním kroku) se celá plocha přetáhne vyhlazovací omítkou (zrno do 0,5 mm).
• Při strukturování omítky nedoporučujeme hladítka čistit vodou, ale přebytečný materiál jenom setřít.

5. Ochrana a vytvrzení

• Po aplikaci je třeba se vyhnout přímým negativním účinkům slunce, tepla, vlhka a průvanu. Chraňte před mrazem a deštěm. Je zakázáno přímé zahřívání povrchu.
• Nechte omítku vytvrdnout - Sušení může trvat několik dní v závislosti na počasí.
• Okamžitě po ukončení prací umyjte nástroje vodou.

Důležité rady a časté chyby při aplikaci

Aplikace omítky samotné a její konečný vzhled jsou do značné míry ovlivněny zkušeností toho, kdo ji nanáší. Velmi důležitým momentem pro dobře zhotovené dílo je nejen dobrá teoretická znalost technologického postupu, ale i vlastní zkušenost a znalost vlastností používaného materiálu. Zaměřme se na chyby, které vycházejí z chybné aplikace samotných tenkovrstvých omítek, nikoli z důvodu chybně provedeného podkladu.

Čtěte také: Silikonová omítka: Použití a výhody

Rozvržení práce

• I když dnes existují omítky, které lze nanášet v podstatě celoročně, vždy se striktně držte doporučení výrobce. Aplikace v příliš chladném počasí, za deště nebo na silném přímém slunci by mohla snížit jak kvalitu fasádní omítky, tak její životnost.
• Důležité je také si práci dobře rozvrhnout tak, abyste v jednom dni vždy dokončili jeden úsek fasády, například jednu stěnu, nebo pruh pod oknem apod.
• Napojování jednotlivých etap by nemělo probíhat v přímé vertikále či horizontále, ale např. v ¼ nebo ¾ délky pracovní etapy.
• Před prováděním je nezbytné naplánovat a plošně rozdělit jednotlivé pracovní etapy tak, aby byl v rámci jedné proveden jeden konstrukční celek (přirozeně ohraničený úsek jako např. celý štít, rizalit, nika aj.) nebo jednobarevná plocha části konstrukčního celku (např. vnitřní ostění okna, pilastr).
• Na jednotlivé fáze díla by měl být nasazen dostatečný počet pracovníků (např. 2 až 3 pracovníci na míchání, natahování a strukturování).
• Vnitřní ostění oken a nadpraží natahujeme vždy jako první - chráníme tím přilehlé plochy před zašpiněním a docílíme čistého a přesného zakončení omítky.

Chyby při nanášení a strukturování

• Nesourodost tlouštěk: V tomto případě jsou patrné vzhledové nesourodosti provedené fasády s místy různých tlouštěk nanesené omítky. V těchto případech byl vynechán technologický krok č. 2 - stržení přebytečné vrstvy omítky - a rovnou se strukturovalo.
• Sedimentace zrna: Pokud dojde k sedimentaci křemenných kamínků již v nádobě či v zásobníku, je velmi náročné docílit rovnoměrné struktury omítky a je třeba zrno dodávat do tzv. hladkých míst.
• Příliš zavadlý materiál: S místy strukturování příliš zavadlého materiálu se setkáváme zejména v místech přechodu mezi pracovními etapami. Nejčastějším přechodem jsou místa úrovní podlážek lešení. Přestože dochází ke snaze dodržet technologický postup, stává se, že krajní partie předešlé etapy jsou již příliš zavadlé a následným přetažením nové vrstvy omítky dochází v určité partii k zatření původní struktury a na konci samotném k vlečení zrna s pojivem za hladítkem.
• Škrábaná struktura v nezavadlém materiálu: V dnešní době velmi často dochází k vytváření škrábané struktury v materiálu, který nemá vhodné stadium zavadnutí. K těmto případům dochází také v situacích, kdy byla dodržena technologicky předepsaná přestávka, ale omítka byla příliš zředěná, a tím se značně omezila strukturovací schopnost zrna.
• Nestejná tloušťka a finální úprava: Vždy byste si měli dát pozor na to, aby na jedné ploše měla omítka stejnou tloušťku i finální úpravu. Proto by se na jedné ploše neměli střídat dva různí lidé.
• Nepravidelnosti v točení: Hranice přijatelnosti bývá překročena v okamžiku, kdy se na fasádě střídají nepravidelnosti krouživého točení s vertikálními či horizontálními přechody.
• Barevná nesourodost: Veliký vliv na celkový vzhled fasády může mít také barevná nesourodost egalizačního nátěru či rozlišná hydrofobita povrchu.

Místa vyžadující zvýšenou pozornost

Na základě zkušeností a provedených analýz je možno obecně lokalizovat místa, která se vyznačují větší náročností na provedení díla a měla by jim být věnována náležitá pozornost od projektantů přes prováděcí firmy po stavební dozor a investora:

• Místo styku jednotlivých pracovních etap, tj. místa, kde dochází k setkání dvou pracovníků, kteří vytvářejí strukturu omítky, nebo místa, kde dochází ke krátkodobé časové prodlevě mezi napojením (např. úrovně podlážek lešení, místa styku pracovních fází).
• Všechny zdobné detaily (např. šambrány, lizény, kordonové římsy aj.).
• Pro fasády v exteriéru se doporučuje volba strukturované finální omítky se zrnem min. 2 mm.

Čtěte také: Estetická a odolná fasáda se silikonovou omítkou

tags: #silikonova #omitka #postup

Oblíbené příspěvky:

• Vše o plastových obrubnících
• služby Romana Jelínka
• Odstranění papíru ze sádrokartonu: Podrobný návod
• Keramické dlaždice Zorka: Kompletní průvodce
• Vše o samolepicích parozábranách Guttafol