Síra ve výživě a ochraně rostlin

Správná výživa rostlin je důležitá, ať už pěstujete hydroponicky, v půdě, indoor či outdoor. Síra patří mezi makroživiny a jde o významný živinový prvek, jehož nedostatku je důležité předcházet.

Význam síry pro rostliny

Síra (S) je jedním ze základních (mikrobiogenních) živinových prvků, tedy takových, jejichž nedostatek má na rostliny zásadní dopad. Síra hraje klíčovou roli při syntéze bílkovin, chlorofylu, enzymů i vitaminů a ovlivňuje obecné metabolické a fotosyntetické mechanismy. Síra je jednou ze 13 základních látek rozhodujících o růstu, produkci biomasy a reprodukci rostlin. Tento prvek je součástí řady enzymů a organických sloučenin přítomných v rostlině. Síra má důležitou funkci při syntéze bílkovin a podílí se také na tvorbě tuků, vitamínů a enzymů. Vysoké nároky na síru mají brukvovité rostliny a zejména ty, které produkují větší množství bílkovin, silic a pryskyřic, tedy řepka, košťáloviny, cibule, česnek a další.

Příznaky nedostatku síry

Síra je v rostlinách mobilním prvkem, ale její transport je oproti jiným živinám pomalý. První známkou nedostatku síry u rostlin jsou žloutnoucí mladé listy, ale postupně jsou napadeny i ostatní části rostliny. Nejprve můžete zbarvení pozorovat na zadní části listů a postupně se bude poškození rozrůstat směrem ke středu. Listy jsou na omak křehké, mohou být užší než obvykle nebo také zmutované. V některých případech se rostliny namísto žloutnutí mohou vybarvit do rudé nebo oranžové barvy. V případě vážného nedostatku síry se žilky nových výhonků zbarví dožluta a mezi čepelemi listů se objeví nekrotické skvrny. Typickým projevem nedostatku síry na rostlinách je žloutnutí listů, které začíná od nejmladších listů a při trvalejším nedostatku S přechází i na spodní listy. Projev nedostatku síry je podobný jako u dusíku - ovšem počáteční příznaky jsou při nedostatku S vždy lokalizovány na vrcholové části rostlin. Zvláště charakteristické příznaky nedostatku jsou u brukvovitých rostlin. Nejmladší listy jsou nejprve světle zelené, později žloutnou a často mají růžový nádech. Mají omezený růst do šířky a proto se jeví jako úzké a dlouhé. Charakteristické také je, že rostliny špatně rostou, jsou sice vzpřímené, ale velmi slabé a nízké.

Příčiny a řešení nedostatku síry

Nejčastější příčinou nedostatku síry u rostlin je příliš vysoké pH půdy, substrátu, nebo živného roztoku. Pokud je to možné, zvyšte kyselost prostředí (snižte pH) kyselinou fosforečnou nebo citronovou. Síru můžete rostlinám dodat i za pomoci anorganických hnojiv s obsahem hořčíku. Při pěstování v půdě i bezpůdních substrátech s použitím hnojiv se s nedostatkem síry setkáváme jen výjimečně, protože velké množství minerálů je v hnojivech obsaženo ve formě sulfátů. Rychle působící dusíkatá, draselná a hořečnatá hnojiva síranového typu aplikujeme při předseťovém hnojení na jaře, neboť se síra z půdy lehko vyplavuje. Sádra je kvůli malé rozpustnosti pomalu působícím zdrojem síry. Je však při včasné aplikaci a dostatečné dávce dobře účinná. Při viditelném nedostatku je možný přísun síry také listy pomocí roztoku hořké soli (koncentrace 1 až 3 %). Množství, které lze takto aplikovat, nedstačí k pokrytí potřeby síry u rostlin. Proto lze zásobování sírou zabezpečit zásadně prostřednictvím půdy. Někdy se také doporučuje koloidní síra, která se používá proti houbovým chorobám. Účinnost je však nedostatečná, neboť je to pomalu působící zdroj S.

AgroSulCa® se v půdní vodě rozpouští pomalu a do půdního roztoku se tak dostávají dvě látky, vápník Ca a anion síranový SO42-. První z nich vytlačuje prostřednictvím iontové výměny toxický hliník Al3+ do půdního roztoku, v němž je komplexován síranovými aniony. Síran hlinitý vzniklý v tomto procesu plní půdním roztoku roli koagulantu, a může tedy nepřímo stimulovat procesy spojování se jednotlivých částic půdy do agregátů, což vysvětluje specifický pozitivní efekt použité sádry na strukturu těžkých půd, snížením jejich náchylnosti ke tvrdnutí. Síran hlinitý slouží kvůli okyselujícím vlastnostem jako prostředek ke zlepšování půdy. Například modré hortenzie bychom měli na podzim a na jaře několikrát zalít 0,6% roztokem síranu hlinitého nebo kamence (síran draselnohlinitý). Nutno uvést, že jen málo rostlin toleruje vyšší koncentrace hliníku. AgroSulCa® omezuje účinek stresogenních faktorů a dodává živiny zajišťující pěstovaným rostlinám podmínky pro optimální růst v raných fázích rozvoje. Zemědělské rostliny, které jsou dobře vyživovány díky hnojivu AgroSulCa®, se vyznačují větší odolností vůči stresu.

Čtěte také: Vlastnosti a aplikace stěrky

Historický kontext

V minulých letech bylo hnojení sírou opomíjeno kvůli vysokému obsahu oxidu siřičitého v emisích. Dlouhodobě nízké emise jsou především na území jižních Čech a jižní Moravy, kde v roce 1999 činily 5 až 7 kg síry (S) na 1 ha. To je menší množství, než jaké potřebuje většina plodin.

Síra jako fungicid a akaricid

Síra je široce používána jako fungicidní a akaricidní prostředek v zemědělství a zahradnictví.

Kumulus a Sulfomax

Pro eliminaci hrozby rozvoje patogenů se doporučuje sáhnout po síře ve formě Kumulusu (prášková 80 % síra) nebo Sulfomaxu (kapalná, resp. suspenzní 80 % síra). Použitím jednoho z těchto dvou přípravků docílíte eliminace přítomných spících patogenů ze zdřevnatělých částí rostlin i půdy, kde mohou přezimovat také. Cílem těchto prvních aplikací je tedy hlavně výrazné snížení citlivosti révy vinné vůči infekčnímu tlaku v průběhu následující vegetace.

Kumulus působí jako fungicidní postřikový přípravek k ochraně révy vinné proti hálčivcům a vlnovníkům, dále jabloní, broskvoní, tykvovitých, obilovin, rajčat, mrkve, petržele, chmele, okrasných rostlin a cukrovky proti padlí, semenných porostů trav proti braničnatkám, v meruňkách proti moniliové spále, malinovníku a ostružiníku proti vlnovníkům, v ovocných a okrasných školkách proti padlí. Účinek na rostlinách je kontaktní s rychlým nástupem účinnosti a doznívajícím působením proti houbovým patogenům ze skupiny pravých padlí.

Doporučení pro aplikaci sirnatých postřiků

• Optimální teplota: Optimální teplota, kdy začít s aplikací síry je nad 16 °C. Opravdu nemá cenu aplikovat za nižších teplot, jelikož z chemického hlediska neprobíhá požadovaná reakce síry na cílený patogen optimálně a účinek takového postřiku je výrazně snížen.
• Vyšší teploty: Za teplot nad 25-30 °C opět nelze očekávat 100 % účinek, hrozí dokonce až spálení rostlin. Toto však neplatí v případě suspenzního přípravku Sulfomax, u kterého popálení rostlin při vyšších teplotách nehrozí.
• Ochranná doba: Ochranná doba pro jablone je 3 dny.
• Způsob aplikace: Dále doporučujeme aplikaci sirnatých postřiků provádět jak na rostliny, resp. jejich zdřevnatělé části, tak na půdu v nejužší blízkosti rostlin. Tento krok zajistí nejen lepší účinek proti přezimujícím škůdcům a patogenům, ale dopomůže také k částečnému snížení pH půdy, která není na našich alkalických půdách vůbec na škodu.
• Použití smáčedla: Je důležité použít smáčedlo (např. Wetcit). Bez smáčedla se síra koncentruje v kapkách a právě tam může popálit listy.
• Eliminace múčnatky: Při múčnatce je potřebné postihnuté ružice listů a části výhonků odstraňovat ze stromu mechanicky (postřik je už nevyléčí a jsou zdrojem šíření mykózy).

Důležité upozornění

Přípravky s obsahem síry je samozřejmě možné použít i v průběhu vegetace, tedy na listy. Je třeba se však vyhnout Sulce, dodržet doporučené koncentrace a nepostřikovat při vyšších teplotách, resp. za slunečného počasí. Vhodné je použít přípravky s elementární sírou ve formě mikrogranulí.

Čtěte také: Stěrka Strom pro interiér i exteriér

Čtěte také: Postup nivelace dřevěné podlahy

tags: #sirano #vzdorna #sterka #informace

Oblíbené příspěvky:

• Výběr zdiva pro váš dům
• Využití přechodových lišt Inox
• Tipy pro výběr bílé postele 180x200
• Srovnání Porotherm a VPC cihel
• Přečtěte si komplexní průvodce PUR EPOTEC