Skladba asfaltové cesty: Komplexní průvodce od přípravy po recyklaci

Asfaltová cesta, ať už příjezdová k domu nebo součást rozsáhlejší dopravní infrastruktury, je klíčovým prvkem, jemuž je třeba věnovat odpovídající pozornost. Správná skladba, výběr materiálu a precizní provedení jsou zárukou dlouhé životnosti a funkčnosti. Tento článek se podrobně zabývá všemi aspekty výstavby a údržby asfaltových komunikací, od základních principů až po moderní technologie a legislativní požadavky.

Asfalt jako stavební materiál

Asfalt je živičnatá látka, která se získává buď přírodní cestou, nebo jako vedlejší produkt při frakční destilaci ropy. Je to směs různých sloučenin uhlovodíků (parafinů, olefinů, kyslíku, dusíku a síry). Pro praktické účely se složení asfaltu rozděluje na asfalteny (nositele tvrdosti) a malteny (olejovité látky zodpovědné za plastické a lepivé vlastnosti asfaltu).

To, co vídáme denně na silnicích, bychom však správně, technicky, neměli nazývat asfaltem, ale asfaltovou směsí. Asfaltová směs, která se využívá jako stavební materiál při výstavbě pozemních komunikací, je vlastně směs kameniva a asfaltu. Dále se do asfaltové směsi přidávají podle potřeby další látky, které vylepšují vlastnosti výsledného materiálu nebo ho různě upravují.

Typy asfaltu a jejich vlastnosti

Podle původu můžeme dělit asfalt na přírodní a umělý. Dále můžeme asfalt dělit podle typu užití na asfalt silniční a asfalt stavebně izolační. Asfalt obsahuje drobné kamenné částice smíchané s ropou, jeho povrch je nejčastěji černý. Výhodou však je, že se dá různě dotónovat přidáním barev, popřípadě zbarvit přidáním jiného materiálu.

Přidáváním kaučuků a termoplastů vznikají nové druhy asfaltů s lepšími vlastnostmi. Výsledná látka má vyšší bod měknutí s naopak nižším bodem lámavosti. Přidáním zmíněných polymerů se navíc docílí nárůstu tažnosti a vratné deformace. V praxi to znamená, že jsou modifikované asfalty odolnější vůči tvorbě mrazových trhlin a vyježděných kolejí. Oxidované asfalty se uplatňují hlavně v izolačních výrobcích a v menší míře také v silničním stavitelství. Jedná se o proces profukování měkčích asfaltů a zbytků z destilace vzduchem při teplotách kolem 250 až 300 °C. Přidáním organických rozpouštědel vznikají ředěné asfalty. Výsledná látka má výrazně nižší viskozitu. Z důvodu vysokého množství rozpouštědel (40-50 % hmotnosti) se od používání těchto směsí upouští. Uvolňované páry z rozpouštědel totiž představují vyšší nebezpečí požáru.

Čtěte také: Trámová střecha

Výhody a nevýhody asfaltu

Asfalt je oblíbenou látkou hlavně díky jednoduchosti jeho zpracování a možnému využití ihned po vychladnutí. V porovnání například s betonovou vozovkou vyniká asfalt také snazší údržbou v případě poškození. Asfalt je méně finančně náročný než beton. Snadno se z něj odstraňuje sníh a nečistoty. Největší výhodou je, že asfaltové řešení je velice spolehlivá varianta.

Jednou z hlavních výhod asfaltu je rychlost jeho pokládky. Asfaltovou cestu lze na dobře připravený povrch vylít za jeden den. Dalšími důležitými důvody jsou snadná údržba a prakticky neomezená životnost. Asfalt je jedním z nejodolnějších a nejtrvanlivějších materiálů, i když je každou zimu posypán solí. Snadno se z něj čistí sníh a nezadržují se na něm písek ani kameny. Cena asfaltování je ve srovnání s jinými typy zahradní dlažby velmi přijatelná.

Asfalt má i své nevýhody. Asfalt se doporučuje aplikovat do chladnějších oblastí, jelikož při velkém horku může dojít k jeho měknutí a tvorbě trhlin. V létě přitahuje a vyzařuje teplo. Může se natolik přehřát, že může způsobit popáleniny, pokud na něj šlápněte bez obutí. Na vysokých teplotách se asfalt šíří, na příliš nízkých teplotách se naopak může drolit. Poté se v trhlinách hromadí voda a nečistoty a asfalt se pomalu dezintegruje. Problém nastává také v případě potřeby nových instalací a připojení. Tehdy musí být rozřezán a poté opraven. Rozdíly mezi starým a novým asfaltem zůstávají viditelné jak na okrajích, tak i v barvě.

Legislativní požadavky na přístupové cesty

Příjezdová cesta je stavbou, případně terénní úpravou, takže podléhá stavebnímu zákonu. Bez oficiálně zajištěného přístupu není možné na pozemku legálně stavět. Příjezdová cesta hraje zásadní roli nejen pro dopravu stavebního materiálu a pohyb vozidel, ale i pro zásahové složky, jako jsou hasiči nebo zdravotnická záchranná služba. Ze zákona musí být ke každému stavebnímu pozemku zajištěna dopravně přístupná komunikace až k jeho hranici. Podmínkou pro vydání stavebního povolení je doložený přístup, bez něj stavební úřad povolení nevydá. Objekt bez legálního přístupu nelze řádně zkolaudovat. Důležitá je i kvůli věcným břemenům a právu průjezdu - přístup přes cizí pozemek musí být právně ošetřen, jinak hrozí budoucí spory.

Minimální šířka a únosnost

Podle aktuální legislativy musí být zajištěn přístup k pozemku po veřejné nebo soukromé komunikaci s právem průjezdu. Minimální šířka cesty je určena účelem stavby. Zákonné požadavky jsou v tomto ohledu jasně dané. Cesta musí být navržena tak, aby se na jejím konci mohlo otočit vozidlo o délce až 8 metrů - buď pomocí kulového nebo „T“ obratiště. Povrch komunikace navíc musí zvládnout zatížení alespoň 80 kN, což odpovídá hmotnosti hasičského vozu s výbavou.

Čtěte také: Realizace podlahového topení na OSB

Účel cesty Minimální šířka Poznámka
Příjezd k rodinnému domu 3 m Pro osobní auta a techniku
Přístup pro hasiče 3,5 m Včetně obratiště a únosnosti
Dočasný sjezd min. 2,5 m Pro dobu výstavby

Povolení pro vybudování sjezdu

Pokud plánujete nový vjezd z obecní nebo krajské komunikace na svůj pozemek, je potřeba dodržet několik kroků, aby vše proběhlo legálně a bez komplikací. Stavět bez povolení je riskantní - hrozí pokuta nebo povinnost odstranit nelegálně zřízený sjezd. Je nutné požádat o souhlas správce komunikace - obvykle obecní úřad, kraj nebo Ředitelství silnic a dálnic, podle toho, komu silnice patří. Předložit je třeba situační výkres a technický popis - dokumentace musí jasně ukázat, jak bude sjezd vypadat a jak bude napojen na stávající komunikaci.

Řešení pozemku bez přístupu

Pozemek bez přímého přístupu může na první pohled působit jako velký problém, ale existují možnosti, jak ho legálně zpřístupnit. Jedním z nejčastějších řešení je zřízení věcného břemene, tedy právního práva průchodu nebo průjezdu přes sousední pozemek. To lze dojednat dohodou se sousedem, případně v krajním případě vymoci soudní cestou. Další variantou je odkoupení úzkého pásu sousedního pozemku a vytvoření vlastní přístupové cesty. Pokud poblíž vede existující polní nebo lesní cesta, která je ve vlastnictví obce, můžete také požádat o její oficiální využití pro přístup. Každé řešení vyžaduje individuální právní posouzení, ale žádná situace není bezvýchodná.

Příprava podkladu pro asfaltovou cestu

Příjezdová cesta by měla být upravená tak, aby byl poté asfalt stabilní. Tedy připravit tvrdý a pevný podklad. Pokud chcete, aby zpevněná plocha dlouhodobě a úspěšně odolávala různým hmotnostem automobilů, teplotním změnám, srážkám, kroupám, soli a podobně - je velmi důležité, aby byl podklad proveden správným způsobem. Jinak se můžete setkat s poklesem půdy a výmoly a prasklinami na asfaltu.

Výkop pro cestu určenou pro osobní automobily je hluboký 0,6 m. Pokud je pro danou oblast plánováno větší zatížení, pak i výkop musí být větší. Při kopání nesmíme zapomenout, že kvůli odtoku dešťové vody terén musí mít pokles o 2 %, tedy 2 cm na metr, a to na opačné straně než je dům. Do terénu, který byl vykopán ve více vrstvách, zalijeme asi 0,4 metru hrubých kamenů (štěrk nebo drcené kamenivo). Před naplněním každé vrstvy je důkladně zhutněte. Na zasypávání nikdy nepoužíváme odpad ze staveniště nebo velké kusy kamenů. Tento typ materiálu má velmi nerovnoměrnou velikost a tvar, nedá se dobře opracovat a vyrovnat. Po vytvrzení dolní části jí posypte vrstvou asi 0,2 metru horního zásypu z jemnějšího štěrku.

Správné odvodnění

Správné odvodnění příjezdové cesty je klíč k dlouhé životnosti. Správné odvodnění je zásadní pro ochranu příjezdové cesty před poškozením vodou, erozí podkladu a mrazem. Voda nesmí na cestě stát ani podmáčet její konstrukci. Vedle silnice se doporučuje instalovat drenážní mřížky. Plánování odvodnění musí být nedílnou součástí návrhu cesty od samého počátku. Ovlivňuje přípravu podkladu, volbu materiálu i samotnou instalaci. Zanedbání odvodnění v rané fázi může vést k předčasnému selhání konstrukce a nákladným opravám.

Čtěte také: OSB desky a šikmá střecha: správná skladba

Máte na výběr několik možností, jak zajistit správné odvodnění:

  • Správný sklon: Plocha cesty musí mít mírný, ale dostatečný sklon (minimálně 2 % u dlažby, 3 - 5 % se zmiňuje pro odvodnění podél cest), který odvádí vodu pryč od budov a směrem k místu, kde se může bezpečně vsáknout nebo odtéct (např. do zahrady, kanalizace, vsakovacího zařízení). Tento sklon musí být vytvořen již ve vrstvách podkladu.
  • Liniové odvodňovací žlaby: U nepropustných povrchů (beton, většina dlažeb) je často nutné instalovat liniové odvodňovací žlaby, obvykle s mřížkou, na nejnižších místech, podél okrajů nebo před vjezdem do garáže. Tyto žlaby se napojují na kanalizaci nebo vsakovací systém a spolehlivě odvádí vodu, jen je nezbytné je pravidelně čistit, aby plnily svou funkci.
  • Propustné materiály: Štěrk, zatravňovací dlažba, štěrkové rohože nebo speciální propustné dlažby umožňují dešťové vodě prosakovat přímo do podkladu. Tím se snižuje povrchový odtok a potřeba budovat složité odvodňovací systémy. I dlažba kladená nasucho s pískovými spárami má určitou míru propustnosti.
  • Drenážní potrubí: V oblastech se špatně propustnou půdou nebo vysokou hladinou podzemní vody může být nutné podél cesty instalovat drenážní potrubí uložené ve štěrkovém loži.

Časté chyby při přípravě podkladu

I při nejlepší snaze se lze dopustit chyb. Zde jsou ty nejčastější, kterým je třeba se vyhnout:

  • Ošizený podklad: Nedostatečná hloubka výkopu, použití nevhodných materiálů (např. stavební suť místo tříděného kameniva) nebo především nedostatečné zhutnění jednotlivých vrstev. Řešení: Striktně dodržovat doporučené skladby a tloušťky vrstev pro dané zatížení a každou vrstvu pečlivě hutnit vibrační deskou.
  • Špatné odvodnění: Nevytvoření dostatečného sklonu, ignorování potřeby odvodu vody od nepropustných povrchů. Řešení: Plánovat odvodnění od začátku, zajistit správný sklon podkladu i finálního povrchu, v případě potřeby instalovat žlaby nebo zvážit propustné materiály.

Všechny tyto nejzávažnější chyby pramení z nedostatečné přípravy a podcenění základů. Úspěch svépomocné stavby příjezdové cesty tedy závisí mnohem více na pečlivosti věnované neviditelným podkladním vrstvám než na samotné pokládce finálního povrchu.

Pokládka asfaltu

Asfalt se pokládá ve vrstvách horký pomocí stroje a válce. Položenou vrstvu je opravdu potřeba pořádně udusat a ohraničit, aby se nerozlézala do trávy. Typ a tloušťka asfaltu jsou určovány podle účelu. Asfaltování doporučujeme provádět v době, kdy jsou venkovní teploty kolem 10°C, tj. na začátku stavební sezóny. Asfalt tak mezi přípravou a instalací příliš nevychladne a bude se dobře válcovat, tedy hutnit. Deštivé počasí není vhodné, protože asfaltová hmota se hůře chytá na podklad a snáze se trhá. Asfalt se doporučuje pokládat jakmile je podklad připraven.

Jednovrstvý vs. dvouvrstvý asfalt

Cena jednovrstvého asfaltování je pochopitelně nižší. Dvouvrstvý asfalt je kvalitnější, protože se jeho spodní vrstva skládá z kamene hrubší frakce. Takový povrch snáší zatížení lépe i při vysokých teplotách. Tenčí horní vrstvu asfaltu činí kámen s menší frakcí a její povrch je dokonale hladký. Nejčastěji se pro chodníky vyrábí dvouvrstvý asfalt s drsnější spodní vrstvou 5 cm a jemnější horní vrstvou 3 cm silnou. Když se vylijí, musí být obě vrstvy dobře zhutněny válcem a to obvykle trvá několik hodin.

  • Pro střední povrchové zatížení (do 8 tun) je frakce kamene pro spodní vrstvu 0-22 mm a pro horní 0-8 / 11 mm. Tloušťka spodní a horní vrstvy asfaltu je 5 resp.
  • Pro těžší povrchové zatížení (do 10 tun) je frakce kamene pro spodní vrstvu 0-22 / 32 mm a pro horní 0-11 mm.

Kvalita provedení

Při asfaltování se opravdu nevyplatí šetřit na přípravě podkladu. Dobře zhutněný podklad a kvalitní lití a válcování asfaltu jsou klíčem k jeho životnosti. Pro odolnost je také důležité vytvořit obrubníky, resp. spojení nebo křížení s jinými materiály. Pokud obrubníky nejsou dobře provedeny, asfalt se bude drolit a časem se zlomí. Skrz povrchové trhliny bude voda pronikat do hlubších vrstev. V nejhorším případě může celá vrstva asfaltu nabobtnat a odloupnout se od země. Otvory, ve kterých je zadržována voda a jiné nečistoty, jsou mnohem častějším problémem.

Stejně jako v případě jiných odborných prací je důležité, aby i asfaltování prováděl zkušený a profesionální dodavatel, který poskytuje záruku jak na materiál, tak na vykonané práce.

Balená asfaltová směs pro domácí použití

V různých menších či větších obchodech pro domácí kutily můžeme vidět balení, které se označuje jako balená asfaltová směs. Tento asfalt je určený přímo a jen pro domácí použití a díky studené směsi umožňuje dlouhodobé skladování. Může se zpracovávat za jakéhokoliv počasí kromě extrémního horka, a to po celý rok. Nevadí ani když prší, sněží nebo mrzne. Uvádí se teplota zpracování až do minus deseti stupňů Celsia.

Cenové aspekty a faktory ovlivňující náklady

Cena za m2 je při velmi malých výměrách vyšší a to proto, že se počítá: četa 7 lidí, dodávkové auto, hutnící válec, hutnící deska, nářadí, které se opotřebovávají jako lopaty, hrábě, košťata. Dále osobní auto mistra a jeho kontrola, nákladní auto + těžký vlek, cesta do obalovny plus příjezd k vaší opravě, složení živice v místě a odjezd zpět. A dále v neposlední řadě materiál, tedy asfalt, který nemůžete vzít přesně, jelikož vám vystydnou okraje. Musíte vzít např. o tunu či dvě navíc podle teploty vzduchu (tuna 2640,-) a odebrat z prostředka teplou a kvalitní živici. Nákladově jste na 18410,- za půl dne, což je počítáno do 80 m2 v 5 cm (pokud to ovšem nebude 80 jednotlivých výtluků, to je také velmi důležité, bráno 80 m2 v po větších kusech, na půl dne práce) a nad 80 m2 výměry v 5 cm jsou náklady 30480,- za celý den a to obojí bez živice - asfaltu. Proto při malých výměrách nelze jinak, než tyto ceny. Se stoupajícím počtem m2 přichází množstevní slevy a tím pádem menší jednotkové ceny. Plošná výměra ve čtverečních metrech se počítá v síle cm. S větší hloubkou živice se navyšuje cena. Jednotková cena se odvíjí od množství. Jiná cena je u 1000 bm a jiná cena je u 5 bm. Toto je takový průměr. Reciklát se stříká třeba od 1 kg až po 1,5 kg/m2. Každé navýšení se zdražuje cena, nebo naopak snižuje.

Následující ceny obsahují - živici (materiál), dopravu, zpracování a zhutnění:

  • Ruční pokládka živice do připravených ploch v tl. (cena obsahuje materiál - živici, dopravu, zpracování a zhutnění)
  • Nebo cena za zpracovaný asfalt jako tz. bobkování - malé výtluky a správky se počítá jako celá pracovní četa vč. nákladního auto pro dovoz a odvoz živice ABS, ABJ, OKH (asfalt) a to: 5400,- Kč/1t s dopravou do 30 km.
  • Nebo denní nájem čety bez materiálu 54 000,- Kč/den (obsahuje dopravu do 30 km dodávkové auto, pracovníci 6x, hutnící stroje 2x, nářadí, nákladní auto pro dovoz živice a v místě složení a samotná práce. Neobsahuje materiál tedy asfalt).
  • Vybourání živice sbíjecím kladivem v tl. 5 cm: 648,- Kč /m2.

Recyklace asfaltových směsí a její význam

Recyklace vozovek se stává důležitým pilířem silničního stavitelství a vzhledem k omezenosti přírodních zdrojů bude mít do budoucna stále větší vliv na udržitelnost stavu vozovek v ČR. Je tak snahou co nejvíce využívat recyklované materiály do konstrukcí tuhých či netuhých vozovek. V dnešní době již není na R‑materiál z velké části pohlíženo pouze jako na stavební odpad, ale čím dál více do popředí se dostává jeho opětovné využití v asfaltových směsích pro konstrukce netuhých vozovek. Dokladem toho je mimo jiné vyhláška č. 130/2019 Sb., která definuje, za jakých podmínek přestává být asfaltová směs odpadem, resp. se stává vedlejším produktem.

Úplnou novinkou je pak nově vzniklá česká národní norma ČSN 73 6141 Požadavky na použití R‑materiálu do asfaltových směsí, z prosince 2020, která specifikuje požadavky na postupy pro získávání, úpravu, homogenizaci, skladování, zkoušení a kontrolu R‑materiálu určeného k použití jako složky - stavební materiál - pro výrobu asfaltových směsí za horka.

Výzkum a inovace v oblasti recyklovaného asfaltu

V rámci výzkumu v laboratořích Ústavu pozemních komunikací Fakulty stavební v Brně a centra AdMaS bylo v posledních letech navrženo a laboratorně odzkoušeno několik asfaltových směsí s vyšším obsahem R‑materiálu, a to zcela bez použití rejuvenátorů, v návaznosti na zahraniční zkušenosti. Tyto směsi s vyšším obsahem R‑materiálu byly, pro zjištění jejich vlastností, podrobeny empirickým i funkčním zkouškám. Výsledky provedených zkoušek na směsích pro obrusné vrstvy byly posouzeny dle požadavků na směs ACO 11, resp. ACO 11+, dle normy ČSN 73 6121. V této normě však nejsou uvedeny požadavky pro všechny stanovované funkční parametry.

Dále byl prováděn výzkum asfaltových směsí s vysokým modulem tuhosti (VMT) a s vyšším podílem R‑materiálu. Tyto směsi typu VMT jsou vzhledem k vyššímu obsahu tvrdších asfaltů přímo předurčeny k používání vyššího podílu R‑materiálu. Asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti VMT se dle TP 151 rozdělují do dvou zrnitostních kategorií, a to na VMT 16 a VMT 22. Pro tyto směsi je charakteristický vyšší obsah asfaltů nižší gradace a mezerovitost pohybující se od 3 % do 5 %. Tyto směsi se používají do konstrukcí vozovek s vyšším dopravním zatížením (zejména pro dálnice a silnice I. třídy).

Aplikace recyklovaných směsí v praxi

V ČR je dle současných předpisů povoleno přidávat do asfaltových směsí pro obrusné vrstvy 25 % R‑materiálu v příp. směsi ACO 11, resp. 15 % v příp. směsi ACO 11+. Do budoucna je plánováno zvýšení maximálního povoleného množství R‑materiálu pro směsi ACO 11, a to na množství 35 %. Při dávkování R‑materiálu do asfaltových směsí v množství větším než 15 %, je třeba dle ČSN 73 6141 asfaltové pojivo v R‑materiálu oživit. Do směsí VMT lze dle TP 151 přidávat maximálně 30 % R‑materiálu v případě použití pro ložní vrstvy, resp. 25 % R‑materiálu v případě použití pro podkladní vrstvy vozovky.

Příspěvek pojednává o návrhu a vlastnostech celkem 4 asfaltových směsí, přičemž 2 jsou pro obrusné vrstvy (typ ACO 11) a 2 pro ložní či podkladní vrstvy (typ VMT 22). Množství 35 % R‑materiálu je maximálním povoleným množstvím pro směsi ACO 11 v plánované revizi normy ČSN 73 6121. Obsah asfaltu v R‑materiálu činil 5,6 %. Při návrhu směsí pro obrusnou vrstvu byl kladen důraz na jednoduchost, snadnou reprodukovatelnost a celkovou úsporu nákladů na výrobu daných směsí.

Z výsledků provedených funkčních zkoušek se ukázalo, že obě zkoumané směsi plně vyhovují požadavkům kladeným normou, a lze konstatovat, že směs A s obsahem pryžového granulátu dosáhla mírně lepších výsledků než směs B. U obou směsí dochází k finanční úspoře (asfalt a kamenivo) vlivem použití vyššího množství R‑materiálu. Směs A dosahuje lepších vlastností než směs B, ale kvůli modifikaci pryžovým granulátem obsahuje vyšší množství asfaltu, což ve spojení s komplikovanějším procesem výroby takového pojiva může být v současné době v České republice méně ekonomicky výhodné. Oproti tomu směs B, která obsahuje pouze nemodifikované pojivo vyšší gradace (70/100), nejenže kvalitativně příliš nezaostává za první směsí, ale i přes vysoký obsah R materiálu dosahuje velmi dobrých výsledků. Po stránce ekonomické se jeví tato směs velmi příznivě, kdy dochází k finanční úspoře zejména vlivem omezení množství přidávaného asfaltu (dávkováno jen 3,84 % asfaltu), použitím nemodifikovaného asfaltu či absencí rejuvenačních přísad ve směsi. Výroba těchto směsí může vycházet až o 22 % levněji než běžně používané směsi pro obrusné vrstvy z asfaltového betonu ACO 11+.

V laboratoři Ústavu pozemních komunikací Fakulty stavební, Vysokého učení technického v Brně probíhá již několik let zkoumání vlastností asfaltových směsí s vysokým modulem tuhosti. Tyto směsi dosáhly výborných funkčních vlastností, které výrazně převyšují požadavky dané předpisem TP 151. Směs D vyhovuje i náročným požadavkům na směsi pro podkladní vrstvy AC EME 22 C2. I když byly představeny 2 zcela odlišné typy směsí, a to ACO 11 a VMT 22, nebylo cílem tyto směsi vzájemně kombinovat v rámci jedné konstrukce vozovky. Tyto směsi mají dozajista zcela odlišné uplatnění. Zatímco představené asfaltové směsi pro obrusné vrstvy by byly vhodné pro použití do krytů vozovek, zejména pro silnice II. či III. třídy, asfaltové směsi s vysokým modulem tuhosti jsou vhodné pro ložní či podkladní vrstvy vysoce zatížených vozovek.

Výrobci asfaltových směsí v ČR

V našem prostředí se asfalt zpracovává hlavně z ruské parafinické ropy v síti takzvaných obaloven. Těch se v České republice nachází více než stovka. Z jednotlivých obaloven jsou pak asfaltové směsi dopravovány přímo na místa staveb, aby bylo možné asfalt nanášet ještě teplý.

EUROVIA ASFALT je producentem široké škály živičných směsí a kapalných asfaltů. Společnost používá moderní, ekologické technologie. Dokáže také vyrábět frézovaný asfalt a recyklovat tak dříve položené asfaltové povrchy. Specializuje se na výrobu a pokládku všech typů živičných směsí. Portfolio zahrnuje jak běžně používané, tak zakázkové směsi, a jako jediný dodavatel v České republice vyrábí směsi z recyklovaného materiálu. Dokáže také vyrobit nestandardní barvený asfalt. Směsi se vyrábí podle specifických požadavků jednotlivých klientů. Asfaltovny společnosti používají moderní výrobní technologie, které splňují nejpřísnější kritéria efektivity výroby a šetrnosti k životnímu prostředí.

Výroba asfaltových směsí představuje významnou součást podnikatelské činnosti SILNICE GROUP a.s., a to konkrétně v rámci specializované divize umístěné v Měcholupech u Žatce. Pro výrobu těchto směsí je využíváno špičkové technologické zařízení AMMANN CB 180, které bylo uvedeno do provozu v roce 2005. Toto zařízení dosahuje výrobní kapacity 180 tun za hodinu. Zařízení je vybaveno plně automatizovaným řídícím systémem, jenž umožňuje rychlou a efektivní kontrolu nad celým výrobním procesem a zároveň dovoluje bezprostřední reakci na měnící se výrobní podmínky. Zařízení také zahrnuje moderní recyklační linku, která od roku 2009 dokáže recyklovat stavební odpad. Toto je v souladu s environmentální politikou společnosti a zároveň to přináší ekologické benefity. V rámci výrobního programu SILNICE GROUP a.s. Tyto směsi jsou vyráběny na základě momentálních potřeb zákazníků, je ovšem možné do výroby zařadit i další typy směsí, a to nejdéle do 5 dní od předložení požadavků investora. Výrobní proces a kvalita produkce podléhají nejpřísnějším normám ČSN EN 13108-1 a ČSN EN 13108-5, s každoročním dohledem certifikačního orgánu STAVCERT Praha s.r.o., což zajišťuje dodržování vysokých standardů kvality.

tags: #skladba #asfaltove #cesty

Oblíbené příspěvky: