Skladba šikmé plechové střechy s OSB deskami

Pro své vlastnosti (zejména nízkou hmotnost, snadnou a rychlou montáž, bezúdržbovost, dlouhou životnost a možnost využití i na nízké sklony střech) patří dnes plechové střešní krytiny k těm nejvyhledávanějším. Nejvhodnější skladbu pro střechy z plechu tak dnes často řeší nejen projektanti novostaveb, ale i montážní firmy realizující rekonstrukce. Jaké faktory je třeba v návrhu střešní skladby zohlednit a jak se vyvarovat omylů? A jak zajistit akustickou neprůzvučnost plechových střech?

Jedním z prvních kroků k nové střeše je vypracování návrhu skladby střechy, který bude výsledkem zohlednění několika faktorů. V tomto ohledu byste měli zvážit své požadavky a představy o využití půdního prostoru, vlastnosti a využití budovy a konečně vnější faktory vyplývající z místa, na kterém se budova nachází. Na konkrétním provedení střešní skladby závisí také to, pro jakou střešní krytinu se nakonec rozhodnete. Než začnete cokoli navrhovat, musíte si shrnout své požadavky. Nejdůležitější je, k jakému účelu bude půdní prostor sloužit. Pokud neplánujete podkroví nijak využívat a prostor nebude zateplený, není třeba řešit složitou střešní konstrukci. V takovém případě nebude bezpodmínečně nutné použít difuzní fólii, i když její použití doporučujeme i v těchto případech. V praxi se častěji setkáváme se střešní konstrukcí zatepleného podkroví, kterou lze nakonec využít i k bydlení. Těmto požadavkům je samozřejmě třeba přizpůsobit střešní konstrukci, zejména použitím vysoce propustné difuzní fólie, která je nezbytnou součástí střešní konstrukce.

Typické skladby plechové střechy

Jako příklad typické skladby plechové střechy použijme nejběžnější typ, sedlovou střechu. Základem jsou krokve a přesně vyměřené kontralatě. V tomto bodě již umisťujeme kontaktní vysokodifuzní fólii, která je umístěna na krokvích a upevněna kontralatěmi. Slouží jako pojistná hydroizolace, která zajišťuje pronikání vodních par z podkroví a také odvod kondenzátu z prostoru pod krytinou. Na kontralatě pod kontralatěmi je obvykle nalepena páska, která zajišťuje vodotěsnost spoje mezi kontralatěmi a fólií. Na střešní fólii se pak v intervalech stanovených výrobcem krytiny pokládají přesně vyměřené latě. Je třeba dodat, že požadované rozteče se mohou u jednotlivých variant střešní krytiny lišit, proto si tento údaj vždy ověřte. Od hřebene střechy až k okapu musí být mezi fólií a samotnou střešní krytinou vytvořena vzduchová mezera, aby bylo zajištěno dostatečné větrání. V tomto bodě nezapomeňte na větrací mřížku, která se montuje na okapovou hranu střechy. Na takto připravený základ můžeme začít s pokládkou střešní krytiny, opět přesně podle pokynů výrobce.

Střecha z falcovaného plechu vyžaduje poněkud odlišnou skladbu, což je dáno tím, že střešní krytina se v podstatě skládá z falcovaných plechových pásů, které mohou být velmi dlouhé, a proto musí mít při instalaci na střechu dostatečnou oporu. U falcované střešní krytiny se důrazně doporučuje vytvořit palubky z dřevěných desek dostatečné tloušťky. Platí totéž, co ve výše popsaném případě, ale s tím rozdílem, že krytina se nekotví k laťování, ale k podkladovým prknům. Aby dřevěná prkna spolehlivě plnila svou funkci, měla by být chemicky ošetřena, dostatečně vysušena a měla by mít tloušťku alespoň 24 mm. Zároveň je nejlepší, když je šířka prken 80 - 140 mm. K prkennému bednění máme ještě jednu radu. V praxi se setkáváme i se záměrem použít na bednění OSB desky.

V případě, že se majitel domu rozhodne pro falcovanou plechovou krytinu (v případě Lindabu jde o krytinu Seamline), je provětraná skladba střechy podobná jako u profilovaných střešních krytin. „S tím rozdílem, že pro zajištění správné funkce střešního pláště se musí místo laťování použít celoplošný záklop z klasických coulových prken (tloušťky minimálně 24 mm).

Čtěte také: Trámová střecha

OSB desky v konstrukci střech

OSB deska (z anglického oriented strand board - orientovaná dřevotřísková deska) je druh desky s charakteristickým vzhledem. Vyrábí se lisováním z třísek nebo hoblin délky 2 až 7 cm v několika vrstvách spojených pojivem. Při použití OSB desek jako bednění volte výhradně desky OSB/3 nebo OSB/4, které se hodí do vlhkého prostředí. V případě lehkých plechových krytin je minimální tloušťka OSB desky 22 mm. V ostatních případech se raději poraďte s odborníkem, který správnou tloušťku vybere podle zatížení OSB desky sněhem, hmotností krytiny i podle sklonu střechy a vzdálenosti krokví. Desky OSB se vyrábějí v tloušťkách od 6 do 40 mm a běžný rozměr je 1,25 x 2,50 m. U desek, které mají okraje pravoúhlé, nezapomeňte na ponechání prostoru pro dilataci. U plechových krytin, které se v celé ploše připevňují vruty, musíte tloušťku bednění zvětšit, pokud nemá na spodní straně bednění vyčnívat.

Projektant zaměnil standardně užívané prkenné bednění za OSB desku, aniž výpočtem ověřil její kotvení nebo kotvení následných vrstev střechy. Pokud chtěl navrhnout vrstvu z OSB měl navrhnout také jiné kotvení, použity však byly běžné hřebíky, jako pro prkna. To nebyl jediný problém, který použití OSB desky způsobilo. Deska měla značně sníženou pevnost a po pěti letech od zabudování ve stavbě nebyla v dobré kondici. Ze sondy. OSB deska byla dle ohledání stavby znalcem značně degradovaná dřevokaznou houbou. Jak bylo později zjištěno ve spolupráci s mykologem jednalo se o nebezpečnou trámovku trámovou.

A zde přispěla k problému opět OSB deska. Ta je neprodyšná. Tvoří souvislou vrstvu beze spár, narozdíl od prkenného bednění, které má mezi prkny a v nárožích mezery a vlhkost se tedy odvětrává (mezery se zvětší při sesychání prken). Navržený půdní prostor byl prakticky zcela uzavřený a zásobovaný kondenzátem vody z budovy bez možnosti odvětrání. Vlhkost kondenzovala na spodním okraji desky. OSB deska byla tedy degradována houbami.

Akustika plechových střech

Otázka akustiky plechových střešních krytin je v přípravné fázi projektu velmi častým tématem konzultací a diskusí. „Hlučnost plechových střech je nejčastějším mýtem, s nímž jsou plechové střechy neprávem spojovány. Hluk u plechu jako materiálu je způsoben jeho vibracemi. Možnost vzniku vibrací (a tím i hluku) je zase způsobena okolními vlivy - zejména větrem (sáním či podfukováním), deštěm nebo kroupami. Správně zvolená profilace krytiny ve spojitosti s dobře zvolenou střešní skladbou zajistí dokonalou akustickou neprůzvučnost. Každý druh plechové krytiny - od profilovaných po falcované - má totiž své specifické vlastnosti a svůj unikátní způsob montáže, který řeší její odolnost mimo jiné i vůči působení větru,“ komentuje Petr Kulhavý. Když se návrh ještě spojí s precizní montáží, není žádný důvod, aby plech rezonoval a obtěžoval tak svým hlukem.

Podle Petra Kulhavého je tak mnohem pravděpodobnější, že uslyšíte bubnování dešťových kapek na střešních oknech nebo okenních parapetech, než na střeše. „Je třeba vzít v úvahu, že u profilovaných střešních krytin je plech silně zpevněný už samotným profilováním - a když je správně ukotven, jsou vibrace prakticky nulové. U klasických falcovaných krytin pak zamezí vibracím již samotná instalace na celoplošný záklop, zajišťující dostatečné podepření volných ploch krytiny.

Čtěte také: Realizace podlahového topení na OSB

Čtěte také: Šikmá střecha: spoje

tags: #skladba #šikmé #plechové #střechy #osb #desky

Oblíbené příspěvky: