Skladba dřevostavby a obkladové materiály: Komplexní průvodce

Dřevostavby kladou specifické nároky na konstrukční skladbu, zateplení i povrchové úpravy. Ve stěně dřevostavby má každá vrstva určitou funkci. Promýšlíte nejvhodnější konstrukci pro svou dřevostavbu a hledáte možné výhody a nevýhody? Následující článek vám poradí skladbu stěny, která je odolná i vůči neodbornému zacházení, a zabrousí i do ekonomického hlediska skladeb stěn dřevostaveb.

Typy konstrukcí dřevostaveb: Difúzně otevřené a uzavřené

Difúzně otevřená skladba dřevostavby

Difúzně otevřené konstrukce jsou novodobým synonymem dřevostaveb. Fungují na principu fyzikálního jevu zvaného difúze - vodní pára prochází materiály směrem ven díky rozdílu tlaků mezi vnitřním a venkovním prostředím. U difúzně otevřených konstrukcí je vstup vodní páry do konstrukce povolen, ale řízený. Díky vhodné skladbě obvodového pláště zajišťujeme, aby vlhkost mohla bezpečně procházet ven, aniž by se hromadila uvnitř a ohrozila dřevěné prvky stavby. Proto nelze na takovou konstrukci použít zateplovací systém s nízkou paropropustností - typicky například desky z pěnového polystyrenu kombinované s akrylátovou omítkou.

Skladba obvodového pláště difúzně otevřené konstrukce: Nosnou konstrukci obvodového pláště tvoří konstrukce z dřevěných hranolů. Z vnitřní strany se na konstrukci připevňují desky OSB, které jsou montovány na laťový rošt. U volby difúzně otevřené skladby dřevostavby je dobré počítat s výraznějším cenovým rozdílem oproti difúzně uzavřené skladbě. Malý difúzní odpor musí mít všechny vrstvy termofasády a tedy i samotná omítka (která se k těmto účelům vyrábí). Zejména tuto informaci musí obdržet například nový majitel domu, který musí při rekonstrukci použít opět difúzně otevřenou omítku, jinak by systém jako celek již nefungoval tak jako na začátku.

Difúzně uzavřená skladba dřevostavby

Difúzně uzavřená konstrukce je navržena tak, aby zabránila pronikání vodní páry do obvodové stěny. Z vnitřní strany se instaluje paronepropustná vrstva, která uzavírá konstrukci vůči vlhkosti zevnitř. To je zásadní zejména v zimním období, kdy se vodní pára přirozeně pohybuje z interiéru směrem ven. Díky tomu nedochází k vlhnutí dřevěných prvků, a konstrukce si tak udržuje stabilitu a dlouhou životnost. U konstrukcí difúzně uzavřených dřevostaveb je z vnitřní strany instalována paronepropustná vrstva, která zamezuje pronikání vlhkosti do konstrukce. To je důležité zejména proto, že u obytných budov se vodní pára většinu roku pohybuje z interiéru směrem ven.

Pokud půjdete cestou difúzně uzavřené konstrukce, nemá smysl použít výšku hranolu větší než 120 mm - celkovou tepelnou izolaci stěny získáte použitím větší vrstvy polystyrenu (který je levnější než vnitřní rámová konstrukce s vatou). V případě, že zvolíte kontaktní neodvětrávanou termofasádu, máte v základu dvě možnosti. Buď vytvořit difúzně uzavřenou stěnu dřevostavby fasádním polystyrenem přilepeným např. na OSB desku, nebo použít materiál s menším difúzním odporem. Místo polystyrenu pak lze použít fasádní minerální izolace nebo fasádní dřevovláknité desky.

Čtěte také: Trámová střecha

Konstrukční prvky obvodové stěny

Rámová konstrukce

Zapomeňte na mokré dřevo z pily a místo něj použijte vysušené a hoblované KVH hranoly. Předejdete tak spoustě malérů a nebude to ani o tolik dražší. Když už použijete KVH hranoly, tak je nasnadě použít ve stěně dřevostavby šířku hranolu 60 mm. Rastr stojek se ve stěně dřevostavby odvíjí od velkoplošných materiálů, které mají většinou formát 1250 mm, a je tedy vhodné použít rozteč stojek 625 mm. Rám pak se stojkami utvoří horní a spodní pas. Spolu se základní nosnou konstrukcí z KVH působí horizontálně statický plášť, který je buď z OSB desky nebo sádrovláknité desky. Desky jsou k dřevěnému rámu připevněny nejčastěji sponkami po cca 50 mm.

Instalační předstěna

Rozvody elektřiny, vody atd. lze vést přímo ve stěně dřevostavby. Lepším řešením je však použití instalační předstěny, která chrání parozábranu při šroubování nejrůznějších kotvících systémů polic a poliček. Navíc je použití instalační předstěny v dřevostavbě výhodnější z hlediska případných rekonstrukcí. Tloušťka instalační předstěny je nejčastěji 40 mm, a když už ji máte, je dobré ji zaizolovat a získat tak ještě o něco lepší tepelné vlastnosti stěny dřevostavby. Hranoly instalační předstěny jsou z interiéru přiklopeny konstrukční deskou a sádrokartonem (když budete mít pod sádrokartonem konstrukční desku, budeme moci snáze kotvit těžší břemena do stěny).

Jednovrstvé zdivo jako podklad

Pro splnění požadavků tepelné ochrany budov, zároveň nosného prvku pro obklad s využitím jednovrstvého zdiva, je velmi vhodné řešení řady Porotherm EKO+ ve variantě 44 EKO+ nebo také 38 EKO+. Efektivním řešením podkladu pod dřevěný obklad je Porotherm T vatová, s ohledem na výbornou kombinaci tepelnětechnických podmínek a statiky, kotvení. Není nutné vždy provádět kompletní skladby omítek a postačí pro vyrovnání jádrová omítka v tl. 10 mm, která dokáže zaručit vyrovnání povrchu a uzavření všech spár ve zdivu. Lze provádět i ošetření povrchu stěrkou s vloženou armovací tkaninou v tl. 3 mm. Zde nelze zaručit zcela vyrovnání podkladu, ale lze tak ošetřit základní vlivy na „otevřené“ zdivo, kde po takovémto ošetření nemůže do spár pronikat vzduch, vlhkost, radon apod.

Provětrávané fasády

Princip provětrávané fasády

Dřevem obložená provětrávaná fasáda má odlišné vlastnosti od častěji používaných kontaktních zateplovacích systémů. Provětrávaná fasáda, nazývaná také odvětrávaná, případně zavěšená, je konstruována tak, že mezi obvodovou stěnou, respektive mezi jejím zateplením a vnějším obkladem je vzduchová mezera. Větraná mezera představuje velkou výhodu pro průběh difuzní vlhkosti obvodovým pláštěm. Díky ní můžeme brát skladbu zateplení jako difuzně otevřenou bez ohledu na vnější plášť.

Výhody provětrávané fasády

  • Největší výhodou dřevěných fasád je, že v létě ochlazují dům a v zimě dům zase izolují. Vzduch je dobrý tepelný izolant a jeho cirkulace v provětrávané dutině v létě zabraňuje přehřívání interiéru stavby. Dokonalá je i tepelná ochrana - v letním období zamezuje provětrávaná dutina přehřívání konstrukce, v zimě zaručuje tepelná izolace pod obkladem tepelnou pohodu.
  • Dřevo je propustný materiál, takže stavbu neuzavírá jako neprodyšné typy omítek. Přínosem dřevěných provětrávaných fasád je zejména vyšší odolnost proti vlhkosti v konstrukcích - vlhkost se ze stěn snadno a trvale odpařuje. Celá skladba tedy může být difuzně propustná.
  • U rozebíratelných fasád lze vyjmout i nejvíce provlhlý izolant a nahradit ho suchým, nebo ponechat po určitý čas stěnu zcela otevřenou a tím vysychání výrazně urychlit.
  • Vyšší tepelná stabilita stěny.
  • Dřevěné obklady jsou používány všude tam, kde hrozí mechanické poškození zateplovací vrstvy stěny (u vstupů, pobytových ploch, krytých teras atp.). Navíc zde lze využít i příjemné působení přírodního teplého materiálu.

Konstrukce a montáž provětrávané fasády

Provětrávané fasády teoreticky mohou být řešené i jako samonosné, opřené o stěnu, nicméně u rodinných domů se využívá princip kotvení nosného roštu do obvodové stěny. Do roštu se vkládá tepelná izolace, která může být měkčí než izolant pro konstrukce kontaktní, většinou jde o minerální izolaci, případně izolaci dřevovláknitou. Další výhodou je použití tepelné izolace střední objemové hmotnosti. Nižší nároky jsou kladeny na rovinnost podkladu, měkčí vlna se dokáže přizpůsobit nerovnosti, rovinnost vnějšího pláště se vytvoří rektifikací vynášecích konzol pláště.

Čtěte také: Realizace podlahového topení na OSB

Základním úskalím provětrávaných fasád je výběr vhodného izolantu a návrh jeho kotvení. Měkčí izolanty je nutné vkládat do rastrů, ty pevnější stačí pak kotvit hmoždinkami s rozšiřujícími talířky. ISOVER FASSIL jsou speciální desky z minerální vlny vhodné pro izolace vnějších stěn suchým způsobem do provětrávaných fasád pod obklad. Desky se ke stěně mechanicky kotví pomocí talířových hmoždinek s průměrem talířku minimálně 90 mm (optimálně 140 mm).

Dřevěný rošt pod obklad musí splnit klíčové požadavky. Především správné dimenzování latí s ohledem na zatížení, tedy statiku. Statiku jak pro kotevní, tak s ohledem na účinky větru. Rozteče latí mohou být rozdílné s ohledem na finální obklad, ale zpravidla je rozteč latí v rozmezí 400 až 600 mm. Důležité je také kotvení samotného obkladu do podkladní konstrukce (latí). Ta je nejvíce namáhána účinky povětrnosti a zejména větru.

Rošty pod dřevěným obkladem nemají jen statickou funkci, ale i důležité odvětrávání. Dřevěný obklad na fasádě si můžeme představit jako „svislou skladbu střechy”, u které je také zásadní návrh větracího prostoru. Návrh musí být proveden tak, aby svislé latě umožnily dostatečné proudění vzduchu. Tedy podobně jako u skladby a konstrukce střechy využít svislé latě v rozměru 40 x 60 mm. Přímá závislost je pak na správném dimenzování přisávacích a výdechových otvorů. Klíčové jsou detaily u otvorů - oken a dveří. Z tohoto pohledu je důležitý hlavní směr pokládky obkladů, zda se bude jednat o vodorovnou skladbu, svislou, nebo diagonální. Otvory v horní části fasády, které slouží pro odvod přirozeně nasátého vzduchu, je třeba chránit pro změnu před ptactvem.

V návrhu je velice důležité nezapomenout na to, že obklad nesmí nikdy přijít na režné zdivo, ale vždy musí být podklad přiměřeně ošetřen před samotnou montáží. Další důležitou věcí v návrhu je dostatečně provětrávaná mezera, která je ideální okolo 40 mm. A samozřejmě s tím spojená veškerá místa, která musejí umožnit odvětrávané mezeře větrat. Jedná se o místa přisávání vzduchu nejčastěji u paty obkladu, nad ostěním v rozích apod. Stejně tak důležitá jsou místa, kudy mezera odvětrává u střešní konstrukce případně i v místech parapetů a atiky.

Materiály pro obklady fasád

Dřevěné obklady

Jak bylo řečeno v úvodu, dřevěný obklad je krásný, ale vliv povětrnosti a UV záření se na něm podepisuje z hlediska estetiky i mechanické odolnosti. Dřevo je pro obklad fasády skvělý materiál, ale aby i po letech vypadalo dobře, vyžaduje péči a pravidelné nátěry. Výrobci laků a lazur přináší každoročně nová a zajímavá řešení, ale porazit slunce, vodu či mráz se jim zatím nepodařilo.

Čtěte také: OSB desky a šikmá střecha: správná skladba

Problematika povrchových úprav dřeva v exteriéru je velmi rozsáhlá. Správně provedená, vhodnými prvky přikotvená neošetřená fasáda může vydržet desítky let prakticky bez údržby, ale barevně se mění. Stovky let staré domy s dřevěnými fasádami jsou důkazem trvanlivosti a krásy přírodního dřeva. Oproti tomu nátěr dřeva vám poskytne pocit, že jste moderními prostředky odvrátili jeho přirozené stárnutí a fotochemické změny.

Příprava dřevěného obkladu před montáží

Vždy si kupujte pouze materiál, který má vysoký stupeň kvality, a ujistěte se, že znáte stupeň kvality a charakteristiky zakoupeného materiálu. Než začnete obložení montovat, ujistěte se, že vyhovuje vašim požadavkům. Nemontujte žádný výrobek, který je poškozen nebo vizuálně nevyhovující. I když jsou fasádní obklady určené pro venkovní použití, jedná se o přírodní materiál reagující na prostředí. Dřevo může nabobtnat nebo se seschnout tím, že pohlcuje vlhkost nebo vysychá tak dlouho, až se jeho obsah vlhkosti dostane do rovnováhy s okolním vzduchem. Umožníte-li dřevu dosáhnout rovnováhy dříve, než ho namontujete, omezí se další práce dřeva na minimum.

Obložení vyrobené ze dřeva sušeného v sušárně se upřednostňuje pro svoji konzistenci, stabilitu, snadné natírání a celkovou charakteristiku. Tyto výrobky se při výrobě suší na obsah vlhkosti 12-18 %. Ze všech obložení jsou tyto výrobky nejlépe připraveny k okamžitému použití. Pokud obložení během dopravy na stavbu nenavlhlo, může se okamžitě montovat, a to s výjimkou horkého a suchého prostředí, kde se obvykle vyžaduje jeho uskladnění v dobře větraném prostředí po dobu 3 až 5 dnů. Některé druhy obložení jsou vysušeny na vzduchu nebo v sušárně na obsah vlhkosti cca 19%. Tyto výrobky je třeba nechat aklimatizovat na podmínky okolního prostředí tak, že jednotlivé díly obložení narovnáme svisle na proklady umístěné v pravidelných vzdálenostech v suchém skladovacím prostředí po dobu 7-10 dnů. Obložení z nevyzrálého nebo mokrého dřeva, které nebylo před dodávkou vysušeno vyžaduje delší čas pro aklimatizaci než obložení z vyzrálého dřeva. Jednotlivé díly oddělte svisle umístěnými proklady takovým způsobem, aby byly vždy dva díly vedle sebe a po dobu nejméně 30 dnů je uložte do dobře větraného suchého prostředí, ve vlhkých podmínkách i déle. Při koupi nevyzrálého obložení doporučujeme profily jako například rýhovaný, fasetovaný nebo lištový, u nichž se počítá s jejich seschnutím.

Dokud není dřevo namontováno, potřebuje ochranu před působením přímého slunečního záření, nasáknutím vodou, nečistotami a dalšími vlivy. Obložení uskladněte ve vodorovné poloze nad zemí za použití prokladů a ochrany před vlhkostí, aby nedocházelo k absorpci vlhkosti od spodu. Přikryjte ho krytem nepropouštějícím vodu, který zdvihnete uprostřed tak, aby se na krytu nevytvářely kaluže vody. Neutěsňujte zcela, neboť je třeba, aby mohl vzduch dobře cirkulovat. Ideální je obložení před použitím uskladnit v uzavřené budově, například v garáži.

Před montáží (na stavbě) se doporučuje nanést svrchní nátěr na všechny povrchy (včetně koncových částí). Druh nátěru se určí v závislosti na požadovaném vzhledu. Všechny řezy musí být bez ohledu na to, v jakém ročním období se montáž provádí, ošetřeny nátěrem. Vlákna na konci všech dřevěných výrobků absorbují kapaliny 250x rychleji než ostatní dřevěné strany. Stoprocentní akrylovolatexové základní nátěry jsou přípustné, jsou-li podle svého výrobce schopny poskytnout příslušné ošetření. Tam, kde teploty klesají pod 10 °C, ať už během aplikace nebo během tuhnutí, použijte k ošetření koncových vláken obnažených v důsledku řezů provedených při montáži alkydový olejový základní nátěr na dřevo. Uříznuté díly ošetřené na koncích alkydovým olejovým základním nátěrem mohou být namontovány před zaschnutím, aniž by se tím narušila účinnost ochrany.

Kotvení dřevěného obkladu

Pro upevňování jsou nejlepší volbou nerezové spojovací materiály a to obzvláště v případě, kdy budete obložení natírat průhledným nebo poloprůhledným mořidlem. Ostatní druhy upevnění včetně elektrolyticky pokovených a mechanicky pozinkovaných se nedoporučují. Mohou zkorodovat a rozpadnout se a také nepříznivě reagovat s přírodními konzervačními látkami přítomnými ve dřevě, což by mohlo mít za následek skvrny a šmouhy. Pro obklady ze sibiřského modřínu se doporučuje použití vrutů. Připevňování pomocí hřebíků není u sibiřského modřínu vhodné. Obložení je třeba připevnit ke každému sloupku nebo podkladu pomocí hřebíků nebo vrutů umístěných maximálně 60 cm od středu. Velikost vrutů či hřebíků, které je třeba použít, závisí na druhu a tloušťce obložení. Zásadou je upevnit obložení bezpečně bez znemožnění pohybu způsobeného změnou obsahu vlhkosti ve vzduchu.

Dřevěné obložení musí být bezpečně připevněno vruty nebo hřebíky k příslušným dílům kostry, k laťování v omítce nebo k podkladu mezi díly kostry. Běžné sloupkové stěny obvykle nevyžadují pro montáž vodorovného obložení žádnou zvláštní přípravu. U obložení montovaného na krycí materiál na bázi dřeva je třeba obložení přibít ke sloupkům nebo k podkladu hřebíky, které jsou umístěny maximálně 60 cm od sebe. Aplikace obložení do svislé polohy vyžaduje, aby byly vodorovné stavební prvky potřebné pro zatloukání hřebíků od sebe vzdáleny maximálně 60 cm.

Obložení z palubek s perem a drážkou lze montovat vodorovně nebo svisle. Při vodorovném pokládání obložení začněte ve spodní části plochy a postupujte směrem vzhůru, přičemž okraje s drážkami směřují dolů. Obložení z cedru a ThermoWoodu o šířce až 15 centimetrů můžete přibíjet skrytě tak, že hlavičky hřebíků nebo vrutů nebudou vidět, avšak obložení musíte připevnit vždy k nosnému sloupku. Hřebík musí procházet každou patou drážky. Širší obložení lze připevňovat pomocí dvou hřebíků na jeden díl. Spojovací hřebíky nebo vruty musí procházet 3 cm do podkladního hranolu.

V případě svislého pokládání obložení začněte v jednom rohu takovým způsobem, aby okraj s drážkou směroval k přilehlé zdi. Pomocí vodováhy zajistěte přesné položení prvního prkna. Je možné, že okraj s drážkou prvního prkna bude pro zajištění dokonalého spojení potřebovat upravit. Obložení se připevňuje k vodorovným latím, které se nachází mezi sloupky nebo k latím pod omítkou. Stejně jako v případě vodorovného pokládání obložení můžete jednotlivé kusy o šířce až 15 centimetrů připevňovat tak, že hlavičky hřebíků nebudou vidět, avšak v případě širších prken obložení budou viditelné.

Vláknocementové a cementotřískové desky

Dřevostavby lze samozřejmě obkládat i jinými materiály na jiné bázi - vláknocementovými nebo cementopískovými deskami osazenými také jako provětrávané fasády. Právě z výše uvedených důvodů (povětrnostní vlivy na dřevo) je ideální volbou vláknocementový obklad James Hardie. Jsou odolné vůči povětrnosti, ekologicky přívětivé (neobsahují škodlivé látky, jako je formaldehyd nebo azbest), hygienicky nezávadné, mrazuvzdorné a barevně stálé.

Kompozitní obklady přikládají ještě jednu zásadní výhodu - velmi dobré protipožární vlastnosti. Zatímco dřevěné obklady mají dle ČSN EN 13501-1 třídu reakce na oheň D, fasádní obklady Hardie Plank® a Hardie Panel® se mohou pochlubit třídou reakce na oheň A2-s1,d0. Pro opláštění domů, garáží, přístavků a dalších objektů na hranici pozemku jsou proto ideální. Vnější plášť řešený nehořlavými cementotřískovými deskami CETRIS® Basic třídy reakce na oheň A2-s1,d0. Desky CETRIS® mimo nehořlavosti zvyšují tuhost celé stěny v rovině, zejména při působení vodorovně působícího zatížení. Toto účinné „zavětrování" a „zaklopení" nejen v první fázi chrání dřevěné jádro před účinky ohně, ale poskytuje i ochranu před povětrnostními vlivy, zvyšuje vzduchovou neprůzvučnost konstrukce, vytváří mechanicky odolnou vrstvu. Samotné cementotřískové desky CETRIS® Basic se kladou se spárou, která je v případě protipožárních konstrukcí vyplněna požárním trvale pružným tmelem.

Detaily a dokončovací práce

Oplechování a utěsnění

Před montáží obložení se ujistěte, že došlo k montáži oplechování, které zabraňuje pronikání vlhkosti do zdiva a prostoru střechy. Oplechování je důležitá součást zabezpečení zdiva proti pronikání vlhkosti. Oplechování odvádí proudy vody směrem od budovy do stanovených drenážních kanálů. Vodorovné oplechování poklázejte tak, aby přesahovalo v místech všech zásahů do zdí (tj. okolo všech oken a dveří) a na všech místech změny materiálu nebo změny směru jeho pokládání (např. lišty, prvky proti vodě nebo zabudování jakéhokoliv alternativního materiálu). Oplechování by mělo být vždy zahnuto směrem dolů a mělo by zajišťovat odtok vody ode zdi. Obložení nebo obruby by měly končit asi půl centimetru nad okrajem oplechování. V místech, kde se setkává oplechování s obrubou nebo jinými materiály, nepokládejte žádné těsnění.

Účelem oplechování oken a zárubní dveří je zachytávat vodu v prostoru za obložením a odvádět ji směrem ven. K utěsnění mezer okolo oken, dveří, rohů a dalších venkovních spojů vystavených působení vody použijte vysoce účinný těsnicí materiál na bázi pryskyřičného latexu, pryskyřice, pryskyřičného silikonu, polyuretanu, polysulfidu nebo termopolymerové gumy. Čistý silikon a čisté těsnicí materiály nejsou pro dřevěné fasádní obložení vhodné a nedoporučují se. Tento způsob utěsnění nepředstavuje trvalé řešení a vyžaduje pravidelnou údržbu. Jestliže nebudete utěsnění kontrolovat a udržovat, může dojít k jeho poškození. V důsledku toho začne zachytávat vodu a vytvářet tak značné problémy s vlhkostí. Nepoužívejte tedy tuto formu řešení jako jedinou překážku působící proti vlhkosti. Neaplikujte těsnicí materiál v místech, kde by mohl zabránit odvádění vlhkosti.

Rohy a spojování

Pro obkládání vnějších rohů se používají dvě metody. Jejich výběr závisí hlavně na požadovaném vzhledu, ale také na zkušenostech a dovednostech stavebníka. Rohy s pokosem nabízejí profesionální úpravu. Používají se nejčastěji pro vodorovně pokládané obložení (např. zkosené obložení). Rohy s pokosem vyžadují kvalitní tesařské dovednosti. Všechny díly musí do sebe těsně zapadat po celé hloubce pokosu. Rohová prkna jsou oblíbenou a snadnější alternativou rohů s pokosem. Tloušťka rohového prkna bude záviset na tloušťce obložení. Nejběžnější tloušťky se pohybují v rozsahu 1,9 až 3,1 cm. Rohová prkna se pokládají na opláštění tak, že obložení je těsně přisazeno k úzkému okraji prken. Rohová prkna a konce obložení se přibíjejí hřebíky k rohovým sloupkům, které zajišťují dřevo jako spoj bez požadavků na údržbu. Navrhování střech s převislými okapy, které chrání rohy před povětrnostními vlivy, také napomáhá tvorbě bezproblémových spojů. Na plochy okrajových řezů vždy nanášejte základní nátěrovou barvu nebo mořidlo.

Pokud vám zkušenosti či jiné okolnosti neumožňují použít techniku pokosené hrany, je možné obložení ve vnitřních rozích dokončit pomocí latě 5x5 cm. Může být připevněno i k přilehlým zdem a to pomocí latě, která zakrývá spoj. Jestliže připevňujete obložení v rozích pomocí latě, seřízněte okraje pod úhlem 45 stupňů a vytvořte tak spoj s přesahem. Toto je důležité obzvláště v případě, že obložení pokládáte svisle.

Naneste svrchní nátěr co nejdříve!

Požární bezpečnost

Při vhodné skladbě konstrukcí doplněných o materiály tvořící ochrannou funkci lze dosahovat až 90minutové požární odolnosti. To může být problém v situacích, kdy je blízko hrany pozemku například garáž nebo zadní stěna rodinného domu. Kombinace FV panelů a dřevěné fasády přináší vyšší požární riziko a je vždy nutné požárněbezpečnostní posouzení nejenom dřevěných fasád obecně, ale zejména i s ohledem na kombinaci se zabudovanou technologií, kterou představují FV moduly. V případě panelů na fasádě je tak vhodné volit kotvení technologie FV panelů i z hlediska vyššího rizika požáru jako nehořlavé. Tedy ideálně kovovou konstrukci, na které budou panely zavěšeny a mezera mezi dřevěným obkladem a obkladem z FV panelů bude oddělena.

Srovnání požární odolnosti obkladových materiálů
Materiál obkladu Třída reakce na oheň (dle ČSN EN 13501-1) Vhodnost pro objekty na hranici pozemku
Dřevěné obklady D Nízká (vyžaduje požárněbezpečnostní posouzení)
Fasádní obklady Hardie Plank® a Hardie Panel® (vláknocementové) A2-s1,d0 Vysoká (ideální)
Cementotřískové desky CETRIS® Basic A2-s1,d0 Vysoká (ideální)

Závěr

Výše uvedené informace jsou souhrnem nejčastěji používaných technik a postupů montáže dřevěných fasád u dřevostaveb v Severní Americe a Kanadě. Techniky montáže se mohou lišit v závislosti na daném projektu. Vždy je důležité dbát na správný výběr materiálů, jejich přípravu a precizní montáž s ohledem na specifika dřevostaveb a aktuální normy.

tags: #skladba #drevostavby #obklad

Oblíbené příspěvky: