Skladba ploché zelené střechy s travami vrstvy: Průvodce pro extenzivní typ

Výstavba zelených střech se těší stále větší oblibě. Jen v roce 2019 vzrostl jejich počet o více než 256 000 m². Více než 70 % přitom tvořily extenzivní zelené střechy. Zelené střechy nejsou zdaleka jen pohledovou záležitostí. Zelené střechy jsou nejen vizuálně přitažlivým prvkem moderní architektury - představují skutečnou revoluci v přístupu k životnímu prostředí. Pomáhají snižovat energetickou náročnost budov, zadržují dešťovou vodu, čistí ovzduší a poskytují útočiště rostlinám i drobným živočichům. Ozelenění střech je jedním ze způsobů, jak zkvalitnit životní podmínky lidí, rostlin i živočichů ve městech - jak přiblížit lidem přírodu a učinit rozvoj měst udržitelným.

Zelená střecha je ve zkratce střecha pokrytá vegetací. Krytina vyrobená technologií zelené střechy je vícevrstvá, proto vyžaduje pečlivý návrh a provedení. V současné době může mít zelená střecha různý vzhled a mnoho podob. Může být jak plochá, tak strmá. Skladba zelené střechy je složený ekosystém, kde každá vrstva hraje určitou roli. Při správném navržení a realizaci zajistí nejen dlouhou životnost střechy, ale také ekologické a ekonomické přínosy. Ačkoliv každá stavba vyžaduje individuální přístup, správná skladba vrstev je základem pro funkční a efektivní zelenou střechu.

Výhody zelených střech

Zelená střecha je kvalitní střecha. Jaké jsou hlavní výhody zelených střech?

  • Zlepšuje tepelné a izolační vlastnosti střešní konstrukce (v zimě zadržují teplo a snižují náklady na vytopení obydlí, v létě zabraňují přehřívání objektu).
  • Zadrženou dešťovku využijete na provoz toalety nebo při praní, čímž ušetříte nemalé peníze za spotřebu vody.
  • V létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla je v interiéru chladněji. To je například umocněno použitím hydrofilní minerální vlny.
  • Celkově zlepšují mikroklima a podporují druhovou rozmanitost, biodiverzitu rostlinných i živočišných druhů.
  • Už při mocnosti substrátu 6 až 10 cm mohou absorbovat až 50 % spadené dešťové vody. Výrazně tak snižují riziko bleskových povodní.

Typy zelených střech: Intenzivní vs. Extenzivní

Rozhodli jste se pro dům se zelenou střechou? V prvé řadě se budete muset rozhodnout, jestli chcete střechu extenzivní, či intenzivní. Právě tato skutečnost zásadním způsobem ovlivní její skladbu. Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní. Zjednodušeně, extenzivní střechy nevyžadují téměř žádnou péči, jako střechy intenzivní.

Extenzivní zelené střechy

Extenzivní zelené střechy jsou lehké, nenáročné a ideální pro suchomilné rostliny, jako jsou například rozchodníky. Těm stačí tenčí vrstva substrátu, která má méně živin a vlhkosti - díky tomu na ní téměř neroste plevel. Na extenzivní zelené střechy patří především suchomilné rostliny. Nejčastěji používanými druhy jsou rozchodníky a netřesky. Rostliny, které často nacházíme na skalkách okolo našich obydlí. I sukulentní rostliny kvetou, různými barvami a květy, navíc s chladnými obdobími roku se i barevně proměňují. Extenzivní střechy jsou nenáročné a samostatné. Osazují se především suchomilnými rostlinami, jako jsou rozchodníky (nebo rovnou rozchodníkové koberce), netřesky a některé druhy trav, které si poradí i s minimem vody a snesou silné slunce či mráz.

Čtěte také: Trámová střecha

Extenzivní střešní zahrady jsou ideálním řešením pro stavby, které jsou omezeny svou statikou a nosností. Jsou skvělou volbou pro strmé (i ploché) střechy, které jsou špatně přístupné / nejsou pochozí. Jedná se o střešní zahrady nenáročné na založení, péči i finance. Volí se rostliny, které nevyžadují velkou vrstvu substrátu a dobře snáší extrémní podmínky jako teplo, sucho, mráz a vítr. Postačí 6-15 cm substrátu, vhodně zvolené sukulenty snesou i méně. Hmotnost zelené střechy je okolo 80 až 200 kg/m2. Zásobování vodou i živinami je ponecháno na přírodě. Nevyžadují tedy instalaci závlahového systému a jejich údržba je minimální. Zahrnuje pouze 1-2 kontroly ročně, odplevelení a příp. přihnojení.

Při výstavbě extenzivní zelené střechy není většinou nutné pokládat protikořenovou fólii. Extenzivní zelené střechy tvoří většinou suchomilné rostliny, které vyžadují malé množství střešního substrátu. V něm se totiž podstatně hůř ujímá náletový plevel, jehož kořínky by mohly narušit strukturu střechy.

Intenzivní zelené střechy

Intenzivní zelené střechy mají silnější vrstvu substrátu, která umožňuje růst i keřů a menších stromů. A právě proto je tu nezbytná ochrana proti prorůstání kořenů. Intenzivní zelená střecha s kvetoucími rostlinami je barevně a druhově pestřejší, ale je nezbytné při realizaci této zelené střechy potřeba zvážit možnosti post realizační údržby, jako je například zalévání střechy, případně sekání trávy atd. Intenzivní střechy naopak umožňují vytvořit plnohodnotné zahrady - včetně travnatých ploch, keřů, bylinek a dokonce i malých stromů. S tím však přichází i vyšší nároky na péči, zavlažování a pravidelné hnojení. Intenzivní zelené střechy s vyšší vrstvou střešního substrátu, ve kterých mohou zakořenit menší keře nebo stromky, se nikdy neobejdou bez instalace protikořenových separačních geotextilií.

Jedná se o střešní zahrady, které již vyžadují vyšší náklady na založení i údržbu. Jsou použity takové rostliny, které jsou náročnější na skladbu souvrství a zásobování vodou (vyšší trávy, byliny a trvalky, nižší dřeviny), v sušším období roku vyžadují závlahu. Mocnost souvrství je 15-35 cm, hmotnost 200 až 400 kg/m2. Čím vyšší mocnost substrátu a vyšší formy vegetace, tím vyšší má zelená střecha účinky na zadržení vody, celkové zlepšení mikroklimatu a izolace střechy, tzn. ještě nižší náklady na vytápění a klimatizaci. Jedná se o střešní zahrady intenzivně udržované, s vysokými náklady na založení i péči. Svým vzhledem a funkcí se již blíží klasické zahradě. Mohou sloužit k relaxaci a pobytu, příp. i jako produkční prostor pro pěstování vlastní zeleniny a bylinek. Součástí mohou být i terénní modelace, chodníčky, zídky, pergoly s posezením apod. Použité rostliny mají vysoké nároky na skladbu souvrství a pravidelné zásobování vodou a živinami. Osazení rostlinami podléhá architektonickému záměru. Šířka souvrství bývá nad 30 cm, hmotnost 400 až 1300 kg/m2.

Vrstvení ploché zelené střechy

K tomu, abyste si mohli vegetační střechu pořídit, je dobré vědět, jak skladba zelené střechy vypadá. Správná skladba zelené střechy je velmi důležitá proto, aby plnila své funkce, jako je regulace teploty, prodloužení životnosti střechy apod. Skladbu zelené střechy nejvíce ovlivní fakt, zda se jedná o intenzivní či extenzivní typ. V obou případech však platí, že nejlepší je svěřit projekt do rukou profesionálů.

Čtěte také: Realizace podlahového topení na OSB

Příprava podkladu

Než vůbec začneme uvažovat o vybudování střešní zahrady, v první řadě se musíme ujistit, zda je její konstrukce vůbec reálná. Zásadním krokem bude zjištění statiky / nosnosti objektu a sklonu střechy. Ideální situace nastává při projektování nového domu, kdy lze střešní plášť dimenzovat dle požadované formy ozelenění a odhadovaného zatížení. Při plánovaném ozelenění starších budov může být právě nosnost objektu limitujícím faktorem. Sklon střechy by se měl ideálně pohybovat okolo 3 až 5°. U ploché střechy můžeme uvažovat i o intenzivním ozelenění, funkčnost bezspádové střechy potom zajistíme pomocí správně řešené drenážní vrstvy a akumulačních prahů.

Je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se může v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je nižší. Tepelná izolace se spádovou úpravou EPS 150 (ideálně alespoň 200 mm = 2x 100 mm) lepeny k podkladu mezi sebou PUR lepidlem. Výběr tepelného izolantu je velmi odvislý od zamýšlené zelené střechy. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou. Ta by měla dosahovat v hodnotě pevnosti v tlaku min. 70 kPa. V případě kombinace zelené střechy a fotovoltaiky či jiných technologických zařízení je vhodné finální vrstvu navrhnout s pevností v tlaku min. 100 kPa. Pěnovým polystyrenem či PIR izolací též nelze udělat chybu ve výběru. Základ je znát zatížení, které bude generovat zelená střecha v plně nasyceném stavu a podle tohoto vybrat tepelný izolant. Obzvláště je nutné si dávat pozor na bodové zatížení od dosedacích plošek nopů, které redukují roznášecí plochu tohoto zatížení a mohlo by dojít k perforaci hydroizolace.

1. Hydroizolační vrstva

Aby vám zelená střecha vydržela dlouhé roky bez problémů, potřebuje pevný základ - a tím je hydroizolační vrstva. Jejím hlavním úkolem je zabránit pronikání vody do konstrukce budovy a chránit ji před neustálým působením vlhkosti. Protože rostliny mají houževnaté kořeny, které dokážou proniknout i do těch nejmenších spár, musí být hydroizolace odolná proti prorůstání. Pro spolehlivou funkčnost hydroizolační vrstvy se nejčastěji používají asfaltové modifikované pásy (SBS nebo APP modifikované) nebo moderní PVC/TPO membrány, které mají certifikovanou ochranu proti prorůstání kořenů (tzv. FLL attest, neboli Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung Landschaftsbau e.V). V současné době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve. Pro zelené střechy nelze užít pro hydroizolace zelených střech jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné). V rámci předání díla je vhodné provést kontrolu těsnosti hydroizolace nebo mít pod hydroizolací kontrolní systém detekující případné místo zatékání.

2. Separační a ochranná vrstva

Jen hydroizolace pro bezproblémové fungování zelené střechy po dlouhá léta nestačí. Potřebuje ještě ochranu, která ji udrží v bezpečí před mechanickým poškozením od kamínků při zátěži i nežádoucími chemickými reakcemi mezi jednotlivými vrstvami střechy. Tato důležitá vrstva funguje jako štít mezi hydroizolací a dalšími materiály. Zabraňuje jejich přímému kontaktu a tím eliminuje riziko, že by se vzájemně ovlivňovaly způsobem, který by mohl oslabit jejich funkčnost. Mezi hydroizolací a akumulační a drenážní vrstvou musí být separační vrstva. Ta je nejčastěji tvořena geotextilií o min. plošné hmotnosti 300 g/m2. Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textilii s vyšší gramáží a to min. 500 g/m2. Účelem separační geotextilie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu právě mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou. Separační fólie se používá k ochraně před protlačením nopů z drenážní vrstvy. Běžně se používá k odseparování fólií z měkčeného PVC a tepelné izolace z pěnového polystyrenu, a to pro jejich chemickou nesnášenlivost. I pro jiné typy fólií je ale vhodné užít separační geotextilii (běžně 300 g/m2) a to například pro ochranu hydroizolace před rohy tužších tepelných izolací.

3. Drenážní a hydroakumulační vrstva

Drenážní a hydroakumulační vrstva hraje v zelené střeše dvojí roli. Na jedné straně pomáhá s regulací vody v celém systému - odvádí přebytečnou vláhu, aby se střecha nepřemokřila. Zároveň však funguje jako zásobárna vody, která poskytuje potřebnou vlhkost rostlinám i během suchých období. Tato vrstva mívá podobu nopových fólií, sypké hmoty či smyčkových rohoží. Plní funkci odvodu přebytečného množství vody směrem k odvodňovacímu zařízení. Odvod vody je obzvláště důležitý v případě extenzivních zelených střech, které se osazují rostlinami s vysokou odolností vůči suchu.

Čtěte také: OSB desky a šikmá střecha: správná skladba

Nejčastěji se k tomuto účelu využívají nopové fólie s různou hloubkou kalíšků, které dokáží zadržet 20 až 40 litrů vody na m². Nopová fólie - perforovaná nopová fólie je vhodná jako hydroakumulační vrstva. Nopové fólie různých profilací a výšek a různými typy perforace primárně zachycují v "kalíšcích" srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožňují odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem. Drenážní nopová fólie slouží pro zadržení a postupné propouštění vody. Sledovanými parametry je nejenom pevnost v tlaku a množství zadržené a odtrénované vody, ale i velikost dosedací plochy, která se navíc materiálově snáší s hydroizolací. My pro skladby doporučujeme drenážní fólii Platon DE 25 nebo 40. Druhou skupinou materiálů na vláknité bázi jsou například hydrofilní minerální vlny. Tyto materiály kombinují několik vrstev - hydroakumulační, drenážní, filtrační a vegetační. Toto unikátní spojení přináší především zjednodušení skladby, úsporu nákladů a zrychlení realizace. Tento typ materiálu je tvořen většinou vlákny z vyvřelých hornin, čímž je deklarován jeho přírodní původ a nezávadnost pro životní prostředí. Desky z hydrofilní vlny se v systémech vegetačních střech doplňují substrátem. Do zelených střech je nutné použít desky z hydrofilní vlny. Isover Flora jsou desky pro běžné použití v ploché i šikmé střeše.

Čím jsou nopové kalíšky hlubší, tím více vody pojmou, což hraje klíčovou roli při volbě správného systému. U extenzivních střech, kde rostou nenáročné rostliny, postačí mělčí kalíšky. Naopak intenzivní střechy s keři nebo menšími stromy obvykle vyžadují hlubší retenční systémy, které dokážou udržet větší množství vody. Kombinace klasické nopové fólie jako drenáže a speciální hydroakumulační vrstvy, například Isover Flora z minerální vlny, dokáže zadržet obrovské množství vody, zatímco přebytek bezpečně odkape přes nopovku. Tato kombinace je ideální pro střechy trvale vystavené slunci, typicky s jihozápadní orientací, kde má smysl zadržovat vodu pro období sucha. V oblasti intenzivních zelených střech lze s elegancí využít hybridní materiály, jako je hydrofilní minerální vlna. Ta souvrství vylehčí a zároveň zvýší množství akumulovatelné vody. Materiál též prorůstají kořínky, čímž částečně nahrazuje substrát. V intenzivních souvrstvích můžeme i pomoci zadržovat vláhu v různých výškách skladby a tím pomoci lepší dosažitelnosti a využitelnosti vláhy. Pro extenzivní zelené střechy ji lze též použít. Často se používá kombinace 50 mm hydrofilní vlny a 30 mm substrátu. Odvodnění střechy, které se provádí jako u střech bez zeleně, se zajistí pomocí vnitřních a vnějších vpustí. Tyto odtoky by měly být tvarovány tak, aby byly kdykoli přístupné, proto jsou vybaveny speciálními ovládacími boxy. Za odvodnění zelené střechy je samozřejmě z velké části zodpovědná již dříve popsaná drenážní vrstva.

4. Filtrační vrstva

Filtrační geotextilie - zabraňuje odplavování zeminy ke vpusti a poškození hydroakumulační vrstvy. Tvoří předěl mezi drenážní a vegetační vrstvou. Funkcí filtrační vrstvy je zabránit zanesení drenážní vrstvy částicemi z vegetační vrstvy. Bez správné ochrany se drenážní systém postupně zanáší jemnými částicemi substrátu, což snižuje jeho účinnost. Úkolem této vrstvy je zachytit jemné částice, aby nebyla odplavována ke vpusti a nezanášela se drenážní vrstva. Části substrátu mohou také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná. Pokud používáte jemnozrnný substrát, umístěte nad nopovku filtrační textilii, která ji ochrání před zanesením nečistot ze substrátu. Zde se běžně používá geotextilie o gramáži cca 200 g/m2 a více u intenzivních střech.

5. Střešní substrát

Na filtrační geotextilii je možné navést střešní substrát, který poskytuje vhodné podmínky pro zakořenění a růst vegetace. Střešní substrát poskytuje vhodné podmínky pro zakořenění a růst vegetace. Tloušťka této vrstvy se liší podle typu střechy. Extenzivní zelené střechy, které využívají nenáročné rostliny, si vystačí s 5-10 cm substrátu. Naopak intenzivní střechy, kde rostou keře nebo dokonce malé stromy, potřebují 30 cm a více, aby měly rostliny dostatek prostoru pro zakořenění. Substrát musí být dostatečně lehký, aby nepřetěžoval konstrukci střechy, ale zároveň schopný zadržovat vodu a poskytovat rostlinám dostatek vláhy. Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. U extenzivních zelených střech se podle standardů vypracovaných SZÚZ (Svaz zakládání a údržby zeleně) používá 5 až 10 cm střešního substrátu.

Je potřeba si uvědomit, že substrát tvoří zároveň i stabilizaci střechy, protože zelené střechy se primárně provádí jako přitěžované. Zároveň čím se ubírá na množství substrátu, tím se snižuje kvalita životního prostředí pro rostliny, z důvodu omezení prokořenitelného prostoru a redukce živin. Více susbtrátu může znamenat lepší podmínky pro nepůvodní druhy, které vytlačí námi zamýšlené. Ke stabilizaci zároveň přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300-500 mm musí opatřit každá zelená střecha stejně jako u odvodňovacích prvků. Musíme mít však na paměti, že hektarová zelená střecha opatřená obsypem kačírku po jejím obvodě a pak 99% plochy, která je pokrytá pouze 80 mm suchého a lehkého substrátu, není dobrý nápad, pokud střecha není lokalizována na místě, kde je absolutní bezvětří.

Klasický zahradnický substrát není pro extenzivní střechy ideální mj. právě proto, že neobsahuje dostatek minerálních látek. Substrát nesmí obsahovat materiál na bázi hlíny, který je nevhodný pro extenzivní střešní zahrady. Pro intenzivní střechy se používá substrát vyšších objemových hmotností. Pro extenzivní postačují substráty lehčí, i když nalezneme výjimky. Musíte si uvědomit, že mokrý substrát váží mnohem více, než suchý a že to je rozdíl dramatický. U statika (pokud by zapomněl zahrnout mokrou zeminu do výpočtu) by to byl rozdíl osudový.

6. Vegetační vrstva (výsadba)

Vegetační vrstva je tím, co dělá zelenou střechu skutečně živou. Přináší nejen estetickou hodnotu, ale také ekologické výhody a pomáhá chránit budovu před extrémními teplotami. Na pokrytí extenzivní střechy se využívají suchomilné rostliny, jako jsou netřesky nebo rozchodníky. Vegetační vrstva představuje prostředí pro růst vegetace. Tvořena je substrátem. U vegetační vrstvy je důležité zvolit správnou mocnost. V případě extenzivních zelených střech je chybou zvolit příliš vysokou vrstvu substrátu. Ta suchomilným rostlinám neprospívá. Navíc podporuje růst nežádoucích druhů a plevele. Minimální výška substrátu je 150 mm pro extenzivní zelené střechy a od 500 mm výše pro zelené střechy intenzivní. Vegetační vrstvu osazujeme podle typu zelené střechy - v případě zelených střech extenzivního typu se obvykle jedná o rozchodníky a různé traviny.

Výběr rostlinných druhů závisí na tloušťce vrstev zelené střechy. Hlavním pravidlem je, že se zde nepoužívají rostliny s příliš expanzivními a agresivními (z hlediska růstu) kořenovými systémy. Pro extenzivní ozelenění střechy budou dobré jen ty rostliny, které jsou nenáročné, přizpůsobí se extrémním teplotám a vydrží sucho. Ploché střechy malých rozměrů je možné osázet ručně jednotlivými rostlinami. Později, již na střeše, zajistí jejich optimální prokořenění a stabilizaci. Úsporné střechy větších rozměrů, kde je pouze slabá vrstva substrátu, a dále pak šikmé vegetační střechy je nutné kotvit. Používají se speciální sítě nebo gridy, které mají dostatečnou pevnost a nevytlívají.

Na Moravě, na druhé největší plantáži v ČR, pěstujeme vlastní, českým podmínkám přizpůsobené, rozchodníkové koberce. Zároveň je pro vás zajišťujeme od našich partnerů - malých eko-pěstitelů a rodinných školek i od velkých producentů.

Zelená střecha a fotovoltaika

I na zelené střeše můžete mít fotovoltaické panely. Specialitou poslední doby je kombinace zelené střechy a fotovoltaiky. Propojení, které se na první pohled může zdát protichůdné, je naopak velmi synergické. Zelená střecha vytváří přitížení pro konstrukci panelů. Výparem vody dochází k ochlazování okolí a panelů, tím se snižuje jejich tepelné zatížení. To přináší zvýšení výkonu o cca 10-15 % a zároveň prodlužuje životnost panelů. Zelená střecha zároveň pohlcuje prachy a polétavé částice, které pak neulpívají na povrchu panelů a neklesá tím jejich výkon. Pro zelenou střechu též přináší tato synergie benefity. Ty jsou v tvorbě odlišných stanovišť pro růst rostlin. Tím se vytváří rozmanité prostředí, které umožňuje existenci více druhů než na běžné extenzivní zelené střeše. Držáky se nekotví, stačí je pouze zatížit. Pokud smýšlíte ekologicky a zvažujete zelenou střechu, za zvážení stojí také zakomponování solárních panelů.

Doporučené tloušťky a hmotnosti vrstev extenzivní zelené střechy
Vrstva Minimální tloušťka Hmotnost (přibližně) Poznámka
Hydroizolační vrstva - - Odolná proti prorůstání kořenů (FLL atest)
Separační/ochranná geotextilie 300 g/m² (min.) - Pro dotační titul Nová zelená úsporám min. 500 g/m²
Drenážní/hydroakumulační vrstva Nopová fólie s kalíšky - Zadrží 20-40 litrů vody/m²
Filtrační geotextilie 200 g/m² a více - Chrání drenáž před zanesením
Střešní substrát 5-10 cm 80-200 kg/m² (pro extenzivní) Speciální substrát pro extenzivní střechy
Vegetační vrstva - - Suchomilné rostliny (rozchodníky, netřesky, traviny)

POZOR! Samotnou pokládku zelené střechy je vždy lepší řešit s odbornou firmou.

tags: #skladba #ploche #zelene #strechy #s #travami

Oblíbené příspěvky: