Skladba střechy: Izolace mezi a nad krokvemi pro optimální tepelnou pohodu

Izolace střechy je jedním z nejdůležitějších prvků při stavbě nebo rekonstrukci domu. Správně instalovaná izolace umožňuje značné úspory energie, zlepšuje komfort bydlení a chrání konstrukci budovy před poškozením vlhkostí. Teplo stoupá vzhůru, a proto není divu, že 25 až 30 % všech tepelných ztrát má na svědomí právě střecha. Dobře zateplená střecha udrží teplo v domě a výrazně sníží náklady na vytápění. V létě zateplení zase brání přehřívání podkroví, čímž uspoříte i za klimatizaci a v prostorách pod střechou už nebude nesnesitelné horko. Díky zateplení střechy můžete podkroví využít k bydlení.

K nejdůležitějším částem zateplení budovy patří izolace střechy. Tloušťka izolace střech se postupně zvyšovala na dnešních 20-25 cm a u budov s téměř nulovou potřebou energie může překročit i 30 cm. K tepelné izolaci střešních prostor se tradičně využívá prostor mezi krokvemi. S rostoucími požadavky na zateplování se ovšem stává výška profilu krokve 15 - 20 cm nedostačující. Optimálním řešením tohoto problému je doplnění nebo nahrazení mezikrokevní izolace souvislou nepřerušovanou nadkrokevní izolací.

Co je nadkrokevní izolace?

Nadkrokevní izolace je způsob tepelné izolace, při kterém se izolační materiál instaluje na vnější stranu střechy. Izolační desky se přitom montují jako vrstva mezi střešní krytinou a krokvemi. Protože izolační materiál je instalován v samostatné úrovni mezi střešní krytinou a krokvemi, vzniká na střeše utěsněná izolační plocha bez tepelných mostů. Kromě toho montáž izolačního materiálu zvenku neubírá obytný prostor uvnitř domu. Izolace nad krokvemi spočívá v umístění izolačních desek na střešní konstrukci, nad krokve, nikoli mezi ně (jako u mezikrokevní izolace). Izolační materiál se pokládá souvisle po celé ploše střechy a dřevěné prvky konstrukce se zakrývají zvenčí. Konvenční způsob izolace mezi krokvemi se používá vždy, když je třeba funkčně využít prostor mezi krokvemi.

Alternativou k nadkrokevní izolaci jsou také dva způsoby izolace střechy zevnitř - mezikrokevní izolace a podkrokevní izolace. Izolace mezi krokvemi se stává stále populárnější, zejména v západní Evropě.

Kdy je smysluplná nadkrokevní izolace?

Nadkrokevní izolace je jedním z nejúčinnějších způsobů zateplení střechy domu, ale je také nákladná kvůli zvýšenému množství práce. Protože izolační materiál se instaluje pod střešní krytinu, vyžaduje montáž odkryv střešní krytiny a po rekonstrukci její opětovnou pokládku. Z toho důvodu se nadkrokevní izolace vyplatí zejména u novostaveb nebo v případě, že se plánuje tak jako tak kompletní rekonstrukce střechy. Nový střešní plášť bývá při rekonstrukci nutností. Proto není demontáž původní, časem poškozené krytiny a laťování nákladem navíc. Po jejím odstranění je postup montáže nadkrokevní izolace a skladba obdobná jako u novostavby.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Izolace střechy nad krokvemi zabraňuje úniku tepla z vnitřku budovy. Vnitřní izolace není nutná, pokud je instalována izolace nad krokvemi. Tento typ izolace navíc umožňuje provádět práce bez zasahování do obytného prostoru. Práce se provádějí výhradně na vnější straně budovy. Správná izolace krokví prodlužuje životnost střechy.

Nadkrokevní izolace - skladba

Montáž nadkrokevní izolace se provádí na vnější straně střechy. Pro instalaci nové izolace je proto nutné střechu nejprve kompletně odkrýt. Montáž začíná instalací vhodného záklopu na střešní krokve, který slouží jako podklad pro izolaci. Přímo na něj se pak pokládá tzv. parozábrana. Jedná se o speciální prodyšnou fólii, která brání kondenzaci vlhkosti mezi záklopem a izolací. Po připevnění parozábrany následují vlastní izolační desky. Pro zajištění optimální tepelné izolace je velmi důležité pečlivé a těsné položení izolačního materiálu. Po připevnění izolačních desek se montují podstřešní krycí desky. Tyto desky odolné proti povětrnostním vlivům a odpuzující vodu chrání izolační materiál a krokve pod nimi před povětrnostními vlivy. Alternativně zde lze použít fóliovou pojistnou hydroizolaci. Následují kontralatě, na které se nakonec připevní střešní latě a nová střešní krytina.

Důležité je pamatovat, že zatímco mezikrokevní a podkrokevní izolaci zvládnete svépomocí, nadkrokevní izolaci byste měli přenechat specializované firmě.

Detaily napojení parozábrany

Jedna otázka je použití typu parotěsnicí vrstvy, ale stejně důležitá je i způsob jejího provedení. Pokud už je zájem řešit konstrukci zateplení šikmé střechy nadkrokevním zateplováním, je vhodné, aby nosná konstrukce střechy byla k takovému záměru předpřipravena. A to zejména u spodního okraje střechy, ideálně tak, že nosné přiznané krokve budou končit na pozednici. Pak parozábrana projde z plochy střechy přes spodní okraje nosných krokví (aniž by bylo nutno řešit napojení parozábrany vůči dřevu nosné krokve) a parotěsně se napojí na věnec pod pozednicí. Zároveň tak docílíme propojení tepelně izolační vrstvy střechy s vnější tepelně izolační vrstvou obvodové stěny tak, aby tvořily celistvou vrstvu. Přesahy střechy po aplikaci parozábrany pak budou následně vytvářeny pomocí námětků.

Pokud navazuje štít podkroví budovy, je zde rovněž nutné provést propojení parotěsnicí vrstvy nadkrokevního zateplení střechy s tímto obvodovým zdivem. Záleží pak na tom, z čeho je konstrukce štítu tvořena. Vzniká zde však většinou problém, že je nutné přerušit bednění pod parotěsnicí vrstvou střechy, aby bylo možné parozábranu střechy vůči konstrukci štítu propojit. To se většinou neobejde bez provedení svlaků vlastního bednění a jeho následného přerušení/proříznutí.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Velice často se záměr investorů v průběhu stavby mění tak, že z původního plánu zateplování mezi a pod krokvemi najednou nastává požadavek na nadkrokevní zateplování. Ale mezitím je již nosná konstrukce střechy nešťastně připravena tak, že nosné krokve pokračují přes pozednici do exteriéru a mají vytvářet vlastní přesah střechy. To s sebou nese problém, že v tomto případě bude nutné zabezpečovat oblepení průniku každé pronikající krokve skrz parotěsnicí vrstvu obvodové stěny. Totéž platí pro starší objekty s nezateplenou šikmou střechou, které jsou takto krokvemi vytvořeny, ale přitom se požaduje uskutečnit nadkrokevní zateplení. Pak tedy nezbývá než pracně pomocí tmelu napojovat parozábranu na průniky krokví, včetně utěsňování případných prasklin v nosných krokvích. Tudíž pokud se plánuje nějaký způsob zateplování, je potřeba uvažovat v souvislostech tak, aby zbytečně nevznikaly komplikace při jeho následném provádění.

Nadkrokevní zateplení střechy - materiál

Pro nadkrokevní izolaci lze použít různé izolační materiály. Protože se však izolační desky montují na vnější stranu střechy, musí být adekvátně odolné a musí odolávat vysokým teplotním výkyvům. Výběr izolačních materiálů je z toho důvodu omezený, a kromě toho se doporučuje instalovat pouze vysoce kvalitní izolační materiály.

Tři nejběžnější izolační materiály pro tento typ střešní izolace jsou:

  • Dřevovláknité izolační desky
  • Minerální vlna (minerální vlna, skelná vlna)
  • Plastová izolace (polyuretan - PIR desky, polystyren - EPS, XPS)

Výběr materiálu zcela závisí na majiteli domu. Rozhodující roli samozřejmě hraje také izolační hodnota a tloušťka materiálu, a právě v tomto případě má nadkrokevní izolace velkou výhodu. Vzhledem k tomu, že izolační desky jsou instalovány na vnější straně střechy, a nezmenší se tak obytný prostor v podkroví, je možné izolační materiál instalovat v libovolné tloušťce. Nejdůležitějším kritériem pro výběr tepelně izolačních materiálů používaných nad krokvemi je mechanická pevnost. Výrobky použité v takové konstrukci musí mít pevnost v tlaku nejméně 150 kPa při 10% stlačení.

Nejčastější materiály pro nadkrokevní izolaci

Izolace střechy nad krokvemi se nejčastěji provádí pomocí PIR desek. Jedná se o nejlepší materiál pro izolaci nad krokvemi. Tyto desky mají velmi nízký součinitel tepelné vodivosti (λ = 0,022-0,030 W/m·K), vysokou tuhost, odolnost proti vlhkosti a snadnou instalaci. Díky své tenkosti umožňují dobrou izolaci bez silných vrstev, což je důležité při omezené výšce střechy.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

Vlna je také vhodným materiálem pro izolaci. Dřevovláknité nadkrokevní izolační desky mají o něco vyšší součinitel tepelné vodivosti (přibližně 0,036-0,049 W/m·K), ale také nabízí vynikající zvukovou izolaci, regulaci vlhkosti a jsou ekologickým a biologicky rozložitelným materiálem. Cena za metr čtvereční vlněné izolace je přibližně 900 Kč.

K izolaci lze použít i EPS nebo XPS polystyren, ale tato volba je méně obvyklá. Má horší vlastnosti než izolace z PIR pěny, takže se pro tento typ izolace nedoporučuje. Cena polystyrenové izolace se pohybuje přibližně 400-650 Kč/m2. Například Austrotherm Nadkrokevní izolace z materiálu EPS NEO 150 či EPS 150 splňuje požadavky na mechanickou pevnost.

Kombinace izolačních materiálů a vrstev

Další velice závažnou chybou při nadkrokevním zateplování je situace, kdy se nešťastně kombinují různé způsoby zateplení a přitom se volí nešťastná kombinace typů materiálů použitých/plánovaných izolačních vrstev. Zejména v případě, že se konstrukce zatepluje (či je již zateplena) poměrně velkou tloušťkou izolačních vrstev z vláknitých či jiných vysoce paropropustných izolací mezi a pod krokvemi, ale přitom se ještě nad krokvemi hodlá vytvářet další tepelně izolační vrstva. Pokud se tedy má původně mezikrokevně zateplená konstrukce shora ještě přiteplovat nadkrokevním zateplováním, pak by shora přidané tepelně izolační vrstvy konstrukce neměly být použity výrazně s menší paropropustností než jakou paropropustnost mají stávající tepelné izolace použité mezi a pod krokvemi. V opačném případě hrozí situace, že rosný bod konstrukce se bude nacházet v místě původního zateplení mezi nosnými dřevěnými konstrukcemi a vnější nadkrokevní slabě paropropustná tepelná izolace bude blokovat (výrazně omezovat) možnost potenciálu odparu vodních par z konstrukce do exteriéru. Ideální je pak v takovém případě jako přídavné nadkrokevní zateplení použít opět vláknité izolanty, např. s aplikací mezi námětky, popř. použít celoplošné deskové avšak vysoce paropropustné materiály (tj. s faktorem difúzního odporu menší jak 15).

Při nadkrokevním zateplování je tedy ideální volit souvrství izolantů tak, že hlavní (min. 85%) tepelně izolační vrstvou konstrukce bude vnější nadkrokevní zateplení (bez ohledu na jeho vysokou či nízkou paropropustnost) a se speciální parotěsnicí vrstvou přímo pod tímto zateplením. Pokud ale volíme kombinaci zateplení pod, mezi a nad krokvemi, pak je potřeba volit správné souvrství a typy vrstev těchto tepelně izolačních materiálů tak, aby tepelně izolační vrstva použitá na vnější exteriérové straně konstrukce výrazně neomezovala potenciál odparu vodních par z rosného bodu konstrukce do exteriéru.

Příklad doporučených tlouštěk izolací ROCKWOOL pro systém TOPROCK:

Typ držáku Doporučená tloušťka izolace
výška 120 mm 120 + 80 až 120 mm*
výška 180 mm 180 + 80 až 120 mm*

* Doporučené tloušťky izolací, které vycházejí z normy ČSN 73 0540-2. Jsou spočítány pro běžné stavební konstrukce a zaokrouhleny na nejbližší vyráběnou tloušťku izolace.

Nadkrokevní izolace - cena

Ve srovnání s izolací pod krokvemi nebo mezi krokvemi jsou náklady na izolaci nad krokvemi vyšší. Tyto dodatečné náklady jsou způsobeny především větším množstvím práce - střechu je nutné kompletně odkrýt a po rekonstrukci provést novou pokládku střešní krytiny. Izolace střechy zvenčí, nad krokvemi, je poměrně obtížná a konstrukční chyby mohou vést k problémům. Instalace izolace pod krokvemi je mnohem jednodušší a méně problematická.

Výhody nadkrokevní izolace

  • Konstrukce šikmé střechy bez tepelných mostů díky nadkrokevní izolaci snižuje tepelné ztráty. Tepelná vodivost dřeva (λ=0,12-0,2 W/mK) je vyšší než tepelná vodivost izolace - např. u Austrotherm EPS NEO Nadkrokevní izolace je hodnota λ=0,03 W/mK. Z tohoto důvodu se nedoporučuje používat tepelnou izolaci pouze mezi krokvemi a vždy by měla být doplněna tepelnou izolací nad krokvemi, která vytvoří souvislou a nepřerušovanou vrstvu.
  • Izolací nad rovinou krokví vzniká v interiéru více obytného prostoru.
  • Nadkrokevní izolace umožní pohledové řešení části krovu.
  • Nosná konstrukce krovu volně v prostoru eliminuje možnou degradaci dřeva zabudovaného v konstrukci.
  • Při zpracování a montáži nadkrokevní izolace z pěnového polystyrenu nejsou nutné ochranné pomůcky typu respirátor, brýle, rukavice a overal.
  • Zachovává si deklarované tepelné a mechanické vlastnosti v průběhu času.
  • Kombinovaná izolace nad krokvemi a mezi krokvemi se používá, když první izolační úroveň mezi krokvemi nestačí k dosažení požadovaných izolačních hodnot. Poté se na krokve položí další vrstva izolace, tzv. nadkrokevní izolace. Spolu s izolací mezi krokvemi - běžně tloušťce 140 mm - tak vzniká vrstva izolace, která dlouhodobě splňuje vysoké zákonné požadavky na tepelnou ochranu. V tomto případě toho lze dosáhnout pomocí tenkých střešních izolačních panelů, takže střešní konstrukce zůstává relativně nízká.

Statika a tepelné parametry

Montáž nadkrokevní izolace musí být dimenzována zejména podle úhlu sklonu střechy, materiálu pláště a klimatických podmínek. Je potřeba také zohlednit vzdálenosti kotvení, velikost a hustotu kontralatí a hloubku kotvení. Nadkrokevní izolace může být jednovrstvá v případě použití desek s ozubem nebo dvouvrstvá s deskami s rovnou hranou při zajištění překryvu všech spár. Při instalaci nadkrokevní izolace musí být první řada podepřena zápěrným nosníkem ideálně s doplněním o nadkrokevní náměty (podpěry). Kotvení kontralatí do krokví slouží zároveň jako kotvení nadkrokevní izolace. Optimální profil kontralatí je 40/80 a více. Pro statické zajištění střešního pláště je nutné osazení zápěrného nosníku ukotveného na spodním konci krokví souběžně s okapem. Nosník je vhodné doplnit o nadkrokeví náměty (podpěry) v přesahu střechy v tloušťce nadkrokevní izolace. Veškeré materiály nad horní plochou krokví jsou staticky drženy pomocí dlouhých vrutů. Vruty se šroubují přes kontralatě do krokví.

Skutečná tloušťka tepelné izolace musí být stanovena na základě tepelnětechnického posouzení. Jeho cílem by nemělo být pouze dodržení předpisů, ale zejména zaměření na hospodárný provoz, snížení tepelných ztrát a tím vytvoření energeticky udržitelných budov. Platná vyhláška a česká národní norma stanovuje požadavek na součinitel prostupu tepla v konstrukci šikmé střechy U= 0,16-0,20 W/m2K. Doporučená je hodnota U = 0,10-0,18 W/m2K. Normativní požadavek na šiklé střechy (0,16 W/m2K) lze splnit použitím materiálu Austrotherm Nadkrokevní izolace EPS o tloušťce 22 cm a EPS NEO o tloušťce 20 cm, a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie je doporučeným řešením tloušťka EPS 24-36cm a EPS NEO 22-30 cm.

Vlhkostní parametry

Střešní konstrukce by měla být větraná, aby bylo zajištěno dostatečné odvádění vlhkosti a vodní páry. To zajistí průběžná mezera mezi tepelně izolačním souvrstvím a střešním pláštěm založeném na kontralatích. K přirozenému proudění vzduchu zde dochází v důsledku rozdílu teplot u hřebene a u okapu. Úloha takto vytvořené vzduchové vrstvy je komplexní, její funkcí je odvádět vlhkost zachycenou v konstrukci během výstavby a případně pronikající z interiéru difuzí, odvětrávat vlhkost pronikající mezerami ve střešní krytině a kondenzaci na spodní straně krytiny a zajišťovat odtok vody stékající z krytiny na povrch podkladu. Pomáhá také ochlazovat zadní stranu střešního pláště, čímž částečně odlehčuje tepelné izolaci a snižuje její letní zahřívání. V zimě proudění vzduchu ve vzduchové vrstvě zpomaluje tání sněhu na střeše. Pro zajištění odtoku vody z odvětrávané mezery je vhodné instalovat celoplošně pod kontralatě pojistnou difuzně otevřenou hydroizolaci.

Dřevěný krov a železobetonová deska

U nadkrokevní izolace novostaveb je vhodné na krokve použít záklop, který je ze spodní strany pohledový a zároveň tvoří celoplošnou podporu tepelné izolace. Monolitická železobetonová střešní konstrukce má výrazně vyšší hmotnost než tesařská střecha, proto je odolnější vůči letnímu tepelnému zatížení a je také požárně bezpečnější než běžná řešení. Pro zateplení podkroví není mezikrokevní tepelná izolace dostačující. Potřebné parametry a vyloučení tepelných mostů zajistí spolehlivě nadkrokeví izolace.

Kombinace izolace mezi a nad krokvemi

Kombinovaná izolace nad krokvemi a mezi krokvemi se používá, když první izolační úroveň mezi krokvemi nestačí k dosažení požadovaných izolačních hodnot. Poté se na krokve položí další vrstva izolace, tzv. nadkrokevní izolace. Spolu s izolací mezi krokvemi - běžně tloušťce 140 mm - tak vzniká vrstva izolace, která dlouhodobě splňuje vysoké zákonné požadavky na tepelnou ochranu. Toto řešení se nabízí, pokud výška krokve není dostatečná pro energeticky účinnou izolaci. Zde je izolační materiál položen na krokve.

Při požadavku zateplení střechy s přiznanou konstrukcí krovu musí být celá tloušťka tepelné izolace umístěna nad krokvemi. Samotná mezikrokevní izolace však už dnes nestačí. K dosažení normou požadovaných tepelně technických vlastností střechy je nezbytné kombinovat minimálně dvě vrstvy tepelné izolace, nejčastěji izolaci mezi krokvemi a pod krokvemi.

Doplňková hydroizolační vrstva

Na horní líc krokví se pokládají tuhé dřevovláknité desky (např. Isolair MULTI, Isolair ECO nebo Isolair). Minimální doporučená tloušťka je 60 mm, která bezpečně eliminuje tepelné mosty v místě krokví. Všechny používané desky jsou hydrofobizované, po celém obvodu ukončené spojem pero drážka. Desky se kladou od okapu směrem ke hřebeni, drážkou dolu, perem nahoru. Kolmé spáry jsou kdekoliv mezi krokvemi.

Nejprve se na exteriérovou stranu střechy rozvinune doplňková hydroizolační vrstva, například systémová fólie PAVATEX ADB. Fólie má po obou podélných stranách samolepicí pruhy. Její umístění začíná s okapovou hranou střechy. Mechanicky připevněna kontralatěmi může být nezakryta střešní krytinou maximálně 4 měsíce.

Závěrečné doporučení

Není tedy ostudou, pokud projektant, realizátor či investor si nejdříve zkonzultuje zamýšlené provedení skladby konstrukce zateplené šikmé střechy s nadkrokevním zateplením u skutečně technicky zdatného specialisty (ideálně s provedením teplotechnického výpočtu). Jinak se totiž chovají konstrukce vůči běžnému klimatu obýváku, a jinak vůči koupelně, a navíc jinak u stavby s nadmořskou výšku 200 m.n.m. a jinak s nadmořskou výškou 500 m.n.m. Rozhodně se tedy nevyplatí jen slepě věřit marketingovým propagačním letákům a rádoby odborným doporučením.

tags: #skladba #střechy #izolace #mezi #a #nad

Oblíbené příspěvky: