Jak správně umístit cihly na základovou desku

Založení stavby neznamená pouze vybudování základů, nýbrž i pečlivé založení první řady zdiva. Tento krok je velmi důležitý, protože čím přesnější práce je při založení stavby, tím méně úsilí je potřeba vynaložit na vyrovnávání různých odchylek během dalšího průběhu stavby. Pokud je únosnost základové zeminy nedostatečná, volí se založení domu celoplošné na tzv. základové desce. Základová deska přenáší zatížení všech pater domu do základové zeminy.

Příprava podkladu

Samotný postup realizace základů začíná skrývkou ornice v ploše budovaného objektu. Ornici uložte stranou, později se vám bude hodit na finální úpravu pozemku. V souladu s projektovou dokumentací se poté provádí vytyčení stavby. Podle vyznačeného obrysu základů se realizují výkopy základových pasů. V této fázi doporučujeme přizvat technický dozor, který zkontroluje stav tzv. základové spáry. Po ošetření základové spáry proběhne montáž zemnící pásoviny na úrovni základové spáry, jejíž vývody nad úroveň základů navážou na budoucí napojení hromosvodu.

Separaci betonu od zeminy zajistí podsyp těženým kamenivem (štěrk), ideálně frakce (tj. hrubosti) 16/32. Po vytvrdnutí základových pásů a přípravě podkladu pod betonovou desku připravte bednění z desek kolem celého obvodu základových pasů.

Vyztužování podkladní betonové desky

Požadovanou únosnost podkladní betonové desky betonované mezi pasy zajistíme před betonáží vložením armovací sítě (ocelové sítě menšího profilu drátu), která ji zpevní. Při realizaci základové desky se nejčastěji uplatňují betony s pevností C 25/30, tedy s krychelnou pevností v tlaku 30 MPa, které je třeba vyztužit armováním, např. kari sítěmi. Na místo budoucí základové desky se nanosí kari sítě o průměru 4 x 10 x 10. Dále je třeba svařit I profil o průměru 16 cm, který půjde přes celou desku od jednoho základového pásu na druhý. Tento I profil je položen tam, kde nad ním bude stát vnitřní nosná zeď. Vodovodní trubku potáhněte miralonem, aby nedošlo k jejímu poškození a aby případně v betonu měla aspoň malou roztažnost.

Před tím, než si řekneme, kde a jak podkladní beton vyztužit, je nutné si uvědomit několik souvislostí a především způsob namáhání této nenosné konstrukce. Nejedná se o základovou desku, která se navrhuje v podstatně větších tloušťkách, je vyztužena nosnou výztuží dle statického návrhu a lze ji zatěžovat nosnými konstrukcemi kdekoliv. Častým argumentem stavebníků, sousedů a zedníků je, že podkladní desky nevyztužujeme, jelikož v minulosti se to nedělávalo. Ano, nedělalo se to, jelikož většinou kari sítě nebyly k dostání a zejména se tyto podkladní betony prováděly až po dokončení hrubé stavby. Podkladním betonem se vylévaly jednotlivé místnosti, byly tedy minimálně po místnostech dilatované, byly prováděny v malých tloušťkách 6 cm až 10 cm a beton nedosahoval takových kvalit. Tyto aspekty mají samozřejmě významný vliv na snížení vlivu smršťování betonu a jeho ošetřování, které bylo nepochybně jednodušší. Rovněž nároky na hydroizolace a protiradonové izolace byly často opomíjeny a nekladla se na ně taková důležitost jako v nynější době. Tři způsoby, jak provést podkladní beton, zmiňuje ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží:

Čtěte také: Lenka Šindelářová a její cesta do finále České Miss 2012

• podkladní beton se ukončí u základového pasu;
• podkladní beton se umístí nad základové pasy;
• podkladní beton se konstrukčně spojí s pasem v jeden celek.

Postup dle bodu a) vyžaduje perfektní zhutnění podsypu a nejlépe zajištění podkladního betonu proti svislému posunu - např. vložení výztužných trnů. Obecně se tento postup u novostaveb nedoporučuje a ani nepoužívá. Postup dle bodu c) vyžaduje statický návrh nosné výztuže. Železobetonové desky jsou tak nosnými konstrukcemi ve formě stropu, který se opírá o žebra vyztužené základové pasy. Postup dle bodu b) navazuje na článek 6.1.7 výše zmíněné normy, kde je zmiňováno, že podkladní betony se doporučuje provádět v nejmenší tloušťce 100 mm a s celoplošným vyztužením sítí 150 mm krát 150 mm při horním povrchu. Alternativně lze podkladní betony vyztužit rozptýlenou výztuží. Je nutné si uvědomit, že tyto požadavky na tloušťku a vyztužení podkladního betonu jsou uváděny s ohledem na požadavky pronikání radonu z podloží do obytných a pobytových místností. Vyztužování desky při horním povrchu je tedy z pohledu této normy prováděno z důvodů, aby se nevyskytovaly případné trhliny a praskliny, které by mohly poškodit protiradonovou izolaci. Při návrhu podkladní desky je nutné tento požadavek akceptovat.

V další části se budeme zabývat podkladním betonem umístěným nad základové pasy, což je běžný standard u dnešních staveb. Kromě požadavků dle normy ohledně ochrany staveb proti radonu působí na podkladní desku další vlivy (vlastní zatížení podlahy a užitné zatížení podlahy). Stanovením těchto vlivů určíme, kde a jak podkladní desku vyztužit. Nejkritičtějším místem podkladní desky je styk se základovým pasem. Základový pas bude zatížen zdivem a velikost zatížení bude vyšší než zatížení na podkladní desku. Základový pas po obvodu stavby tak bude sedat více než podkladní beton, ve kterém mohou vznikat při horním povrchu tahová napětí. Naopak při poklesu pasu pod vnitřním nosným zdivem vzniká namáhání tahem u spodního okraje, a to vlivem spojitosti podkladní desky. Toto namáhání zachycuje výztuž u spodního okraje, kterou navrhujeme vždy a v celé ploše. Reálné sedání pasů je s ohledem na 1.GK velice nízké, většinou do jednoho milimetru, případně jednotek milimetrů. Proto provádíme toto vyztužení pouze v místě styku pasu a desky. Výztuž po celé ploše při horním povrchu nemá pro podkladní desku opodstatnění (vyjma dle doporučení normy ochrana staveb proti radonu z podloží).

Nyní se dostáváme k vyztužení při spodním povrchu podkladní betonové desky. Toto vyztužení je nezbytné a jeho absence nebo vyztužování jen při horním povrchu je vždy chybným návrhem. Velmi často na těchto jednoduchých stavbách dochází k nerovnoměrnému zhutnění podloží pod budoucí podkladní deskou. Jednak nelze dostatečně hutnit plochu v místech, kde je uložena kanalizace a jednak se míra zhutnění nijak neměří. Proto mnohem častěji, než že by výrazně poklesl základový pas, má tendenci lokálně poklesnout zhutňovaná zemina pod deskou. V těchto lokálních poklesnutích se deska ocitá ve vzduchu a je tedy namáhána tahovými silami při spodním povrchu. Je nutné tento spodní povrch vyztužit, jelikož tato skutečnost může nastat. Dalším a dle mého názoru výrazným aspektem je, že pokud provádíme standardní podkladní desku tloušťky min 150 mm, ukládají se na její povrch příčky, které vyvozují zatížení a opět to může být v dutých místech, které samozřejmě nevidíme. Zde už reálně hrozí praskliny při dolním okraji desky. Podkladní deska tak může vykazovat lokální průhyby, které mohou mít za následek také praskání zděných příček. Z těchto důvodů vyztužujeme desku v celé ploše při spodním povrchu. Cílem je tedy mít správně založené nosné základové pasy a podkladní desku vyztužit s ohledem na výše popsaná rizika.

Posledním důvodem a neméně důležitým je smršťování betonu, zejména u deskových konstrukcí. Při zrání betonu dochází k vysychání nevázané vody a smršťování při jeho hydrataci (postupné zrání a zvyšování pevnosti). Beton tedy snižuje při zrání svůj objem a tím zejména na jeho horním povrchu vznikají tahová napětí. Smršťování je tím větší, čím je okolní prostředí sušší a teplejší a čím je nižší zrnitost kameniva. Je naprosto nevhodné přilévat do mixu s betonem vodu - tím sice výrazně omezíme následné smršťování, ale také snižujeme jeho pevnost. Abychom předešli trhlinám je nutné při ostrém slunci započít po cca 1,5-2 hodinách od betonáže s jeho ošetřováním. Nejúčinnější je v počáteční fázi mlžení nebo kropení vodou a ochrana před sluncem. Mlžíme a kropíme vždy vodou o teplotě shodné s teplotou betonu. Je proto vhodné mít na stavbě plastovou nádrž s odstátou vodou. Naprosto nejlepším ošetřováním betonu je jeho zakrytí geotextílií, kterou následně kropíme vodou. Pokud beton také separujeme od zeminy fólií, je toto ošetřování nejlepší variantou. Tímto vhodným ošetřováním, nejlépe po dobu jednoho týdne, přesuneme smršťování do doby, kdy se v betonu vyvine vyšší tahová pevnost a nevzniknou tak trhliny a praskliny. Konečná velikost smrštění je shodná a záleží jen na provádění ošetřování, zdali na konci zrání budou na povrchu trhlinky či nikoliv. Návrh výztuže doporučuji provádět s ohledem na výše popsané souvislosti. Použitý beton pro podkladní desku min C16/20 - XC2. Svislou výztuž ze ztraceného bednění lze zahnout a provázat s horní výztuží v podkladní desce. Vznikne tak tužší spoj mezi deskou a základovým pasem. Při návrhu je nutné zohlednit také nerovnoměrné sedání stavby, druh zeminy mezi základy, smršťování betonu a další proměnné, které mohou návrh ovlivňovat.

Jako poslední věc k podkladní desce zmíníme, za jak dlouhou dobu po betonáži je možné ji zatížit. Velkým rizikem je zatížení podkladního betonu paletami s cihelnými tvarovkami v prvních 7 dnech po betonáži. Pokud se bude jednat o zděnou stavbu, tak po cca 7 dnech můžeme začít s natavováním pruhů asfaltových pásů a začít postupně zdít. Upozorňujeme, že nelze po sedmi dnech natavit asfaltové pásy v celé ploše. V betonu dochází stále k vysychání a pokud by se tato konstrukce v celé ploše uzavřela asfaltovými pásy, dojde k tzv. uzavření. Pokud se bude jednat o dřevostavbu, kde je nutné kotvení základových prahů (celých dřevěných stěn) závitovými tyčemi do podkladního betonu, je nutné mít beton dostatečně vyzrálý a v oblasti kotvení také správně vyztužený.

Čtěte také: Fóliová izolace pro spodní stavby a ploché střechy – kompletní průvodce

Betonování základové desky

Teď už bylo vše připraveno k betonování základové desky. Při betonování základové desky, vzhledem k nerovnostem staré základové desky a I profilu, který měl 16 cm, byla výška betonu na základové desce místy až 25 cm. Na betonovou desku včetně základových pásů bylo použito cca 330 pytlů cementu. Jelikož bylo v srpnu krásné počasí a beton tvrdnul velmi rychle, stihlo se ještě natřít pásy pod základové zdivo penetračním nátěrem PENETRAL ALP. Na tento penetrační nátěr se přilepila IPA.

Výhody drátkobetonu

Novodobým a profesionálním řešením je realizace základové desky z drátkobetonu STEELCRETE. Rozptýlená ocelová vlákna v betonu částečně nebo v některých případech úplně nahrazují klasické betonářské výztuže, jako jsou třeba ocelové tyče nebo kari sítě vkládané do betonu. Volbou betonu s rozptýlenými ocelovými vlákny při realizaci základové desky a základových pasů se snižuje riziko nesprávného vyztužení či posunutí výztuží při betonáži a vibraci betonu. Opadá i nutnost kontroly klasické výztuže před betonáží. Celý postup výstavby je tak jednodušší, rychlejší a zpravidla i nákladově příznivější. V drátkobetonu obsažená vlákna navíc zlepšují soudržnost betonu v detailech konstrukce, především na hranách, a zabraňují opadávání betonu v okrajových částech. Drátkobeton je vhodný také při očekávaném zvýšeném namáhání betonu na otluk, tah a ohyb. Díky zmenšení mikrotrhlin v betonu je redukován možný expanzní prostor uvnitř betonu, takže ocelová vlákna navíc zpomalují postup koroze vlivem karbonatace betonu. Drátkobeton je dodáván i jako lehce zpracovatelný beton nebo beton pro konstrukce odolávající průsakům vody, tzv. vodotěsné betonové konstrukce. Volbou betonu s rozptýlenou výztuží se výrazně zrychluje postup výstavby.

Základní nabídka skupiny Českomoravský beton obsahuje všechny běžné druhy betonů pro stavbu rodinného domu. Pro základy domu je zpravidla využíván STEELCRETE s pevností C 25/30. Pro jednotlivé objekty se však navrhuje typ betonu a množství drátků individuálně. V případě podsklepených prostorů v rodinném domě je STEELCRETE využíván také pro realizaci tzv. „bílých van", tedy vodotěsné konstrukce umístěné pod povrchem země. Využití betonu s obsahem ocelových vláken zde umožňuje lepší přenos sil při namáhání konstrukce.

Následující postup realizace základové desky o ploše 190 m2 pomocí drátkobetonu ukazuje, že její realizace od příjezdu mixu na stavbu, načerpání betonu na plochu budoucí základové desky až po zpracování do požadované roviny zabrala dvojici stavebníků přibližně 2 hodiny:

1. Na stavbě bylo dokončeno ošetření separací zhutněného podloží a nastavení výšky 20 cm základové desky před samotnou betonáží v celé ploše budoucích betonových základů rodinného domu. S drátkobetonem je možné zhotovit základovou desku pod rodinný dům bez dodatečné výztuže již od únosnosti podloží větší než 150 kN/m2.
2. Značkový drátkobeton se zaručenými vlastnostmi je možné vyrábět pouze v betonárně. Jeho vlastnosti jsou určeny normami, např. ČSN EN 206-1 „Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda. Výroba probíhá na betonárně pod kontrolou všech postupů (dávkování složek, doba mísení, stanovené množství ocelových vláken).
3. Vlastnosti vyrobeného betonu jsou průběžně kontrolovány, před dopravením na stavbu probíhá ještě kontrola kvality drátkobetonu včetně odběru vzorků na kontrolní testy.
4. Čerpání betonu zajistí speciální technika dodavatele.
5. Doprava drátkobetonu na stavbu je zajištěna autodomíchávači.
6. Ukládání čerstvého betonu je možné pomocí pístového čerpadla s výložníkem běžně na vzdálenost až 120 m vodorovně a 30 m svisle. Minimální světlý průměr hadic je 125 mm. Ukládání se provádí do vyčištěného bednění, při ukládání na základovou spáru se nesmí čerstvý beton znečistit zeminou.
7. Takto uložený beton je třeba už v průběhu probíhající betonáže začít zpracovávat do roviny základové desky nivelační hrazdou či jinými prostředky.
8. Drátkobetony se hutní běžnými prostředky (vibrátory), avšak intenzita hutnění je zpravidla menší kvůli jejich konzistenci. Betony STEELCRETE pro plošné základové konstrukce je také možné vyrobit a uložit na vyšším stupni konzistence a jejich hutnění provádět pouze rozvlněním nivelačními hrazdami, a to ve dvou na sebe kolmých směrech.
9. Detail zpracovaného drátkobetonu do požadované roviny základové desky.
10. Povrch hotové základové desky z drátkobetonu je nutné, jako u běžného betonu, začít ošetřovat neprodleně po uložení betonu a musí trvat s ohledem na podmínky okolního prostředí. Správné ošetření betonu po aplikaci minimalizuje negativní vlivy okolí působící na čerstvý beton. Nejčastěji se jedná o vysoušení povrchu betonu vlivem vysokých teplot nebo větru, vyplavování cementu z povrchu betonu při silném dešti nebo promrznutím části nebo i celé konstrukce při teplotách nižších než 0 °C. Vysoušení betonu lze zabránit zakrytím fólií, vodním mlžením nebo vlhčením přes geotextílii. Teplota vody má odpovídat teplotě povrchu betonu. Příliš studená voda vyvolá tepelné smrštění povrchu betonu a vznik trhlin. Lze použít i ošetřovací nástřik nepropouštějící vodu. Toto řešení je doporučeno zvláště u lehce zpracovatelných betonů. Zabránit promrznutí betonu lze několika způsoby, na straně výrobce například ohřevem záměsové vody, kameniva a použitím betonů s vyšším vývinem hydratačního tepla, na stavbě případně zakrytím konstrukce nebo zaplachtováním části konstrukce a foukáním horkého vzduchu pod plachty. Využít lze i elektroohřev betonu uloženého v bednění. Volba konkrétního způsobu závisí na konkrétní teplotě (mrazu), intenzitě větru, deště nebo sněžení a na tvaru a objemu betonované konstrukce.

Pro perfektní kvalitu výsledné konstrukce je třeba předem specifikovat požadavky kladené na beton. Dodávce betonu STEELCRETE předchází statický návrh vlastností betonu, který zajišťuje společnost Českomoravský beton ve spolupráci se specialisty - statiky. Před betonážemi nabízí Českomoravský beton zdarma konzultaci s technologem.

Čtěte také: pravidla pro umístění NN staveb

Hydroizolace

Nejdříve se základová deska co nejvíce očistí smetákem. Poté je třeba položit pod nosnými zdmi, nebo po celé ploše základové desky, hydroizolaci. Penetrační nátěr má výborné hydroizolační schopnosti a niveluje mikrotrhliny v podkladu. Výhodou nátěru je krátká doba schnutí - okolo 5 hodin, pokud tedy penetrujete suchou základovou desku. Pokud vám byl zjištěn radon na pozemku, je vhodné použít hydroizolační fólie s hliníkovou úpravou. Pásy se nahřívají a lepí na napenetrovaná místa tam, kde budou obvodové a nosné stěny domu. Šířka se volí podle zdiva a nechává se rezerva s přesahem minimálně 15 cm na každou stranu od požadované zdi. Na tuto vrstvu se pokládá ještě jedna hydroizolace s nekovovou vložkou. Postupujte stejným způsobem, jako v předchozím případě. Dejte pozor, aby při nahřívání nedošlo k propálení, a tím narušení hydroizolace. Stejně tak je třeba dát pozor na skladování hydroizolace - role skladujeme krátkodobě a pouze ve svislé poloze.

Zakládání první řady zdiva

Konečně se můžete pustit do založení první vrstvy zdiva. Technik od firmy HELUZ přijel zaměřit první vrstvu. Postavil si doprostřed základové desky rotační laser a měřil výškovou nerovnost základové desky. Na pásy z IPY se nanesla zdící malta ve výšce, kterou určil technik. Tato vrstva základové malty musí být vodorovná a po celé délce souvislá. Cihly se do maltového lože osadí a zkontrolují se úhlopříčky a správná výška řady cihel nivelačním přístrojem. Osazené cihly se po osazení do maltového lože nesmí posouvat!

Zdivo dle projektu se zakládá s přesahem 5 cm. První řada cihel se má kvůli lepší tepelné vodivosti vysypat perlitem. V podstatě je jedno, jestli se tam dá perlit nebo ekostyrén, akorát ekostyrén tak dobře nezapadá mezi mřížky do cihel, neboť není tak jemný jako perlit. Už při zakládání první řady cihel je zřejmé, že to s cihlami z HELUZU nemusí být takové jednoduché. Některé tvary cihel chybí a některých je zase moc. Například cihly 44 SB K 1/2 někdy chybí, ale za to jsou k dispozici 2 x tolik cihel 44 SB K. Tyto cihly nejsou normálně moc ve stavebninách skladem. Dovoz by byl neúměrně drahý, a proto je lepší se rozhodnout, že se tyto cihly budou řezat napůl. Cihly se ale při řezání stašně drolí a je dost těžké je úplně přesně nařezat. Z tohoto důvodu je nutné koupit termomaltu. Touto maltou se dozdívají nepřesnosti u nařezaných cihel.

Další problém může být v tom, že zdící lepidlo, které se dodává zdarma, může být ve více pytlích ztvrdlé a nedá se použít. Samozřejmě je možné se snažit toto vyreklamovat. Překvapující mohou být i rozdíly mezi cihlami, které přišli z různých míst. Ty, co přivezli z Hevlína, byly už od pohledu lepší. Navíc mezi nimi byl i rozdíl v šířce. Rozdíl byl až 1 cm. Po telefonickém rozhovoru s HELUZEM je zjištěno, že je to normální i u cihel SB.

Na konec je možné ještě založit první vrstvu zdiva. U broušeného zdiva HELUZ je pokládka první vrstvy zdarma. Dokonce k cihlám zdarma přiloží i zakládací maltu, která musí být 10 MPa. Klasická 5 MPa se nesmí používat pod nosné zdivo. Zdící maltu na první řadu cihel nechte jeden den vytvrdnout a druhý den začněte se stavbou. Cihly dle projektu zakládejte s přesahem 5 cm. První řada cihel se má kvůli lepší tepelné vodivosti vysypat perlitem.

Pro broušené cihly a tvárnice lze použít buď tenkovrstvou maltu, speciální PUR pěnu nebo speciální termoizolační maltu. Dům se zdí na podklad, který je vhodný k vámi zvolenému zdivu (např. tenkovrstvá malta). Pěna má tu nevýhodu, že s ní nelze pracovat při větru.

Založení první řady cihel - Přehled metod a vlastností

tags: #jak #správně #umístit #cihly #na #základovou

Oblíbené příspěvky:

• komplexní průvodce podbitím střechy
• Texturované vinylové koberce: Trendy a stylové
• Kalkulace spotřeby betonu na zalití střešní konstrukce
• Izolace staveb a ochrana proti radonu
• Vše o oddělovacích lištách na trávník