Umístění staveb nízkého napětí: Informace a povinnosti stavebníka

Snahou většiny stavebníků je získat co nejlevnější projektovou dokumentaci a razítko stavebního úřadu, umožňující zahájení stavby. Málo pozornosti se však často věnuje jejímu správnému umístění. Zvyklostí je posadit stavbu co nejblíže k plotu se sousedem, aby zůstal větší prostor pro zahradu. Především je třeba připomenout, že podle stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

Požární bezpečnost staveb a odstupové vzdálenosti

Z hlediska požární bezpečnosti musí být podle podrobností uvedených ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., stavba umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany mimo jiné na odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor, zdroje požární vody a jiného hasiva a přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku. Odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor se sice v projektové dokumentaci stanovují a návrhová česká technická norma říká, že nemá přesahovat hranice stavebního pozemku, ale v praxi slovo „nemá“ není bráno jako zákaz a tak se tím většinou nikdo nezabývá. Dříve se problém řešil povolováním výjimky se souhlasem sousedů.

Nepoučený soused si taky neuvědomuje, že sice sousedovi udělá svým souhlasem radost, ale až bude chtít na svém pozemku stavět sám, v požárně nebezpečném prostoru od sousedovy stavby bude muset mít stěny a střechu s požární odolností, s požárními okny a dveřmi, což se výrazně prodraží. Neřešitelnou se stala stížnost investora, který chtěl v průmyslové oblasti postavit jednopodlažní halu pro kovovýrobu. Zakoupil pozemek, který ze tří stran obklopovaly jiné pozemky se stávajícími stavbami, od kterých zasahoval požárně nebezpečný prostor téměř na celý jeho pozemek. Na uvažovanou stavbu nejsou z hlediska požární bezpečnosti žádné požadavky, ale díky zátěži od sousedů musely být navrženy mnohem dražší konstrukce s požární odolností. Investor si ověřil, že postupuje správně podle schváleného územního plánu a v katastru nemovitostí žádné věcné břemeno nebylo.

Přístupové komunikace a nástupní plochy

Ke každé stavbě musí být zajištěn přístup jednotek požární ochrany. Vyhláška č. 23/2008 Sb. v Příloze č. 3 uvádí, že pokud je přístup zajištěn jedinou jednopruhovou, tj. 3 m širokou, neprůjezdnou komunikací, delší než 50 m, musí být na svém zakončení navržena se smyčkovým objezdem nebo plochou umožňující otáčení vozidla. Jsou zde uvedeny i technické parametry, vyhovující požární technice. Problémy nastávají u koncepce majitele pozemku určeného pro výstavbu rodinných domů. Obvykle ho rozdělí na parcely, investuje do inženýrských sítí s jednopruhovou neprůjezdnou komunikací a pak pozemky prodá. Ti, co se vejdou do vzdálenosti 50 m, mají vyhráno, ale vlastníci vzdálenějších pozemků až při zpracování požárně bezpečnostního řešení zjistí, že budou muset na svém pozemku a za své peníze realizovat plochu pro otáčení požárních vozidel. Komunikace je stavba určená pro daný účel a musí být proto navržena pro potřeby budoucích staveb, kterým slouží. Ostatně tento problém neřeší jen předpisy o požární ochraně, ale i vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů kde se říká, že stavby se umisťují tak, aby jejich umístění na pozemku umožňovalo přístup požární techniky a provedení jejího zásahu.

Definice zastavěné plochy a občanský zákoník

Umístění stavby je potřeba zvážit i z hlediska její členitosti. Zastavěný pozemek není jen ten do 1 m nad zemí. Zastavěná plocha je součtem všech zastavěných ploch, ohraničených pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se tudíž do zastavěné plochy také započítávají. Toto ustanovení vyplývá z novely stavebního zákona, platné od roku 2013 a vynutily si ho stavby, které ve vyšších nadzemních podlažích překrývají dvoupruhovou veřejnou komunikaci nebo se rozšiřují v podzemí a do zastavěné plochy je nepočítaly. Ono to má ještě vážnou majetkovou dohru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Zasahuje-li podle něj trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavbou vlastnictvím zřizovatele stavby. Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavbou obvyklou cenu nabytého pozemku.

Čtěte také: Lenka Šindelářová a její cesta do finále České Miss 2012

Ochranná pásma a připojení k distribuční soustavě nízkého napětí

Ochranná pásma dle energetického zákona

Zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) stanovuje tzv. ochranné pásmo, které určuje ochranu energetického zařízení. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Ochranná pásma nadzemního vedení

Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

  • u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně:
    • pro vodiče bez izolace 7 m,
    • pro vodiče s izolací základní 2 m,
    • pro závěsná kabelová vedení 1 m,
  • u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m,
  • u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
  • u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
  • u napětí nad 400 kV 30 m,
  • u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,
  • u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m.

V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm.

Důležité je si uvědomit, že ochranná pásma stanovená dle dřívějších předpisů a výjimky z ustanovení o ochranných pásmech, udělené dle dosavadních předpisů, zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona. Z toho vyplývá, že u všech stávajících elektrických zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení ochranného pásma.

Historické právní předpisy týkající se ochranných pásem:

Čtěte také: Fóliová izolace pro spodní stavby a ploché střechy – kompletní průvodce

  • Od 1.1.1958 platil zákon 79/1957 Sb.
  • Od 1.1.1995 platil zákon 222/1994 Sb.
  • Od 1.1.2001 platí zákon 458/2000 Sb.

Zákon 79/1957 Sb. neobsahoval konkrétní zmínku o šíři ochranného pásma. Zákon 80/1957 Sb. stanovoval pásmo pro VN 10 m. Zákon 153/1961 Sb. zmenšil toto pásmo v lesních průsecích na 7 m, avšak mimo les platilo stále 10 m. Následně zákon 222/1994 Sb. stanovil 7 m obecně, což platí dodnes.

Pro osazení rodinného domu na pozemku, po kterém přechází neizolované vrchní vedení nn, je důležité kontaktovat příslušný distribuční závod s žádostí o informace a vyjádření k typu vedení a rozměrům konzol daného stožáru, aby bylo možné dispozičně vycházet z osy sloupu.

V současné době neexistuje předpis nebo norma ČSN, které by řešily otázku vzdáleností elektrických venkovních vedení nn od nepochůzných střech, otevíratelných střešních oken, nebo oken, která jsou osazena v obvodovém zdivu. Doporučuje se držet se vzdáleností, které byly předepsány do roku 2007 v ČSN 33 3301:1997 (Stavba elektrických venkovních vedení se jmenovitým napětím do 52 kV). Podle této normy pro vzdálenosti holých vodičů platí:

  1. Vzdálenosti od neschůdných částí budov a konstrukcí:
    1. Vodorovně a = 1/100 vzdálenosti mezi místem přiblížení a nejbližší podpěrou, nejméně však 0,15 m, u vodivých budov a konstrukcí nejméně 0,35 m, u okapů a okapových svodů nejméně 0,15 m;
    2. Vzdálenost b = 0,6 m (při kontrole výpočtem) nebo b = 1 m (za obvyklých teplot při montáži bez kontroly výpočtem), u přípojek a připojených budov stačí vzdálenost b = 0,6 m (za obvyklých teplot bez kontroly výpočtem).
  2. Vzdálenosti od schůdných částí budov a konstrukcí:
    1. Vodorovně a = 2 m;
    2. Svisle b = 3 m (jsou-li vodiče nad objektem) nebo b = 2 m (jsou-li pod ním - např. pod balkonem).

Kontrolu výpočtem není třeba dělat, není-li rozpětí pole v místě přiblížení větší než 20 m nebo není-li místo přiblížení od závěsu ve větší vzdálenosti než 1/10 rozpětí. Od vnějšího horního okraje okenního otvoru alespoň 0,2 m, od postranních okrajů alespoň 0,5 m, pod oknem alespoň 1 m. Od těchto vzdáleností je možné odečíst hloubku uložení okenního rámu od venkovní stěny. Vodiče nemají být před oknem. Je-li to nevyhnutelné, musí být vzdáleny alespoň 2 m. Tam, kde vzhledem k okolnostem je nebezpečí nahodilého dotyku při normálním používání objektu, je třeba uvedené vzdálenosti přiměřeně zvětšit.

Koordinace izolace pro elektrická zařízení nízkého napětí (ČSN 330420)

V normě ČSN 330420 jsou zapracovány údaje z IEC 664 Koordinace izolace pro elektrická zařízení nízkého napětí, včetně vzdušných vzdáleností a povrchových cest elektrických předmětů, první vydání 1980 a z prvního dodatku IEC 664A (1981) a změny č. 1 k IEC 664 z března 1989. Norma platí pro elektrické předměty ve střídavé soustavě o napětí do 1000V s kmitočtem do 30kHz a na stejnosměrné napětí do 1200V (popř. do 1500V) pro jejich použití - pro které v příslušných normách nejsou uvedené žádné hodnoty vzdušných vzdáleností a povrchových cest - na které nejsou vypracovány žádné normy. Pro elektrická zařízení nebo elektrické předměty konstruované, vyráběné a provozované podle příslušných předmětových norem, které se odvolávají na ČSN 34 0130 z r. 1970, platí ČSN 34 0130. Norma neplatí pro elektrické předměty s jmenovitým napětím nad 1kV, které se zkoušejí předepsaným zkušebním napětím (impulsním a střídavým) podle příslušných norem a pro elektrická zařízení ve zvláštních prostředích.

Čtěte také: Jak umístit tepelné čerpadlo na střechu

Důležité pojmy

  • Vzdušná vzdálenost: Nejkratší vzdálenost vzduchem mezi dvěma vodivými částmi.
  • Povrchová cesta: Nejkratší vzdálenost po povrchu izolantu mezi dvěma vodivými částmi.
  • Jmenovité napětí: Hodnota napětí stanovená výrobcem.
  • Přechodná přepětí:
    • Spínací přepětí: Je přepětí přechodně vzniklé v daném místě obvodu spínáním nebo poruchou.
    • Atmosférické přepětí: Je přepětí přechodně vzniklé v daném místě obvodu atmosférickým výbojem.
    • Funkční přepětí: Je záměrné způsobené přepětí nutné pro funkci.
  • Impulsní výdržné napětí: Nejvyšší vrcholová hodnota impulsního napětí předepsaného tvaru a polarity, při kterém nevznikne porucha izolace za specifikovaných zkušebních podmínek.
  • Střídavé výdržné napětí: Je hodnota efektivního sinusového napětí průmyslového kmitočtu, při které nedojde k poruše izolace za specifikovaných zkušebních podmínek.
  • Znečištění: Jsou usazeniny cizích látek tuhých, kapalných anebo plynných (také ionizovaných plynů), které snižují odolnost izolace proti průrazu, nebo snižují povrchový odpor izolace.
  • Mikroprostředí: Je prostředí obklopující uvažované vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty. Nejde o prostředí pro zařízení.
  • Koordinace izolace: Je souhrn vztahů izolačních vlastností elektrického zařízení s uvažovaným přepětím a provozní hodnotou svodičů přepětí při předpokladu vlivu mikroprostředí a s opatřením proti znečištění.
  • Odpojovací vzdálenost: Je vzdušná vzdálenost mezi rozpojenými kontakty mechanického spínacího zařízení, která splňuje bezpečnostní požadavky odpojovače.
  • Homogenní pole: Je to elektrické pole, které má v podstatě konstantní vlastnosti mezi elektrodami.
  • Nehomogenní pole: Jde o elektrické pole, které nemá v podstatě konstantní vlastnosti mezi elektrodami.
  • Kategorie přepětí: Je číslo, založené na omezené hodnotě předpokládaných přechodných přepětí, která může být v obvodu a je závislá na prostředí, které ovlivňuje přepětí.
  • Svodič přepětí: Omezuje vzniklé přepětí a svádí jeho energii bez poškození elektrického předmětu do země. Jeho volbou ovlivníme kategorii přepětí.
  • Vytváření vodivých cest (tracking): Je to vytváření vodivých cest na povrchu izolačního materiálu.
  • Odolnost proti plazivým proudům (index CTI): Je založena na výběru vlastností elektrické izolace vzhledem k použití ve vztahu k činitelům majícím vliv na izolaci.

Je nutno vzít v úvahu napětí, která mohou vzniknout v dané soustavě, umístění a vlastnosti svodičů přepětí, požadovanou provozní spolehlivost, bezpečnost osob a věcí tak, aby pravděpodobnost vzniku nežádoucích poruch v důsledku napěťových namáhání byla snížena na ekonomicky a provozně únosnou míru. Izolace má mít vyšší hodnoty výdržných napětí, než jsou zapalovací impulsní napětí svodičů přepětí a vyšší ostatní parametry.

Kategorie přepětí

Pro stanovení kategorie přepětí platí tato hlediska:

  • Kategorie I: Používají se v podmínkách, kde se nevyskytují nebo jsou omezována atmosférická přepětí.
  • Kategorie II: Je určena pro provoz v zařízeních, kde se atmosférická přepětí nemusí uvažovat (např. přenosné elektrické spotřebiče).
  • Kategorie III: Je určena pro provoz v elektrických zařízeních, ve kterých se atmosférická přepětí nevyskytují, avšak vzhledem k požadavkům na vyšší provozní spolehlivost je nutno klást na izolaci vyšší požadavky než v kategorii II (např. elektrické předměty, které se montují do pevného rozvodu, jističe a zásuvky apod.).
  • Kategorie IV: Je určena pro provoz v elektrických zařízeních, kde se atmosférická přepětí vyskytují. Jsou to elektrické předměty připojené k vedením (např. jističe, pojistky, přijímače HDO, svodiče přepětí apod.).

Stupně znečištění

  • Stupeň 1: Nevzniká žádné nebo jen nevodivé znečištění, znečištění nemá vliv na izolaci. To je u nechráněné izolace v klimatizovaných nebo čistých suchých prostorách. Vyšší hodnoty impulsního výdržného napětí platí pro soustavy nechráněné svodiči přepětí podle ČSN 35 4870. Nižších hodnot impulsního výdržného napětí lze použít také u soustav s nechráněnými svodiči přepětí, napájených z podzemní napájecí soustavy (např. kabelovým vedením).
  • Stupeň 2: Jen nevodivé znečištění, občas vliv vlhkého vzduchu (orosení).
  • Stupeň 3: Vodivé znečištění, popřípadě suché nevodivé znečištění, které se stane vodivým.
  • Stupeň 4: Znečištění vede k trvalé vodivosti povrchu izolantu.

Tvar izolačních částí má být volen tak, aby obsahoval žebra a drážky, které přerušují usazeniny cizích vodivých látek ve směru povrchové cesty. Všechny napěťové zkoušky podle této normy jsou zkoušky typové. Kusové zkoušky jsou v příslušné předmětové normě. V dokumentaci elektrických předmětů nebo na štítku se uvedou jmenovité impulsní výdržné napětí a stupeň znečištění. Daná kategorie je v kV uvedena ve dvou hodnotách, vyšší hodnota vyjadřuje jmenovité impulsní výdržné napětí dané kategorie a nižší hodnota nejvyšší přepětí, které vyvíjí tento elektrický předmět.

Proces připojení k distribuční soustavě

Žádost o připojení podáváte v případě potřeby připojit rodinný dům, byt, chatu, garáž nebo provozovnu. Může se jednat o stavbu na „zelené louce“ nebo o již zasíťovanou lokalitu. Jednoduchý a pohodlný způsob je podat žádost on-line prostřednictvím Distribučního portálu, kde se můžete i zaregistrovat.

Dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu musí být hybridní a přímotopné elektrické spotřebiče včetně akumulačního spotřebiče pro ohřev užitkové vody nebo vytápěcí soustava s tepelným čerpadlem napájena samostatným přívodem a měřena samostatným měřicím zařízením. V tomto případě podáte dvě žádosti o připojení - jednu pro vytápění a druhou pro ostatní spotřebiče.

Postup posouzení a smlouvy

  1. Posouzení žádosti o připojení: Podanou žádost posoudíme a v případě kladného vyřízení zašleme, dle vámi vybraného způsobu komunikace, návrh Smlouvy o připojení k podpisu.
  2. Smlouva o připojení: Návrh Smlouvy o připojení je platný 30 dnů.
  3. Zaplacení podílu na oprávněných nákladech za připojení: Podíl na oprávněných nákladech za připojení odběrného místa je stanoven Energetickým regulačním úřadem Vyhláškou o připojení. Tento poplatek hradíte jako žadatel a jeho výše se odvíjí od hodnoty vámi požadovaného příkonu (hodnoty hlavního jističe před elektroměrem).
  4. Příprava odběrného místa a doložení revizní zprávy: Před přípravou odběrného místa se seznamte s aktuálními Připojovacími podmínkami, zejména s požadavky na umístění a způsob provedení hlavní domovní skříně (HDS) a zapojení měřících souprav. Následně si domluvte návštěvu revizního technika, který provede revizi připojovaného zařízení.
  5. Přiznání distribuční sazby: Podaná žádost o připojení je posuzovaná s ohledem na možnost připojit požadované spotřebiče.
  6. Smlouva s dodavatelem o dodávce elektřiny a montáž elektroměru: K odběrnému místu uzavřete Smlouvu o sdružených službách s vybraným dodavatelem. Po uzavření této smlouvy zažádá váš vybraný dodavatel o instalaci elektroměru a pokud budou splněny všechny podmínky pro připojení, pracovník distribuce ho do 5 pracovních dnů nainstaluje.

Kategorie staveb dle nového stavebního zákona

Nový stavební zákon oproti starému stavebnímu zákonu zavádí čtyři skupiny staveb projevující se v různých požadavcích kladených na ten který typ stavby. JUDr. Aktualizovaná právní analýza popisuje způsob projektování, povolování, provádění, kolaudace a odstraňování staveb podle nového stavebního zákona v závislosti na tom, zda se jedná o drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. Tyto postupy se totiž zásadně liší. Navíc novely nového stavebního zákona změnily zařazení některých staveb. V právní analýze jsou doplněny i podstatné zmínky o vyjmenovaných skupinách staveb v souvisejících předpisech.

Drobné stavby

Drobné stavby se nepovolují, nekolaudují a nevyžadují projektovou dokumentaci. Odstranit je lze i svépomocí. Ustanovení § 171 NSZ uvádí, že záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon. Při jejich provedení je pouze nutné splnit hmotněprávní požadavky na výstavbu stanovené v obecné rovině NSZ a rozvedené v prováděcí celostátní vyhlášce MMR o požadavcích na výstavbu, případně v městských předpisem Prahy, Brna a Ostravy. Drobné stavby se rovněž nekolaudují, což lze dovodit z § 230 NSZ. Jeho odst. 4 uvádí, že drobnou stavbu lze užívat jen k účelu, ke kterému je určena svým charakterem. Ustanovení § 159 odst. 2 písm. a) NSZ uvádí, že je může stavebník provádět i svépomocí. Svépomocí může stavebník provádět i stavby uvedené v odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umísťovány v odstupované vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků. Výjimkou, které stavebník nemůže provádět svépomocí, jsou stavby uvedené v odst. 1 písm. a) bodu 11 a 12 přílohy č. 1 k NSZ (výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, a dále výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení ochranného pásma za příslušných podmínek). Drobné stavby může stavebník podle § 159 odst. 3 NSZ rovněž odstraňovat svépomocí, opět s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bodu 11 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Svépomocná forma odstranění postačí i u staveb uvedených v odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umístěny v odstupované vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků. U odstraňování staveb svépomocí zajistí stavebník stavební dozor. Důležité je, že drobnou stavbou nemůže být žádná stavba pro bydlení nebo rodinnou rekreaci.

Příloha č. 1 NSZ přináší taxativní výčet drobných staveb. V první řadě musí být splněna podmínka, že se jedná o území (soubor pozemků), které je územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačního plánu nebo rozhodnutím o povolení záměru určeno ke způsobu využití jako plochy rekreace. Územní plán s prvky regulačního plánu nebo regulační plán nebo rozhodnutí o povolení záměru také stanoví, jaké druhy staveb mohou být v daném území umístěny a postaveny. Původně schválená podoba NSZ ale umožňovala výjimku v tom smyslu, že pokud by šlo o výrobek plnící funkci stavby uvedený v odst. 1 písm. a) bod 4, ten by jako drobná stavba pro bydlení na ploše rekreace fungovat mohl. Novely NSZ tuto možnost odstranily.

Příklady drobných staveb a souvisejících požadavků

  • Opěrná zeď: Je zeď, která tvoří postranní omezení násypu a nahrazuje násypový svah. Může být vytvářena různými technologiemi a z různých materiálů.
  • Ploty: U plotů nevyžadujících povolení od stavebního úřadu je již pouze podmínka, že musí být do výšky 2 m a má být mezi pozemky, které nejsou veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. I kdyby takovýto plot hraničil s veřejně přístupnou pozemní komunikací nebo s veřejným prostranstvím, povolení od stavebního úřadu není potřeba. Jen podle § 13 odst. 2 navrhované vyhlášky MMR o požadavcích na výstavbu musí být oplocení provedeno tak, aby svými parametry neomezovalo rozhled v místě sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci včetně křižovatek a neohrožovalo bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat.
  • Sjezd, nájezd: Sjezd, nájezd jako takový sice od stavebního úřadu povolení nevyžaduje, ale vlastní připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci už povolení podle zákona o pozemních komunikacích vyžadovat může.
  • Propustek: Je mostní objekt.
  • Stožár: Za stožár se považuje solitérní svislé technické zařízení, resp. osamělá kolmá stavba obvykle přísně speciálního účelu, která umožňuje umístění nějakého předmětu nebo zařízení do větší výšky nad zemský povrch.
  • Anténa: Je elektrotechnické zařízení pro příjem nebo vysílání rádiových vln. Antény jsou používány pro příjem rozhlasu, televize, pro mobilní telefony a Wi-Fi.

Jednoduché stavby

Mezi jednoduché stavby patří rodinné domy i ostatní malé stavby pro bydlení jako je například mobilheim. Budou se nejen povolovat, ale nově opět i kolaudovat.

Vyhrazené stavby

Mezi vyhrazené stavby patří dálnice, železnice, letecké dráhy, přenosové soustavy, výroba elektřiny nad 100 MWh a další významné infrastrukturní stavby. Povoluje a kolauduje je speciální úřad DESÚ.

Ostatní stavby

Výčet ostatních staveb podle NSZ neexistuje, ale pouze se dovozuje. Stejně tak lze z NSZ dovodit, že tyto stavby vyžadují povolení a kolaudaci. Patří sem ty, které nejsou uvedeny ve výčtu drobných, jednoduchých a vyhrazených staveb.

Při umisťování staveb by měl stavebník mít ohled nejen na sebe, ale i na své sousedy. To není jen přání, ale především požadavek stavebního zákona, který říká, že stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby se zřetelem na ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, životního prostředí a majetku, šetrnost k sousedství. Obrana proti bezohlednému sousedovi je v novelizovaném občanském zákoníku, který říká, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společných hranic pozemků.

tags: #umisteni #staveb #nizke #napeti #informace

Oblíbené příspěvky: